Přestože celkový počet výrobců techniky pro věrnou reprodukci zvuku se pohybuje ve stovkách, dost možná i v tisících, najdou se mezi nimi vlastně pouze dva výrobci, v jejichž katalogu nenajdeme nic jiného než subwoofery. Jde o lexingtonský Sunfire (dnes už ale s mnohem širším záběrem) a (patrně nejen) v našich zeměpisných délkách a šířkách mnohem známější Velodyne, mající náskok nejen prodejní, ale také technologický. Však ještě aby jej neměli, když David Hall, zakladatel firmy, vyvíjí mimo jiné i radary a mapovací systémy a právem se tak dá nazvat renesanční myslí?
Řada SPL je už dle svého názvu (Small Plays Loud) známá tím, že z malého rozměru skříně dokáže vygenerovat zvuk, který uslyší i sousedi... vašich sousedů. SPL-1000 je prostředním modelem řady, již podle názvu lze odvodit přítomnost desetipalcového (25ti centimetrového) měniče, existují ještě varianty s o dva palce menším a o dva palce větším reproduktorem.
Co však všechny modely spojuje je přítomnost digitálního zesilovače vlastní konstrukce s obřím výkonem 1200 W, který v dynamických špičkách dokáže vzrůst ještě na dvojnásobek. To už by mělo zaručit perfektní kontrolu nad zvukem v každém okamžiku. Dalším spojovacím znamením je také využití reproduktorů s masivními gumovými závěsy a dlouhým zdvihem, to vše uloženo ve skutečně masivní uzavřené ozvučnici - ta u modelu SPL-1000 Ultra váží při rozměrech cca 33 x 34 x 40 cm dvacet kilogramů.
V referenčním tolerančním pásmu -3dB nabízí Velodyne SPL-1000 Ultra frekvenční rozsah 23 - 120 Hz, měřitelná odezva je pak v pásmu 13 - 240 Hz, ovšem již s takovým poklesem, že se jedná skutečně pouze o teoreticky měřitelné hodnoty, v běžném „hudebním" provozu nevyužitelné.
Elegantní, jednoduše tvarovaná ozvučnice hostí reproduktor uprostřed čelní stěny, nad ním je pak malý panel s tlačítkem pro zapnutí a vypnutí (které reaguje snad až příliš ochotně a není problém jedním nešetrným stiskem subwoofer zapnout a vypnout několikrát během pár vteřin), s malým displejem, zobrazujícím jednoduché základní provozní informace, s ovládáním hlasitosti a v neposlední řadě s konektorem pro připojení dodávaného měřícího mikrofonu.
Zadní strana pak ukrývá krom standardní „napájecí" části se vstupem pro silový kabel a tlačítkem On / Off dva páry RCA konektorů - jeden pro vstup signálu a druhý pro průchozí výstup signálu. Nahoře je poté nastavení přechodového kmitočtu - omezení horní hranice aktivity subwooferu může být v rozmezí 120 - 40 Hz. Dále zde najdeme opakující se ovládání hlasitosti, nastavení automatického vypínání v případě nečinnosti a reproterminály pro vstup „speaker level". Konektor pro externí IR ovládání a konektor typu trigger pro automatickou aktivaci v rámci inteligentního ovládání jsou vybavením, které snad ani není třeba zmiňovat.
Subwoofer se nejpohodlněji ovládá dodávaným dálkovým ovladačem tvaru a velikosti kreditní karty, který lze velmi chytře a komfortně magneticky připnout na zadní stěnu ozvučnice. Chytré a jednoduché. Pomocí tohoto ovladače se nejen nastavuje základní hlasitost, ale také aktuálně aktivní přednastavený režim integrovaného DSP procesoru (k dispozici jsou 4, každý je skutečně výrazně jiný), nastavuje se zde také fáze a subwoofer lze vypnout a zapnout. Dálkovým ovládáním se také aktivuje program automatické kalibrace.
Malá část poslechového testu proběhal také s nezkalibrovaným subwooferem, respektive s nastavením zjevně ze zcela jiného prostoru. Procedura kalibrace je až neslušně jednoduchá - stačí mikrofon umístit do očekávané poslechové pozice, chvíli podržet správné tlačítko na ovladači, přečkat zhruba minutu dunění a voilá - je hotovo. Rozdíl je pak nad očekávání slyšitelný od prvních tónů. Přesnější, definovanější a snáze čitelný zvuk, to jsou hlavní dojmy po aplikaci korekce.
Poslechové testy probíhaly na různých sestavách, jimž vévodila dvojice integrovaného zesilovače a cd přehrávače Primare - konkrétně modely I-30 a CD-31. Dalšími přístroji pak byly Naim CD5i, Naim UnitiQute či dělený zesilovač Vincent SA-T1 / SP-331MK. Reprosoustavy hrály především Harbeth Monitor 30, ale též AdamVox SET/HE-W-ET nebo Xavian Primissima. Kabeláž byla porůznu smíchána ze značek Proson, Vincent, KrautWire, Monster Cable a Van Den Hul (symetrické spojení komponent Primare). Výrazně neadekvátním, ale alespoň nějakým soupeřem byl subwoofer Jamo A70.
Jako první pro zajímavost do mechaniky putovalo CD s testovacími a pro prvotní nastavování subwooferu určenými kmitočty z dílny Boba Katze. Jedná se čistě o basovou složku, o tóny bez hudebních melodií a rytmů, ale i přesto si lze určitý obrázek udělat. Protože toto CD už „prošlo" i několika dalšími subwoofery různých kategorií (stačí se podívat do našeho Archivu, do samostatné sekce Subwoofery i do Domácího kina), dá se říci, že nejnižší pásmo z žádného z nich dosud nezněly tak jistě, pevně a přesně. První zvukový dojem na jedničku.
Rozdíl v podání basy Michaela Arnopola na nahrávce „Companion" Patricie Barber za přítomnosti Velodyne, Jamo v systému a zcela bez subwooferu je obrovský. Ačkoliv je nástroj dominantou úvodní skladby v zásadě ve stále stejné míře, zcela bez sub-basové jednotky je to jako kdyby stál za zdí, Jamo zeď promění v plentu a teprve Velodyne ukáže skutečný rozměr, barvu a zvuk nástroje.
I bas u rychlostně náročných kousků typu „Iowa" amerických Slipknot - konkrétně v poeticky nazvané skladbě „People = Shit" - nepůsobí dojmem ztráty detailu nebo transparentnosti, membrána i zesilovač stíhají prokreslit několik nezávislých a ve zběsilém tempu bušících bubenických souprav. Zvukové podání je hutné, kompaktní a na daný objem ozvučnice neuvěřitelně úderné. Potvrzuje se zde heslo řady Small Plays Loud.
Vokální skladby typu Rutterova „Requiem" sice zdánlivě na první pohled žádný přínos z přítomnosti subwooferu v reprodukčím řetězci mít nebudou, opak je ale pravdou. Zrovna v této konkrétní skladbě sbor občas podbarvuje chrámový pedál. SPL-1000 dokáže jeho zvukem naplnit celý prostor od podlahy po strop a vtisknout tak reprodukci objem a sílu. Nejnižší tóny tu dokonale navozují a podtrhují až bohabojnou sakrální atmosféru.
Až neuvěřitelný detail a objem, výborně načrtnuté textury, to vše je společným jmenovatelem spodního pásma každé skladby přehrané s Velodyne SPL-1000 Ultra. Dokonce i velký buben v závěru „Velké brány Kyjevské" působí uvěřitelně velký - byť třeba KEF Muon nebo Cabasse La Sphére samozřejmě vytvoří jeho obraz věrněji, na tak malý objekt je výsledek prostě skvělý.
Velodyne SPL-1000 Ultra není levný. Nemůžete-li si ale z jakéhokoliv důvodu dovolit mít v poslechovém prostoru velké reprosoustavy, dokáže tisícovka velmi dobře doplnit téměř jakékoliv bedny, které budete chtít používat. Stejně tak i u celopásmových reprosoustav může dopomoci „dorovnat" problémy místnosti. Navíc je díky automatické kalibraci neuvěřitelně snadné jej ustavit v prostoru i systému. Nemluvě již o tom, že zvuk je bezchybně dynamický, prokreslený, rychlý a pevný v takové míře, že ani skutečně high-endovým reprosoustavám neudělá ostudu. Jistě, mohl by to být ještě o kousek lepší subwoofer - ale od toho je tu přeci vyšší model, ne?
Kč 39 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ kompaktní rozměry a přesto velký zvuk
+ přesný, rychlý a čistý bas
+ automatická kalibrace
ZÁPORY
- pokud chcete do subwooferu investovat podobné peníze, pak vlastně nic
- možná tlačítko zapínání / vypínání přímo na přístroji je až moc citlivé
--- --- --- --- ---
VIZITKA PRODEJCE
High-End Audio Studio
http://www.highend.cz/ - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 224 256 844
