Za bezmála padesát let na tomto světě si mnozí dokážou vydobýt pověst, která přetrvává – Alexandr Veliký stihl dobýt polovinu známého světa, Stan Lee zase vytvořit celý vesmír marvelovských superhrdinů a Henry Ford naprosto změnil chod světa výrobou dostupného automobilu. Ne snad, že by norští Electrocompaniet nějak změnili dějiny Země, ale svou konzistentní činností si zaslouží zařazení mezi ty větší stálice na nebi audio výrobců.

Produkty s logem Electrocompaniet rozhodně patří mezi ty konzervativnější, i proto není divu, že úspěšné koncepty spíše nemění a jen čas od času opráší – skvělým důkazem budiž jejich jediný CD přehrávač EMC 1, který (jak poznáte podle dovětku MKV) momentálně firma vyrábí v páté generaci, přičemž ta první se objevila už v roce 1998.

EMC 1 MKV má všechno, co správný Electrocompaniet potřebuje a má mít. Je tu bytelné, poněkud větší šasi spíš industriálního střihu, je tu tlustý čelní panel z akrylu a jsou tu nezbytné zlato-měděné ovládací (jen ty nejnutnější) i dekorační (jako třeba šroubky držící panel) prvky, stejně jako displej s modrými číslicemi.

K mechanice se dostanete elegantním sklouznutím krytu v prostředku horní strany přístroje, kluzný pohyb je příjemný a fyzicky tak nějak atraktivní. Pod dvířky se objeví pevná kovová vanička s unašečem disků a magnetickým pukem.

Zadní panel vám nabídne praktickou, nijak překvapivou paletu konektorů – analogově můžete data z CD slyšet přes cinchový nebo symetrický XLR výstup, digitálně zase přes optiku nebo koax. Pokud potřebujete, můžete EMC 1 MKV ovládat nejen praktickým dálkovým ovládáním, ale také přes sofistikovanější RS-232 port nebo jej alespoň spustit spolu s dalšími přístroji díky 3,5 mm napěťové spoušti.

Bytelné tělo přístroje (kovové stěny jsou řádně tlusté a spíše než na eleganci sází na trvanlivost – pokud něco má přežít konec světa, bude to dost možná právě Electrocompaniet) rozprostírá svých velmi zřetelných 18 kg na trojici antivibračních puků, budete mu pak muset vyhradit nadstandardní prostor kvůli šířce 47 cm, hloubce 42 cm a výšce 11,8 cm (ta není nijak dramatická, ale přístup k mechanice je přeci jen shora).

Vanička s mechanikou je odpružená, takže do systému snímacího laseru nepronikají žádné nechtěné vibrace, které by mohly způsobit zkreslení načteného signálu. Právě mechanika je zcela odlišná od čehokoliv v předchozích modelech, jakkoliv výrobce nespecifikuje nic bližšího – snad jen, že jde o čistě CD mechaniku (opět důkaz zmíněné konzervativnosti firmy).

Obecně Electrocompaniet nijak zvlášť nezabředává do technických detailů – dozvíte se, že v rozsahu 20 – 20 000 Hz je EMC 1 MKV prakticky dokonale lineární (deviace jen 0,05 dB), má šumové dno na úrovni -130 dB a dynamiku 120 dB, přičemž separace kanálů je lepší než 110 dB (snad i díky plně symetrické konstrukci obvodů). Hodnota THD+N na úrovni 0,003% je vzorná. Digitálně analogová konverze probíhá v rozlišení 24 bit / 192 kHz díky upsamplingu, byť blíže nespecifikovaným čipem.

Přehrávač Electrocompaniet ECM I MKV jsme poslouchali v ostravském showroomu dovozce, kde se poslouchalo přes vpravdě referenční systém s různými proměnami. Základem byly monobloky EMM Labs MTRX2, řízení přes EMM Labs DV2 nebo pasivní předek Bespoke Audio a alternované za Audia Strumento No. 4. Jako transport občas sloužil i EMM Labs NS1, porovnávali jsme s Audia Flight FL CD Three S. Napájeno bylo výtečným řešením od Shunyata Research – kabely Omega v2 XC a filtrem Everest 8000. Ostatní propojení měl tradičně na starosti Acrolink.

ECM I MKV se nebojí vykreslit varhaní tóny v Bachově „Toccata BWV 565“ („Audiophile Test“ | 2008 | ABC Records | HD-150) s až takovou tou „hrudní“ razancí, kdy zamručení basu cítíte prostě rezonovat uvnitř sebe. Mohutný nástroj má velmi pěknou dávku „duše“, je to plný, sytý a barevný, rozkvetlý bas s již pěkně výraznou definicí jednotlivých poloh, přitom Electrocompaniet zůstává věrný takové té své konzervativně klidné poloze, je to nevtíravě květnatý přednes, který se netlačí kupředu, nedává na obdiv sílu a mocnost nízkých frekvencí, ale přesto vás dostatečně informuje o jejich proporcích. Není to ale ani taková ta audiofilská utaženost, dbající na úzkostlivě dokonalé ohraničení – ECM I MKV si jede cestou uvolněné kultivovanosti.

Na velmi křehkém, ale trochu studeném zpěvu Izumi Masuda v „May You Have Happiness“ („Golden Lips“ | 2009 | ABC Records | HD-121) se ECM I MKV ukázal jako lehoulince sladší, líbezně znějící přehrávač, který dodá suchému zvuku trochu šťávy, ale nepřesladí jej k únavné sirupovitosti – na to je jeho přednes příliš zralý a přeci jen stále zdravě high-endově autentický. Velmi dobré jsou proporce středního pásma, vokál zní hladce a v uvěřitelné velikosti, je o krůček vpředu, jak se sluší a patří, přesto zůstává součástí celkového kontextu, tak nějak celkově pohodově a s vkusnou dávkou samozřejmosti.

Velmi řízně zachycený činel v Davisově „So What“ („Live 8“ | 2015 | ABC Records | HD-207) měl spoustu prostoru, aniž by nevkusně čněl z dobře prokresleného celku, jeho výraznost byla lehounce zaoblená, ale přitom každého jeho křachnutí neslo spoustu hezkých jemných informací a dozvuků, jak se na high-end sluší a patří – je to nicméně tak trochu elegantní, nekonfliktní high-end starosvětského střihu, kdy se nenosilo eskalování vysokofrekvenční energie, jako byste měli ucho přímo na nástroji. EMC I MKV díky tomu ale můžete poslouchat dlouho bez pocitu únavy.

Perkusní sekci v „Jazz Variants“ („Stereo Test Record“ | 2014 | ABC Records) dodal přehrávač poctivou dávku robustnosti a takové uvolněné kultivovanosti, energie tu nesrší se zběsilostí, nýbrž připlouvá ve vlnách. Je to na moderní poměry možná neuspěchaný zvuk, ale přesto nepůsobí „přibržděně“ nebo nějak pomalu – energii má, stejně jako tělo, pěkně se nadechne a umí dynamicky „fouknout“. Není to efektní drama, ale přirozeně vyplývající dění.

Electrocompaniet má svůj styl přednesu, který byl cítit i v „Jacob’s Dream“ od Alison Krauss („Hear the Difference“ | 2012 | ABC Records | HD-148a), kde struny mají někdy tendenci až příliš briskně zadrnčet, má-li systém tendenci k „moderní“ analytičnosti. ECM I MKV drží tuto přílišnou světlost pod kontrolou, nedovolí zvuku příliš se přiostřit a přitom ale nabízí artikulaci pevnou a high-endově konkrétní. Není to technická snaha o dosažení absolutního prokreslení, cílem (a dobře naplněným) je přirozená hudebnost a nenásilnost.

ECM I MKV nepoutá pozornost na žádné jednotlivosti, nechává vyznít celý komplex informací ve vyrovnaném celku a tak ani prostor scény v Händelově „Wasser Musik“ („Live 8“ | 2015 | ABC Records | HD-207) není okatě rozlehlý, ani nějak audiofilsky koncentrovaný. Prostě je… Má hloubku, má výtečnou lokalizaci jednotlivých nástrojových sekcí, nic neupozaďuje, nic nevytahuje, takže hudba je mimo ozvučnice a přiměřená, realistická a civilně prezentovaná, čímž je ve finále tak příjemně hezká.

Cohenova sama o sobě sladká „In My Secret Life“ („Absolutely Bass Voice“ | 2016 | ABC Records | HD-177) naplnila místnost olejovitě se vinoucím charismatem hlavního protagonisty, plynule a s krásnou bohatostí se zvuk linul a bezmála hladil. Je to způsob neúnavný pro poslech rozpřažený na celý den a přesto mu nechybí intenzita, není anemický, ba naopak. Je laskavý, to snad ano, ale přitom vyzrálý, kultivovaný.

Jediný a už bezmála čtvrtstoletí v základních rysech existující ECM I MKV severských Electrocompaniet jasně ukazuje, že i v dnešní době über vysokých rozlišení a dominance „virtuální“ hudby má CD formát ve své fyzické podobě své místo na trhu. Ne snad tak velké, ne snad tak prominentní, ale stále dostatečně zřetelné – a ECM I MKV představuje velice důstojný způsob, jakým se po této cestě vydat. Je to fortelný stroj, který dost pravděpodobně přežije následující dekády a po celou tu dobu bude klidným a přitom mile zábavným společníkem, který možná nemá tu jiskru mladické divokosti, ale umí okouzlit vyzrálou, oduševnělou krásou odkudsi „zevnitř“, což možná neupoutá na úplně první poslech, ale takhle přirozeně podaná magie hudby se zase jen tak neomrzí.

Kč 149 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ bytelná konstrukce

+ klasické, neefektní zvukové podání

+ v dané cenové třídy velmi přirozený a čistý zvuk

+ dlouhodobá zábavnost

ZÁPORY

- „jen“ Red Book formát

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Tykon | www.tykon.cz 

fSdílet

Tweet