Značka Axxess patří do mimořádně širokého, stovky produktů čítajícího portfolia Audio Group Denmark (dítka v oboru známých jmen Larse Kristensena a Michaela Børessena) a jak už její název značí, jde o „dostupná“ řešení pro minimalisty a ty, kteří chtějí jít cestou v dobrém slova smyslu jednoduchých řešení. Pod jménem Axxess najdete krom kabeláže menší a větší reprosoustavy, menší a větší napájecí distributor a nakonec all-in-one zesilovač Forté, dostupný v trojici provedení.

Modely Forté 1, Forté 2 a Forté 3 se reálně zvenku ani funkčně neliší, jde pouze o dimenzování jejich vnitřních prvků. Dokonce ani výkon není odlišný.

Začněme ovšem poměrně extravagantním exteriérem. Čelní panel působí lehce odsazený, nějaké tři čtvrtiny zleva tvoří velký displej s masivními červenými znaky, které se úžasně snadně čtou. Informací není nějak moc, ale pro provoz plně dostačují. Zbylý prostor předku zabírají tři vertikálně orientovaná tlačítka s jednoduchými piktogramy, úplně dole je sluchátkový výstup. A zcela vpravo najdete kovové kolečko s prořezávaným okrajem, primárně pro regulaci hlasitosti.

Šasi je celkově jednoduché, na horní desce jsou v rozích čtyři výrazná kolečka, přesně v místech, kde naopak na taktéž jednolité ploše dolní najdete nožičky. Boky mají do své formy vtělené čtyři gravírované X, což je logo značky.

Mírně zapuštěný prostor zádě je z obou stran uvozený reproduktorovými terminály, vlevo je napájecí zásuvka s vypínací kolébkou, vedle RS232 rozhraní pro chytré řídící systémy a 3,5 mm jack s výstupem spínacího napětí pro další komponenty.

Signálových rozhraní není vlastně nijak moc, v souladu s „all-in-one“ naturelem přístroje. Streaming proudí přes ethernetovou zásuvku, doplněnou o dvojici USB portů – buď do nich můžete vnořit disky s hudbou, v případě potřeby ale i modul na bezdrátové spojení. Digitální svět dále zastupuje koax (respektive BNC) a optika, vedle nich ještě USB ke spojení s počítačem. Linkový analogový vstup je tu jen jeden a to cinchový, následovaný pre-out výstupem.

Tělo Forté 3 působí „nekovově“, spodek a vršek vyrobili v Axxess z kompozitu blíže nespecifikovaných přírodních materiálů, jejichž účelem je snižování mechanické hystereze. U této nejvyšší iterace je pak základna ještě vyztužena měděným plátem. Provedení díky zvoleným materiálům může na první pohled evokovat plast, ale tak jednoduché to není a vlastně se to zdá být hezky moderní a čisté.

Co se týká vnitřní konstrukce, Axxess nijak významně nemluví o použitých řešení, nicméně hodně techniky pochází z in-house vývojového oddělení. Zesilovač stojí na technologii firmy Pascal, řešení UMAC, obvykle nalézané v profi monitorech a zesilovačích – to dodává výkon 100 Wattů do 8 ohm ve třídě D. Moduly se vyznačují použitím napěťových vedení s velmi vysokými úrovněmi, aby nedocházelo k dynamické kompresi.

Digitální platforma je vlastní, odvozená z podstatně dražších řešení sesterské značky Aavik. Axxess říká, že používá kvalitní kondenzátory a naopak nemá mikroprocesory, což má zajistit minimum šumu. D/A převodník nepoužívá běžné čipy, ale výhradně jednobitové signálové zpracování, protože to prý znamená nejnižší šum. Axxess nemluví o podporovaných formátech, nicméně ať už šlo o PCM nebo DSD z lokálních zdrojů či cokoliv z nabídky streamovacích služeb Qobuz a TIDAL, prostě to Forté 3 přehrál.

Sluchátkový výstup má vlastní modul, pracující v čisté třídě A, i když výkonu nebo doporučené impedance se nedohledáte.

Obecně je konstrukce hodně podřízena minimalizaci elektrického i mechanického „šumu“. Začíná to třeba u rezonančního spínaného napájecího zdroje. Výrobce používá velmi vysokou spínací frekvenci, což podporuje rychlost a naopak eliminuje šum. Každá sekce (digitální, analogová,…) má pak vlastní napájecí zdroj s další úrovní regulace šumu.

Firma pak hodně sází na „odšumovací“ technologie sesterské značky Ansuz – Teslovy cívky. Ve vrcholném Forté 3 je 108 aktivních Teslových cívek, 216 hranatých aktivních Teslových cívek a čtveřice aktivních Teslových cívek se zirkoniem. Přidejte k tomu 9 okruhů pro eliminaci zkreslení pomocí vkládání správného množství bílého šumu (což je řešení často používané i v profi světě) a máte obrázek o skutečně velkém množství konstruktérské snahy.

Pokud byste chtěli vědět, co přesně znamenají ony Teslovy cívky, tak vězte, že jde dle tvrzení firmy o dvě vzájemně propletené cívky v opačném směru. Obě přenášejí napětí, vznikne-li nějaká špička, průchod tohoto napětí oběma směry vyruší případné zkreslení / šum. Čím více paralelně zapojených cívek, tím vyšší účinnost. Co se týká zirkonia, tak to prý funguje jako nejlepší řešení pro potlačení vibrací.

Zesilovač (či přesněji all-in-one systém Forté 3) má šířku 37 cm, hloubku 42 cm a výšku 11 cm. Váží rovných 9 kilogramů, o zhruba kilo víc, než model základní (rozdíl patrně tvoří přítomná měděná deska).

Forté jsme měli možnost poslouchat ve vícero konfiguracích. Forté 1 třeba s firemními reprosoustavami L1 v showroomu dovozce, Forté 3 pak třeba tamtéž s Børesssen X3. V domácím prostředí jsme Forté 3 připojili k Fyne Audio F1-5 namísto Musical Fidelity M8xi, dále pak ke KEF Blade One Meta místo Métronome DSC / Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR. Kabely, antivibrační položky, napájecí filtry a množství dalšího použitého příslušenství najdete vypsané v pravém sloupci -->.

Podle poslechových zkušeností můžeme říct, že pokud nechcete dlouho experimentovat s tím, k čemu optimálně Forté 3 připojit, tak sáhněte po něčem od Audio Group Denmark. I s ohledem na další komponenty / systémy můžeme říct, že právě tak všechno funguje o nemalý kus lépe, než když hledáte něco vlevo vpravo nějaká jiná spojení.

Na tepání basové linky v „Mammagamma“ (The Alan Parsons Project | „Eye in the Sky“ | 1982 | Arista | 788478) jsme cítili svižnost zesilovače a jeho schopnost reagovat promptně na změny přísunu energie, kontroluje v tomto směru dobře dokonce i velké hladové Blade One Meta (ne na jejich maximum, ale dobře v poměru ke své relaci). Charakter je jaksi klidný, uhlazený, ale s bleskurychlou artikulací a zřetelnou, vyčištěnou definicí. Krotkost a disciplína jsou perfektní, objemu, váhy i síly je věrné množství, stejně tak z prakticky jakýchkoliv reprosoustav dostane Forté 3 spoustu odstínů. Axxess není nijak okatý, zároveň ovšem ani suchý, respektive nějak strohý. Všechno je vyrovnané a vlastně zvukově poměrně jiné od drtivé většiny ostatní produkce.

Velmi nízké zkreslení, ale i zcela vyklidněný projev má Forté 3 také ve středech, housle Anne-Sophie Mutter ve Vivaldiho „Jaru, RV 269, op.8“ („The Four Seasons“ | 1992 | Deutsche Grammophon | 463 259-2) kmitaly s obdivuhodnou svižností, přitom však uhlazené, korektní a snadno přehledné. I tady zesilovač zní jinak, než běžná „hi-fi konfekce“ – těžko se ten rozdíl popisuje, hudba je uvolněnější, méně snaživá, řekněme, přesto naprosto kultivovaná, nezabarvená a tonálně autentická. Housle trylkují s lehkostí, v úsporné hře bez jakýchkoliv nanesených efektů či nápadnosti. Vše je čisté, má řád a střídmou autenticitu.

Činely v „Almost Like Being in Love“ (Sonny Rollins | „with The Modern Jazz Quartet“ | 1988 | nahráno 1953 | Prestige | 00025218111126) zněly precizně, přitom s naprosto klidným pocitem separace, s texturou nenucenou a zároveň realistickou, plnou informací. Kov se line bez zabarvení, prodchnutý klidem a jistotou, objektivně vzato je rozlišení skvělé, spousta a spousta detailů je však usazená až lehce nenápadně, s nenačančaným, usazeným formátem. Je pak trošku jedno, skrze jaké reprosoustavy hrajete, Forté 3 si svůj styl (nebo možná naopak absenci nějaké vlastní silnější charakteristiky) prosazuje v každém zapojení.

Pokud bychom měli říct něco k dynamičnosti při poslechu „Job“ (Laco Deczi & Celula New York | „Jazz na Hradě“ | 2007 | nahráno 2004 | Multisonic | 31 0651-2), pak hlavně to, že zesilovač jako kdyby nestál v cestě. Nemáte pocit popostrkování hudby kupředu, stejně jako ale není tlumená. Nadupaná nahrávka umí fyzicky bouchnout tak kde je potřeba, zhoupne se s velikou pružností a dá najevo podsaditost velkých nástrojů s působivou energií, ale zároveň bez pocitu jakéhokoliv zdůrazňování. Pokud něco, tak v sobě nemá Forté 3 žádnou nadbytečnou bombastičnost, muzika zurčí, pruží a šťouchá ve správný moment, disponuje ale i tichými pasážemi, kontrast mezi nimi je potěšujícím způsobem suverénní. Je tu jistota, ovšem ne expresivní nebo jakkoliv efektní, prostě „jen“ rezerva a kontrola vyšší třídy.

Axxess do hudby nevnáší své zabarvení, jak už jsme říkali. Přesto má nějaký trošku specifický charakter – na klavíru Radu Lupu v „Klavírní sonátě č. 16 v a moll, D.845 (op. 42)“ („Plays Schubert“ | 2005 | Decca | 475 7074) nebyla patrná skálopevná tvrdost, spíše jistá dřevitá měkkost a dotek jemnosti. Snad by však šlo říct, že Forté 3 je absolutním protikladem nějaké zaťaté analytičnosti, hudba skrze něj elegantně proplouvá, výtečně přehledná při libovolné hlasitosti. To je možná velmi důležité měřítko, to, jak snadno drží zesilovač formu a čitelnost skladby už od velmi nízkých poslechových úrovní, stejně jako mu stačí výkon i na ty vysoké. Nesnaží se zapůsobit mohutným, robustním tělem nástroje nebo razancí či čímkoliv jiným – střídmě a autenticky prezentuje nahrávku, případné limity vnímáte, leč vůbec ničemu to nevadí.

Dalším výtečným testem toho, jak dobře vládne Forté 3 nad protékajícím zvukovým signálem, je srozumitelnost nahrávky mnohohlasu v „Acrostic“ Emila Viklického („Homage to Josip Plecnik“ | 1994 | Lotos | LT 0036-2 131). Master téhle skladby by patrně cenu za brilanci nedostal, přesto patřilo podání Axxess mezi nejsrozumitelnější, s kterými jsme se potkali. Přitom to neznamená nějakou intenzivnost nebo technicistnost – prostě to plyne, lehce, všechno má své místo a čas, organizace hudební scény je kultivovaná a přitom analogově spojitá. Stereofonie vlastně není ani moc velká, ani moc malá, všechno působí „adekvátně“ a nepoutá na sebe pozornost.

Možná to je právě ono – to, že Axxess Forté 3 má napříč žánry, hlasitostmi i spojeními všechno pod kontrolou (i když s firemními kolegy z Audio Group Denmark je tam víc života a větší pocit sladění). Proto si můžete jen tak sednout a rytmickou, živou „Hideaway“ Bernie Marsdena („Green & Blues“ | 1995 | Castle Music | CMRCD 181) prostě poslouchat, nic nehrotit a užívat si. Překvapí vás možná právě podmanivý rytmus díky čistému timingu, stejně jako důraz na ty správné noty, takže to není chrlená energie od začátku do konce, ale poctivé dynamické kontrasty, stejně tak tu není ani špetka agresivity, ač to neznamená, že by struny a činely neměly pronikavost.

Trochu nám trvalo, než jsme dokázali nějak pojmenovat to, jak Axxess Forté 3 hraje. Protože to, že nemá žádný vlastní výrazný charakter, je nezabarvený a nezkreslující, by se asi dalo shrnout slovem neutrální, což však zavání jakousi nijakostí a unylostí. Jenže Forté 3 není unylý – je prostě věrný, skutečně „high fidelity“ a dokáže se právě takhle prosadit i vzdor případnému charakteru reprosoustav nebo třeba kabeláže, což je zajímavé. Každopádně jde o zajímavý all-in-one zesilovač, který je svým pojetím na pomezí lifestyle (zapněte a hrajte), který zjevně cílí na mladší streamující publikum a přesto svou práci odvádí adekvátně vyšší cenové relaci. Možná bude chvíli trvat, než překonáte to překvapení z absence okamžitého wow efektu, ale čím déle budete s Forté 3 fungovat, tím víc zjistíte, že slouží jako pěkně umetená cestička k hudbě a je trošku jedno, co do něj proudí či jaké reprosoustavy krmí. Vždy a všude funguje řádně a vlastně víc než dobře.

Kč 260 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi jednoduchý provoz

+ stabilita a kontrola se skoro jakýmikoliv reprosoustavami

+ naprosto klidný, urovnaný, kontrolovaný zvuk

+ vlastní ovládací aplikace (ač jde o variaci na mConnect)

+ respekt vzbuzuje to, jak svůj klid a jistotu zachovává zesilovač i potichoučku

+ zajímavý design

ZÁPORY

- limitovaná konektivita

- zvuk může mimo optimální spojení být trochu bez jiskry, chce to hledat

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Aletheia Acoustics | www.aletheia-acoustics.cz 

PRODÁVÁ:

AudioEgo | www.audioego.com 

Audiofeel | www.audiofeel.cz 

Hi-Fi Morava | www.hifimorava.cz 

DiokAudio | www.diokaudio.cz 

fSdílet

Tweet