"Reference začíná písmenem R" - tak uvozuje už více než půlstoletí existující britský výrobce reprosoustav KEF inovaci své prostředí série, která - jak je asi jasné - nese označení R. Už i na první pohled by se dalo říct, že jde skutečně o takovou zjednodušenou, mírně zmenšenou verzi nejvyšší řady Reference - patrné je to zejména na sloupcích, jako je třeba R7, prostřední podlahových modelů v nabídce.

Ozvučnice z MDF panelů má tytéž ostré rysy, má týž štíhlý profil a tytéž naprosto čisté, moderní linie, na jaké jsme zvyklí z nejvyšších modelů značky. Čistě pravoúhlá skříň patří už k těm větším, připočítáme-li šroubovací, do stran diagonálně vyčuhující nožičky a robustními hroty, měří na výšku bezmála 111 cm, na šířku 20 cm (a s nožičkami 31 cm) a do hloubky se táhnou 38,3 cm. Připočtěte k tomu poctivých 31,4 kg váhy a máte bytelný kus reprosoustavy.

Pohled zepředu odhalí tři měniče v D´Appolito rozložení, konkrétně jde o dva basové měniče v místě nad a pod koncentrickým Uni-Q reproduktorem. Celý design je pěkně začištěný, kolem měničů jsou elegantní krycí kroužky, ten kolem Uni-Q je široký a tvarovaný, takže funguje i jako zvukovod, eliminující difrakce od hran ozvučnice.

Co vás zajisté překvapí na první pohled, to jsou (na rozdíl od série Q) v ceně dodávané krycí mřížky. Ty jsou vyrobené z 13 vrstev materiálu a je tu 1801 (!!) laserem provrtaných otvorů, kopírujících rozměry měničů. Toto množství perforací už stačí, aby se reproduktory "nedusily" a přitom nabízí výrazně odlišnou estetiku, než je u podobných řešení běžné.

Na zadní straně hluboké ozvučnice, vyztužené uvnitř nadstandardním množstvím vzpěr, se otevírají dva bassreflexy poměrně daleko od sebe. Jednak jsou otvory vyvedené mimo osu reprosoustav, což má za úkol snižovat neklid v proudícím vzduchu, jednak za stejným účelem mají nátrubky vnitřní stěny pružné.

Úplně dole je pak tabulka s dvěma páry reproduktorových terminálů, mezi nimiž jsou otáčecí prvky, jimiž lze rozpojit můstky, ukryté uvnitř ozvučnice. Je to řešení elegantnější, než běžné propojky, byť je dobré se při bi-ampingovém zapojení ujistit, že nenastane ohňostroj, kdybyste náhodou zapomněli terminály "otevřít".

Srdcem modelu R7 je dvanáctá generace koncentrického středo-výškového řešení Uni-Q s průměrem 12,5 cm u hliníkového středotónového kónusu a 2,5 cm u hliníkové kopulky ukryté za plátky rozptylky, sloužící pro optimalizaci vyzařování výšek. Systém je doplněný dvojicí wooferů o průměru 16,5 cm - jde o "hybridní" membránu - hluboký kónus udávající základní tvar je papírový, mnohem mělčí tvar má pak předsazená hliníková vrstvička.

Výrobce udává přechodové frekvence na úrovni 400 a 2 900 Hz, třípásmové sloupky hrají od 48 do 28 000 Hz (+/- 3 dB), výrobce pak udává s poklesem -6 dB dosah až na 33 Hz na jedné a 50 000 Hz na druhé straně s tím, že "typická odezva v místnosti" dosahuje až na 27 Hz. KEF R7 jsou mírně nadprůměrně citlivé s hodnotou 88 dB / 2,83 V / m a jejich jmenovitá impedance 8 ohm přiznává propad na až těsně nad 3 ohmy.

KEF R7 jsme poslouchali společně s ostatními modely řady R v prostorách dovozce, vybavených poctivým akustickým řešením na bázi prvků Sonitus Acoustics. Krom R7 jsme poslouchali také v minulosti již bezpočet reprosoustav, ale souběžně s R7 i R3, R5 nebo R11 a Reference 5 ze stejné stáje. Aby byl poslech dostatečně důstojný, o to se staral řetězec Burmester - přehrávač 089, předzesilovač 088 a koncový stupeň 911 MK3, to vše propojeno XLR kabely Burmester Silver Line. Jinak bylo propojeno kabely řady Nordost Tyr 2 na všech důležitých místech. Dodatečné zemnění všech komponentů řešil systém Nordost QKore 6, čistotu napájení podporovala lišta Nordost QB8mkII se zásuvnými moduly Qv2 a Qk1.

Rytmická basová linka v "Pink Panther Theme" ("Test Demo CD Vol. 1" | 2014 | STS Digital | STS-6111134) byla báječně velká, koncentrovaná, kontrolovaná i šťavnaté v působivě vyváženém mixu všech těchto vlastností. Je to právě tolik basu, kolik ho očekáváte od sloupku, je ale tak dobře kontrolovaný, tak poddajný a tak přesně konturovaný, že ho poctivě je právě akorát a přes vší kontrolu nepůsobí suše či technicky. Zvuk R7 se vám nijak lacině nepodbízí, přesto už nabízí hodně po všech stránkách, má už i takový ten správný high-endový nadhled a sebejistotu, takže tóny skutečně sází jeden za druhým, s klidnou nonšalancí, s pevností a s autoritou, aniž by se nechal rozházet ze svého audiofilského klidu.

Když u zpěvu Julie Stone v "I´m Not Yours" ("Groove Into Bits Vol. 2" | 2014 | STS Digital | STS-6111132) převezme vládu Uni-Q měniče, cítíte, že jím ovládaná pásma jsou mimořádně "rovná", realistická a přesná. Právě přesnost a nepřikrášelnost stojí za tím, že R7 zvládají vystihnout dobře tu jemnou křehkost Juliina zpěvu, že jsou schopné hrát krásně čistě, poctivě bez překážek a přitom zůstat na straně netechnické decentnosti, klidu a nepřehnanosti. I tady už je patrný výtečný cit pro detail, pro takové ty drobné nuance a jemnůstky, které reprosoustavy vykreslují s nenuceností dospělého vysloveně audiofilského high-endu.

Ani cinkot činelů a břinkot všelijakých dalších perkusí v "The Drum Shop" ("The Absolute Sound Reference Vol. 2" | 2016 | STS Digital | STS-6111152) pak není nijak splašený, ba naopak i zde panuje dojem velké "normálnosti" a realističnosti. Objemově je nejvyšších tónů tak akorát, oproti nižším modelům je cítit, že proporce se celkově jaksi posunuly k výraznější velikosti, ale hudba neztratila za svého delikátního prokreslení - ba naopak, každý tón je pěkně zalajnovaným bodem v čase a prostoru, je to malé kolečko v transparentním, svěžím a svižném zvukovém celku a snad díky použití Uni-Q měniče je i tady citelná soustředěnost, většinou bývající ke slyšení u menších reprosoutav - stojí za tím patrně hlavně výtečné zfázování měničů, ulehčené koncentrickou koncepcí těch nejkritičtějších.

Díky svým rozměrům už také umí KEF R7 nechat hudbu řádně nadechnout - ne že by "Gun Battle" Aarona Coplanda ("Dynamic Experience Classics" | 2014 | STS Digital | STS-6111139) najednou byla nějak opulentně rozmáchlá, to ne; KEF si i tady drží svou decentní kompaktnost a spíše umírněnou prezentaci. Je tu ona výtečná konkrétnost, ona pevnost a čitelnost, jen v o něco větším měřítku než u nižších modelů a je tu už více než dostatečné množství zvuku pod výtečnou kontrolou. Zvuk nenápadně plyne a tam, kde má dynamická špička být, tam je řádné "prásknutí bičem". Není to žádné předvádění, žádný efekt, ale realistický, autoritativní a utažený zvuk s opravdu high-endovou jistotou.

Ruku v ruce s onou rychlostí a kontrolou jde i pocit výtečné detailnosti - i drobounké detaily jako jsou třeba jemná ťuknutí činelu v pozadí "Don´t cry it´s only rhythm" od Grace Jones ("Extended Dynamic Experience 1" | 2015 | STS Digital | STS-6111143), jsou přes KEF R7 slyšitelné snadno, s klidem a jemností, bez nutnosti sahat po techničnosti - reprosoutavy jsou přes svou velikost stále až monitorově soustředěné a konkrétní, aniž by ale vaši pozornost stahovaly právě na úroveň jednotlivostí, které jsou přirozeně zakomponovaným stavebním prvkem hudebního celku, což působí při poslechu velmi příjemně.

Pokud pak má Uni-Q koncepce nějakou vyslovenou konkurenční výhodu, je to schopnost vykreslit působivě široký i hluboký prostor hudební scény s vlastně jen malou mírou snahy. Rozložení nástrojů ve zjevně trojdimenzionální scéně v "Thus saith my Cloris brite" v podání Renaissance Ensemble ("The Absolute Sound Reference Vol. 3" | 2017 | STS Digital | STS-6111164) bylo krásné - je to homogenní reprodukce, vše je rozložené směrem za ozvučnice, nelimitované jejich šířkou, ale jen šířkou poslechového prostoru, je tu spousta prostoru mezi nástroji a jejich lokalizace je přímo holografická, aniž by musely reprosoustavy přehánět jakékoliv rozměry. Vše působí proporčně velmi realistickým dojmem.

Přes vší audiofilskou spořádanost a technickou korektnost mají v sobě KEF R7 ale i jiskru, či chcete-li ducha. Umí se probudit a dát hudbě grády a šťávu, tak jako to udělaly ve "Vuolgge Mu Mielde Bassivarrái" od Mari Boine ("Extended Dynamic Experience 2" | 2015 | STS Digital | STS-6111149). Hudba už byla, zejména při vyšší hlasitosti, prostě nářez, soudržná, tak akorát velká, skvěle kontrolovaná a přesto energická, jadrná a samozřejmá, živoucí a samozřejmá už takovým tím způsobem, který vaši hlavu oprostí od toho, že hraje někde něco a zůstanete jen vy a hudba.

Nová řada R je bezesporu výtečně technicky propracovaným produktem s moderní estetikou a vůbec všemi stránkami vyváženými právě tak, jak mají být. Zatímco nižší modely R3 a R5 je možné označit za moderní a velmi audiofilsky čisté, realistické a kontrolované reprosoustavy, vyšší sloupek R7 tento základní charakter sdílí a přidává k němu porci "cojones" právě tam, kde mají být. R7 mají své nároky stran elektroniky, nedají vám svůj zvuk "zadarmo", ale pokud už ano, tak excelují v prostorovosti, neupejpají se v dynamičnosti a přesto vás nechají pitvat se v maličkých detailech díky své jemnosti a informativnosti. Celkově vzato, KEF nabízí v modelu R7 velmi, velmi důstojný sloupek s větší dávkou reality i hudebnosti, než byste očekávali.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose tweeteru a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, nadstandardním zatlumením velkým množstvím absorpčních i difuzních prvků Sonitus Acoustic. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny co nejdále od stěn.

Větší sloupky KEF R7 vykazují podobné chování a podobné základní ladění jako celá řada R - také je tu patrná velmi lineární odezva Uni-Q ve středním a vyšším pásmu a také je tu patrný nárůst energie pod hranicí 1 kHz, který se ale drží hlavně v úrovni vyšších basů a u nejhlubších oktáv poměrně rychle klesá. Propady na 180 a 480 Hz jsou spíše produktem konkrétní polohy v místnosti, s reálným hudebním signálem tu bude spíše velký oblouk, sahající od 1 kHz dolů k 50 Hz - to je charakter vlastně v reálu působící jako přirozený a realistický. Mírná energická špička na cca 48 Hz naznačuje, že právě tam někde je laděný bassreflex. Celkově je to ale vlastně ne monitorově precizní frekvenční odezva, ale v pásmu 70 - 20 000 Hz se vejde do běžné tolerance +/- 3 dB a bude tak bez problémů stačit na drtivou většinu hudby s důstojnou linearitou zejména v kritickém vokálním pásmu.

Celá řada R, zdá se, má neočekávaně plochou křivku impedance (červená), byť asi z části i za cenu toho, že její velká část se pohybuje mezi 3 a 6 ohmy, což jsou hodnoty, které vyžadují tak trochu pečlivý výběr zesilovače. Maličké sedlo naznačuje, že bassreflex je naladěný na 45 Hz, nejnižší propad najdete kolem 150 Hz a to na již zmíněné 3 ohmy.Čistý tvar křivky ale napovídá, že tady žádné stojaté vlnění, žádné rezonance kabinetu nebo jiné neduhy nenajdete - jak poslechové dojmy potvrzují, tohle jsou technicky v rámci své kategorie velmi dobře "dotažené" reprosoustavy. Ostatně ani elektrická fáze (černá) nenaznačuje nic problematického, žádné prudké změny, propady nebo změny, které by měly "vysávat" vaši elektroniku.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]

Kč 85 980,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ plnost a nenucenost reprodukce

+ schopnost načrtnout plastický prostor

+ umění zahrát s opravdu pěknou dynamikou

+ audiofilsky organizovaný a poklidný charakter

ZÁPORY

- ty úplně nejhlubší oktávy mají možná menší (nebo méně efektní?) objem, než byste čekali

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

fSdílet

Tweet