Kanadská firma Simaudio, vystupující téměř výhradně pod značkou Moon, slaví čtyři dekády existence a patří tak rozhodně již mezi ty zavedené. Je to také jeden z opravdu mála výrobců, kteří mají v nabídce kompletní nebo téměř kompletní sestavy elektroniky – pokud chcete, můžete si od Moon pořídit jednoduchý, ale solidní all-in-one komponent, stejně jako komplexní stereofonní sestavu, která se nebude bát ani streaming, ani kompaktních disků ba ani signálu z gramofonu (byť ten je prozatím v nabídce nedostupný). Jednou z firemních novinek je CD přehrávač 650D.

Tedy přehrávač… Značka o 650D mluví jako o „D/A převodníku s CD transportem“, což je možná blíže jejich celkové filozofii i talentu vyrábět opravdu výjimečně dobré digitálně-analogové převodníky. Komponent má každopádně nezaměnitelnou podobu, kdy je robustní šasi na všech čtyřech rozích „sevřeno“ kovovými prvky, z nichž vyrůstají nožičky a které lze napojit na další komponenty pomocí adaptéru tak, že vznikne „věž“, tedy ustaví se na sebe pevně, bezpečně a bez nutnosti mít po ruce rack.

Typickým rysem je ale také to, že přehrávač je širší a hlubší, než je obvyklé, takže se stejně do běžného racku téměř nevejde. V praxi to znamená šířku 47,6 cm a hloubku 42,7 cm, přičemž i výška 10,2 cm je na CD přehrávač spíše nadprůměrná. Nadprůměrná je rozhodně váha 16 kg, díky níž máte pocit, že držíte v ruce bytelný přístroj. A on to nakonec není jen pocit, každý kousek je tu pěkně poctivě zpracovaný a všechno má své místo. Poměrně unikátní záležitostí je možnost kombinovat barvy – standardně 650D dostanete ve slušivé černé, oživené přírodním hliníkem na oněch čtyřech rohových prvcích, můžete mít ale i komplet černý přístroj nebo naopak komplet „přírodní“ čelní panel.

Na rovné části přední stany najdete uprostřed vsazená tenká dvířka mechaniky, těsně pod velkým firemním logem a kousek nad velkým displejem, který ale sází na překvapivě malý počet znaků, zato vyvedených ve velkém formátu a v jasné červené, takže je i na větší vzdálenost čitelný. Po levé straně displeje je sedm tlačítek „provozního“ rázu (kupříkladu spínání, volba vstupu či možnost programování přehrávání), vpravo najdete základních šest ovládacích tlačítek pro přehrávání disků.

Zadní strana pak potvrdí, že 650D není zdaleka jen CD přehrávač, byť standardní sadu analogových i digitálních výstupů tu samozřejmě najdete. Digitálně můžete signál vytáhnout přes AES/EBU nebo koaxiální výstup, analogově pak přes cinche i symetrické XLR. Signál ale můžete do 650D také digitálně dostat a to rovnou čtveřicí konektorů – AES/EBU, koaxiálním, optickým a USB vstupem.

Variabilitu rozšiřuje ovládání přes RS232, chytrý systém SimLink, který přes 3,5 mm jacky prováže všechny firemní komponenty a ty se pak navzájem chytře řídí (třeba přepnou vstup na právě hrající komponent atd.), dostupný je i vstup pro externí čidlo dálkového ovládání. Výkony 650D můžete dobře rozšířit použitím externího napájecího zdroje, k čemuž slouží dvojice konektorů se čtyřmi a pěti piny. Standardní napájecí zásuvka je pak vybavena kolébkovým vypínačem.

Vnitřní část komponentu jako kdyby byla striktně oddělena na „vpředu“ a „vzadu“, přičemž přední části dominuje transport, usazený na poctivém čtyřbodovém systému M-Quattro s gelovým tlumením pro maximální absorpci vibrací díky prakticky plovoucí konstrukci.

Zadní partie jsou osazeny samotným 32 bitovým asynchronním D/A převodníkem s de facto osmi převodníky na kanál (to díky čipu ESS ES9016) a doprovodnými signálovými obvody (analogový výstup je plně symetrický a provedený jako dual mono), samozřejmě vedle pěkně dimenzovaného napájecího zdroje s dvěma toroidními transformátory v pouzdrech. Jeden toroid patří sekci analogové, druhý k digitální.

Moon si obecně dává dost záležet na napájení, i zde to potvrzuje rovnou 18 různých napájecích zdrojů, přičemž napěťová regulace obsahuje vestavěný DC filtr i2 DCf na bázi induktorů. Každý integrovaný obvody v signálové cestě má svůj vlastní indukční filtr.

Výrobce udává pracovní frekvenční odezvu 2 – 100 000 Hz (0, -3 dB), hodnotu celkového harmonického zkreslení pod 0,0001%, stejně jako u intermodulačního zkreslení nebo třeba dynamický rozsah 120 dB nebo separaci kanálů 116 dB. U maximálního podporovaného rozlišení pak najdete 24 bit / 192 kHz (pro DSD budete muset k vyššímu modelu), byť třeba u MQA formátu nabízí 650D „passthrough“, neboli propustí načtený signál na svých digitálních výstupech, aby jej mohl kompatibilní DAC zpracovat.

Přehrávač 650D jsme poslouchali v rámci redakčních sestav, kde hrál s Normou Revo IPA-140 a Harbeth Monitor 30 namísto a spolu s OPPO UDP-205, hrál s Grandinote Shinai ve společnosti Fischer&Fischer SN-70 nebo také s Emotiva XSP-1 a XPA-DR2 přes KEF LS50 / GoldenEar SuperSub X, kde jsme porovnávali s Emotiva ERC-4. Používali jsme jej také jako D/A převodník pro Cambridge CXC, srovnávali jeho zvuk přes Teac NT-503 nebo doplňovali o Moon 680D. Zkoušeli jsme ho také položit na italskou antivibrační podložku Relaxa 750. O konkrétním složení sestav, příslušenství, použitých filtrech apod. se dozvíte více v pravém sloupci.

Moon se ukázal být mimořádně talentovaný stran reprodukce basu. Že komponenty značky mají obecně opravdu pěkný, sytý zvuk, to je fakt a prakticky všechny se dají označit za dobré i mezi konkurencí. 650D je ale výjimečně dobrý, vlastně excelentní. Basové brnkání v „Twist in my sobriety“ Tanity Tikaram („Ancient Heart“ | 2008 | Warner Music | 2564-69459-5) bylo luxusně konturované a mělo takovou tu fyzickou důraznost a soustředěnost jako pěkně cílená rána na solar. Šťavnatý, hutný bas není těžký, naopak je skvěle pružný, brnkavý a s jednotlivými tóny precizně zařezávajícími, aniž by k tomu přístroj sklouznul do technicistního stylu. Možná, pokud budeme přísní, má přehrávač trochu temnější vyvážení se vzdáleným dotekem hedvábnosti, ale ta celková kombinace uvolněné pohody, plnosti a autoritativní kontroly nabízí vskutku podmanivý, krásně živý bas.

Ono zvláštní kouzlo má Moon napříč celým frekvenčním rozsahem; zpěv Franka Sinatry a jeho dcery Nancy v „Somethin‘ Stupid“ („My Way – Best of“ | 1997 | Reprise Records | 9362-46712-2) má tu okouzlující „nadýchanou“ kvalitu, je volný, lehký a samozřejmý, oslní trojdimenzionální plastičností a tím, jak samozřejmě, jak famózně přirozeně zní. 650D hraje s konkrétností bez techničnosti, s plností a sytostí bez těžkosti, s na třídu nepoměrně dobrým rozlišením bez analytičnosti a s barevností bez pocitu načančané líbivosti. 650D nabízí neobvyklou koncentraci kvalit, je to intenzivní, „tělesný“ a živoucí, přičemž stále cítíte ten nadhled, tu usměvavou pohodu a tu radostnou chuť hrát. Je to mimořádně snadno vtahující, je tak krásně samozřejmý, že si můžete jen lebedit u jeho poslechu a nic neřešit – přestože byste řekli, že u čtvrtmilionové mety to musí být naprostá samozřejmost, tak….není.

Překvapilo nás, s jakou vervou, razancí, vášnivostí a přitom delikátní jemností si 650D poradil s ševelem a cinkotem činelů v Methenyho „On her way“ („Speaking of Now“ | 2002 | Warner Bros | 9362 48025-2). Přesnost reprodukce a působivě hluboko posazené šumové pozadí nechávají vyniknout i jemňoučké detaily, celkově jsou kovové plochy činelů narýsované s působivou autentičností, je tu tolik drobných informací, aniž by to byla studená zvuková pitva, je tu excelentně načrtnutá textura tónů, aniž by zvuk sklouzl k nějaké přehnané snaživosti. Je to agilní, vzdušný zvuk s prvoligovými ambicemi za cenu okresní ligy (pochopitelně v kontextu high-endových cenových způsobů). Jasný, superčistý, přímočarý zvuk má parádní energii a rozkryje vám suverénní náhled na nejvyšší frekvence.

„Velký“ zvuk Moon 650D (není totiž nějak proporčně gigantický, ale jednoduše máte pocit, že je ho všude a pořád tak nějak hodně) je také luxusně dramatický a důrazný, když přijde na dynamické pasáže. Vezměte si třeba razantní perkusní „India with jazz“ z referenčně nahraného demo disku „STS 40 Year Anniversary“ (2020 | STS Digital | STS-6111195) – všechny ty bubínky mají plnohodnotné, tučné tělo, je tu hmota a každý úder je razantní až vám zadrkotají zuby, je soustředěný a konkrétní jako rána náraz do zdi a přitom uvolněně samozřejmý jako zkušený svůdník. Základem je pocit, že zvuk je robustní, vzápětí ale ucítíte, jak je svižný, agilní a přesný, jak na jedné straně uvolněně plesá a přesto pod tím vším je technická brilance – Moon je prostě skvělý.

Bohatství zvuku, který se vyřinul do místnosti už při prvních tónech „My Ship“ od Dee Dee Bridgewater („This is new“ | 2002 | Emarcy | 060257040400), bylo až k neuvěření. Přestože ponejprv se zdá, že zvuk vás zavalí jako tsunami, když se po prvotních vteřinách nekontrolovatelného okouzlení lehce zklidníte, zjistíte, že reprodukce má hlavu a patu, má řád a přehrávač – s ohledem na cenovku patrně za pomoci nějakého voodoo – dokáže hudbu prokreslit nádherným, svěžím a zdánlivě mimořádně jednoduchým způsobem. Jako kdyby v tom tučném, hustém, šťavnatém zvuku i filigránsky jemné dozvuky či nádechy měly své dokonale definované místo. Ten živoucí mix všemožných aspektů se pak promíchá do pocitově mimořádně přirozeného, plastického a jednoduše čitelného zvuku, který nechá naprosto přímočaře vyniknout ty řízné sykavky a přesto tak nečiní s žádnou řezavou útočností.

Pocit přítomnosti spousty vzduchu kolem nástrojů jsme zažili i v „My Romance“ Billa Evanse („Turn out the stars“ | 2009 | Nonesuch | 7559-79831-7) – Moon nabízí nesmrsknuté proporce, ale nepřehání, nechává vyniknout stereo bázi právě tak, jak ji dokázali zaznamenat zvukoví technici. Konkrétně zde se cítíte být až překvapivě autenticky přítomní na koncertním pódiu, jako byste stáli kousek na straně vedle piana a pozorovali přes něj publikum, všechno má v pravolevém i předozadním směru své místo, je to pevné a zároveň uvolněně netechnické. Tohle je čistý high-end, takový, jaký má být.

Moon je pak působivý a vlastně až strhující v tom, jak dokáže z libovolné hudby vygenerovat mocné vlny energie a navzdory říznému a syrovému stylu – jaký má třeba „Heathen Child“ od Grinderman („Grinderman 2“ | 2009 | Mute | CDSTUMM299) – vás nechá užít si poslech naprosto bez agresivity nebo únavnosti. Neskutečný drajv, masitý, mocný přednes s nádhernou čitelností a zřetelností vytváří kombinaci, která se neoposlouchá, ba naopak ve vás probouzí silnější a silnější hlad po hudbě.

Že kanadský Moon umí pomocí obvodů, součástek a nějakého toho kovu a plastu vytvořit přístroje, které plují po hudebních vlnách lehce svébytně, ale mimořádně zábavně, to je empiricky potvrzené prohlášení, s nímž patrně nikdo nebude polemizovat. Že ale jejich rozhodně ne levné, ale viděno optikou high-endové audio techniky vlastně ani nijak drahé CD s prostým názvem 650D bude fungovat TAKHLE dobře, to jsme nečekali. Bytelné zpracování a kvalitní použité součástky tak nějak logicky v této třídě očekáváte, že to bude zvuk hezký, to po zkušenostech s většinou firemního portoflia vlastně taky tak nějak představuje téměř samozřejmou premisu, ale že svým šťavnatým a fascinujícím, strhujícím a těžce návykovým stylem dokáže Moon 650D soupeřit s přehrávači klidně 2x dražšími (což je věta poněkud vousatá a lehce opotřebovaná, leč málokdy opravdu platná), to prostě je překvapující. Moon 650D patří mezi nejmuzikálnější CD přehrávače na trhu obecně a vším tím, co v sobě ukrývá, je přehrávačem čistého hudebního nadšení. Ochutnejte, stojí to za to.

cca Kč 215 000,-

EUR 7 800,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ jedno z nejmuzikálnějších CD na trhu

+ plný, sytý zvuk

+ moc pěkný detail

+ fortelné zpracování

+ možnost využití jako výtečného D/A převodníku

+ v rámci výkonu vlastně atraktivní cenovka

ZÁPORY

- upřímně řečeno nic, co by stálo za řeč

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Mareka Audio | www.marekaaudio.cz 

fSdílet

Tweet