Memphis je jedno z amerických „měst hudby“, místo, kde – jak se říká – se zrodil blues a rock’n’roll, přišel tu na svět Elvis a pochází odtud třeba kytary Gibson. A taktéž reprosoustavy EgglestonWorks, vyráběné zde od roku 1997. V českých luzích a hájích nepatří tak úplně mezi nejpopulárnější značky, v USA jsou nicméně docela oblíbené jako nástroje masteringových profesionálů. Pomineme-li základní regálovky, základem portfolia je model Emma EVOlution.

Estetika těchto sloupků je lehce „svá“, snadno rozpoznatelná. Na čelní stěně je přisazená kovová deska, v níž se skrývají tři reproduktory, horní hrana je lomená, boky mírně klenuté, celý design vlastně tak nějak různorodě lomený, že uvnitř pracovního prostoru prakticky neexistují paralelní plochy, povzbuzující vznik stojatého vlnění.

Zpracování mírně zakloněných ozvučnic ze základních MDF profilů je pěkné, navenek dokončené středně hlubokým lakem, jehož barvu si s ohledem na kusovou ruční výrobu prý můžete nadiktovat zcela dle libosti. Do zadní stěny se vešel proužek štěrbinového bassreflexu úplně dolů ke spodní hraně, nad nimi je jeden pár reproduktorových terminálů.

Technologie měničů vlastního návrhu, provedení kabinetů, výhybky i bassreflexu vychází v mírně zjednodušené podobě ze zhruba 6x dražšího top modelu Viginty.

Tři měniče jsou zapojené dvoupásmově s přechodovou frekvencí 2 100 Hz, filtry kombinují čtvrtý řád typu Linkwitz-Riley a elektrický obvod druhého řádu. Na výškách pracuje do velké planžety s naopak malým zvukovodem zasazená 1,9 cm široká látková kalota s krycím „pavoukem“. Dva měniče přisazené k zadní straně kovové části čelní desky jsou stejné – mají průměr šesti palců a kónusy vyrobené z polypropylenového kompozitu. Podle vzhledu připomínají kousky z katalogu izraelských Morel, ale EgglestonWorks neříkají tak ani tak.

Emma EVOlution hrají mezi 30 a 24 000 Hz (+/- 3 dB), mají impedanci 6 ohm s poklesem přiznaným na 4,1 ohm (při 150 Hz) a citlivost deklarují Američané na 88 dB / W / m.

Fyzicky jsou reprosoustavy docela velké, i když to jejich štíhlá stavba dobře kryje. Mají výšku 109 cm, šířku jen 19 cm, zato hloubku 40 cm. Jeden kus váží 31 kg.

Poslech probíhal v prostorách AudioEgo, v místnosti živé, ale velké a opatřené evidentně fungujícími zakázkovými akustickými panely. Poslouchali jsme na Linn Majik DSM nebo Ayre EX-8 2.0, kabely byly Chord EpicXL a srovnávali jsme mimo jiné s Martin Logan MotionXT B100.

Už od prvních tónů klasické elektronické „Teardrop“ (Massive Attack | „Mezzanine“ | 1998 | Circa | 00724384559953) bylo jasné, že Emma EVOlution umí jít pěkně dolů, činí tak „těžce“ a s výraznou váhou, nicméně relativně v klidu. Bas se objemově nevymyká, nezdůrazňuje a spodky jsou spíše utažené, než rozmáchlé a mohutné. Pokud se něčím vyznačují, je to fyzická údernost, odstíny jsou již odlišené – hodně záleží na tom, jaký zesilovač použijete, reprosoustavám slušelo o hodně víc Ayre se svou až arogantní dodávkou výkonu a kontroly. Takový charakter totiž řádně rozhýbe hladové měniče.

Sbor Nidaros domkor, pějící „Mariavise“ (Petra Bjørkhaus | „MOR“ | 2024 | 2L | 2L-176-SABD), měl poměrně dost hmotnosti, fyzickou velikost a váhu. Zvuk je docela disciplinovaný, na středech to chce ale ještě víc výkonu pro to, aby se přednes otevřel a ukázal ten přítomný pocit kostelní rozlehlosti. Obraz je velmi pevně definovaný, má velkou váhu a právě proto si reprosoustavy říkají o přísun autority, aby se rozhýbaly. Zvuku, potažmo energie, je tu skutečně spousta, reprodukce má „svaly“ a objem.

Též na nejvyšším konci rozsahu si Emma EVOlution drží stejný styl, tedy plný a důsledný, sytý. A také se nemění v tom, že i nejmenší reproduktor chce svou řádkou dávku masa a výkonu. Říz činelů „Hey, No Pressure“ (Ray LaMontagne | „Ouroboros“ | 2016 | SONY | 886445381665) je notný, ne agresivní, leč přímý a pěkně kovově tvrdý. Je to celé pojaté „jinak“, netypicky, nejen výšky jsou ultra pevné a hmotné.

Tento charakter má své výhody, byť si za ně říká o poctivé předřazené železo. Excelentní vzorek (hudebně i zvukově) japonského jazzu 70. let „Breeze“ (Jiro Inagaki / Sould Media | „WaJazz: Japansese Jazz Spectacle Vol. 1“ | 2022 | Nippon Columbia | 180GHMVLP01) zněl skrze Emma EVOlution s excelentní intenzitou, reprosoustavy snesou jakoukoliv představitelnou hlasitost bez nejistoty a krom nižších úrovní dodávají napjatou, intenzivní dynamiku, plnou těla, důrazu a masitosti. Když se měniče pohnou, tak už se skutečně hýbou, je tu spousta síly a fyzické šťavnatosti. Zvuku i energie je víc, než byste čekali i podle již jisté rozměrnosti ozvučnic a měničů – napoví to ale mohutné cívky. Možná by se dalo říct, že k předávání energie přistupují EgglestonWorks se vskutku americkou velkolepostí.

I k rozboru detailů se Emma EVOlution staví spíš rázně až dravě, „Smyčcový kvartet č. 1, „Métamorphoses nocturnes“ (Quatuor Diotima | „Metamorphosis Ligeti“ | 2023 | Pentatone | 5187061) byla seřazená, disciplinovaná a hmotná, pořádek ve skladbě je vedený velmi pevnou a jistou, přesto ne technicky strohou rukou. Detaily nejsou úplně svítivé, stejně jako se nezdá, že by EgglestonWorks šly po takové té naprosté audiofilské prokreslenosti až k mikrodetailům, zvuk je organický a zřetelný naprosto úměrně tomu, že se pohybujeme ve vysoké kvalitativní třídě.

Ve „Faith“ Alfa Carlsona a Jiří Kotača Quartet („Our Stories“ | 2024 | Animal Music | ANI123-2) se Emma EVOlution spouštěly skutečně hodně poctivě dolů, ne nezřetelným zabručením, ale konkrétním, mocným a kontrolovaným tónem. Hudební scéna byla solidně, neochvějně ukotvená, hmatatelná, docela velká a důstojně, s nadhledem poskládaná. Není to takový ten evropský mikromanagement zvuku, kde je všechno v dokonale holografickém obrazu, ale přesto jde o skvělé stereo.

Spousta mléka a krve protékala též úžasně pozitivní skladbou „Cambridge 1963“ Jóhana Jóhanssona v čele s houslemi Mari Samuelsen („LIFE“ | 2024 | Deutsche Grammophon | 00028948657735). Plnoštíhlý, bytelný zvuk je plný barev, krásně poslouchatelný a bezkonfliktní, silný, snad trochu tuhý, ale velký v energii asi jako rozjetá lokomotiva. Emma EVOlution hudbou ochotně naplňují prostor, dávají pocítit až fyzickým důrazem každé přejetí smyčce přes struny houslí a zvládají ukočírovat mohutný hudební tok.

Sloupky EgglestonWorks Emma EVOlution jsou svým vizuálním, zejména ale zvukovým laděním dosti odlišné od většinové produkce. Mají poněkud „hladovou“ náturu a říkají si o notný příděl síly a autority, dostanou-li to však, umí nabídnout mohutný, tuhý, důrazný a věru plnokrevný charakter, který s velmi pěknou disciplínou vyplňuje každý kousek prostoru. Nejde o zvuk střídmě audiofilský, ba naopak spíše o až tělesný zážitek s váhou a silou. Neoslovuje-li vás tak mainstreamová produkce, soustředící se hlavně na dokonalé detaily a exhibiční svižnost, ale chcete „poctivý kus koláče“, jsou Emma EVOlution zajímavou alternativou.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 40 metrů čtverečních, velkými akustickými panely vlastní konstrukce, velmi vysokým stropem s oblouky a překvapivě dobrými vlastnostmi.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Pomineme-li zjevné vlivy místnosti, působí Emma EVOlution v zásadě vyrovnaně. Zajímavé je, že výšky mají docela rychlý útlum od 15 kHz, první náznak basů je vidět na specifikovaných 32 Hz, nicméně tyto frekvence by vynikly spíše v pozici u zdi, která by je „zvedla“. Takto ve volném prostoru hrají naplno spíše od 50 Hz. Propad v oblasti přechodové frekvence je trochu zvláštní, byť se vzrůstající vzdáleností se vyhlazuje.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Impedance je v souladu s deklarovanými hodnotami, minimum se jen lehce dotýká úrovně 4 ohm. Průběh je v zásadě nekomplikovaný, Emma EVOlution nebudou nijak nepřiměřeně náročné na připojené zesilovače. Ladící kmitočet ozvučnic je někde v oblasti těsně pod 40 Hz. Na 180 a 600 Hz jsou vidět drobné rezonance, ovšem nebudou mít potenciál ovlivnit výslednou reprodukci.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]

Kč 220 000,- (a více dle barevného provedení)

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ silný, tuhý a tučný zvuk

+ solidní pevnost

+ v zásadě vyrovnané frekvenční vyladění bez přehánění

ZÁPORY

- pro optimální otevření chtějí trochu výkonu a hlasitosti

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: AudioEgo | www.audioego.com 

fSdílet

Tweet