Když se řekne Q Acoustics, vybaví se patrně každému, kdo se jen chvíli v oboru pohybuje, jemné, střídmé tvary ozvučnic a měkký, vřelý, všeobecně příjemný zvukový charakter. Takové vlastnosti si klade za cíl poskytnout též nová série 5000, stojící nad základními modely 3000i a pod řadou Concept, jakkoliv technicky vychází právě spíše z ní, zatímco cenově se blíží sérii základní. Momentálně jí vládne středně velký sloupek 5040.
Opticky nelze model 5040 zaměnit s produktem jiného výrobce – mimořádně čistý kabinet má zřetelně zaoblené horizontální hrany, typické rozložení měničů nebo třeba zadní stabilizační nožky v podobě do stran trčícího trojúhelníkového profilu. To vše vytváří uhlazený designový koncept, snadno zapadající do moderních čistých interiérů.
Pole tří měničů je koncentrované v D’Appolito rozložení v horní třetině ozvučnice, vyrobené z minimálně 1,8 cm tlustých MDF profilů – čelní stěna má ale plných 2,5 cm. Reproduktory tkví v akrylátové desce, kolem nich je přetažena poměrně výrazná šíře butylového nátěru, majícího za úkol tlumit nežádoucí odrazy vyzařované energie.
Výškám je zasvěcena měkká kopulka o průměru běžných 2,5 cm. Má vlastní uzavřenou pracovní komoru, aby nepodléhala změnám tlaku ve 27 litrovém pracovním prostoru, který jinak sdílí s oběma středobasy. Omezení nežádoucích interakcí zajišťuje přisazení ke skříni přes elastické prvky, vytvářející téměř plovoucí systém. Technologicky vychází ve velké míře z vyšších modelů řady Concept.
Dva středobasy jsou už na pohled velmi čisté, absencí středové prachovky se odlišují od doposavad používaných řešení v reprosoustavách Q Acoustics. Prim hraje zcela nově vyvinutá membrána o průměru 12,5 cm s geometrií C3, což je zkratka pro Continuous Curved Cone. Toto tvarování kónusu, završené přilepením k velké vlnce gumového závěsu, by mělo distribuovat vyzařovaný zvuk v nadstandardně širokých úhlech.
O řízení nové membrány se stará veliký feritový magnet, former ze skelných vláken, jehož pohyb regulují také měděné zkratovací kroužky a cívka s průměrem 2,54 cm, navinutá poměděným hliníkovým drátem.
Utlumení nežádoucích rezonancí skříně zajišťují nejen vnitřní vzpěry, umístěné dle výsledků vibrometrické analýzy, ale také systém Helmholtzových rezonátorů. Znamená to, že v interních trubicích se tlak vzduchu snižuje získáváním na rychlosti proudění a méně pak rozkmitává stěny, což v důsledku méně ovlivňuje pracovní podmínky reproduktorů.
Zadní plocha je čistá a rovná, ve spodní třetině z ní vykukuje zaoblený výdech bassreflexu a pod ním malý zakulacený obdélníček, kde skrze dvě jamky pronikají na danou cenu nebývale dobře zpracované a dimenzované reproduktorové terminály v single-wire konfiguraci.
Přestože jsou posazeny výše ve firemním katalogu, jsou svým tělem 5040 menší, než třeba 3050i. Mají na výšku 96,7 cm, do šířky 36,1 cm (ovšem to je včetně nožiček) a do hloubky 29,3 cm. Každý kus váží vcelku poctivých 18 kg.
Výrobce udává pracovní frekvenční rozsah 39 – 30 000 Hz (-6 dB), jmenovitou impedanci 6 ohm (ač jedním dechem říká, že minimum leží na velmi nízkých 3 ohmech) a charakteristickou citlivost 91,5 dB / W / m. Frekvenční výhybka druhého řádu dělí systém na dvě pásma v úrovni 2 500 Hz.
Sloupek 5040 jsme poslouchali v pražském studiu HIFI CZ, kde mu ke srovnání stály nižší 3050i, ale také „sourozenci“ 5020. Hrálo se přes všestranný Magnat MC 400 a kabeláž Oehlbach.
„Honey Hill“ od dvou saxofonistů Bena Webstera a Johnnyho Hodgese („The Soul of Ben Webster“ | 1995 | nahráno 1958 | Verve | 527 475-2) obsahuje spíše době nahrávání poplatně decentní, ale důstojný záznam kontrabasu. 5040 ho ukazují v příjemně houpavé, syté a měkce poddajné formě. Objemem dokázaly reprosoustavy vyplnit prostor až k poslechovému místu solidně a tón provázel už i fyzicky citelný pocit brouknutí. Sice skutečně měkčí, ne audiofilský, ale zato velmi tolerantní a díky své vřelosti jednoduše hezký na poslech. Nejlépe pak bas fungoval, když jsme přistavili ozvučnice vlastně až nečekaně blízko k zadním stěnám, je vidět, že výrobce je pečlivě naladil pro běžné domácí podmínky.
Precizně ovládaný vokál Michaela Bublého v „Georgia on My Mind“ („Crazy Love“ | 2009 | Reprise | 9362-49627-7) byl představený podstatně otevřeněji, nežli u menších 5020. Získal tělo a sytost, stejně tak ale dodatečnou dávku srozumitelnosti. Přesto stále poznáte charakteristický zvukopis Q Acoustics s jejich hedvábně vřelým stylem, je to teplo a klídek, zpěv k vám doplave s nenucenou pohodou a jistou elegancí, či možná spíše laskavostí. A přestože to je nekonfliktní podání, které se neomrzí, má dobrou pevnost a čistotu, stejně jako srozumitelnost, kdy se v těchto ohledech blíží docela překvapivě vyšším modelům řady Concept. Líbilo se nám, jak poslech přímo vybízel k relaxaci a uvolnění smyslů – na mnoha systémech je radost jen tak poslouchat, ale Q Acoustics 5040 k tomu mají na danou cenu až neobvyklou dávku talentu.
Až audiofilsky načančané cinkání v „Somewhere, somebody“ od Jennifer Warner („The Hunter“ | 1992 | BMG | 4007192619740) mělo skrze 5040ky dobrou zřetelnost, přesto nebylo nijak dominantní nebo dopředné, reprosoustavy drží výšky na uzdě. Čitelnost je však v dané třídě bezproblémová, ba dokonce dobrá, ač charakter by se dal popsat jako neuspěchaný. Díky tomu však i horší nebo ostřejší nahrávky nebude problém poslouchat. Množství rozkrytých detailů je zprvu možná ne úplně nápadné, ale čím déle posloucháte, tím více doceníte „normálnost“ prezentace a vlastně asi i mírně nadprůměrné množství informací, které se k vám dostávají – jen se na ně musíte chtít trochu soustředit, jinak zůstávají integrální součástí celku a nikam se netlačí.
Brahmsův „Smyčcový kvintet č. 2 v g dur, op. III“ (The Allegri Quartet | „G major Quintet, op. III“ | 2001 | nahráno 1994 | naim | naimcd10) neměl hřmotnou výbušnost nebo moderní intenzivnost, ale jako kdyby se v Q Acoustics rozhodli spíše pro jemnou, ale hutnou a tučnou prezentaci. Hudba připomíná řinoucí se lávu, která nespěchá, ale zato obklopuje, obaluje a pohlcuje. Dynamika je o víc než kategorii důstojnější, pevnější a jistější, než u 3050i, hudba bublá, brumlá, klokotá a pružně se převaluje – to vše vlastně lépe, než jsme očekávali. Tempo je možná lehce uvolněnější, přesto díky objemu a nekonfliktní pohodě nebudete postrádat hudební energii.
Přehlednost a zřetelnost McLaughlinovy skladby „Lotus Feet“ („Remember Shakti“ | 1999 | Verve | 559 945-2) je zcela v mezích nároků dané třídy. 5040 hrají na povrchu s univerzální vřelostí, jemností a do jisté míry i měkkostí, ale když se zaposloucháte, je zde vlastně docela dost informací. Oproti ladění většiny dnešních konkurentů však tyto reprosoustavy netlačí kupředu, hudba vyvěrá vlastní gravitací. Není to tedy audiofilský přednes ve stylu „každá nuance se počítá“, ale spíše ladění, jež vám umožní strávit příjemných 15 minut stejně snadno, jako tři čtyři poslechové hodiny – navíc bez ohledu na zvolený hudební materiál, film či hru. Už jste v segmentu prémiového zvuku a přesto naladěného univerzálně, mile a vstřícně, s řekněme organickou homogenností. Jednoduše sedíte a užíváte si hudbu a o víc netřeba se starat.
„Amuseum“ Jamese Newton Howarda („…and Friends“ | 1983 | Sheffield Lab | CD-23) měla scénu bez problémů posazenou mezi reprosoustavami, hezky od jedné ozvučnice k druhé i přes jejich poměrně větší rozestup. I v pozici blízko zdi udržují reprosoustavy bezproblémovou pravolevou organizaci. Není to audiofilsky „zaříznutý“ přednes s dokonale vykrouženými nástroji, rozhodně tu ale nepanuje žádný chaos – prostě pohodová, uvolněná reprodukce.
Břitký (a nijak oslnivě nahraný) pop-rock od pražských The Prostitutes ve skladbě „Leave It Like It Is" („Hometown Zombies“ | 2009 | nahráno 2008 | Championship | CHMPS 077-2) ukázal nejsilnější kvality modelu 5040 – hudba prostě hraje. Řízná kytara má důstojný šmrnc, při žádné hlasitosti neřeže do uší (to ani činely) a můžete poslouchat plně uspokojivě při normálních nižších úrovních, kde se 5040 cítí zjevně nejlépe. Ale i když dáte hlasitost na „rockovou“ úroveň, nemají reprosoustavy problém, byť rytmickou složku dobarvuje už i energické ducnutí bassreflexu. Dá se říct, že Q Acoustics umí odfiltrovat velkou měrou ty méně žádoucí složky a zanechat zábavnou část poslechu.
Nová řada 5000 od Q Acoustics je prostě dobrým počinem – má jednoduchý design, který snadno zapadne do běžné domácnosti a ve stejném duchu se nese i její zvukové ladění. Ať už si pustíte rádio, libovolnou hudební nahrávku, film nebo nějakou hru, všechno bude hrát zábavně, s dostatečnou plností a hlavně organicky, vřele, příjemně a nekonfliktně, takže se nemusíte obávat ani řízenějších nebo prostě „neaudiofilských“ nahrávek. Navíc to není tak úplně „maskovací“ charakter, zvuk má dostatečnou konkrétnost, rozlišení i dynamiku, aby bez problémů splnil nároky skutečného hi-fi. Sloupový model 5040 je pak vynikající ve svém poměru ceny a výkonu, hledáte-li univerzální ozvučení, které funguje nejlépe v podmínkách běžných obývacích pokojů a nabídne vám zážitky s puncem muzikálnosti.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 60 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, hodně polic s komponenty a několik akustických panelů) byť bez rozsáhlých akustických úprav.
Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.
Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.
Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)
Na frekvenční odezvě je poměrně jasně vidět důraz na spodní frekvence v oblasti pod 1 000 Hz, v plné síle umí 5040 zahrát už kousek pod 40 Hz, což je slušné. Pásmo od 1 kHz výše pak plynule klesá z pohledu vyzařované energie – v přímé ose se od 5 kHz zase celkem zvedá, mimo osu (tedy v úhlu, pro který se zdají být navrženy) ale trend pokračuje. V zásadě to odpovídá studiím a průzkumům, které takový průběh frekvenční odpovědi považují za nejpříjemnější pro netrénované ucho. Nejde tedy rozhodně o studiově přesné reprosoustavy, mají svůj charakter, ale zjevně záměrný a dobře laděný.
Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)
Frekvenční odezva – s mřížkou (červená) a bez mřížky (zelená)
Krycí mřížka má mírný vliv na oblast 5 200 a 8 500 Hz, dále pak nad 15 000 Hz. Není však tak kritický, aby nebylo možné ji nechat na místě, pokud to tak lépe vyhovuje vašim estetickým preferencím.
Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli
Na tomto grafu je vcelku vidět, že bassreflexový systém je naladěný energicky a kolem 1 kHz a kolem něj se projevují jeho rezonance – při vysoké hlasitosti mohou překročit i základní úroveň vyzařování měničů a proto se bude reflex ozývat.
Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)
Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou
Waterfall
Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru
Step response @ 1 m v ose tweeteru
Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)
Výrobce udává vcelku poctivě minimální hodnotu impedance, tam se však křivka dostává až ve vysokých frekvencích, kde je málo energie a tudíž to pro zesilovač není taková zátěž. Ladící kmitočet najdete v oblasti kolem 45 Hz. Drobné stopy rezonance jsou vidět na cca 290 Hz, ale jsou tak malé, že se o ně nemusíte bát. Zvlnění v oblasti 100 – 150 Hz bude dost pravděpodobně způsobené nepevnou podlahou poslechové místnosti. Jinak je křivka v zásadě docela klidná. Elektrická fáze také neskrývá žádná nežádoucí překvapení, ač její rozkmit je v kladných i záporných hodnotách mimo ten „nejsnazší“ rozsah.
CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]
Kč 31 990,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/reprosoustavy-podlahove/4499-q-acoustics-50#sigProId73f1b3280c
--- --- --- --- ---
KLADY
+ férová cena
+ čisté zpracování a design
+ vřelý, univerzálně příjemný přednes
+ dobrá konkrétnost a organická hladkost zároveň
+ vyladěné na to, aby hrály tiše a středně hlasitě a navíc i u zdi
+ ideální poměr cena / výkon v dostupném hi-fi
ZÁPORY
- patrně nic zásadního, nehledáte-li 100% věrnost v dobrém i zlém
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: HIFI GUIDE | www.hifiguide.cz
PRODÁVÁ: HIFI CZ | www.hificz.cz