Značka Musical Fidelity začala svou cestu v Anglii v roce 1982, patřila mezi pionýry D/A převodu a také má dlouhodobě v oblibě kombinaci elektronek a polovodičů, ačkoliv samozřejmě většina jejich produktů využívá praktická tranzistorová řešení. Kdo by také nezaznamenal "trubkovitou" sérii komponentů z druhé poloviny 90. let? Dnes portfolio sahá od "krabičkových" komponentů až po monumentální zesilovače řady NuVista.

Základním stavebním kamenem katalogu ale je série M3 s komponenty v plné šířce, kde se nachází integrovaný zesilovač M3si a přehrávač kompaktních disků M3scd - oba přístroje klasického střihu.

Musical Fidelity M3scd

Přehrávač M3scd, jak už název napovídá a pohled na čelní stranu potvrzuje, je stroj primárně určený pro roztáčení stříbrných kotoučků CD standardu. Vizuální pojetí je typicky britsko-musical-fideliovské. Povrchové provedení má hrubou, odolnou texturu, stroj působí bytelně a důvěryhodně.

Nahoře a dole jen lehce zkosené čelo hostí maličký, ale relativně informativní dvouřádkový displej, v pravé části v jeho úrovni objevíte dvířka mechaniky, jejíž šuplík je sice plastový, ale na danou cenu solidně pevný.

Spodní část předku okupuje do dvou bloků rozdělených 10 tlačítek - ta seskupená vlevo přístroj zapnou a volí vstupy (či funkce, chcete-li), ta vpravo pak řídí reprodukci.

Pohled zezadu odhalí klasickou konektivitu - načtený signál můžete vést ven buď jedním párem analogových cinchů, případně digitálně optikou i koaxem, naopak dovnitř přístroje můžete digitální signál ke zpracování dovést opět optikou a koaxem, ale také pomocí asynchronního USB s rozlišením 24 bit / 96 kHz. Krom napájecí zásuvky je M3scd vybaven už jen vstupním i výstupním 3,5 mm jackem s 12 V napětím, které umožňuje synchronní spínání celé sestavy.

Ačkoliv M3scd působí robustněji, má vlastně poměrně standardních 6 kg při šířce 44 cm, výšce 10 cm a hloubce 38 cm.

Výrobce se příliš nerozepisuje o použitých řešeních, snad jen o tom, že D/A převodník je 24 bitový s delta-sigma architekturou a pracuje s osminásobným převzorkováním. V druhé fázi se u MuFi chlubí tím, že s ohledem na kategorii má přehrávač velmi nízký jitter - konkrétně jde o méně než 135 pikosekund špička-špička.

Jinak CD přehrávač pracuje v rozsahu 10 - 20 000 Hz (-0,2 dB), odstup signálu a šumu je velmi solidních 117 dB, neméně solidní je ale i hodnota THD+N pouhých 0,003%.

Musical Fidelity M3si

Nejlogičtějším partnerem pro M3scd je pak pochopitelně integrovaný zesilovač M3si, kdy tyto dva komponenty tvoří nejklasičtější možný hi-fi systém.

M3si není nijak obrovský stroj, jeho 9 kg váhy se skrývá v šířce 44 cm, výšce 10 cm a hloubce 40 cm, čímž perfektně sedí k M3scd. I estetikou spolu oba přístroje ladí - až industriální jednoduchost, hrubý povrch, ale také dojem velmi bytelné stavby, to jsou základní vlastnosti obou komponentů M3.

Zesilovači dominuje po právu centrálně uložená regulace hlasitosti, kolem velkého knoflíku jsou na každé straně tři maličká tlačítka, jimiž se přepínají vstupy. V levé části je ještě další maličké tlačítko pro zapnutí a nad ním stavové diody. Nic víc.

Vzadu pak najdete solidní reproduktorové terminály a sedm párů cinchových konektorů. Tři jsou běžné analogové linkové vstupy, jeden další lez nakonfigurovat šoupátkem buď jako klasický linkový, nebo jako "průchozí" vstup pro domácí kino, kdy M3si funguje jen jako koncák. Jeden další vstup je doplněný zemnícím kolíkem, což by vám mohlo napovědět, že jde o gramofonový předzesilovač, určený je pak výhradně MM přenoskám. Poslední dvě sady cinchů jsou výstupní - jeden pár má trvalou linkovou úroveň, druhý pár je regulovaný pre-out. Spíše doplňkový, ale pro někoho možná zajímavý je asynchronní USB vstup s podporou PCM signálů 24 bit / 96 kHz.

Obvodové řešení uvnitř zesilovače je překvapivě jednoduché a organizované jako dual mono, ač vše krom středně velkého zapouzdřeného toroidu je na jedné desce plošných spojů. Po levé straně vidíte napájecí zdroj, výkonová část se nachází u pravé stěny, kde je namontovaný také velký chladící profil. Na každém kanálu najdete jediný pár výkonových tranzistorů, doplněný o dvojici velkých filtračních kondenzátorů. Část předzesilovací i část výkonová mají obě vlastní vinutí na transformátoru.

Výstupní výkon 85 Wattů na kanál do 8 ohm ve třídě A/B je dostatečný, hodnota THD+N pod 0,014% v pásmu 20 - 20 000 Hz je také velmi solidní.

Set obou komponentů jsme poslouchali v pražském studiu ESO, kde jim společnost dělaly reprosoustavy Sonus faber Venere 2.0, Olympica II nebo Bowers&Wilkins 702 S2. Na poslední chvíly pak dorazily ještě Guarneri Tradition od Sonus faber a ani taková kombinace nepůsobila nepřiměřeně, což samo o sobě hovoří o výkonu řady M3. Napájeno a propojeno bylo kabeláží z dílny studia. Ke srovnání bylo přehršel komponentů - Naim HDX, Electrocompaniet ECI 6, Meitner MA-1 nebo Audionet VIP G2 s externím napájecím zdrojem EPS budiž příkladem.

Slovo doporučení si zaslouží z vyzkoušeného zejména kombinace s Venere 2.0, kde se vzájemně harmonickým způsobem jednotlivé složky doplní a "něco" zaklapne způsobem, kterému se za 120 000,- opravdu těžce konkuruje. A je také dobré říct, že i když jak zesilovač, tak CD přehrávač solidně fungují i jako jednotlivé komponenty, opět je tam signifikantní zlepšení, máte-li je pospolu jako systém.

Od prvních tónů je jasné, že set Musical Fidelity série M3 neohromuje, ale hraje na poměry své kategorie technicky skutečně brilantně pevně a přesně. Basová linka v "How deep is your love" od The Bad Plus ("For All I Care" | 2008 | Emarcy | 0602517821644) byla i z regálovek kultivovaná, důstojná a vlastně velice "normální". Nepřikrášlené podání není ani suché, ani přehnaně barevné či syté, je to až překvapivě agilní zvuk, který sází na rychlost a pevnou kontrolu s dobrými konturami, takže tón kontrabasu je energický, zařezává a přitom se nežene zběsile dopředu. Jednotlivé tóny jsou už precizně oddělené a uspořádané, přednes je nesmírně spořádaný a chce se říct vkusný. Basová linka se nebojí jít ani do hloubky, je cítit, že M3si má kontrolu a umí poslat do reprosoustav dost proudu a udržet měniče takříkajíc "v ruce".

Podobně by se dala shrnout charakteristika obou přístrojů i ve středním pásmu - hlas Ann Hampton Callaway v "Blue Moon" ("Blues in the night" | 2006 | Telarc | CD-83641) by vyvedený ne snad syrově, ale bez přikrášlování rozhodně, přesto vyzníval díky dobré nahrávce velmi dobře. Jediným správným přízviskem se zdá být "lidsky". Elektronika opět nikam netlačí ani podání barev, ani proporce, ani nic dalšího, hlas je živý a energický, kde má přitlačit, tam přitlačí, kde má lechtat, tam lechtá, je to vlastně profesionální výkon s kouzlem nekomplikované srozumitelnosti. Na danou třídu brilantní kontrola zajišťuje dobrou čitelnost a autenticitu, možná to nemá takové to delikátní high endové "krásno", ale přesný, přímý a na nic si nehrající transparentní zvuk prostě funguje.

Na nejvyšším pásmu v "Spirit of the air" od Pata Methenyho ("Orchestrion" | 2010 | Nonesuch | 7559-79847-3), na všech těch různě velkých činelech, na všech těch cinkátkách, chřestítkách, perkusích a strunných brnkátkách je cítit, že oba přístroje M3 mají dobrou kontrolu, umí dobře oddělit jednotlivé tóny a udržet pořádek. Ani tady není ani stopy po nějakém zdůraznění či vypíchnutí, akcent na okraje pásma je oběma strojům od Musical Fidelity cizí a naopak hrají tak věcně, čistě a přirozeně, že vnímáte dokonce i rozdíly mezi velikostí činelů, celkem jasně tu také tóny doznívají. Zvuk je rychlý a dobře oddělený, nevýhodou přesné reprodukce samozřejmě ale bude to, že když si pustíte nahrávku s chybami, dostane se vám autentické prezentace všech těch říznutí, kousnutí a nepříjemností.

Na nic si nehrající přesnost setu Musical Fidelity pak výtečně protlačila i dynamické rázy v rozmáchlé "O Fortuna" Carla Orffa v podání Riccarda Chaillyho a RSO Berlin ("Carmina Burana" | 1984 | Decca | 411 702-2). Vlastně to bylo opravdu o dost lepší, než jsme původně čekali; zesilovač má velmi solidní schopnost reagovat na signál a měnič nejen rozhýbat, ale i zastavit, takže je tu působivě rychlý impuls, skvělá dynamika a živost náročných pasáží vnímáte od tichých poslechových úrovní až po značně hlasité hraní, aniž byste měli pocit, že se zesilovač nějak blíží svým limitům. Je to v dané cenové hladině opravdu skvělý výkon.

Ve "Pharaoh´s Dance" Milese Davise ("Bitches Brew" | 1999 | Columbia | C2K 65774) se nám líbila výtečná transparentnost obou strojů, zejména ve vzájemné kombinaci přitom ale nemá zvuk tendenci sklouznout k příliš analytické, strojové strohosti s odstupem či chladem. Je to vlastně "normální" zvuk, zajisté na trhu najdete informativnější elektroniku, ale na standardy co do cenovek vlastně úplného základu high enedového světa je to opravdu pěkně čisté, opravdu dobře organizované a i když nemáte pocit ultimativního drobnohledu, všechno je parádně kontrolované, všechno má své patřičné místo, linka trubky nepřekřičí činel a to platí pro všechny nástroje. Je tu velmi kultivované, decentní, jemné a přitom už opravdu snadno přístupné.

Prostor hudební scény ve "Waiting" od The Paperboys ("Closer to the music vol. 3" | 2009 | Stockfish | SFR 357.4009.2) byl oddělený od hmoty reprosoustav, bylo i v tomto ohledu cítit dobrou organizaci, kterou Musical Fidelity nabízí. Scéna drží fazónu, není co říct v pravolevém ani předozadním směru, prostě vnímáte dobrou lokalizaci nástrojů, vnímáte jejich pozici ve obou základních osách, vnímáte realisticky vykreslené proporce instrumentů a i tady je reprodukce čistá, přesná a "snadná".

V "Like a soldier" Johnnyho Cashe ("American Recordings" | 1994 | american | 0602537351145) se nedal zvuk označit jinak než jako "normální". Žádná deka, žádná nejistota, žádný stres, žádné přikrašlování. Tvrdé, konkrétní zvuky strun, vřelý nádech dřeva kytary, starý, ale stále působivý a zkušený Cashův hlas, všechno tu je, je to nenucené, plynulé a klidné.

Set vlastně základních komponentů od Musical Fidelity, integrovaného zesilovače M3si a CD přehrávače a převodníku M3scd, nás překvapil. Zejména v kombinaci s regálovkami od Sonus faber (Venere 2.0 i Guarneri Tradition) byl zvuk tak normální, tak přirozený, tak vyrovnaný a tak čistý, že určujícím charakterem reprodukce byla nahrávka samotná a elektronika jako kdyby ji jen vzala a zesílila - tedy vlastně udělala to, co je teoretickým ideálem high fidelity. Je radost zkoumat jak která hudba zní, je radost objevovat, protože zvuk přichází bez zábran, bez limitů (minimálně na danou třídu), je to excelentně organizovaný přednes. Hlavním kladem je pak excelentní přesnost - přesnost, kterou si nepředstavujte jako utaženou, tvrdou, technickou dokonalost, ale jako s nadhledem, bez nervozity, pozlátka a bez "domýšlení" tonality či energie podanou hudbu.

Kč 38 990,- - Musical Fidelity M3si

Kč 38 990,- - Musical Fidelity M3scd

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ v dané třídě příkladná kontrola a dynamika

+ nepřikrášlená autenticita

+ skvěle fungující, "rovný" zvuk

+ zvládají důstojně i kooperaci s výrazně dražšími reprosoustavami

ZÁPORY

- estetika je poněkud účelná

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Studio ESO | www.studioeso.cz 

DOVOZCE: Altei | www.altei.cz 

fSdílet

Tweet