Japonský STAX je na trhu již neuvěřitelných 85 let a vždy se co do techniky soustředili na lehké membrány – byť to nejprve byl třeba elektrostatický tweeter. Od roku 1960 jde však o specialistu na elektrostatická sluchátka a jim přináležející zesilovače. Firma pojmenovaná podle tamního znaku 静魂, což znamená v podstatě „promlouvat přímo do duše“ staví své zaměření na třech základních principech. 1) sluchátka nejsou ovlivněna místností a tudíž mohou být výjimečně přesná, 2) membrána může být extrémně lehká, protože neroztlačuje velké množství vzduchu a 3) membrány jsou blízko ucha a neztrácí se žádný detail.

S touto vlastně pragmaticky jednoduchou filozofií společnost neinovuje svá technická řešení vlastně nijak často, už desítky let jde o mimořádně drahé modely (ač dnes už je takových daleko víc), postavené podle logiky „účel světí prostředky“ – konkrétněji řečeno, sluchátka STAX vypadala vždy spíše prakticky, ale hrála skvěle.

Momentální špičkový model SR-X9000 je sice také výjimečně drahý (na sluchátka), ovšem snaží se oslovit nejen tím, co je uvnitř, ale též tím, co je vně.

Prvním bodem je to, že nejde o klasické rozměrné obdélníky z plastu, ale že SR-X9000 mají nový typ kulaté membrány, která je v portfoliu STAX používána jen poskrovnu. Japonci říkají, že kulatý tvar je poklonou ikonickému modelu SR-Ω z první poloviny 90. let, ale navazuje principiálně už na SR-X z let 70.

Vzhledově jde nicméně stále o rozpoznatelný STAX – kulatá kovová mušle je zvenku otevřená, krytá jemnou kovovou mřížkou (lehce nakloněnou, aby docházelo k menšímu množství odrazů), otevírající pohled na zlatavou membránu uvnitř. Ochranná mřížka je vidět také uvnitř – mušle mají relativně dost, ale zase ne nějak drasticky mnoho prostoru. Díky koženým náušníkům (pravá kůže tam, kde se dotýká vás a umělá všude okolo) s tak akorát měkkou pěnou se váha 432 gramů dobře rozkládá na hlavě.

Nošení napomáhá také kožený pás, podpořený ještě druhou částí konstrukce z kovových pásků. Mušle lze jemně doladit posuvným mechanismem na výšku, aby sluchátka pohodlně seděla. Všeobecně je nasazení příjemné a ani při delším nošení sluchátka na hlavě neunavují.

Do každé mušle je separátně přiveden signál typickým firemním plochým kabelem, ten zůstává spíše stále praktického typu. Je ale odolný a i když přidává nezanedbatelnou váhu, materiálově je poctivý – jde o šest paralelních vodičů z bezkyslíkaté mědi standardu 6N s vnějším postříbřením. V balení najdete 2,5 m a 1,5 m délku pro možnost komfortního vzdálení se od zesilovače.

Zásadní inovací modelu SR-X9000 je použitá nová technologie měniče MLER-3 (Multi-Layer-Elect-Rods) se čtyřmi vrstvami. Termokompresním způsobem spojené leptané elektrody a elektrody v podobě kovové mřížky jsou použity pro rozhýbávání membrány. Kruhový tvar a různé typy elektrod jsou použity proto, že na jedné straně lépe odolávají vibracím a na druhé straně produkují méně nežádoucích odrazů. Plocha membrány z plastového filmu je mimochodem o 20% větší, nežli u předchozího vlajkového modelu SR-009S.

STAX SR-X9000 jsou otevřená elektrostatická sluchátka s membránou pracující systémem push-pull, fungují ve frekvenčním rozsahu 5 – 42 000 Hz a pracují s impedancí 145 000 ohm. Pracovní stejnosměrné napětí činí 580 V.

SR-X9000 jsme poslouchali v showroomu dovozce, kde se hrálo přes dvojici firemních zesilovačů, které dávají i potřebné pracovní napětí a mají potřebný konektor – polovodičový SRM-700S a hybridní SRM-T8000. Ke srovnání byl předchozí top model SR-009S. Zdrojem signálu pak byl systém MP 200 od T+A – primárně jeho streamovací funkce – a následný DAC 200. Zkoušeli jsme ale také pre-out výstup z PA 2500 R stejné značky, abychom porovnali zvukové charakteristiky.

Sanbornova velmi komplexní „Medley“ z alba „Another Hand“ (1991 | Elektra | 7559-61088-2) je plná nejen hudebních nápadů, ale také nástrojů a špičkových hudebníků. STAX vám dají velmi pěkně pocítit hloubku kontrabasu Charlieho Hadena. Sluchátka jdou nejhlouběji, jak jsme to kdy u elektrostatů měli možnost slyšet – a přitom při žádné hlasitosti není v hudbě ani náznak dunění nebo nejistoty. Membrána má excelentní rychlost a vzornou disciplínu, ohraničení je díky špičkové přesnosti perfektní. Spolu s rychlostí vlastní elektrostatickému konceptu ovšem SR-X9000 nabídnou i robustnost, tučnost a sílu, kterou by jim mohla závidět jakákoliv dynamická sluchátka. Můžete si tak plně vychutnat nahrávku přesně takovou, jaká je – navíc STAX velmi snadno odráží charakter toho kterého zdroje signálu, pokaždé je reprodukce trochu jiná. Bas byl vždy lehkým nedostatkem elektrostatů (míněno v přímém porovnání se špičkovými dynamickými měniči), nejnovější top model už tím ale snad i díky rozměru membrány rozhodně netrpí.

Vynikající transparentnost otevřela též „Méditation“ z Berliozovy kanáty „La Morte de Cléopâtre“ (Sir Simon Rattle / Berliner Philharmoniker | 2008 | EMI | 50999 2 16224 0 3) a mezzosoprán sólistky Susan Graham byl prostě nádherný. Čistota je taková, jakou má nahrávka a zdroj signálu, vokály jsou jasné a znělé, ale nikdy ne „na sílu“. Užijete si i ty nejdelikátnější detaily a je zřejmé, že to nejsou sluchátka, co by limitovalo vhled do hudby – je to pouze a jen sama nahrávka a její zpracování ve zdroji. Fascinující jsou pak třeba housle – tak rychlé, tak svěží a tak nádherně texturované, decentní a přitom úplně jednoduše čitelné při prakticky jakékoliv hlasitosti.

Éterické výšky ve „Spirits (Having Flown)“ (Bee Gees | „Spirits Having Flown“ | 1994 | nahráno 1979 | Polygram | 827 335-2) zněly úžasně otevřeně, hlaďoučké a jemné, přitom však s perfektní konkrétností až k tomu nejjemnějšímu odstínu a dozvuku. Všechno je bezvadně organizované a oddělené. Tady skutečně není co řešit – dostanete zcela přesně to, co do sluchátek pošlete. Míněno od nahrávky, zdroje signálu, kabelů až po zesilovače, vše má vliv a vše se propíše. Lehkost, s jakou je všechno prokresleno, uklidňuje a těší.

SR-X9000 vykazují také výtečnou rychlost, díky čemuž působí reprodukce netechnicky a zcela uvolněně. I nejnáročnější pasáže Beethovenovy „Eroicy“ v nahrávce George Szella a Cleveland Orchestra („Symphonies No. 3 & No. 8“ | 1991 | nahráno 1957 | SONY | SBK 46 328) jsou přednesené s nadhledem, jistotou a konkrétností, jakou jen umí poskytnout předřazený řetězec. Sluchátka zahrají každou nuanci, každou jemnost i každý mocný dynamický vrchol. Gradace hudby je pod perfektní kontrolou, můžete si dopřát energie co jí jen vaše uši snesou – a je snadné to přehnat, protože za každých okolností zůstávají STAX v klidu. Není to na druhou stranu nijak bombastický přednes – je věcný, frekvenčně urovnaný a nepřehání ani na jednom konci pásma, je to prostě velmi civilní a super transparentní.

Jak už bylo jasně řečeno, vrcholné STAX hrají tak, jak jim káže zbytek systému – na „Klarinetovém koncertu č. 1 v f moll, op. 73“ v podání sólistky Sharon Kam (Carl Maria von Weber | „Clarinet Concertos“ | 1996 | Telarc | 2564 69718-6) bylo jasně znát, který z připojených zesilovačů nebo zdrojů signálu zrovna hraje, sluchátka snadno odhalí i jemné nuance. Vytváří tak skvělý prostor pro případné experimentování s úplně čímkoliv. Přesto všechno je přehlednost a rozlišení spíše organického typu, přirozená, uhlazeně plastická a jaksi „naprosto normální“. Je to jeden z nejkultivovanějších přednesů, který si můžete dopřát a je vlastně třeba si až chvíli zvykat na tu neefektnost, čistotu a transparentnost, díky níž tu jaksi není nic navíc.

Oktet „Hommage á T.S. Eliot“ od Sofie Gubajduliny („Offertorium“ | 1989 | Deutsche Grammophon | 00289 479 1518) ukázal něco, co pro sluchátka bývá vždy obtížnou disciplínou, konkrétně špičkové podání prostoru nahrávky. Snad to souvisí s celkovou rychlostí reakcí, přesností a množstvím detailů, ale nahrávka byla v pravolevém směru roztažená subjektivně až mimo uši (což do jisté míry „umí“ i jiná otevřená sluchátka). Prostor je široký a volný, zůstává navíc i spojitý – nejde jen o jednotlivé zvuky a nástroje, ale je tu jakýsi vázací pocit „vzduchu“. Navíc ale SR-X9000 zvládají také lokalizaci v předozadním směru (je-li v té které nahrávce), přednes je pevný a jistý, bezmála holografický.

„James“ od Pat Metheny Group („Offramp“ | 1984 | nahráno 1982 | ECM | 817 138-2) zněla líbezně harmonickým způsobem, s výrazným, ale primárně perfektně konturovaným, nikoliv hutným basem. Je ho dost v objemu i hloubce, je však civilní a věrný, takže si rychle uvědomíte, nakolik většina dynamických systémů přidává na mohutnosti. Opět bylo naprosto zřejmé, který ze zesilovačů i který ze zdrojů signálu hraje, STAX ukazují nahrávky jako na dlani, pokaždé je to trošku jiné, stále zůstává primární sama nahrávka, ale zcela zřetelně vnímáte, jak ji ten který řetězec modifikuje. Famózní textury, skvělý pocit kontroly, svěžest a lehkost… Tady panuje přirozená hudebnost, provázaná, organická a autentická, hudba tak baví přesně tím, jaká je ve své muzikální i technické kvalitě.

Že jsou STAX skvělá sluchátka, o tom už desítky let není sporu – snad drahá, ale vždy výtečná. Nejnovější evoluce top modelu v podobě SR-X9000 je však zase o kousíček dál, posouvá zejména důvěryhodnost basového základu do skutečně první ligy a v kombinaci se skvostnou transparentností, rychlostí, rozlišením, dynamikou a vlastně i výtečným, až lehce „nesluchátkovým“ podáním prostoru vás tato sluchátka vezmou do světa skutečného high-endu. Pokud tak chcete slyšet úplně všechno, co je obsaženo ve vašich nahrávkách a zdrojových komponentech, jsou k tomu STAX SR-X9000 mimořádně zábavnou a podmanivou cestou.

Kč 169 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ skvostná transparentnost a lehkost reprodukce

+ výtečné zpracování (dvojnásob v kontextu STAX)

+ „snadný“ zvukový projev bez únavnosti

+ množství detailů je vskutku excelentní

ZÁPORY

- cena je samozřejmě za sluchátka už poměrně výrazná

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Altei | www.altei.cz 

fSdílet

Tweet