Nový polský výrobce Unitra, navazující svým duchem na stejnojmennou stálici hi-fi „dob dřívějších“, která vyráběla primárně prémiovou exportní elektroniku, má všestranně poskládanou nabídku. Nechybí v ní reprosoustavy, zesilovače, dokonce i CD přehrávač a kabely – najdete zde navíc i dvojici moc pěkně provedených gramofonů (v duchu firemního motta „Krása polské techniky“). Menším z nich je GSH-630 Fryderyk, jehož jméno snad odkazuje na tamního klavírního genia a skladatele Chopina.

Na pohled je GSH-630 Fryderyk variací na nejklasičtější téma gramofonu. Základní dřevěné tělo obdélníkovitého půdorysu s hezkou dýhou, čelo tvoří hliníkový panel s dvěma páčkami pro roztáčení talíře a volbu potřebné rychlosti, na tom všem dlí bytelný akrylátový kryt proti prachu a pronikání potenciálně ovlivňující energie z reprosoustav k citlivé přenosce.

Záda tvoří klasický zapuštěný panýlek, v němž je zasazena napájecí zásuvka velkého formátu (což prozrazuje, že na rozdíl od vyššího modelu je celá elektronika uvnitř šasi) a pár RCA výstupů – tam zase v porovnání s GSH-810 Edmund vidíme, že raménko nemá DIN výstup.

Co naopak s vyšším sourozencem sdílí, to je systém přímého náhonu talíře s elektronickou korekcí kolísání otáček a raménko Unitra R10 ve tvaru J s odnímatelnou hlavičkou, navazující na filozofii ramene z dávných dob původní inkarnace značky.

Celý systém napájení, ovládání a motoru je umístený do vyfrézovaných prostorů v jinak celistvém MDF šasi, aby se minimalizoval přenos vibrací. Na hlavní trn motoru je nasazený talíř z hustého polyetylenu, výškou i filcem působí identický s GSH-810 Edmund.

Raménko R10 tvoří zahnutá hliníková trubička s jednoduchým nastavením, tak jako u vyššího provedení má antiskating řešený pomocí malého závažíčka. Pracuje ve dvou osách na japonských ložiscích NSK.

Základna gramofonu má půdorys 44 x 38,5 cm, do výšky vyrostl na 15,2 cm a váží 11,7 kg.

Z výroby v současné době gramofon dostanete s přenoskou Ortofon 2M Bronze, v době testu to však byl Goldring E1. Gramofon jsme poslouchali v showroomu dovozce v Brně vedle vyššího GSH-801 Edmund, kde jim společnost dělal kompletní katalog Unitra – zesilovač WSH-805, CD přehrávač s digitálními vstupy CSH-801, ale také reprokabely KG40 a KG25. Zvuk se linul z firemních ZGZ-801, ZGB-401 i ELAC Vela FS 408. Krom značkové elektroniky se hrálo též přes EverSolo DMP-A6 Master Edition, Rotel RA-6000 nebo gramofon ELAC Miracord 80. Napájel IsoTek V5 Aquarius.

Decentně zastoupený kontrabas v rukou Paula Chamberse, namíchaný ve „Wild Man Blues“ dle tehdejších standardů (Michel Legrand | „Legrand Jazz“ | 2022 | nahráno 1958 | WaxTime In Color | 950725), tj. méně prominentně, hrál přes „malý“ gramofon Unitra tak trochu jemněji, ale na to, s jakou třídou přenosky GSH-630 Fryderyk hrál to bylo překvapivě čitelné a vlastně už tak nějak i strukturované. Objem není mocný a pocit celkově spíše jemnější, ale potenciál gramofonu je cítit i tak. Slušnou definici lze připsat ponejvíc stabilním otáčkám a raménku bez problémů sledujícímu drážky. Větší šasi bylo suverénnější a tučnější, na to, že tento kousek je o třetinu levnější, tak v projevu tolik nezaostává.

Dost analyticky sejmutá, moderní skladba „I Can’t Stand The Rain“ Sary K. („In The Groove“ | 2011 | Stockfisch Records | SFR 357.8011.1) byla přeci jen zjemněná, řízné tóny strun kulatější a hladší a celý přednes měkčí, přesto ne nezřetelný. Naopak, čitelnost se zdá decentní a opět je až s podivem, jak zjevně dobré šasi dokáže i se základní přenoskou vygenerovat slušnou přehlednost a jasně to ukazuje, že s adekvátní přenoskou (a že by tu jistě šlo použít modely i z dvacetitisícového řádu) by mohl výsledek být slibný.

Také na výškách v „It’s a Raggy Waltz“ (The Dave Brubeck Quartet | „Time Further Out“ | 2014 | nahráno 1961 | WaxTime Records | 771959) bylo cítit trochu uvolněnější přednes, i tak ale znovu cítíte, že přenoska pracuje na maximum svého potenciálu, kovové zvuky jsou vlastně přehledné a slyšíte u nich zřetelná a ne úplně krátká doznívání. Líbilo se nám, že tu fakticky není mnoho šumu a proto se tóny neztrácí a vesměs působí solidně.

Dynamická jazzová skladba „One for Joan“ („Chico Hamilton Quintet | „Drumfusion“ | 2023 | nahráno 1962 | WaxTime Records | 772338) byla mírnější, spíš trochu táhlejší, nicméně s férovým objemem, až trochu gumová ve své pružnosti. Nejsou to masivní zhoupnutí (což by dost možná ovšem vyřešila přenoska vyšší třídy), kontrola je vlastně slušná a má v sobě punc takové té linoucí se „analogovosti“.

Klavír nad klaviaturou typicky nahrbeného Glenna Goulda v Bachově „Aria“ („The Goldberg Variations“ | 2022 | nahráno 1955 | WaxTime In Color | 950733) nese neklamné znaky stáří, z technického pohledu záznam nesahá hudební stránce věci ani po kotníky. Je tu spousta šumu a nějaký ten praskot – paradoxně ale právě oba tyto atributy skrze GSH-630 Fryderyk nejsou nijak výrazné, jako kdyby gramofon Unitra z desky dokázal vylovit to podstatné a to nepříjemné zasunul lehce do pozadí. Není to úplně analytická reprodukce, přesto oddělení tónů nepůsobí špatně, je to rozumně přehledné (limitem je tu rozhodně opět použitá přenoska).

U trochu alternativní čistě vokální verze „Hotel California“ (Vocal Sampling | „Akapelleando“ | 2021 | nahráno 2006 | Vocal Sampling | ESAAI0192356) byl prostor vlastně smysluplně rozčleněný, lepší, než jak by úroveň Goldring E1 napovídala. Není to holografické oddělení jednotlivostí a jejich zaostření, ale šasi a rameno jako takové sledují drážku s dobrou přesností. Je cítit, že obraz je budovaný s dostatečnou pevností a jistotou.

„Non, je ne regrette rien“ z přelomu 50. a 60. let od Édith Piaf („L’Essentiel“ | 2021 | French Connection | 490633) měla jemně „analogový“ charakter, plynulost a i když je znát do jisté míry jednodušší projev stran detailů a konkrétnosti, adekvátní přenosce, panuje zde dostatečná míra elegance a jisté hřejivosti, což se vlastně dobře poslouchá. I na tom můžeme prostě seznat potenciál kombinace šasi / rameno.

Unitra GSH-630 Fryderyk vůbec není špatný gramofon – dobře vyrobený, vybavený solidním motorem a zjevně slušným ramenem, kterážto kombinace i z obyčejné přenosky dostala slušný poslechový zážitek. Odhadem by GSH-630 Fryderyk unesl i přenosku z dvacetitisícové kategorie a to by jistě znamenalo hodně pěkný zvuk. Gramofon byl v daném osazení srovnatelný v pohodě s Miracord 80 s tím, že růst může zjevně ještě výrazně výš a touhle optikou je vlastně fajnovým prémiovým analogovým řešením.

Kč 75 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ kvalitní provedení

+ potenciál jít výrazně výše s přenoskou

+ snadné ovládání

+ i s velmi obyčejnou přenoskou vlastně celkově příjemný charakter

ZÁPORY

- maximum při testu určovala tehdy osazená přenoska

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: BaSys CS | www.basys.cz 

PRODÁVÁ: BaSys Studio | www.basys.studio 

fSdílet

Tweet