Kompaktní komponenty značky Teac byly jedny z prvních, které v nevelkých rozměrech nabídly zvuk odpovídající kategorii high-fidelity. Měli jsme možnost prověřit i integrovaný zesilovač AX-501, který do své výbavy i přes prostorově značně úsporné provedení dokázal vtěsnat třeba i symetrické XLR vstupy a na přední panel oblíbené VU metry, neboli "budíky".
Model AX-501 patří do série Reference, kde zastupuje představu výrobce o klasickém zesilovači bez dnes moderní digitální části. Jako první si jistě všimnete skutečně kompaktních rozměrů - čtyři kilogramy hmotnosti jsou "jako nic" a rozměry 29 x 8,1 x 26,4 cm (š x v x h) umožní uložit zesilovač v podstatě kamkoliv a to i díky tomu, že při provozu se zahřívá poměrně málo. Snad je to i tím, že zbytkové teplo se snadno rozptýlí díky poměrně bytelnému tělu z hliníkových profilů.
Ze světa profi zvuku si AX-501 přináší zajímavě působící "madla" na přední straně, byť díky své malé velikosti jsou přeci jen spíše pro efekt. Celkově je ale vizuální dojem velmi dobrý a přitom zpracování velice dobré.
Na čelním panelu chytne váš pohled napoprvé patrně dvojice "měřáků", jinými slovy, každý kanál má svůj ukazatel aktuálního výkonu, respektive úrovně v dB. Žluté stupnice s maličkými ručičkami jsou skryté za zvláštně prohnutými otvory ledvinkovitého tvaru. Vpravo od nich je ovladač hlasitosti s příjemně měkkým chodem, vlevo pak obdobně tvarovaný, jen o něco menší prvek pro výběr vstupů. Ještě o kousek dál pak AX-501 nabízí sluchátkový výstup a celý přístroj se zapíná stylovou dvoupolohovou páčkou.
Pohled na zadní stranu potvrdí čistě analogovou koncepci tohoto malého přístroje, konektivita sestává z celkem čtyř linkových vstupů (tři v podobě nesymetrických RCA a jednoho symetrického v podobě XLR), dvou párů robustních reproterminálů pro libovolné zakončení kabelu a napájecí zásuvky. Úzký profil zařízení by více konektorů nepojal, přesto se nemusíte bát, že by bylo mezi nimi příliš těsno i pro větší koncovky kabeláže. Maličkým dvoupolohovým přepínačem tu ještě můžete zapnout automatické uspávání zesilovače po určité době bez signálu.
Vnitřní organizace obvodů je i přes drobné rozměry zesilovače poctivá - obvody předzesilovače jsou dokonce plně symetrické, takže XLR vstupy tu nejsou jen na parádu. Po průchodu symetrickou částí vstupuje signál do modulů koncového zesilovače, pracujícího v efektivní třídě D. Jde o moduly Abletec ALC0240 s výkonem 100 Wattů do 4 Ohm, respektive 65 Wattů do 8 Ohm. V případě připojení sluchátek se zapojí v předzesilovači obvody bez kondenzátorů v signálové cestě, takže do sluchátek proudí dostatek energie - konkrétně do 32 Ohm 50mW na kanál. Všechny části zesilovače mají společný zdroj napájení, postavený kolem kompaktního toroidního transformátoru a Schottkyho diod.
Ve své třídě nabízí Teac AX-501 i velmi slušné technické parametry - kromě vysokého výkonu to je naopak nízké celkové harmonické zkreslení 0,005% nebo odstup signálu a šumu 100 dB.
Teac AX-501 jsme poslouchali primárně se streamerem / převodníkem Teac NT-503, ale porovnával se i v sestavách Naim Nait XS / Naim CD5si, Cambridge CXA80 / Cambridge CXC, hrál s ASUS Xonar Essence One MUSES MKII nebo Apogee Groove, hrál i s VPI Scout / Pro-Ject Phono Box. Propojeno bylo kabely TelluriumQ řady Silver a Black, případně kabely ZenSati Authentica. Poslouchalo se přes Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, Xavian Ambra a sluchátka Sennheiser HD 26 Pro.
Na to, že se AX-501 drží velmi kompaktních rozměrů, objemem zvuku je na tom přesně opačně. Zejména v basech nabízí velký, nadýchaný, odvážně plný zvuk. Vzhledem k třídě byla velmi slušná také kontrola basové linky ve "First Song" Laurence Hobgooda ("When the Heart Dances" | FLAC | 24 - 192). Bas byl trošku teplejší, sytý, vlastně i dost hutný, snažící se dostat do poslechové místnosti maximální pocit váhy kontrabasu a snažící se prosadit se také impulsem - a i ten vůbec nebyl špatný. Pravda, výsledný zvuk díky velkému důrazu na nejspodnější oktávy může působit zejména s více basujícími reprosoustavami až trochu temně, ale rozhodně předčí očekávání, která byste na dostupný malý stroj mohli mít. Bas je jednoduše pěkný a být jen o trochu uvolněnější (je přeci jen cítit, že se elektronika snaží...), byl by perfektní.
On vlastně pocit určitých utažených otěží, určitého pocitu, že elektronika drží vše hodně pevně pod kontrolou i trošičku za cenu menší uvolněnosti, panuje napříč frekvenčním pásmem. Na druhou stranu, v "Aleluja" z Händelova "Mesiáše" (FLAC | 24 - 88,2) byla kontrola určitě ku prospěchu přehlednosti, hlasy jednotlivých sboristů už se opatrně začínají oddělovat z celku, ale přeci jen jsou ještě součástí jedné entity. Hlasy zněly krásně barevně, plně, s nádechem vřelosti a také plné energie, živé a "lidské", beze stopy umělosti či sterility. Vokály mají také velmi zajímavé proporce, AX-501 nabízí opět velký, neupejpavý zvuk, který vás dokáže zalít a hladit svou muzikální hladkostí.
Poklidný, hutnější přednes s akcentem hladkosti se projevil i na podání mnoha cinkátek, znějících v úvodu "Wichita Lineman" od Barb Jungr (FLAC | 24 - 44,1). Na nahrávce se ukrývá mnoho zvuků, nádherně oddělené, ale poměrně tiché kovové cinkání s velmi dlouhým dozvukem, který ovšem z hudby extrahují jen přístroje se skutečně vysokým rozlišením, případně ty, které výšky zdůrazňují. Teac AX-501 nepatří ani do jedné ze kategorií; rozlišení má slušné, ale odpovídající cenové třídě, zdůraznění je mu pak cizí a to zejména na výškách. Tam naopak zněl velmi nekonfliktně, jemně a možná až maličko, maličko opatrně, takže jiskřička rozeznělých kovových perkusí se nepokoušela nijak výrazně prosadit, zůstala trošičku skrytá za klavírem. Na druhou stranu i tam byla linka perkusí slyšitelná a rozpoznatelná, bez zbytečné éteričnosti či nacinkanosti.
Dynamika jednotlivých nástrojů i hudebního celku v Mozartově "Lacrimosa" z "Requiem" v podání Dunedin Consort (FLAC | 24 - 192) byla docela působivá, vezmeme-li v potaz cenu a rozměry přístroje; zesilovač dokáže hudbě dodat šťavnatost a plnost, pocit živosti a váhy a síly, ovšem jakmile překročíte práh vysoké hlasitosti, už se začnou projevovat limity v kontrole a jistotě. Pokud však neočekáváte ozvučení koncertních hal a není vaším koníčkem zkoušet výdrž ušních bubínků, mělo by to stačit. Navíc Teac dává pocit slušné dynamiky už od relativně nízkých poslechových úrovní, patrně zejména díky svému hutnějšímu charakteru, takže nějaký nutkavý pocit "přišťavit" reprodukci se nedostavuje. Navíc bylo příjemné mít možnost sledovat i linky jednotlivých nástrojů, Teac je rozumně organizovaný a i v orchestrální hudbě celkem udrží pořádek, minimálně v rámci kategorie do 30 tisíc je dokonce velmi slušný.
Hladký, klidný, vřelejší zvuk AX-501 se nesnaží nijak zdůrazňovat, proto ponejprv možná nebude působit ani jako bůhvíjak detailní, nicméně po nějakém čase objevíte v reprodukci vlastně i docela dobré detaily, které ale na rozdíl od mnoha tak trochu efektních dostupnějších zesilovačů, neskáčou přímo na vás, ale spíše do místnosti vplouvají a nechají na vás, jestli je v celkově hutném, plném zvuku zachytíte nebo ne. Třeba vokál Rebecy Pidgeon ve "Spanish Harlem" ("Chesky Ultimate Demonstration Disc" | FLAC | 16 - 44,1) byl spíše trošičku nadýchaný, spíše měkký, vřelý a bohatý, barevný než analyticky-krystalicky-technicky perfekcionistický. Ale přesto už není plochý, má pěkné prokreslení a na začátku skladby dokonce kdesi vzadu ve studiu maličko vrzne židlička - pokud ten zvuk znáte a čekáte, najdete ho, byť pokud posloucháte poprvé, možná vám unikne. Přesně takový Teac je - nic vám netlačí, nechává vás skladbou proplouvat.
Snad je to díky symetrickému řešení obvodů, snad něčím jiným, každopádně Teac AX-501 nabízí velmi dobrý, vlastně až vynikající prostor. Zpěvák s kytarou v "Diamonds" od Aanonymous Band ("Feelings" | FLAC | 24 - 48) jsou krásně zaostření, sedí přímo uprostřed, druhá kytarová linka přichází zjevně maličko zprava a vše je klidné, jasné a je tu cítit jasné protažení prostoru směrem dozadu. Dokonce už je možné nějakým zázrakem vnímat i to, že zpěvák je kousíček za kytarou, což je v téhle cenové třídě věc velmi neobvyklá.
Pokud na bedra AX-501 naložíme něco jadrnějšího, třeba "Still Hurts" od Therapy? ("Disquiet" | FLAC | 16 - 44,1), rozhodně neselže, pokud tedy ovšem opět nevytočíte hlasitost moc vysoko, kde zvuk trošičku měkne a ztrácí půdu pod nohama. Ale to znamená jen tolik, že Teac není určen koncertním hlasitostem. Na druhou stranu určitá hutnost, basový důraz a muzikálnost dají vyniknout tempu a energii skladby, které Teac také zklidní potenciálně agresivní hrany na přijatelnou úroveň.
Malý Teac AX-501 je kompaktní přístroj za rozumnou cenu, pro který jeho velikost není limitem a v pohodě zvládá být muzikální a energický. Velmi pěkné zpracování, sytý, barevný a energický zvuk spolu s možností využít výhod symetrického zapojení činí z AX-501 ideální řešení tam, kde buď není dost prostoru, nebo tam, kde je kladen důraz na odlišný design. Teac se velmi příjemně poslouchá a i přes své lehoučce temnější vyvážení zůstává dobře čitelný. Dává také velmi příjemný, pocitově dynamický zvuk, který je velký a dokáže zaplnit celý poslechový prostor. Navíc se dobře poslouchá od nízkých hlasitostí, takže ani nevadí, že při těch nejvyšších trošičku jistoty ztrácí. Za dané peníze je ale v jeho malém těle víc než štědrá porce muzikálnosti.
Kč 24 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ kompaktní formát a přitom plnohodnotná funkčnost
+ hutný, plný, muzikální přednes
+ dobrý sluchátkový zesilovač
+ symetrické vstupy
ZÁPORY
- maličko temnější vyvážení
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: HIFI-GUIDE | www.hifi-guide.cz
