Japonskému Accuphase netřeba dělat větší entrée, jejich výrobky už od roku 1972 mluví samy za sebe. Ale hodí se jistě zmínit, že jde o jednu z nemnoha high-endových firem, která se stále poctivě věnuje mimo jiné vývoji CD a hlavně SACD přehrávačů, což samozřejmě vychází i z preferencí tamního konzervativního obyvatelstva. Druhým nejvyšším modelem a posledním, který není rozdělený na transport a DAC je DP-770.

Jde o vývoj předchozí generace z roku 2018 – a ta takto zase navazuje, běžně po 5 letech, na starší a starší předchůdce, což je další z typických postupů téhle japonské značky. Na pohled je snadné přístroj zařadit – zlatavý čelní panel s nádechem retro elegance tu ale (v souladu s vysokou pozicí v katalogu) obklopuje krásný dřevěný box v lesklém provedení.

Předku dominuje černý obdélník, zahrnující vícero displejů (ukazují skladbu, čas, rozlišení apod.), zelené charakteristické logo, ale třeba i info o navoleném vstupu nebo o provozním režimu mechaniky. Pod tímto blokem jsou štíhlá dvířka šuplíku pro disky, po jedné straně najdete jedno z „krásně mechanických“ tlačítek pro přepínání zdroje signálu a druhé po vysunutí CD.

V levé části je ještě velký spouštěcí prvek a naopak maličký volič CD / SACD vrstvy, v části pravé nezbytná základní pětice pro započetí a ukončení reprodukce, pauzu či přeskočení skladby tam i zpět. Všechny ovladače mají luxusní chod a dělá radost už jen na ně sahat.

Záda komponentu jsou taktéž úhledně „učesaná“. Uprostřed trůní klasická napájecí zásuvka, po její pravici jsou symetrické i nesymetrické analogové výstupy – ty první dokonce s možností reorganizace role pinů, což zvyšuje kompatibilitu s dalšími značkami. Po straně levé je úhledný balíček digitálních konektorů – čtyři vstupy (proprietární HS-LINK primárně pro firemní „voicingový ekvalizér“, koax, optika a USB pro počítače) a pod nimi tři výstupy (opět HS-LINK, dále koaxiální a optický). Je fajn, že reálně DP-770 funguje i jako D/A převodník, když už firma samostatný komponent takového typu mimo milionového DC-1000 (který je navíc stejně součástí děleného top modelu a ne samostatnou entitou) nemá.

U SACD přehrávače je samozřejmě tím nejdůležitějším samotná mechanika. Celý systém byl od minulé generace navržen pěkně od podlahy. A to doslova, transport je posazený nízko v šasi pro minimalizaci vibrací, celý systém má nad sebou bytelnou kovovou stříšku, jednak zpevňující, jednak usměrňující vzduch rozfoukávaný otáčením disku a jednak elektromagneticky kryjící. Čtecí mechanismus je dále usazen na viskoelastických prvcích, aby provoz netrpěl už skutečně žádným rušením. Také použitý motor je namontován externě od hlavního těla mechaniky, aby se nedotýkal ničeho, než samotného disku.

Celá vnitřní koncepce je pak poctivá, rozčleněná dvěma bytelnými předozadními přepážkami. Uprostřed je samozřejmě ona již popsaná zapouzdřená mechanika, za ní dvojice transformátorů pod stínícími pouzdry. Levý prostor zahrnuje napájecí zdroj a v zadní třetině výstupní analogové obvody, pravá komora je téměř vyplněná modulem D/A převodníku, zbývající čtvrtina patří referenčnímu zdroji napětí. Zajímavé je, že analogové obvody jsou pro co nejlepší parametry umístěny na desce plošných spojů ze skleněné tkaniny a fluorouhlíkové pryskyřice.

Hnacím motivem vývoje poslední generace přístrojů Accuphase je „snižování šumu“ a také u DP-770 je elektrický šum na výstupu o 12% nižší, než u DP-750 – konkrétně na úrovni 2,2 uV. Také celkové harmonické zkreslení plus šum se dostalo v celém audio pásmu pod hodnotu 0,0001%, což je významné zlepšení od „minula“.

Též sekce D/A převodníku doznala změn. Nyní používá pro každý kanál osm paralelně zapojených čipů ES9028PRO s technologií HyperStream II. Zpracovávaný signál prochází dvěma proprietárními firemními obvodovými řešeními – MSD++ (Multiple Delta Sigma) pro PCM signály a MDSD (Multiple Double Speed DSD) pro jednobitový tok dat. Převod proudu na napětí obstarává taktéž proprietární řešení ANCC (Accuphase Noise and distortion Canceling Circuit). Dané technologie v podstatě znamenají, že signál je zaveden do všech převodníků naráz a na jejich výstupu před dalším zpracováním sečten – hudební informace se sčítají, šum a chyby naopak odečítají. Accuphase říká, že oproti použití jediného čipu tato architektura zlepšuje výstupní parametry 2,8x.

Analogová výstupní část je plně symetrická. Výše zmíněná technologie ANCC funguje jako dolnopropustný filtr prvního řádu, načež signál pokračuje dvěma sekcemi filtrů druhého řádu. Na posledním kousku cesty je ještě dvojitý Direct Balanced Filter – jde o konfiguraci nezávislých filtrů, zvlášť pro symetrický a nesymetrický výstup.

Krom CD a SACD disků tak umí DP-770 zpracovat digitální signály až o rozlišení 32 bit / 384 kHz (PCM) a 11,2 MHz (DSD).

Další zajímavou funkcí může pro někoho být regulace hlasitosti. Měli jsme chviličku možnost slyšet DP-770 s Accuphase A-80 a Fyne Audio F703SP – a zvuk vůbec nebyl špatný, což otevírá možnosti pro minimalistickou sestavu.

Krásně zpracovaný přístroj má šířku 47,7 cm, hloubku 39,5 cm a výšku 15,6 cm. Přitom váží velmi citelných 28,5 kg.

Porovnávat jsme mohli v showroomu dovozce, kde byli jako soupeři Accuphase DP-450, Magnetar UDP900 nebo Burmester 089. Jako hlavní systém byl Accuphase E-5000 s Fyne Audio F703, to vše na napájení IsoTek V5 Titan a propojeno kompletně Nordost Valhalla 2 a doplněno přemnohým příslušenstvím od QRT.

Pulsující basová základna v „Glem ikkje“ (Kari Bremnes | „Det vi har“ | 2017 | Strange Ways | WAY 309) byla skrze obvody DP-770 mírně přefiltrovaná, maličko méně napjatá a synteticky urputná, zato bohatší, objemná a plná. Bas nebyl dominantou skladby, byť je ho naprosto uspokojivé množství, prim hraje ale rozsah střední, s expresivním, přítomným hlasem. Síly mají nicméně spodky dost, stejně jako jistoty, byť je servírována v hedvábném ubrousku. Tón za tónem se tu na vás ladně zhoupne, zapruží a odchází, s kontrolovanou formou, ale přesto vlastním charakterem. V nich jsou každopádně zřetelné polohy, stejně jako oddělení jednotlivých not.

Nejkrásněji rozhodně Accuphase ukazoval středy, ať už hlasy nebo neamplifikované nástroje. Kousek od obojího (byť instrumentů jen okrajově) najdete ve „Feeling Like Myself“ (Roses & Revolutions | „Midnight Monsters“ | 2021), kde byl ženský vokál laskavý, přitom ale víc než dostatečně přítomný, bohatý a barevný. DP-770 nechává nijak audiofilský, nicméně ne špatný záznam rozkvést ve středním spektru do báječných proporcí, vše je otevřené, plastické a s naprosto absencí jakékoliv techničnosti. Malebné, velkoformátové odvíjení hudební radosti probíhá v uvolněné, leč plně kontrolované podobě. Nenucená pořádkumilovnost asi nemá tolik perlivých jednotlivůstek jako Burmester, nicméně svým svébytným způsobem snová poetický zážitek, který je radost poslouchat.

Cinkavým výškám v „Beauty Queen“ (Roxy Music | „For Your Pleasure“ | 1999 | nahráno 1973 | EG | 0724384744922) udělil přehrávač lehounce menší objem, přesto výtečnou high-endovou čistotu a takový všeobecně uměřený projev. Pocit kovu je realistický, jen lehounce dotčený jemnou hedvábností. Oddělení je precizní, jak už v této sféře čekáte, dozvuky jsou dlouhé, ale ne expresivní nebo nějak prominentní.

Slet čtveřice dřevěných smyčcových nástrojů v Debussyho „Assez vif et bien rhytmé“ (Carmina Quartet | „Smyčcový kvartet, op. 10“ | 1992 | Denon | CO-75164) hrál šťavnatě, nicméně ne dravě. Dynamika je reprezentovaná jako elegantní pulsování pod zralou, klidnou kontrolou. Projetí smyčce excituje dostatečnou sílu korpusů instrumentů, váha i objem jsou velice pěkné a hudba protéká s pohodou. Není to švih mikrodynamických rozdílů jako u Burmesteru, ale stejně nemáte pocit, že byste chtěli říct, že něco schází.

Velice rychlá hra Julie Fischer v exhibiční Paganiniho skladbičce „No. 1 in E major“ z cyklu „24 Caprices“ (2010 | Decca | 0028947822745) působila trošičku klidněji, je tu však spousta vzduchu a textura strun je vysloveně excelentní. Zvuk nemá expresivní atributy, DP-770 se rozlévá v jemných rukavičkách, hloubka vhledu je ale parádní. Nástroj je zasazený pevně, ač nijak vtíravě přímo doprostřed světa před vámi, má relevantní proporce a ačkoliv víc než precizní zaříznutí jednoho každého mikrodetailu přehrávač prezentuje přirozenou organickou celistvost, je to komplexní a „drahý“ zvukový projev.

Záznam „Indigo Dreamscapes“ Jacka DeJohnetta, Pata Methenyho, Herbie Hancocka a Davea Hollanda („Parallel Realities Live…“ | 1993 | Jazz Door | JD 1251/52) disponuje nejen na live koncert excelentním mixem s fantastickou prostorovostí a Accuphase jí umí vytáhnout mezi reprosoustavy, s krásnou hloubkou i zakotvením jednotlivých nástrojů. Třeba Burmester působí krystaličtěji a jasněji, přesto má DP-770 v sobě něco krásně hmatatelného a přítomného – každý tón je položený velmi konkrétně v pravolevé, předozadní a dokonce i vertikální ose, přesto je nedílnou, nevytrženou součástí organicky propojeného celku.

„The Logical Song“ kapely Supertramp („Breakfast in America“ | 2010 | nahráno 1979 | A&M | 0600753304372) hrála s hebkou, hladkou pohodovostí, klidněji, byť s dostatečným množstvím síly a důrazu, s jemnějšími hranami, zato ovšem poddajným, zábavně chytlavým rytmem. Je to veskrze nekonfliktní, dospělý, muzikální zvukový projev, plný, barevný a sladce zábavný.

CD a SACD přehrávač Accuphase DP-770 je jednou z perliček japonského výrobního programu a jako takový také vypadá i se chová. Je to luxusní přístroj, bytelný, postavený „natrvalo“ a olejovitě seriózní při jakékoliv provozní operaci. Milým bonusem je nejen SACD, jehož výkon je mimochodem neméně luxusní než samotné fyzické provedení, ale také sada vstupů, kdy krásný, bohatý a barevný zvuk můžete vtělit i do dalších zdrojů signálu. Pravda, jde o přehrávač již dost drahý a navíc disponující svým vlastním charakterem, přesto krásný nejen na pohled, ale hlavně na poslech.

Kč 484 900,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velice pěkný výkon na SACD vrstvě

+ luxusní zpracování

+ možnost použití i v roli D/A převodníku

+ naprosto tichý provoz

+ hebký, muzikální charakter s barevnou plností

ZÁPORY

- možná přeci jen trochu měkčí a jemnější projev, který není úplně na všechno

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

fSdílet

Tweet