Kanadská firma IsoAcoustics začala svou cestu do audio světa zkraje roku 2012, za těch osm let si stihla nicméně vybojovat mimořádnou pozici – nejprve ve studiích jako výrobce příslušenství pro elektroniku i reprosoustavy, později s rozšířením i do domácích podmínek, kde jsou přeci jen vyžadovány krom účelnosti i jisté estetické a materiálové kvality. Co mají produkty z obou oblastí společného, to je jejich cíl – zabránění přenosu vibrací do citlivých částí reprodukčního (nebo nahrávacího) řetězce.

IsoAcosutics staví na tvrzení, že stojany a podložky jsou povětšinou naprosto podceněné a hlavně nepochopené. Třemi základními problémy k řešení je podle firmy to, zda a) reprosoustavy vybudí při hraní povrch pod sebou a ten vydává nežádoucí zvuky (stačí si dát malé reprosoustavy třeba na stůl a zvýšit hlasitost), b) přenáší se zvuk z reprosoustav podlahou a stěnami i do nežádoucích prostor (sousedé vám to rádi řeknou) a c) interakcí mezi spodní stranou reprosoustav a povrchem pod nimi vzniká vnitřní rezonance, která zkresluje výstup.

Kanaďané provedli podle dat dostupných na jejich webu řadu měření ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a ve špičkové bezdozvukové komoře měřili frekvenční odezvu reprosoustav s běžnými nožičkami / stojany a s řešeními IsoAcoustics. Rozdíl byl prakticky naprosto identický a tedy by se mohlo zdát, že účinnost nemůže být žádná.

Jenže měření vibrací pomocí laseru zase ukázalo, že rezonance kabinetů se při použití antivibračního řešení zmenší klidně o čtvrtinu až polovinu – zajímavý je prezentovaný experiment se zavěšením ozvučnic na pružná „bungee“ lana a to, že takto de facto levitující reprosoustavy vykazují prakticky identické vibrační charakteristiky jako ty, které jsou položené řešením od IsoAcoustics.

Tolik k zajímavostem, jakými se firma prezentuje – obecně o svých patentovaných technologiích příliš nemluví (celkem logicky), zmiňuje ale třeba to, že jsou „směrové“, tedy že vše je koncipované tak, aby absorpce nežádoucí energie probíhala v ose pohybu membrán.

Velmi zajímavým řešením pro ty, kteří mají regálové reprosoustavy na komodách, policích, stolech nebo jiných místech, kde prostě není možné aplikovat klasické stojany (ale vlastně i tam, kde je, protože tyto izolační prvky mohou být i na klasických stojanech, pokud se na ně vejdou), je podstavec Aperta – vypadá trochu jako lešení, dá se vpředu naklonit (takže i v blízkém poli půjdou tweetery řádně směrem k vašim uším a ne třeba k loktům, mimo jiné to samozřejmě zmírňuje odrazy od podložky) a dodává se ve třech verzích, lišících se rozměry a nosností.

Základní verze Aperta je ideální pro menší až střední regálovky, už proto, že má rozměry 15,5 x 19 cm (tak aby vaše ozvučnice nevypadaly trochu jako chaloupka na kuří nožce) s výškou 7,6 cm, navíc nosnost limituje 15,9 kg.

Konstrukční princip je překvapivě jednoduchý – jde o dvě patra hliníkové konstrukce, která má v rozích nožky, ty jsou spojené jakýmsi „pavoukem“ (minimalizuje to trasy, kterými by se mohly šířit rezonance). Směrem na podložku a k reprosoustavám jsou nožky vybaveny „přísavkami“, které opravdu dobře drží.

Mezi sebou jsou patra oddělená pomocí distančních tyček, ty přední mají šroubovací hlavičky a umožňují naklonit přední část až o 6,5 stupně. Profi verze Aperta stojanů mají výrazně větší možnosti i stran zdvižení nad úroveň podložky, škoda, že Aperta nikoliv, jakkoliv těch, kteří by to ocenili by bylo docela málo. Distanční duté hliníkové tyčky jsou shora i zdola zapuštěny do elastomerových pouzder a právě tam se odehrává největší část odbourávání nežádoucí energie. Celý systém by dle slov firmy měl vytvořit „plovoucí podložku“.

IsoAcoustics Aperta jsme zkoušeli na redakčních KEF LS50 na pracovním stole, ale také s Xavian Corallo na běžných kovových stojanech, trochu odvážně i s Harbeth Monitor 30 (odtud zkušenost s „chaloupkou na kuří nožce“), které běžně stojí na masivních žulových blocích, stojanech vysypaných pískem a postavených na průmyslových silentblocích. Poslouchalo se v běžných redakčních sestavách, o nichž si přehled můžete udělat v pravém sloupci -->.

Nejvýraznější efekt mají Aperta na basové složce, nejvíce pak tam, kde jsou reproduktory blízko u podložky – ne že by ale nebyl rozdíl slyšet i na stojanech, které se jinak zdají bytelné. Basová linka v „Hiccups“ („STS Test Demo CD Vol. 1“ | 2014 | STS Digital | STS-6111134) působí po sundání z Aperta (bez změny místa) výrazně „rozbředle“, ztratí konturu a jistotu, byť zároveň přibude objem. Použití Aperta výrazně utáhne spodní pásmo, zvuk získá větší odpich a energii, je jednodušeji čitelný.

Zdálo by se, že efekt až „hlasitějšího“ vokálu Karen Matheson v „Ailein Duinn“ („L’Héritage Des Celtes“ | 2011 | Columbia | COL 481530-2) by mohl být opět způsobený pouze výškou poslechu / odsazení od podložky či podlahy, ale kupodivu to není jen o tom. Posadit LS50 (protože na stole a v blízkém poli prostě efekt JE nejvýraznější) třeba na stejně vysoký stoh knížek, které také nepřečnívají dopředu (a tedy nemohou způsobit další odrazy), nebo na molitanové podložky či dokonce na žulovou desku nemělo stejně výrazný přínos, jako posazení na Aperty. Ne že by cokoliv ze zmíněného nebylo lepší, než posazení na holý stůl (který je mimochodem z 5 cm masivu od nosné konstrukce odpružený velkými silikonovými „bumpony“ s dobrou tlumící charakteristikou, tedy nejde o žádný třesoucí se papundekl), ale rozdíl při použití Aperty je prostě zřetelný. Snad za to může několik úrovní, v nichž se energie absorbuje (protože černá magie to nebude), ale funguje to.

Přestože nejvíc je přítomnost stojanu cítit na basech, ani cinkot činelů v „La Rosita“ Colemana Hawkinse a Bena Webstera („Encounters“ | 2013 | Verve | 31452147-2) se rozhodně nezhoršil. Položení na pracovní desku stolu znamenalo dobrou čitelnost, ale jednak zvednutí samo o sobě blíž úrovni uší a naklonění pod úhlem znamená výrazné vyčištění (víceméně dosažitelné ale jakýmkoliv stojnánkem) jemných dozvuků a textury nástroje, jednak ale máte pocit, že Aperta vnese do reprodukce oproti jiným podstavcům a podložkám další dotek klidu a zřetelnosti navrch.

Stejně to funguje i u vnímání dynamiky – jednak se poslech velkých, mocných úderů do bubnů v „Rí Na Cruinne“ od Clannad („Extended Dynamic Experience 5“ | 2017 | STS Digital | STS-6111158) zdá být prostě hlasitější, výraznější, ale i důraznější při použití Aperta. Bez nich je to jakoby více hřmící zvuk, zprvu možná rozmáchlejší, efektnější a působivější, ale s IsoAcoustics je rozhodně lepší čitelnost, je tu lepší kontrola, tvrdší kontury a vůbec spořádanější přednes, který jde více na tělo. Jde to samozřejmě hlavně na vrub celkově lepší čitelnosti a menšího vnímaného zkreslení.

To stojí i za pocitem „prožitějšího“ zpěv i intenzivnějšího zvuku nástrojů ve „Fourtysomething“ se zpěvačkou Eleonore („Incredible Music & Recordings“ | 2012 | STS Digital | STS-6111130). Podložení monitorů stojanem Aperta (v kombinaci opět s tím základním faktem, že jsou daleko od desky stolu a nakloněné směrem k uším, což je samo o sobě podstatnou součástí kouzla) bez zjevné změny základního charakteru reprodukce vyčistilo poslechové zážitky – hlas je lépe artikulovaný, nástroje v pozadí lépe definované, malé ambientní detaily samozřejměji zakomponované a celek je prostě utaženější, konkrétnější, asi jako když zařadíte do sestavy lepší filtr nebo lepší zdroj signálu.

IsoAcoustics Aperta jsou trochu „průymslově“ pojaté stojánky (esteticky ani materiálově to není úplně luxusní high-end), které nicméně dostávají své pověsti co do funkčnosti. V prvé řadě vám dovolí zvednout ozvučnice od podložky a nasměrovat tweetery na uši, což je první předpoklad dobrého vnímání zvuku. Zadruhé tak činí bezpečně a jednoduše díky gumovým „přísavkovým“ plochám dole i nahoře. Zatřetí se energie z reprosoustav skutečně násobně méně dostává do podložky (stačí položit při stejné hlasitosti ruku na stůl s a bez Aperta, abyste to vnímali), tím se pak i logicky méně vrací nazpět – což by měl být TEN efekt, o kterém IsoAcoustics hovoří jako o stěžejním. Ať už je to čímkoliv, za naprosto realistickou, vlastně v hi-fi světě až fantastickou cenu dostanete pár podstavců, které má smysl mít a které nejsou žádnou audiofilskou exotickou parádičkou, nýbrž nerozporuplně smysluplným příslušenstvím, které se osvědčí tím víc, čím méně optimální podmínky svým reprosoustavám můžete dát – na pracovním stole, komodě či v / na poličce je to pro regálové reprosoustavy skoro z kategorie „must have“.

EUR 229 / pár

cca Kč 6 100,- / pár

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ realistická cenová politika

+ možnost naklonění třeba na stole / v opravdu blízkém poli

+ plovoucí systém odpružení

+ pevná přilnavost gumových nožek k podložce i ozvučnici

+ zvednutí reprosoustav zřetelně „vyčistí vzduch“

ZÁPORY

- nemají takovou výškovou variabilitu jako profi varianta

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Mareka Audio | www.marekaaudio.cz 

fSdílet

Tweet