V Somertonu v hrabství Somerset na jihozápadě Anglie sídlí malý výrobce různorodé kabeláže TelluriumQ. Aby – podle svých slov – nepředávali výsledky svého výzkumu a vývoje konkurenci, nemluví vlastně o konstrukčních ani materiálových podstatách svých řešení. Nabízí kabely v širokém cenovém spektru, od těch skutečně dostupných po opravdu drahé, to zejména v top řadě Statement. Jen o schůdek pod ní je série Silver Diamond, z níž jsme vyzkoušeli reproduktorové kabely včetně bi-wiring můstků.

Majitel a konstruktér značky Geoff Merrigan přemýšlí o kabelech jako o filtračních prvcích a ty své se snaží ladit, namísto dosahování absolutní neutrality. Činí tak hlavně z pohledu toho, aby vodič (tedy podle něj filtr) neměnil či jen minimálně měnil fázovou charakteristiku, kterou pan Merrigan považuje za tu zásadní.

Co se týká fyzického provedení, reprokabel Silver Diamond je poměrně masivní. Vlastně poměrně dost. Má (relativně) plochou konstrukci v bytelném opletu, na koncích za hliníkovým článkem se rozdvojuje do dlouhých přípojných větví, takže se s ním fakticky docela dobře pracuje i vzdor velké váze. Konektory jsou moc pěkné, mají roztahovací formu.

A to je asi tak všechno. TelluriumQ neprozradí ani o píď víc, jak už bylo řečeno, hlavně prý v zájmu nesdílení svých vydobytých zkušeností a poznatků.

Pátráte-li však trochu, dozvíte se o tom, že základem jsou měděné vodiče s postříbřením, použité v daném kabelu v několika různých geometriích a dokonce s rozdílnými dielektriky. Dokonce prý postříbření je matné a ne leštěné a má to mít svůj vliv…

Každopádně o konkrétnějších parametrech či čemkoliv dalším se prostě nedozvíte.

Měli jsme k reprokabelu také bi-wire propojky, ty jsou o kousek tlustší, než zakončení „velkého“ kabelu, ale jinak konstrukčně (soudě zvenku a dle konektorů) shodné.

Kabel jsme primárně zkoušeli v hlavní sestavě s Métronome DSC, Norma Revo SC-2 LN / Revo PA 160 MR a KEF Blade One Meta, kde se střídal se stálicí Nordost Heimdall 2 a také s Voodoo Labs Carbon Age MASTER. V systému byly dále použity kabely KrautWire Super Symetric, Nordost Valhalla 2 a VYDA Laboratories ORION – další komponenty jako jsou filtry, podložky a další doplňky objevíte ve výčtu v pravém sloupci -->.

V čem se Silver Diamond projevuje velmi ochotně, to je podpora basů – pulsování nízkých elektronických oktáv ve „Swoon“ (Imogen Heap | „Ellipse“ | 2009 | SONY | 884977078220) znělo velmi výrazně, jako kdyby ho kabel tak trochu pustil ze řetězu, dodal mu váhu a přitom zvuk neztěžkl až tak, že by spodky byly přehnaně dominantní. Buclatý charakter má v sobě dost šťávy i váhy, je to takové kulaté, vřelé a hladké, přitom však neztrácíte ponětí o definici jednotlivých tónů, stejně jako o tom, že bas není rozbředlý, ale řádně synteticky tuhý. Pokud něco, umí TelluriumQ základ skladby jaksi „připozvednout“ a nechat ho uvolněně expandovat.

Masitý projev v duchu „krve a mléka“ je nicméně patrný i ve středech, byť ne v takové míře, jako na basech. Prezentace hlasu a kytary Zuzany Smatanové v „Otcovi…“ („ECHO“ | 2018 | Pandora | 8588006725896) se nesla s bujarostí plné barev, detaily nejsou nějak exponované, vlastně spíš hlaďoučké, ač syté a vesměs se Silver Diamond vyvře na povrch muzikální podstata sestavy. A že té podstaty je hodně. Svým způsobem inklinuje kabel k jisté líbivosti, je to diametrálně jiné pojetí, než u sušších a přímočarých Nordost, všeho je jaksi hodně, ale uvolněněji.

Pokud se nám něco opravdu líbilo, tak forma, jakou kabel pomohl nechat vyznít cinkající činely v „Alfie“ Brad Mehldau Trio („Day is Done“ | 2005 | nonesuch | 0075597991024). Přestože tu též cítíte akcent na velikost a poctivou saturaci ve všech myslitelných smyslech toho slova, nemáte pocit, že by delikátní cinknutí bylo nějak potlačeno či utlumeno – naopak, je tady všeho spousta, energie je usměrněna do hedvábné, heboučké podoby. Jistě, říz by mohl být bezprostřednější a jadrnější, na druhou stranu TelluriumQ zajišťuje nekonfliktnost a kupříkladu i jemňoučký ševel má svou strukturu.

Skladba „Lepidlo“ Slovenky Katarzie („Antigona“ | 2018 | Slnko Records | SR0014) je možná „jen“ alternativní popík, ale dobře nahraný a namixovaný, takže dynamické rázy mají na patřičně dimenzované sestavě skutečně poctivou údernost. Když hudba tekla přes reprokabel Silver Diamond, stala se z ní poctivá studie síly, exemplární příklad masivnosti a váhy – všechno je dramaticky plné a překypující hutností se super důrazem a váhou. Přitom i ty nejhlubší basy ovšem nepůsobí zdivočele nebo rozmazaně, definice a kontrola zůstávají zachované. Připomíná to jaksi otevření jakéhosi energetického zřídla, reprodukce vás vskutku obemkne.

Zappova „The Beltway Bandits“ („Jazz from Hell“ | 1986 | Universal | 0824302387528) je plná zvratů a rychlých hudebních dějů v mnoha vrstvách, udržet v ní pořádek tedy vyžaduje sestavu s dobrou kontrolou. Přestože pak TelluriumQ Silver Diamond podtrhuje spíše vřelou, jemnou, až elegantní hladkost, jakkoliv pracuje se zvukem tak trochu jako v rukavičkách, tak se dá soustředit bezmála i na ty nejjemnější nuance a organizace reprodukce je bezproblémová, až vlastně velmi snadná. Pohoda se tu snoubí se samozřejmostí a často lehounce až za uši tahající divočejší mix nemá ani špetku nepříjemnosti, aniž by to však znamenalo redukci detailů – ty jsou prostě jen dosazované s mírností a nadhledem.

Zdálo se nám, že – minimálně proti Heimdall 2 – působí šířka i celkové proporce hudební scény „Ved en ung kunstners baare“ Carla Nielsena (Emerson String Quartet | „Intimate Voices“ | 2006 | Deutsche Grammophon | B0006340-02) prostě velikánská, jako kdyby kabel zdůrazňoval tělo i rozměry jednotlivých instrumentů, ale i vzduchu kolem. Reprodukce je sytá, pevně propojená a plastická, nějakým svým atributem vzbuzuje intenzivní pocit „analogovosti“. Snad za to může ta bohatost a barev a dotek měkkosti.

Coververze „Too Much Heaven“ z eponymního alba Jordan Hill (1995 | Atlantic | 7567-82849-2) není žádným vrcholem hudební produkce, nicméně je příjemná a uvolněná – což umí TelluriumQ Silver Diamond ještě zdůraznit. Právě tyhle vlastnosti vezme a notně jim přidá, takže vynikne pocit harmonie, plynulosti a vlastně bohaté muzikálnosti. Hudba kolem vás uvolněně, klidně vlaje, s majestátními proporcemi a objímavostí.

Reprokabel TelluriumQ Silver Diamond (a doprovodné bi-wire propojky) je už poměrně drahý, za své peníze dostanete nicméně hezky zpracovaný a hlavně masivní kus vodiče. To může být i nepraktické, najít pro takového macka místo není jednoduché, nedej bože v prostorách, kde není snadné ho vést po zemi v dostatečně velkých obloucích. Co ale jednoduché je, to je poslech – zvláště máte-li rádi „analogovost“, tedy bohatost barev, jemnost projevu, organickou propojenost a mohutný bas, stejně jako pučící středy a znělé, přesto ale heboučké výšky. Vůbec hebkost a klid jsou také vlastnostmi, které se ke zvuku sestavy opatřené Silver Diamond vážou nejsnáze. Možná to není vrcholně realistický a analytický projev, nicméně má vlastně „všeho na rozdávání“ a nechá vás se jen tak pohodlně rozvalit a užívat si hudby…

Kč 141 995,- - 2x 2m

Kč 19 299,- - 4x 30 cm bi-wire jumper

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ za své peníze dostanete „hodně kabelu“

+ podpoří v systému zábavnou plnost a tučnost

+ kvalitní zpracování

+ kultivovaná decentnost a elegance (vlastně nejen) výšek

ZÁPORY

- těžký a složitější na manipulaci

- má trochu laděný charakter směrem k temnějšímu vyznění

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: HiFi Styl | www.hifistyl.cz 

fSdílet

Tweet