Série Nu-Vista (což by se s trochou autorské licence dalo přeložit jako „nový pohled“) byla odedávna kruciální součástí nabídky anglického výrobce Musical Fidelity. Právě tento přídomek nesly stroje z vrcholu jeho nabídky a odvozují své pojmenování od elektronek nuvistor. Ačkoliv je Angličané do svých přístrojů namontovali teprve v „devadesátkách“, pochází konstrukčně z konce 50. let 20. století, kdy vznikly jako alternativa k tehdy moderním bipolárním tranzistorům.

Pod křídly Heinze Lichteneggera se Nu-Vista řádně rozrůstá a nemyslí už jen na milovníky analogu, nýbrž obsahuje též digitální zdroj signálu – Nu-Vista DAC. Jeho šasi je stejně korpulentní a vyrobené jako tank, tak jak to známe třeba ze zesilovačů Nu-Vista PRE / Nu-Vista PAS i phona Nu-Vista Vinyl 2.

Díky všemožným průduchům, prolisům a zlomům mocných kovových ploch vlastně tak trochu jako tank i vypadá. Doprostřed zasadili designéři velký displej s množstvím dostupných údajů a hezkou čitelností, zprava i zleva ho obložili velikými kruhovými ovladači. Tím vlevo volíte potřebný vstup, tím vpravo můžete potvrdit různorodé volby v menu, ale také upravit výstupní úroveň, čili hlasitost.

Skrze jeden z výrazných zamřížovaných horních větracích otvorů se otevírá pohled na osmičku sytě podbarvených nuvistor elektronek (podle barvy poznáte, zda už jsou optimálně zahřáté). Na zadní straně se zase můžete pokochat spoustou konektorů. Sedmička digitálních vstupů (USB, AES/EBU, koax, tři optiky a I2S v podobě HDMI primárně pro dosud neuvedený CD přehrávač Nu-Vista) je umístěna pod výstupními XLR a RCA konektory, navíc jsou tu ještě mimo napájecí zásuvky tři kulatá netypická rozhraní. Ta jsou určena pro externí napájecí zdroj – u zesilovačů je již v základu, pro zdroje signálu ho můžete pořídit jako upgrade. Pohodlnější spouštění celé sestavy komponentů zajišťuje vstupní a výstupní 3,5 mm jack spouště.

Vnitřní konstrukce sází na 32 bitové čipy ES9038Q2M ve dvojitém diferenciálním zapojení. Díky tomu zvládne převodník rozlišení až 32 bit / 768 kHz pro PCM a DSD512. Digitální signál zpracovávají také 16 jádrový procesor XMOS a CPLD MAX II Altera. Díky nim si můžete užít také spoustu funkcí, jako je volitelné přečasování signálu, upsampling, různé možnosti oversamplingu nebo třeba řadu nastavitelných digitálních filtrů včetně proprietárních přímo od Musical Fidelity. Mezi nimi jsme ale žádné významnější rozdíly neslyšeli. Triody nuvistor 7586 jsou pak umístěny ve výstupním bufferu v plně symetrické konfiguraci a pracují v čisté třídě A.

Za zmínku stojí velký transformátor, doplněný také sekcí napájecího a DC filtru. To je poměrně dost konstrukčních opatření, která mají za úkol zajistit co nejčistší signál. Odděleným napájecím zdrojem disponuje analogová i digitální sekce, stejně tak přesný hodinový modul. Ten je z dílen Musical Fidelity (tedy nic běžně dostupného) a uvádí přesnost na 100 femtosekund. Analogová část používá plně diferenciální operační zesilovače.

Výrobce udává frekvenční odezvu 10 – 20 000 Hz (-0,5 dB), separaci kanálů lepší než 130 dB (@10 kHz), odstup signálu a šumu přes 120 dB (na 1 kHz) a THD+N pod 0,003% (též na 1 kHz).

Monumentální šasi přístroje definuje šířka 48,8 cm, hloubka 51 cm a výška 18,8 cm. Váží poctivých 21,5 kg.

D/A převodník jsme poslouchali v ostravském Studiu Špalíček v kombinaci s EverSolo DMP-A6 Master Edition a Accuphase DP-570 (respektive i pro porovnání s jejich D/A převodníky), hrálo se na Nu-Vista PRE / Nu-Vista PAS a Bowers & Wilkins 803 D4, vše kompletně propojené středními a vyššími modely kabelů Cardas (Parsec, ale zejména Clear atd.). Filtr proudu byl IsoTek V5 Titan a V5 Aquarius.

Basový základ v „Midnight Thunder“ od Spyro Gyra („Wrapped in a Dream“ | 2006 | HeadsUp | HUSA 9107) zněl se skvěle přirozenou definicí, tak nějak velmi samozřejmě a docela mohutně, přitom však s krásnou strukturovaností – zvuk vůbec se zdá být velikánský, kouzelně barevný a přitom naprosto nenucený, zároveň i maličko měkčí. EverSolo je pevnější, ale také poměrně jednolitější a jaksi jednodušší celkově. Je to méně hudby a v přímém porovnání tak trochu emociální strohost. Bas se přes Nu-Vista DAC tak jemně, krásně rozlévá, houpavý a přesto kontrolovaný.

Rodrigův „Concierto de Aranjuez“ v podání kytary pod rukama Pepe Romera (1994 | Philips | 438 016-2) hrál s lákavým množství kultivované jemnosti. Reprodukce má jakýsi elegantní přídech, měkčí, trošičku se chce říct „elektronkový“, přesto je obraz opravdu hodně nadstandardně veliký a obklopený masivním pocitem vzdušnosti. Těžko si vzpomenout na to, kdy a kde naposledy jsme slyšeli tak velké proporce a takový objem oné těžko slovy definovatelné vzdušnosti. Kytara je dosti znělá, barevná a harmonická, výstup z Nu-Vista DAC má rozhodně velmi zpěvné ladění.

Moc hezky namixované výšky v „Lazy Afternoon“ Jeffa Goldbluma a kapely The Mildred Snitzer Orchestra („Plays Well with Others“ | 2023 | Decca | 0602448399649) byly naprosto pohodové, zcela prosté jakékoliv agrese a i tak úžasně uvěřitelně kovové, znělé a detailní. Není v nich ani stopa po agresi, jen dospěle působící říznost, vlastní právě kovovým nástrojům. Množstvím detailů a jistotou prokreslení spadá zvuk do prémiové kategorie, Nu-Vista DAC však prezentuje hudbu o něco klidněji, jemněji, s jistou mírou specifičnosti.

„Revolution“ Robbieho Williamse („Escapology“ | 2002 | Chrysalis | 724358057928) byla hotovou zvukovou lázní. Nu-Vista DAC má skutečně olbřímí zvuk se spoustou objemu, váhy i barevné sytosti. Nezahrne vás nějakou dramatickou výbušností, mnohem víc jde o krásně fluidní, měkce kultivovaný projev – dobrý v detailu, přesto s citelnou zvukovou signaturou, která staví na vřelosti, masivnosti a uvolněné síle, která tak nějak přirozeně vyvěrá. Dynamická zhoupnutí jsou zvládnutá a kontrolovaná, hlavně ale poddajná, spíše než průbojná.

Housle Anne-Sophie Mutter (plus nástroje kompletního tělesa LSO) v Pendereckého „Houslovém koncertu č. 2“, který si autor na tomto záznamu (1998 | Deutsche Grammophon | 453 507-2) sám diriguje, zněly úplně v klidu, vlastně spíše elegantně – přesto je tu dost informací o tom, jak smyčec klouže a „vrže“ po strunách, prim hraje pocit dřevěné vřelosti. Dobrá čitelnost je primárně zapříčiněna velikostí a tím, že na všechno jako kdyby tu bylo dost prostoru, Nu-Vista DAC nechce hrát analyticky nebo vypichovat nuance, děje se to jakoby samo a zcela nenuceně.

Tu zmíněnou úžasnou vzdušnost, dost možná nejlepší vlastnost Nu-Vista DAC, jsme vnímali také v „Sott’er Celo de Roma“ Deana Martina („The Very Best of“ | 2000 | nahráno 1959 | EMI | 724352777129). Jako kdyby zpěvák měl tři a půl metru výšky, stejně jako jeho kapela a tím i její nástroje, všechno je velikánské, stejně jako fyzické proporce samotného převodníku. Lokalizace se nezdá úplně dokonale soustředěná, nicméně protože je tu pro všechno skutečně víc než dost místa a odehrává se to v nadstandardním měřítku, nemůžete říct, že by tu byla nějaká nejistota – přehled je adekvátní vyšší třídě.

Nejvíc se nám líbil Nu-Vista DAC ve chvíli, kdy nebylo třeba hodnotit a soustředit se, ale rozhodli jsme se prostě jenom poslouchat. Líbeznou a barevnou filmovou „J’Y Suis Jamais Alle“ (Yan Tiersen | „Amélie“ | 2001 | Virgin | 0724381079027) odehrál přístroj až na duši hladivým způsobem, velmi muzikálně, v hladké, poctivě barevné a syté formě. Hudba se roztéká jako pralinka na jazyku, je moc příjemná a pozvolna tekoucí. Je cítit, že Nu-Vista DAC hledá mnohem víc zážitek z hudební podstaty, než z dokonalosti formy, jakkoliv i ta je na úrovni, to zase ne že ne.

Relativně nová řada Nu-Vista se vyznačuje velikostí – fyzickou, ale i tou zvukovou. Jediný digitální komponent v nabídce, převodník Nu-Vista DAC, se z tohoto popisu nijak nevymyká. Je to masivní produkt, krásně zpracovaný a docela přehledně ovladatelný díky velkému displeji. To se hodí, protože různých nastavení je hodně, digitální filtry jsou slyšet trošičku, funkce reclockingu a upsamplingu naopak docela ano. Vlastně může fungovat i jako přijatelná regulace signálu pro minimalistické sestavy, jakkoliv Nu-Vista PRE funguje v této roli o dost lépe. Jakožto D/A převodník pak pracuje dobře, na vysoké úrovni (byť cena tedy není zrovna nízká), má hlavně enormní měřítko a krásně muzikální, bohatě barevný, hladký a plynulý, až tekoucí styl reprodukce. Jde tedy o záměrně až „elektronkově“ laděný přednes, nicméně velice příjemný.

Kč 275 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ skvostná výrobní kvalita

+ možnosti nastavení a přizpůsobení

+ dobře fungující funkce reclockingu / upsamplingu

+ regulace hlasitosti

+ upgrade za pomoci externího napájení

+ čistý, uhlazený a bohatý zvukový projev

ZÁPORY

- cena je poměrně nekompromisní

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

PRODÁVÁ: Studio Špalíček | www.studiospalicek.cz 

fSdílet

Tweet