Zesilovače New Acoustic Dimension (známější už předlouhé roky spíše jen jako NAD) jsou pojem - už od počátků v roce 1972 to byly stroje jednoduché, účelné, ale s vlastním kouzlem, kterému bylo snadné podlehnout. Napříč všemi těmi dekádami si NAD udržel svůj styl a to i po koupi skupinou Lenbrook (NAD + PSB + Bluesound) v roce 1999, od kteréhožto roku firma také sídlí v ontarijském Pickeringu.

Není tomu zase tak dlouho, co NAD v rámci inovace svých přeci jen lehounce zaprášených modelů vsadil na kartu modernosti a své ceněné naprosto klasické analogové koncepce přetavil s vizí toho, že budoucnost je digitální. Pro mnohé to byl (a možná pořád je) ne úplně lehce stravitelný oříšek, faktem ale je, že ač je NAD dnes asi maličko jiná firma, stále dělá designově poměrně střídmé, rozumně vybavené a nepříliš drahé stroje, čím vlastně stále respektuje své hodnotové dědictví.

Integrovaný zesilovač NAD C 338 patří doprostřed momentální nabídky a kombinuje klasickou firemní estetiku (alespoň její většinu) s moderní výbavou. Při pohledu zepředu zaujme nízká stavba komponentu - klasická šířka dosahuje 43,5 cm, hloubka je také poměrně standardních 28,5 cm, výška je pouhých 7 cm. Spolu s hmotností 4,85 kg jde o takového kolibříka světa zesilovačů.

NAD stavěl vždy na naprosté jednoduchosti a nebýt nízkého a širokého, centrálně usazeného displeje, mnoho se v průběhu času nezměnilo. Displej ostatně stejně zobrazuje jen základní informace a většinu času je zhasnutý. Vpravo od něj je velký regulátor hlasitosti, mezi ním a displejem je tlačítko označené Bass EQ, zapínající regulaci průběhu nejnižších kmitočtů.

V levé části je potom dvojice identických tlačítek na přepínání vstupů, o kousek vedle pak 6,3 mm výstup na sluchátka a poblíž kraje ještě o kousek dál čtvereček minimalistického loga a opět stejné tlačítko, tentokrát spínací, v jehož orámování je i stavová dioda.

Zadní pohled odhalí vprostřed umístěné klasické dva páry reproterminálů, klasickou spínací zásuvku s kolébkovým vypínačem i v zásadě klasickou sadu vstupů - jsou tu tři páry analogových cinchů (jeden je vyhrazen pro signál z MM přenosek gramofonů a je u něj zemnící kolík, uvnitř něj pak i infrasonický filtr), jsou tu i dva vstupy digitální v podobě optiky a dva koaxiální. Poslední samostatný cinch slouží jako sdružený subwooferový výstup. V pravidelných intervalech je na zadním panelu rozložena trojice antén - jedna slouží Bluetooth a dvě Wi-Fi. Zesilovač umí pracovat se standardem Chromecast a dá se tak ovládat třeba jako součást širšího domácího elektronického vybavení pomocí aplikace Google Home.

NAD C 338 stojí na hybridních modulech s "Hybrid Digital Amp Technology" - jde o čistě digitální obvody pracující ve třídě D, postavené na spínaném napájení s variabilní modulační frekvencí a zakázkově upravených modulech Hypex UCD (Universal Class D), které obecně patří k tomu nejlepšímu, co si v "digitálu" můžete pořídit. NAD se chlubí, že toto řešení je natolik optimalizované, že má téměř bezchybnou regulaci napětí.

Koncové stupně C338 umí dodat trvale 50 Wattů na kanál (platí pro 4 i 8 ohm), krátkodobě pak zvládnou i 90, respektive 150 Wattů (8, respektive 4 ohmy), či chcete-li 18 Ampér. Celkové harmonické zkreslení dle specifikací nepřekračuje 0,03% (při výkonu od 250 mW do 50 Wattů do libovolné zátěže), odstup signálu a šumu pak činí 98 dB (při 1 W do 8 ohm). Tlumící faktor činí 300. Digitální část umí pracovat se vstupním signál s rozlišením až 24 bitů / 192 kHz.

NAD C 338 jsme poslouchali v rámci běžných redakčních sestav - hrál tedy místo zesilovačů v systémech OPPO UDP-205 + Norma Revo IPA-140 + Harbeth Monitor 30 + Nordost Heimdall 2, Cambridge CXA80 + Cambridge CXC + Fischer&Fischer SN-70 nebo ASUS Xonar Essence One MUSES MKII + Naim Nait XS + Naim FlatCap XS + Naim NAP 250 + Xavian Premio. Hrál s kabely ZenSati Authentica nebo TelluriumQ Silver a dalšími - kompletní přehled o komponentech a vybavení viz pravý sloupec --->

Prvotní připojení na bezdrátovou síť nebylo úplně nejjednodušší - spojení probíhá ideálně přes aplikaci Google Home a připomíná tak trošku třeba připojování k bluetooth reproduktorům. Tedy nic vysloveně komplikovaného, ale ani třeba tak úplně intuitivního jako v případě produktů Bluesound ze stejné stáje. Navíc Wi-Fi i přes dvojitou anténu nebyla na vzdálenost 20 metrů, pravda přes trojici stěn, úplně ideální. V dobrém dosahu bezdrátového signálu ale vše fungovalo v pohodě - jakkoliv postesknutí nad nemožností připojit starý dobrý kabel je trošičku na místě.

Překvapilo nás, jak odvážně se NAD do reprodukce pokládá, jak je kontrabas Charlieho Hadena ve "Spiritual" ("Beyond the Missouri Sky" | 1997 | Verve | 537 130-2) plný, když navíc stisknete tlačítko basového ekvalizéru, ještě nabude (ale zase se také trochu zpevní - podle měření ekvalizér ubere hloubku a přidá pár decibel kolem 100 Hz). Zvuk tak vyznívá maličko temněji (ale to bylo a je NADům prostě v mnoha kombinacích vlastní), ale ne nepříjemně. Basový příliv je měkký, heboučký a velmi "nedigitální", naopak je tu vřelost a ani to, že vlévání basu do místnosti je uvolněnější a není to tedy žádné úderné pneumatické basové kladivo nikterak nepřekáží celkové příjemnosti.

Bohatá šťavnatost byla vlastní i střednímu pásmu, stejně jako hebkost až něžnost - vokál Madeleine Peyroux v "Dance me to the end of love" ("Careless Love" | 2004 | Rounder | 0602498235836) byl velmi barevný, proporčně veliký a příjemně dominující, zároveň ale velmi nenásilný, velmi uvolněný. Hlas není suše dokonalý, na (značně vágní a přehnaně zjednodušené) škále od "studiové brilance" po "elektronkovou hezkost" je mnohem blíže tomu druhému zmíněnému pólu, ale v rámci kategorie je detailů právě tolik, aby na sebe nestrhávaly zbytečnou pozornost, ale tolik, aby reprodukce nebyla "chudá".

Ani nejvyšší tóny, třeba vibrafon nebo činely v "Ralph´s New Blues" od The Modern Jazz Quartet ("Concorde" | 2008 | Prestige | 0888072306530) nepostrádají objem - ostatně musí, aby je hutný a nadýchaný bas nepřekryl. Líbilo se nám, že i přes lehce jemnější podání zůstává třeba vibrafon zvonivý a jadrný, zřetelně kovový, dokonce s patrným a čitelným dozníváním. Je to patrně důsledek solidní rychlosti zesilovače, který tóny zvládá kontrolovat. Pravda, činely v poměru k přednesu jako celku mohly být o něco plnější, ale v jejich šumivé lince už se objevuje struktura.

Čím se však NAD C 338 rozhodně může v rámci své kategorie chlubit, to je dynamičnost - ačkoliv zvuk má tendence spíše u uvolněnosti a mírné valivosti, dynamika je za dané peníze rozhodně přesvědčivá. Erupce hudby v McLaughlinově "Thieves and Poets (Part 2)" ze stejnojmenné desky (2003 | Glenray | 0602498010754) zvládl NAD nadupat energií a i když tu není takový ten fyzický, zpevněný důraz, hudba se rozhodně zvládá potřebně "nadechnout".

Z dosavadního řečeného je asi jasné, že nějaké akcentování detailů a nuancí, jak to mají výrobci často v dostupnějších třídách rádi, aby učinili poslech na první dobrou atraktivnějším, se tu nekoná. Rozlišení přesto není špatné - v "Min Módir" od Eivor ("The Dali CD Volume 4" | 2015 | Dali | 474 564 6) bylo už dost informací, aby vás ujistily, že jde o živou nahrávku, tu a tam z pozadí probleskl šum publika, reprodukce byla dostatečně čitelná, byť NAD si dává záležet, aby jeho zvuk vyzněl organicky propojený a celistvý.

Nenásilnost a uvolněnost provází jakoukoliv skladbu, jakýkoliv žánr a i když pro úplné "rozuzlení" zvuku stojí za to hrát alespoň na průměrnou hlasitost, nemáte pocit, že by to mělo nějaký negativní efekt na čitelnost a stabilitu hudební scény - ve Stingově "Roxanne" ("Symphonicities" | 2010 | Deutsche Grammophon | 274 2537) bylo (jako už bylo řečeno) všechno vyskládané se zřetelným propojením, ale přitom ne na jedné hromadě. Lokalizace a přehlednost v pravolevém směru je slušná, hloubka je sice jen naznačená, ale není to nic, co by nebylo v rámci dobrých mravů dané cenové hladiny.

V Lisztově "Mefistofelovi" ("Faustovská symfonie" | RSO Berlin + Eliahu Inbal | 1995 | Denon | CO-78825) hudba moc příjemně tekla, vlastně tu NAD hezky dokázal, že přes přesedlání na moderní technologie zůstává jeho zvukové podání víceméně staromilsky uvolněné a byť oproti jiným současným konkurentům se zvuk může zdát méně intenzivní a méně konkrétní, jeho dlouhodobá mile nekomplikovaná konzumovatelnost má své nesporné kouzlo.

NAD C 338 je hezký malý integrovaný zesilovač, který ctí firemní tradici příjemnosti (s lehce těžším a bohatším spodkem), snadno se poslouchá a ačkoliv jde na věc trošičku svým vlastním způsobem, barevná bohatost, hebkost a vlastně na danou třídu až překvapivě efektní dynamika z něj dělají milého společníka s univerzálním talentem hezky zahrát v podstatě cokoliv. Trošku těžkopádnější prvotní nastavení streamování (minimálně v porovnání s Bluesound ze stejné stáje) mu snadno odpustíte a hledáte-li ve třídě do 20 000,- nějaký stroj s (víceméně) "tradičním" zvukem, ale současnou výbavou, zahoďte skepsi k "digitálu" a C 338 dejte šanci.

Kč 18 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ výbava

+ snadné ovládání

+ plný, barevný a hutný přednes

+ "nedigitálnost"

ZÁPORY

- Wi-Fi konektivita na větší vzdálenost / přes více stěn je průměrná a chybí ethernet

- vyvážení je maličko do temna a nehodí se úplně k basujícím reprosoustavám

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Ketos | www.ketos.cz | www.produktmesice.cz 

fSdílet

Tweet