Němečtí T+A rozhodně neprosluli jakožto výrobci lifestylových zařízení a přesto v jejich portfoliu už nějakých 12 let zaznívá jméno Caruso, reprezentující právě zařízení typu „all-in-one“ s důrazem na lehkost každodenního soužití (ovšem při zachování zvukových standardů značky T+A). Aktuálně produkt tohoto jména došel reinkarnace, kdo pak někdy viděl původní Caruso nebo následující Caruso Blu, nebude překvapen „kostkovitým formátem“ ani celkovým pojetím.

Caruso je systém, v němž nechybí nic – integruje v sobě zesilovač, reproduktory, CD mechaniku, ale také digitální a analogové vstupy, obousměrný Bluetooth, klasické FM i moderní DAB+ rádio nebo streaming s podporou lokálních serverů i běžných služeb. Jinými slovy, Caruso umí všechno a s ohledem na očekávané nasazení pravděpodobně o dost víc než musí.

Esteticky jde pak o minimalistické zařízení, jakkoliv jeho rozměry vám neumožní ho jen tak založit do rohu a zapomenout na něj. Šasi z hliníku je po stranách a zčásti i vpředu překryto průzvučnými kovovými mřížkami, přední části ale dominuje lesklý pruh, tvořený z větší části obdélníkem ovládacího sedmipalcového displeje, doplněný o štěrbinu CD mechaniky. Celé zařízení stojí na poměrně vysokých nožkách a to proto, že ačkoli hlavní měniče jsou roztroušeny vpředu a po bocích, basový reproduktor září přímo dolů. Mimochodem je kolem něj natažený LED pásek, který lze nastavit do prakticky libovolné barvy a dodat tak zařízení nádech….inu, snad modernosti? Každopádně jej lze snadno vypnout nebo nastavit na decentní bílé tlumené světlo.

Caruso je prakticky perfektní kostka s půdorysem 29 x 29 cm, jen výškou 27 cm se nepatrně odlišuje. 12 kg hmotnosti jde na vrub hliníkovému tělu, ale také třeba onomu basovému reproduktoru.

Už jsem řekli, co se všechno nachází po stranách přístroje, ovšem s výjimkou strany zadní. U all-in-one je neobvykle zaplněná konektivitou, nakonec ale T+A není žádná ordinérní značka. Najdete tu dva páry analogových cinchů, najdete tady ale i koaxiální a optický digitální vstup, čímž je běžný sortiment „všeho potřebného“ vyřízen. Navíc je tu ale hned dvojice LAN portů (takže lze Caruso v podstatě vložit do cesty ethernetového rozvodu), je tu dvojice antének pro bezdrátová připojení Wi-Fi a Bluetooth a poněkud dominantní obrovská anténa pro příjem rádia. Caruso ale může sloužit i jen jako receiver, tj. máte k dispozici i analogový cinchový výstup pro zapojení do „pořádné“ sestavy, máte i 3,5 mm jack výstupu na sluchátka a máte k dispozici výstup pro subwoofer, pokud by vám náhodou bas přímo z této jednotky nestačil.

Důležitá je nicméně šíře výbavy a praktických funkcí, kombinující řekněme „ortodoxní hi-fi pohled“ s moderními požadavky. Z konzervativního světa tu přetrvává CD mechanika, která podporuje klasické kompaktní disky, případně umí rozkódovat na médiích nahrané MP3 a WMA soubory. Zvuk CD v podání Caruso není vůbec špatný, byť v konkurenci vysokého rozlišení přeci jen lehce ztrácí na živosti a rozlišení. Zajímavostí je 20 sekundová vyrovnávací paměť, takže případné otřesy a nebo poškrábaná CD jsou menší problém.

Vysoké rozlišení si pak užijete díky streamování, kde Caruso zpracuje všechny běžné souborové formáty přes protokol DLNA a přidává možnost připojit i disk s daty přes USB port. Samozřejmostí je i integrace Tidal, Qobuz, Spotify Connect nebo Amazon Music a Deezer.

Pokud chcete, můžete v rámci pohodlí využít také standard Bluetooth s podporou standardů aptX a A2DP1.2. Bluetooth je obousměrný, nicméně v přímém srovnání s DLNA streamingem je kvalita z principu omezená. Nicméně třeba pro méně technicky nadšené členy rodiny jde o dobré řešení.

Tuner klasického typu kombinuje příjem FM (s citlivostí 1uV a odstupem signál šum přes 65 dBA) a DAB+ (s citlivostí 2uv a hodnotou odstupu signál/šum přes 96 dBA) s příjmem internetových rádií. Nutno říci, že i v kvalitou signálu nijak obdařené části Středočeského kraje byl příjem rádia slušný.

O vnitřní elektronice toho zase tak moc výrobce neříká, ale dozvíte se, že celkový výkon zesilovačů činí tučných 200 Wattů (s 300 W krátkodobou špičkou) při celkovém zkreslení pod 0,02%. Konkrétně jde o několik nezávislých modulů – až 100 Wattů pro spodní basák, 50 Wattů pro středy a výšky. Výkon pro sluchátka je pak 30 mW do 32 ohm, což nebude úplně dost pro serióznější poslech na velkých sluchátkách, ale pro běžné použití je to ok.

Důležité jsou pak samozřejmě také použité reproduktory. Na přední stranu se vešel po každé straně displeje jeden vysokotónový reproduktor (látková kopulka o průměru 2 cm) a jeden středotónový měnič netypického tvaru s šíří 4 cm a výškou 10 cm, takže tu máme vlastně klasickou malou dvoupásmovou „regálovku“ na každé straně. Těm zajišťuje bas sdílený basový měnič o průměru 17 cm a na stranách zařízení najdete dvě pasivní membrány, opět s průměrem 17 cm, takže plocha pro vyzařování energie je značná. Všechny reproduktory, zdá se, pocházejí z vlastního návrhu T+A a ten viditelný basový nápadně připomíná ty použité v základních řadách klasických reprosoustav.

Caruso stojí provozně na vlastním operačním systém NavigatorOS a chová se vlastně jako aktivní reprosoustava, kombinující měniče, zesilovače a DSP procesor s aktivní frekvenční výhybkou. Toto řešení zajišťuje využívání jen toho nejoptimálnějšího pásma u instalovaných měničů, ale také třeba konzistentní fázi v nadprůměrně širokých poslechových úhlech.

Výhodou takového konceptu jsou také nepřeberná nastavení, takže buď můžete mít základní „neutrální“ zvuk, nebo aplikovat mimořádně široké tonální korekce a s trochou péče doladit Caruso do optima v rámci jeho umístění (v rohu místnosti např. uberete basy a podobně). Změnit se dá všechno – aplikovat můžete obecnou funkci loudness, můžete upravit energii všech tří pásem, můžete zapnout „konturování“, zvýrazňující střední pásmo, můžete ale také třeba změnit přechodovou frekvenci basového měniče nebo jeho hlasitost a to jsou detaily daleko za rozsahem možností běžných zařízení podobné koncepce.

Ovládání Caruso je pak možná i přes dedikovanou aplikaci, která vlastně není špatná – je přehledná, stabilní a i když má trochu suchopárné, technicistní pojetí (jako ostatně celý koncept ovládání přístrojů T+A), dá se s ní celkem snadno sžít.

T+A Caruso stálo během poslechu na barovém pultu, tedy relativně vysoko, zato ale daleko od jakékoliv stěny a zvuk směřoval přes velkou sedačku do velkého prostoru – je to stejné místo, na jakém denně hraje Naim Mu-so. Důležité je říct, že se poslouchalo v základním, továrním nastavení a dáte-li si trochu práce, můžete výsledek zřetelně zlepšit.

Kontrabas v „Upojenie“ Anny Marie Jopek a Pata Methenyho („Upojenie“ | 2008 | Nonesuch | 7559-79909-8) byl jedním slovem bohatý. Je to hojné množství a přestože nejspodnější polohy už se ozývají s limitovanou energií, je k nevíře, jak plně a jak důrazně se dokáže takhle kompaktní zařízení prosadit. Přitom to není „subwooferový“ bas, není nijak odtržený nebo akcentující nějakou centrální ladící frekvenci, je to bas pevně kontrolovaný a solidně čitelný, v kvalitě opravdového hi-fi, navíc těžící z dobře sladěné aktivní koncepce právě bezprostřední energičností, váhou i důrazností.

Vokál Caroly v její „So far so good“ („Runaway“ | 1984 | Polydor | 829298-2) byl v základním nastavení jakoby lehce dutý a málo výrazný, stačilo ale sáhnout po funkci loudness a o krok posunout funkci „Contour“ a bylo vyřešeno – hlas získal prezentnost, čistotu a čitelnost. V tu chvíli je sice znát, že to není zvuk pro puristického audiofila, je v něm trochu načančanosti, ale DSP pracuje vlastně vlídně a kultivovaně, není to takové to často slýchané „dusítko“. Zpěv byl každopádně po dotažení nastavení skutečně příjemný a opět si Caruso nezadá s leckterým běžným hi-fi.

Nejvyšší tóny činelů v „Caravan“ Dukea Ellingtona („Money Jungle“ | 2002 | Blue Note | 7423 5 38227 2 9) byly výraznější v objemu, trochu „lesklé“, ale překvapivě konzistentní při popocházení kolem přístroje. Ráznější údery do činelu vlastně překvapivě pěkně „klapnou“, vnímáte ten pocit dřeva na kovu, jakkoliv nějaké propracované, dlouhé doznívání jemného ševelu tu úplně nehledejte. Přesto rozlišení vůbec není špatné a Caruso má přitom zjevně slušný výškáč, protože ani při vyšší hlasitosti nesklouzává k ostrosti nebo dokonce agresivitě, přitom ale zároveň nehraje takovým tím opatrným způsobem.

Oproti jiným obdobným konceptům si můžete dovolit Caruso tlačit podstatně „dál“ z pohledu hlasitosti a to bez strachu, že se ztratí celková čitelnost nebo se do zvuku vnese až moc velké zkreslení. Kdepak, Caruso má zjevnou rezervu a umožňuje vám hrát bez obav – navíc díky dobrému naladění aktivního řešení dává pocit docela dobré dynamičnosti už v nižších a běžných poslechových hlasitostech, kde třeba i mocný pulsující základ „Glem ikkje“ od Kari Bremnes („Detv i har“ | 2017 | Strange Ways | CD 15132-2) docela pěkně dýchá a houpe se. Basové tóny dokáže Caruso držet v dobrém napětí, nechybí pocit důraznosti a váhy a přestože v konečném důsledku jako kdyby zvuk akcentoval vyšší bas a celkově šel trošku za efektem, je to vlastně to, co člověk od takového zařízení očekává. Dynamický, energický zvuk provází vlastně jakoukoliv hudbu a šťavnatý poslech je příjemný.

I takovou velmi složitou a vrstevnatou „Sabbath“ Brada Mehldaua („Largo“ | 2002 | Nonesuch | 9362-48114-2), která u valné většiny takto „koncentrovaných“ systémů končí prostým chaosem a vlastně nudnou změtí zvuku, dokázalo Caruso udržet ve férově čitelné formě, byť tu cítíte velký podíl procesorů – čitelnosti není dosaženo samozřejmostí a rezervou jako u klasického hi-fi (není to tak uvolněný poslech), není tam zároveň ale ani taková ta technická nucenost. Rozlišení je pak v podstatě srovnatelné se sestavou dělených komponentů v kategorii +/- 50 tisíc (míněno za kompletní elektroniku a reprosoustavy), což rozhodně není špatné.

Caruso pak umí také vzbudit poslechový dojem jakéhosi „semi-sterea“. Wilsonova „Summertime“ („Reimagining Gershwin“ | 2010 | Walt Disney | D000428902) zněla sice z jednoho konkrétního bud, ale dejte si při poslechu odstup alespoň tak 2 metry a už máte pocit, že vnímáte nějakou šířku scény, navíc s velmi slušnou přehledností, protože i v přesnosti a čitelnosti těží Caruso opět z aktivní koncepce s dobře fungujícím DSP. Klasického stereo efektu se tu nicméně samozřejmě nedočkáte, výměnou za to máte ale možnost poslouchat téměř beze změny charakteru v téměř 180 stupňovém rozsahu, což je něco, co u klasického hi-fi absolutně nehrozí, lifestylové zařízení tohoto typu tím ale vlastně pokryje jakýkoliv běžný prostor, což je skvělé.

Lehce „pod dekou“ nahraná „The Blackest Lilly“ od Corinne Bailey Rae („The Sea“ | 2010 | EMI | 5099960851123) zněla právě tak – vokál byl i díky propadu mezi 1 a 2 kHz poněkud utlumený a reprodukce tak působila trochu těžkopádně. Drajvu a energii opět značně pomohlo zapnutí „Loudness“ a „Contour“ funkcí, které setřely společnými silami velkou část té „deky“ a opět dostaly zvuk do kategorie skutečného hi-fi s celkově šťavnatým, nebojácným a plným zvukovým projevem.

Němečtí T+A nabízí něco, co vlastně fakticky nemá mnoho konkurence – přístroj kompaktní, zjevně lifestylově laděný a přitom pečlivě vybavený vlastně vším, co by mohla moderní doba žádat. Caruso má možná lehce těžkopádné ovládání (respektive má až lehce neintuitivní logiku, na kterou si musíte zvyknout), jinak ale funguje právě tak jak má – bez nutnosti o něčem přemýšlet nebo na něco čekat. I síťové služby pracují rychle a stabilně, ale i dnes už nevídaná CD mechanika a tuner pracují velice dobře a nejsou to jen doplňky ve stylu „aby se neřeklo“. Zvukově si pak Caruso hraje svou vlastní ligu a už se skutečně připodobňuje svou výstupní kvalitou a intenzitou zážitku k hi-fi sestavám za střední desítky tisíc korun. Na druhou stranu se chce říct, že by to ani nemělo být jinak při takhle šťavnaté cenovce. Faktem nicméně je, že T+A Caruso je „highendový lifestyle“, je to atraktivní a dobře fungující koncept, který je zjevně rovněž technicky dobře navržený a i pro mlsné a náročné ucho je jeho poslech velmi příjemný.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose přímo uprostřed čelního panelu (horizontálně i vertikálně) a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (šedá) a pod úhlem 90° (černá)

Není překvapivé, že Caruso „netrpí“ perfektně vyrovnanou frekvenční odpovědí, ono to nakonec není u takových zařízení ani žádoucí (lehce „přizvednuté“ konce pásma se dobře poslouchají). Trochu překvapivá je „díra“ mezi 1 a 2 kHz, což je pásmo relativně důležité, které ale také může znít tvrdě a nepříjemně, takže jeho potlačení může být „sázkou na jistotu“. Při poslechu ale vždycky Caruso znělo lépe, když se tento propad alespoň částečně kompenzoval funkcemi jako Loudness nebo Contour. Zajímavé je, že i pod extrémním úhlem 90 stupňů zůstává charakteristika až na nejvyšší frekvence velmi blízká (byť o něco méně energická) a to je něco, co standardní hi-fi absolutně nemá šanci nabídnout.

Frekvenční odezva – vliv nastavení funkce „Contour“

Frekvenční odezva – vliv funkce „Loudness“ (šedá linka)

Frekvenční odezva – standardní (červen), úroveň +12 dB (šedá) a úroveň -12 dB (černá)

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 71 500,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - APLIKACE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ geniálně fungující koncept všeho v jednom (kompaktním) balení

+ možnost širokého přizpůsobení funkcí i zvuku

+ rychlá reakce síťových služeb

+ návykově pohodlný dotykový displej

+ možnosti nastavení a přizpůsobení

+ pocit tučného basového základu, zejména poblíž stěn

+ skutečná hi-fi kvalita zvuku

ZÁPORY

- cena není na lifestyle úplně zanedbatelná

- některá nastavení a způsoby ovládání jsou poněkud těžkopádná až kontraintuitivní

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Altei | www.altei.cz 

fSdílet

Tweet