Italská značka Grandinote sídlí v na dohled řeky Pád kousek pod Milánem (nebo kousek na sever od Janova, jak si vyberete). Možná, že slovo "značka" je nicméně trochu ambiciózní - jde o projekt Maxe Magriho, všestranně talentované muže, který se nebojí jít s kůži na trh. Ve velmi specifickém designu vytváří vlastně kompletní systémy - integrované i dělené zesilovače, phono i streamer a nejnověji i širokou paletu reprosoustav.
Výrobky Grandinote nejsou tak úplně políbené tou typickou italskou designérskou múzou, ale na druhou stranu jim nemůžete upřít jistou industriální originalitu. To opravdu unikátní je ale vnitřní patentovaná konstrukce, byť se ve slovním popisu může jevit jako vlastně velmi jednoduchá.
Celé portfolio elektroniky Grandinote totiž staví na principech Magnetosolid technologie, kterážto spojuje doslova to nejlepší z tranzistorů a lamp. Jak? Jednoduše tím, že používá topologii typickou pro elektronkové konstrukce, ale na místa, kde mají pracovat lampy vkládá polovodiče. Ještě dále pak celé systémy pracují v čisté třídě A bez zpětné vazby a bez vazebních kondenzátorů. To je tedy koktejl Magnetosolid systémů, které Grandinote nabízí tak či tak vyšperkované - tu lepším napájením, tu lepšími součástkami a podobně.
Už v základním firemním integrovaném zesilovači Shinai je ale prakticky tatáž zvuková charakteristika, kterou najdete napříč celým katalogem až po vrcholné monobloky Demone, jedny z pouhých tří komponentů, kterým německé Audio od roku 1978 udělilo plných 140 bodů své hodnotící škály. To není úplně špatné, což?
Shinai je sice základní integrovaný zesilovač firmy, ale i tak je to pěkný kousek - mohutných 40 kg hmoty je uzavřeno v industriálně působícím těle, horní lesklá stěna s mohutnými průduchy napovídá o tepelných ztrátách "áčkového" stroje, oblé boky pak působí bytelně. Celý stroj rozkládá svou šířku 31,8 cm, výšku 19,6 cm a hloubku 47,3 cm na kovových kopulkách zvláštních nožiček.
Přední panel ctí podobnou (ne)estetiku jako třeba pražské KR Audio - účel světí prostředky, dalo by se říct. V tenkým rámečkem obehnané ploše na čelním panelu najdete nevelký displej, kde v levé části vidíte vstup a v pravé nastavenou hlasitost, obé indikované sytě červenými znaky. Po jedné straně jsou tři tlačítka pro přepínání vstupů a vstup do programovacího režimu, po druhé straně ovládáte třemi tlačítky hlasitosti (dolů, nahoru a ztlumit).
Zesilovač se pak zapíná velmi gumovitě jdoucím tlačítkem uprostřed. To spustí 99 sekundovou proceduru zahřívání a stabilizování, po níž se teprve připojí reproduktorové výstupy a můžete hrát. Tak jako u každého pořádného lampáče, i tady (přes absenci lamp) platí, že prvních 30 minut bude zvuk rozkvétat, protahovat se a probouzet se.
Pohled zadní plochu zrcadlového lesku je poněkud překvapivý. Jednak díky symetrickému rozložení všech konektorů snadno poznáte, že vnitřek skutečně je dual-mono a moduly jsou prostě jen otočené (a tudíž jsou přetočené i konetory), jednak tu ale krom dvou párů cinchů a dvou párů XLR konektorů najdete i na každém kanále klasický set reproterminálů a hlavně - na každém kanále vlastní napájecí zásuvku.
Obě poloviny tak vlastně sdílí jen ovládací elektroniku pro hlasitost, jinak jsou to vlastně dva nezávislé zesilovače.
Že ale Shinai není jen nějaký garážový stroj, to dokazuje možnost doladit si ho (i když trochu "garážově") několika nastaveními. Můžete každému vstupu přiřadit základní hlasitost, do níž se plynule přesune po zapnutí, můžete nastavit displej, aby zhasl po nějaké době bez činnosti, můžete nastavit vyvážení kanálů, můžete dokonce přepnout RCA vstup číslo 1 na linkový výstup. Pokud je k tomu důvod, můžete nastavením přepnout poctivě symetrické XLR vstupy na nesymetrické, chtěli-li byste je použít s přechodkou XLR / RCA. To jsou vlastně až překvapivé možnosti na takhle působící stroj.
Vnitřní logiku jsme už naznačili, nutno dodat, že stroj ještě využívá výstupní transformátory (ostatně prostě tak jak je to obvyklé u elektronek nebo třeba u značky McIntosh). Shinai dodá celkem pěkných 37 Wattů do libovolné zátěže, to celé v čisté třídě A a s tlumícím faktorem 150. Zesilovač pracuje ve frekvenčním rozsahu 2 - 240 000 Hz.
Grandinote Shinai jsme zkoušeli ve všech redakčních sestavách (tj. s Harbeth Monitor 30 i Fischer&Fischer SN-70, ale též s Xavian Prometeo, Xavian Perla nebo Elfton Vegas a Bowers&Wilkins 706 S2) s gramofonem VPI Scout a phono předzesilovačem Grandinote Celio, zkoušeli jsme OPPO UDP-205 nebo MOON 780D, zkoušeli jsme zesilovač proti Norma Revo IPA-140, MOON 600i, proti Naim Supernait 2 nebo Naim Nait XS / FlatCap XS / NAP 250. O kabelech, filtrech a dalším příslušenství více v pravém sloupci -->.
První a důležitou zkušeností se Shinai je rozhodně to, že s reprosoustavami o citlivosti menší než 90 dB to prostě není úplně ono, ale to vcelku odpovídá i zkušenostem s lampovými stroji s nižšími výkony. Nicméně v menší místnosti Shinai stačil i na spíše průměrně citlivé SN-70. A 37 Wattů udávaného výkonu se zdá být rozhodně "tučnějších", i dvojnásobek by zesilovači člověk uvěřil.
Nechte spadnout kapky deště v úvodu "Riders on the storm" od The Doors ("The Very Best of The Doors" | 2007 | Rhino | 0812279999582) a když začne broukat linka baskytary, ta rytmika a návaznost jednotlivých tónů vás prostě dostane, vpije se do vás a chytí vás. Ta snadnost, s jakou zesilovač unáší tempo, jak zařezává jednotlivá brouknutí a přitom zůstává bas jemně kulatý, vřelý a barevný, to je vysoce návykové. A i když Shinai nenabízí takový ten vysloveně razantní, dramatický, ale spíše poklidný, houpavě a broukavě pružný bas, cítíte jakousi sytost, mohutnost a přítomnost, cítíte energii a drajv.
Výjimečný talent má Shinai pro přirozený přednes vokálů, podobně jako skutečně dobrá lampa. Výhodou pak je větší síla, respektive možnost srovnat přednes zesilovače s elektronkami mnohem vyšších cenových kategorií - minimálně z pohledu uvolněnosti, bohatosti, barevnosti a takové té okouzlující jemnosti. Vokály Carrerase, Dominga a Pavarottiho v "O Sole Mio" ("3 tenors in concert" | 1990 | MFSL | UDCD 587) jsou prostě lidské hlasy se vší parádou, která k tomu patří. Nádherná živost, energie a hlavně taková tučná bohatost a barevnost, ten šmrnc a hlavně úchvatná dávka samozřejmé přirozenosti, to všechno je pospojováno dohromady, krásně to funguje a zesilovač přitom není nijak "krásný", žádná falešná přibarevnost - naopak je to čisté, skvěle čitelné a vrcholně lidské, tak snadno se linoucího zpěvu se snad ani nejde nabažit.
Shinai pak stejně samozřejmě, zněle a doslova nadšeně žene hudbu do místnosti i v nejvyšším pásmu - klasická linka činelu v Brubeckově "Take Five" ("Time Out" | 2009 | Columbia | 88697 39852 2) byla velmi pěkně strukturovaná, jeden každý úder byl pečlivě vykreslený, pod výtečnou kontrolou tranzistorů a přesto doslova vytékal do prostoru, hladký a jasný, s trochou "lampové" hebkosti. Skvělá je celková znělost kovu, každý tón doslova září. Navíc slyšíte - tedy na správných, konkrétněji citlivých reprosoustavách - spoustu jemných detailů, zesilovač vám je nijak nutkavě nepodsouvá, ale zvuk umí rozlišit opravdu výtečně, slyšíte už i jemné rozdíly v tom, jak silně bubeník do činelu udeřil, je to plastické a nádherně jasné.
U dynamiky jsou u "necitlivých" reprosoustav cítit limity nejvíce - ačkoliv se Shinai chová klidně jako 50 - 60 Wattový stroj a nemá problém s kontrolou, chce to opravdu citlivější řešení a není divu, že Grandinote vyrábí vlastní reprosoustavy s citlivostí 92 - 105 dB. Pak se totiž zesilovač umí rozezpívat nebývalým způsobem - a naopak, pokud tuto citlivost nemáte, je zvuk trochu "nemotorný". Ve "Voodoo Child" v podání Turtle Island Quartet ("Have you ever been" | 2010 | Telarc | TEL-32094-02) nejde než popsat zvuk jinak než šťavnatý, plnotučný, plný až nemravné tělesnosti a hutnosti, je to vlna energie, kterou Shinai umí strhnout a nadchnout; ta mocnost, ten drajv a ta velká, ukázněná, ale přitom živelná stěna hudba, kterou Shinai s poklidem a nadhledem servíruje, to je něco, v čem se prostě toužíte utopit.
Okouzlující a návykové na Grandinote Shinai je hlavně jeho nevzrušené a suverénní podání čehokoliv (byť snad ty nejtvrdší žánry s "hrubými" nahrávkami budou vhodnější do jiných kombinací). A všechno je to krásně, snadno a nekomplikovaně čitelné, všechno je výjimečně organicky poskládané a netechnicky autentické - vezměte třeba Claptonův koncert "MTV Unplugged" (2013 | Rhino | 8122796367) a píseň "Before You Accuse Me". Hudba si tak prostě plyne, ale když se zaposloucháte, objevíte úžasně mnohovrstevnaté dění - velmi snadno vnímáte jak ruchy z publika, dozvuk nahrávacího prostoru, tak třeba i velmi, velmi precizní separaci jednotlivých tónů, jednotlivých nástrojových linek a vůbec organizaci, která je jedním slovem přirozená a žádná akcentace jakýchkoliv jednotlivostí nenarušuje ten pocit autentické homogennosti celku.
Opravdu duální konstrukce zesilovače podporuje také velmi dobré podání prostoru hudební scény. V "Need you now" od Lady Antebellum ("Need you now" | 2010 | Capitol | 509996 33641 2 5) bylo znát, že Shinai dává velký zvuk, velké proporce nástrojům a umí hudbu "vytlačit" do prostoru. V hudbě je znát kázeň, všechno je už skutečně high-endově oddělené, čitelné, ale zvuk Grandinote umí udržet pocit celistvosti, homogenní, plastický prostor s hloubkou a šířkou, se vzdušností a lehkostí.
Absolutně nejsilnější stránkou Grandinote Shinai je však rozhodně to, jak jednoduše vám dá zapomenout na jakoukoliv techniku, jak od něj odcházíte jen a pouze s pocity a myšlenkami na hudbu a ne na techniku. Ani poněkud kompromisní zvukové ladění Cashovy "Ain´t No Grave" ("American Recordings VI" | 2010 | american | B001395402) to nezmění - Shinai jako kdyby vtiskl jiskru i mizerným nahrávkám a rozdmýchal ve vás touhu je poslouchat. A jde to, protože tu není nic ostrého, nic nepříjemného, ba naopak je tu sytá atmosféra, intenzita, která vás nadchne a strhne.
Integrovaný zesilovač Grandinote Shinai je jiný. Chce se říct, že je trochu staromilský, ale to vlastně není tak úplně pravda, protože ledacos můžete naprogramovat a ovlivnit. Chce se říct, že je industriální, ale to vlastně také není pravda, protože ačkoliv materiály jsou spíše účelné, provedení je naprosto hodné dané cenové třídy. Chce se říct, že není úplně jednoduchý k soužití, protože se musí prohřát, ale to celkem není hendikep, když k němu budete přistupovat jako k polovičnímu lampáči, kterým vlastně je. V tom světle naopak působí uživatelsky přívětivě. Co je ale nejdůležitější, to je hudba, s kterou umí naložit věru mistrně. Ta vášnivá, energická, muzikální a plnokrevná podoba zvuku Shinai vás prostě musí strhnout, je to zesilovač, který vám ve správné kombinaci otevře celý svět hudebních barev, detailů a toho, o co jde nejvíc - intenzivních emocí. Poslouchat Shinai, to je esence zábavy, to je prostě to příslovečné "TO ONO", tohle je ryzí muzikálnost.
11 400 EUR (= cca 290 000,- Kč)
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/zesilovace-integrovane/1734-grandinote-shinai#sigProId90a0aef2fa
--- --- --- --- ---
KLADY
+ nádherně živoucí a dýchající zvuk
+ energie a jiskra
+ lampová něha a tranzistorový tah na branku v jednom
+ návykově "jednoduchý" poslech
+ fantastická muzikálnost napříč žánry
ZÁPORY
- vzhled není zrovna okouzlující
- potřebujete citlivé reprosoustavy
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Grandinote | www.grandinote.it