Ed Meitner. Skromný pán z kanadské Ottawy, který jen tak mimochodem byl jedním z hlavních hybatelů vzniku formátu SACD (potažmo tedy DSD) a jehož D/A a A/D převodníky slouží v mnoha slovutných masteringových studiích, takže se podílí na zvuku mnoha a mnoha alb a to už několik dekád. Krom výtečných převodníků a SACD přehrávačů ale v portfoliu Eda Meitnera naleznete i „klasickou“ elektroniku, neboli předzesilovače a koncové stupně.

Právě koncové zesilovače EMM Labs mají velmi neobvyklou, působivou podobu – konkrétně obří, masivní podobu. I nižší ze dvou dostupných modelů, verze MTRX2, má základnu o rozměrech 54,4 x 58,4 cm (š x h) a výšku 29,7 cm. Spojte to s hmotností 82 kg a máte skutečně obrovský zesilovač. Respektive dva, protože MTRX2 má podobu monobloků.

Design šasi není nijak prvoplánově nápadný, drží se firemního stylu v klidných barvách a tvarech, byť třeba kontrastní střední část čelního panelu s logem a spínacím tlačítkem můžete „rozsvítit“ třeba příplatkovou verzí ve zlatě nebo stříbře. Sepnutý stav zesilovače pak signalizuje jen decentní modrý přísvit, linoucí se zpod hrany čelního panelu.

Logo firmy se opakuje v gravírované podobě ještě jednou na horním panelu (samozřejmě ve velkém formátu), lokalizované mezi výraznými chladícími průduchy. Další chladící plochy jsou zapuštěné v postranních panelech, kde jsou klasické chladící profily.

I při pohledu zezadu jsou MTRX2 působivé stejně jako z ostatních úhlů. Všechno je tu velké a dobře dimenzované. Zaujme pochopitelně hlavně monumentální industriální napájecí zásuvka – jde o obrovský konektor, určený pro přenos až 30 A z napájecího rozvodu, aby náhodou monobloky netrpěly nedostatkem hned na začátku. Místo obyčejné spínací kolébky je tu dvojitý jistič jako z elektrárny.

V prostřední části najdete signálový vstup, je tu jak nesymetrický cinch, tak symetrický XLR konektor, nikde není žádný způsob volby konkrétního vstupu. Reproterminály jsou tu celkem čtyři, takže můžete aplikovat bi-wiring.

Zajímavostí je možnost zapojit zesilovač přes USB nebo RS232 do systémů chytrého řízení, což je modernější a pro danou kategorii rozhodně i logičtější forma spouštění přístroje, než obyčejný napěťový 3,5 mm jack.

Vnitřní prostor přístroje je téměř dokonale vyplněný součástkami – prostředek patří masivnímu napájecímu bloku s obrovskou bankou zásobních kondenzátorů, samotné výkonové bloky jsou po obou stranách zesilovače. Tak jako zvenku, i zevnitř je všechno obrovské a naddimenzované.

Signálové obvody jsou navržené přímo Edem Meitnerem jako plně symetrické a není tu aplikovaná žádná zpětná vazba. Obvody jsou aplikované na keramických deskách plošných spojů, které jsou postaveny na firemních technologiích. Plně diskrétní konstrukce vychází z top modelu MTRX.

EMM Labs se chlubí, že zesilovače jsou stabilní a nezkreslující za jakýchkoliv praktických okolností, tedy i do zátěže pouhého jednoho Ohmu. Frekvenční rozsah je od úrovně stejnosměrného proudu a do 500 kHz, odstup signálu a šumu přes 120 dB a hodnota THD+N nepřekračuje v audio pásmu při plném výkonu hodnotu 0,005%. Stejná hodnota platí i u intermodulačního zkreslení. Také rychlost přeběhu přes 100 V / uS patří k vynikajícím hodnotám, podobně jako tlumící činitel s hodnotou „více než 1 000“.

Zásadní hodnotou je pak pochopitelně i výstupní výkon – ten činí masivních 1 000 Wattů do 4 ohm a polovinu do dvojnásobné zátěže, samozřejmě v klasické třídě A/B. To by mělo stačit i pro náročné dynamické špičky prakticky kdykoliv a kdekoliv.

EMM Labs MTRX2 jsme poslouchali v showroomu dovozce, kde jim byl předřazen primárně streamer NS1 a D/A převodník s variabilním výstupem DV2 ze stejné stáje, hrálo se ale také přes Electrocompaniet ECM I MKV. Napájeno bylo buď přímo „ze zdi“ nebo přes Shunyata Research Everest. Srovnávat jsme mohli s Audia Strumento No. 4, kompletně na kabeláži Shunyata Research, Acrolink a EMM Labs. Poslouchalo se pak i přes Acoustic Energy AE520, ale hlavně přes Falcon GC6500R Reference a Estelon Forza.

Varhany jsou vždy výzvou pro audio sestavy, zejména když trochu zatlačíte na hlasitost. Zjevně ale nikoliv pro MTRX2, kdy sebekomplikovanější reprosoustavy zůstaly ve spodních oktávách konkrétní a čisté. Oproti Audii (ale vlastně i většině zesilovačů, s nimiž jsme se kde potkali) zní monobloky mimořádně nenápadně, bas tu není dominantní, není pocitově nijak zvlášť průbojný, ale prostě vytéká, velký, kontrolovaný, ohraničený perfektně a naprosto nenuceně. Je to jako skutečně cítit ty velké přívaly vzduchu z píšťal, které se kolem vás prolévají. Basové oktávy jsou také perfektně čitelné, nejen ve smyslu oddělení, ale i díky pocitu vlnící se vzduchové masy, která vás obtéká. Aniž by zesilovače tlačily, udrží ten vjem velikosti nástroje i jeho síly a váhy v těch zcela realistických mezích.

Hlas Izumi Masuda v „May you have happiness“ („Golden Lips“ | 2009 | ABC Records | HD-121) po přepnutí na monobloky vystoupil do popředí v další úrovni plasticity a konkrétnosti. Jsou to změny zdánlivě subtilní, ale jako kdyby mechanická stránka reprodukce spolu s přechodem na MTRX2 ustoupila o pořádný krok dozadu. Zvuk je mimořádně klidný, jemný a nikam se nežene. Zpěv měl velice pěkné proporce, jako kdybyste si mohli na zpěvačku doslova sáhnout, přednes je otevřený, čistý a čiší z něj ta kýžená harmonie, aniž by ale zesilovače dávaly najevo nějak nepatřičně i ty tu a tam patrné řízné sykavky.

Podobně je to i s agresivním, tvrdým činelem na začátku Davisovy „So what“ („Live 8“ | 2015 | ABC Records | HD-207) – v podání EMM Labs se zdá být stále přímočarý, jasný a skvěle prokreslený, téměř fyzicky přítomný v místnosti, ale přitom klidný a neútočný. Monobloky nic nezdůrazňují, ale ani svou střídmou civilností nic netají. Křachnutí kovu je zvučné a znělé, má dlouhý, jasný dozvuk a spoustu, spoustu detailů.

Svižná a razantní bicí souprava v „Jazz Variants“ od The O-Zone Percussion Group („Stereo Test Record“ | 2014 | ABC Records) hrála se skvělou razancí, každý úder měl skvělou, neupejpavou dynamiku (ale třeba Audia jako kdyby šlapala na plyn víc, ale až trochu moc), hlavní přínos byl ale ve velikosti nástrojů, v jejich realističnosti a v tom, jak zesilovače snadno a klidně, bez potřeby tlačení na pilu nabídnou tu bezprostřední energii každého úderu. Stejně snadno vykouzlí MTRX2 špetku energie pro lehký dotek paličky o činel, jako vykouzlí pronikavou ránu do virblu, která by zatloukla hřebík do zdi. Velký výkon je nejen dostatečně dimenzovaný, ale zároveň je k dispozici v tu chvíli, kdy je potřeba.

MTRX2 hrají s jakousi graciézní samozřejmostí (ostatně ten základní klid zprostředkovávají snad všechny produkty Eda Meitnera), snad až nenápadností. Díky masteringu „na hraně“ často až tvrdě znějící „Jacob’s Dream“ od Alison Krauss („Hear the Difference“ | 2012 | ABC Records | HD-148a) získala od kompletní Meitnerovy sestavy podstatné zklidnění právě v oněch řízných okamžicích, aniž by se ale ztratilo to kouzlo přítomnosti a intenzity. MTRX2 hrají s naprostou bezproblémovostí, hrají laskavě, jemně a slyšíte jasně kov struny, dřevo ozvučnice kytary, slyšíte jakoukoliv změnu intenzity zpěvu nebo slyšíte doznění tónu z nahrávacího prostoru – a to tak čistě a jemně, jak vám to jen zdroj signálu dovolí, případně jakou tonalitu do výsledku právě zdroj vnese (takže je jasně slyšet „meitnerovský“ styl streameru NS1 a typická charakteristika CD přehrávače Electrocompaniet).

Monobloky mají vždy výhodu v kvalitě podání prostoru a opravdu – Händelova „Wasser Musik“ („Live 8“ | 2015 | ABC Records | HD-207) byla širší a hlubší než přes Strumento No. 4, nástroje měly větší (a autentičtější) proporce a celkově byl prostor jednoznačně plastičtější a vzdušnější.

„In my secret life“ Leonarda Cohena („Absolutely Bass Voice“ | 2016 | ABC Records | HD-177) zněla úžasně harmonicky, plynula prostorem jako samozřejmý organický celek, s rytmikou netlačenou, uvolněnou a přesto naprosto jednoznačně kontrolovanou perfektně a nenuceně.

MTRX2 umí zprostředkovat hudební podstatu, oproštěnou o vjemy nějakých vlastních charakteristik nebo pocit nějaké „digitálnosti“ či „analogovosti“, je to prakticky bezpřívlastkový zesilovač, který mění energii na emotivní prožitek. Činí tak velmi klidně, jemně, důstojně a transparentně, činí tak snadno a organicky. Je to výtečný, mimořádně naddimenzovaný zesilovač, který hraje v reálném světě na zlomek svých možností a právě to je z něj v každém okamžiku cítit – ta pocitová nepřítomnost mechanického prvku ve výsledném zvuku. Ten asi není úplně pro každého, ta bezefektnost a civilnost vám prostě musí sednout, musíte chtít slyšet svou oblíbenou hudbu bez obalu. Stejně tak není pro každého cena, která je prostě extrémní. Ale pokud vám vyhovují obě kritéria, zmíněná v předchozích dvou větách, jsou monobloky MTRX2 mistrovským dílem elektroniky.

Kč 2 650 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ tonální neutralita a praktická zvuková „absence“

+ nenucená reprodukce s vždy přítomnou rezervou

+ klidný, uvolněný zvuk (typický pro Meitnerovy přístroje)

+ samozřejmá a delikátní kontrola jakýchkoliv reprosoustav

+ kvalita výroby

ZÁPORY

- cena je stejně velká jako samotný zesilovač

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Tykon | www.tykon.cz 

fSdílet

Tweet