Středně široké portfolio polského výrobce Unitra, navazujícího na tradici stejně pojmenované firmy, která v „dobách dřívějších“ vyráběla prémiová zařízení s akcentem na export na Západ, obsahuje vlastně kompletní audio řetězec v mírném retro duchu. Jedním ze zdrojových komponentů Made in Poland je také jejich top model gramofonu GSH-801 Edmund.

Krásný velký stroj tvoří fortelné dřevěné šasi, čtyři hliníkové aretační nožky a v přední části horní desky poměrně tlustá vsazená hliníková deska s popisky a dvojicí krásných páček. Jednou volíte mezi 33,3 a 45 otáčkami za minutu, druhou provozní stav (Start a Stop, chcete-li).

Většinu vršku logicky zabírá eloxovaný hliníkový talíř s filcovou podložkou. Ten roztáčí motor SG-101 na přímý náhon, firma si jej navrhla a vyvinula sama. Je spojený ještě s vlastním algoritmem řízení kolísání. Motor s elektronickým řízením otáček (s výkyvem menším než 0,08%) je zapouzdřený v prostoru vyfrézovaném v masivní MDF desce s hezkým dýhováním, což by mělo poskytnout vysokou odolnost vůči rezonancím. Napájecí přívod je jediným konektorem na zadním panelu – GSH-801 Edmund využívá externí box NS1, aby nedocházelo k přenosu mikrovibrací.

Skrze pravý zadní roh těla prochází otvor na instalaci raménka. Top model je vždy osazen vlastním řešením Unitra R10 s výrazným tvarem písmenem J. Vychází ze starého modelu Unitra Adam, nicméně sází na moderní hliníkovou slitinu a na obou osách se pohybuje přes ložiska NSK s kulovými čepy. Rameno má odnímatelnou hlavičku a relativně jednoduché nastavení všech parametrů. Signálový výstup na spodní straně má formu DIN s pozlacenými piny.

Součástí gramofonu je také protiprachový kryt z tlustých desek, sloužící jak k ochraně proti nečistotám, tak ke snížení akustického tlaku, který by mohl ovlivňovat chod přenosky.

Šasi gramofonu má půdorys 42,9 x 37,3 cm, včetně krytu má výšku 17,3 cm a váží deset deka přes 14 kg.

Gramofon jsme poslouchali v showroomu dovozce v Brně vedle nižšího GSH-630 Fryderyk, kde jim společnost dělal kompletní katalog Unitra – zesilovač WSH-805, CD přehrávač s digitálními vstupy CSH-801, ale také reprokabely KG40 a KG25. Zvuk se linul z firemních ZGZ-801, ZGB-401 i ELAC Vela FS 408. Krom značkové elektroniky se hrálo též přes EverSolo DMP-A6 Master Edition, Rotel RA-6000 nebo gramofon ELAC Miracord 80. Napájel IsoTek V5 Aquarius. V době testu byla nasazena jaksi neproporční přenoska Goldring E3, kterou výrobce původně dodal společně s gramofonem. Nyní je Edmund standardně dodáván s Ortofon 2M Black a navíc po nedávné varšavské výstavě, kde firma ukázala prototyp vlastní přenosky, můžeme očekávat, že ani to nebude finální řešení.

Basové spektrum „Wild Man Blues“ (Michel Legrand / Miles Davis | „Legrand Jazz“ | 2022 | nahráno 1958 | WaxTime In Color | 950725) bylo laděné do bohatšího, pozvolnějšího, trochu brumlavého kabátku. Ve výsledku je znát napříč připojenými zesilovač „analogový“ akcent, tedy bohatost a vřelost. Definice je adekvátní spíše přenosce, přesto lepší, než jakou nabízel například Miracord 80.

Kytara i zpěv Sary K. v „I Can’t Stand The Rain“ („In The Groove“ | 2011 | Stockfisch Records | SFR 357.8011.1) nesou v záznamu neklamné znaky produkčních postupů labelu Stockfisch s jistou dodatečnou brilancí, skrze GSH-801 Edmund to byl ale spíše méně nápadný, úhledný a dokonce i trochu měkce něžný přednes, byť vlastně docela otevřený a s ne špatnou srozumitelností. Je to rozhodně o dost lepší, než kolik by měla přenoska takové cenové třídy nabídnout a napovídá to něco o dobře vyrobeném šasi, které z ní „vymáčkne“ její možnosti.

Cinkání výšek v „It’s a Raggy Waltz“ (The Dave Brubeck Quartet | „Time Further Out“ | 2014 | nahráno 1961 | WaxTime Records | 771959) zaznívalo oblejším, ale zase sladkým a příjemně bezkonfliktním způsobem. Detaily vystupovaly spíše jemněji, přesto už způsobem, který zvuk zařadil do hi-fi třídy. Není zvonivý nebo nějak výrazný, hebce plyne a evokuje takový ten „očekávaný“ gramofonový charakter.

Energie akustických nástrojů ve „One for Joan“ (Chico Hamilton Quintet | „Drumfusion“ | 2023 | nahráno 1962 | WaxTime Records | 772338) měla svou váhu, ovšem ta se spíše sirupovitě, klidně roztékala místností. Žádné intenzivní drama, hudba se houpe a má „vinylový styl“ – vřelost, poddajnost, vlastně to, co se dá shrnout slovem nenásilná příjemnost. I jednoduchá přenoska na předimenzovaném šasi odvádí slušnou práci.

V Gouldově „Aria“ z Bachových „The Goldberg Variations“ (2022 | nahráno 1955 | WaxTime In Color | 950733) jsme ocenili to, jak gramofon jako celek nezdůrazňoval přítomný celkem silný šum a praskot nahrávky jako takové, naopak prezentoval hudbu s dotekem hedvábné něhy, skrze níž bylo znát slušné množství informací. Není to analytický přednes, ale skutečně spojitě analogový – a opět je dobré říct, že čitelnost byla i tak lepší, než jak byste očekávali od takové přenosky, její možnosti byly využity na maximum. A i tak se opět zdálo, že dění je rozkrytější, než třeba na Miracord 80.

Lokalizace hlasů jednotlivých zpěváků v celkově měkčeji načrtnuté „Hotel California“ v podání Vocal Sampling („Akapelleando“ | 2021 | nahráno 2006 | Vocal Sampling | ESAAI0192356) byla vlastě opět docela dobrá, přehlednost nahrávky je s ohledem na úroveň Goldring potěšující a stereo „drží“. Ten základní bohatší a barevnější charakter přenosky nepoutá pozornost na jednotlivosti, leč není to špatné a zůstává to soudržné.

Klasická „Non, je ne regrette rien“ Édith Piaf („L’Essentiel“ | 2021 | nahráno 1958 | French Connection | 490633) se nejlépe poslouchala, když signálovou cestu tvořil komplet Unitra – zdá se, že v takovém nastavení se lehce zdůrazní uvolněnost a hřejivá plynulost, gramofon sám (proti třeba poslechu téhož z CD nebo streamu) má relativně tučnější, hladší a celkově tím vlastně velmi poslechově komfortní styl, neupozorňující na případné nedostatky.

Dá se i s „malou“ přenoskou na velkém gramofonu, jakým Unitra GSH-801 Edmund bezesporu je, zahrát velká hudba? Proč ne, zdá se, že do jisté míry ano – i s takto dostupnou přenoskou totiž solidně provedené tělo s přesným řízením otáček a snadno se pohybujícím ramenem vytáhlo z černých desek slušnou kvalitu, hlavně ale v příjemně poslouchatelné formě. Potenciál šasi je jistě ještě o hodně větší, nicméně neměli jsme z gramofonu špatný pocit. Ano, stojí už poměrně dost, přesto hrál slyšitelně lépe, než třeba Miracord 80 či menší sourozenec Fryderyk.

Kč 125 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ pěkné výrobní provedení

+ relativně uvolněný, poměrně příjemně barevný zvuk

+ funkční i estetický celek

ZÁPORY

- úroveň gramofonu při testu omezovala použitá přenoska

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: BaSys CS | www.basys.cz 

PRODÁVÁ: BaSys Studio | www.basys.studio 

fSdílet

Tweet