EveAnna Manley je jedna z mála žen, která udělal díru do audio světa – zejména toho profesionálního, ale ani její kreace určené pro domácí poslech rozhodně nezapadají v nějakém mainstreamu. Firmu se svým jménem provozuje v Kalifornii už nějakých 30 let a během té doby se ani o krok neodchýlila od svého přesvědčení, že hraje jenom to, co v má v sobě elektronku. Hudbu má tato dáma tak trochu v krvi, protože se jednak narodila v Las Vegas, jednak pak otci, který vlastnil proslulý Ampeg, výrobce kytarových zesilovačů.

Ačkoliv dnes stále většinovou část výrobních kapacit zabírá produkce profi studiové techniky všeho druhu, i v hi-fi světě najdete pod značkou Manley pěkný výběr. Nejnovějším kouskem mezi zástupy lampových integrovaných zesilovačů, předzesilovačů a koncových stupňů je model Absolute, sebevědomě pojmenovaný sluchátkový zesilovač neobvyklých tvarů i funkcí, navíc vyráběný stále poctivě ručně a v Kalifornii.

Popsat, jak vlastně Manley Absolute vypadá není jednoduché. S trochou představivosti by totiž klidně mohl být nějakým mýtickým zvířetem, zkamenělým v podivném tvaru. Faktem je, že kompozice je to vskutku originální, nicméně sám zesilovač díky ní může posloužit i jako praktický stojánek na sluchátka (to díky klenuté horní straně příhodné šířky), stejně jako se dá jednoduše přenášek díky dvojici madel v bočních hliníkových profilech, zdobených pěknou dýhou (identickou s tou na horním „můstku“).

Produkt ze sci-fi filmů pak připomíná pohled mezi tyto kovové stěny, kde do oblouku prohnutá poloprůsvitná akrylová plocha kryje horizontálně i vertikálně rozložené signálové a napájecí obvody, přičemž její nejvodorovnější část „propichuje“ šestice elektronek (čtyři kousky 6AQ5 a dva exempláře 12AX7), před nimiž najdete ještě čtveřici otočných „čepiček“ pro praktické ovládání různých funkcí, k čemuž dopomáhá ještě pětice vzhůru směřujících tlačítek. Aby toho nebylo úplně málo, na maličké čelní stěně (což je vlastně jen plynulé pokračování oné akrylové plochy) jsou další dvě tlačítka a horizontálně orientované kolečko, sloužící jako regulátor hlasitosti.

Zadní panel nabízí pohled na atypicky (ale kupodivu ne neprakticky) vertikálně uspořádanou konektivitu s dvěma páry cinchových vstupů (konstrukce zlacených cinchů s teflonovou izolací je vlastní firemní a tyto konektory Manley sami vyrábí od poloviny 90. let), cinchovým výstupem (regulovaným, takže Absolute je také linkový předzesilovač) a dvěma výstupy pro sluchátka – jedním symetrickým XLR a standardním 6,3 mm jackem. Spouštěcí tlačítko se nachází ve zmiňovaném horním oblouku, delší podržení pak zapne „průchod“ signálu pro vstup 1 (takže ten bude nedotčen pokračovat třeba do velké stereo sestavy). Komfortním prvkem je pak dálkové ovládání, byť v takové spartánsky účelné podobě – i tady je ale pod svébytným vzhledem nadstandardní technologie a ovládání je radiofrekvenční a tedy použitelné bez ohledu na vzdálenost (s realistickými limity), zdi, uzavření do skříněk apod.

Vizuální uchopitelnost Manley Absolute se oproti fotkám v reálu úplně nezjednoduší, je to prostě produkt, který vás buď nadchne nebo donutí pozvednout tázavě obočí. Aby bylo ale jasno, tohle je jeden z nejpropracovanějších sluchátkových zesilovačů, jaké si můžete koupit. Už to, že má patnáct nezávislých nastavovacích prvků, jimiž lze doladit funkčnost na míru vašim sluchátkům a vkusu je něco.

Důležitou součástí technického řešení je regulace hlasitosti. Ta vlastně přepíná komplexní systém odporů po krásně jemných přírůstcích 0,5 dB. Pokud chcete, můžete využít tlačítko Mute, které odpojí signál na výstupech, stejně jako když s kolečkem Volume dotočíte úplně doleva. Do hlasitosti ještě zasahuje potenciometr na zadní straně, kterým nastavíte ochranný limit, tedy de facto maximální použitelnou hlasitost.

Na druhé straně vedle regulace hlasitosti je základní přepínací tlačítko, které umožňuje provoz buď v Push-Pull nebo Single Ended režimu (vždy jde o triodové zapojení) a srdce každého milovníky elektronek tak dozajista zajásá, neb má vlastně v jednom šasi už jen díky této volbě dva rozdílně znějící zesilovače, jeden se zvukovou charakteristikou mluvící k srdci a druhý s charakterem, který promlouvá k té racionální části v nás. Aby to nebylo málo, na horní straně je tlačítko, kterým si vyberete jeden ze tří režimů, v němž pracují výstupní transformátory Manley Iron (které si firma navíjí sama) a výkon zesilovače tak přizpůsobíte sluchátkům s impedancí kdekoliv od 12 do 600 ohm (a prý i více).

Zajímavé je, že firma zvolila pro napájecí dvojitý spínaný napájecí zdroj, pracující s velmi vysokým napětím. Jde opět o vlastní konstrukční nápad Manley Labs a dvojitá sběrnice pro stejnosměrné napětí prý ve finále poskytuje díky velmi nízké impedanci lepší výsledky, „než jaké jsme kdy viděli u lineárních napájecích zdrojů“, jak výrobce podotýká.

Stále jsme ale nevyčerpali ani polovinu dostupných ovládacích prvků – máte možnost plynulé regulace tónových korekcí pro basy a výšky, stejně jako pro vyvážení kanálů. Máte možnost korekce ze signálové cesty úplně vyřadit speciálním tlačítkem, stejně jako přepnout zesilovač do režimu Mono, prý hlavně kvůli monofonním vinylovým nahrávkám (ale obecně všem mono nahrávkám), které nejsou při poslechu na sluchátka úplně nejpříjemnější.

Co je ale nejexotičtější a s trochou snahy i nejúčinnějším ovládacím prvkem, to je potenciometr pro plynulou regulaci úrovně zpětné vazby. Úroveň dosahuje od 0 (tedy žádné zpětné vazby) až do 10 dB. S tímto jediným prvkem si budete moci vyhrát celé hodiny, každé jemné pootočení mění zvukovou charakteristiku a navíc každá sluchátka reagují trochu jinak, pročež hledání optimálního výstupu se může stát krásně košatým alchymistickým procesem.

Manley Absolute ve svých nijak závratných 5,5 kg hmotnosti ukrývá i důstojné technické parametry, nejen technologie. Na elektronkový svět je to třeba hezký odstup signálu a šumu 88 dB (22 – 22 000 Hz, 100 mW), úroveň šumu -80 dBu (22 – 22 000 Hz), přeslechy kanálů -71 dB nebo frekvenční rozsah 20 – 50 000 Hz (-1 dB). Celkové harmonické zkreslení nepřekračuje 0,16% u push-pull režimu a 1% u single ended režimu.

Sluchátkový zesilovač Manley Absolute jsme poslouchali v rámci běžných redakčních sestav (tj. s OPPO UDP-250, Teac NT-503 nebo třeba VPI Scout / Grandinote Celio jako zdroji signálu), hodnotilo se s redakčními sluchátky AudioQuest NightOwl Carbon nebo Sennheiser HD 26 Pro, ale k dispozici jsme měli také zapůjčené komponenty – Moon 650D a Moon 680D nebo Audio Analogue AAdac v roli zdrojů signálu s vysokým rozlišením, půjčená jsme měli i sluchátka, konkrétně Focal Clear a Focal Stellia. Srovnávat sluchátkový výstup jsme mohli s ASUS Xonar Essence One MUSES MKII, se zmíněným Teacem, OPPO, ale i AAdac. O používaných filtrech, kabelech a dalším příslušenství se dozvíte v pravém sloupci -->.

Popisovat zvukovou charakteristiku modelu Absolute je poměrně ošemetné – základem je nechat přístroj deset minut zahřát „pod signálem“ a pak si pohrát s nastaveními, která sednou jinak ke každým sluchátkám, ke každému zdroji signálu a hlavně ke každé náladě. Rozptyl charakteristik je mimořádně široký a tento text si tak klade za cíl spíše zprostředkovat obecné dojmy, než konkrétní specifika, protože – upřímně – můžete si tu dělat vlastně co chcete a krom základní „lampovosti“ je zbytek charakterově pružnější, než špičkový politik.

Manley Absolute zanechával na hlubokých tónech v „Twist in my sobriety“ Tanity Tikaram („Ancient Heart“ | 2008 | Warner Music | 2564-69459-5) stopu hřejivé lampy, ale ta přitom zvuk nijak zásadně nedefinuje – naopak, basy nádherně proudí a i když pár pohybů prstů jejich kontury může příjemně rozvolnit, standardně v jakémkoliv okamžiku cítíte neuvěřitelně mručivý, broukavý, důrazný a luxusně, sebevědomě kontrolovaný bas, kde má kytara mimořádnou rozmanitost a přestože tóny jsou trochu oblejší, jsou fenomenálně separované, definované a krásně haromonické. Žádná anonymita spodních tónů, ale do detailu dotažená prezentace, bohatá, ale nepřikrášlovaná, intenzivní, ale netlačená. A je vlastně jedno, s jakými sluchátky posloucháte, Absolute „protlačí“ hudební základ v působivé formě (prakticky) kamkoliv a zdá se, že ani opravdu drahý zdroj signálu mu není zbytečně naddimenzovaným partnerem.

Taktéž vokální pásmo, představované Frankem a Nancy Sinatrovými v „Somethin‘ Stupid“ („My Way“ | 1997 | Reprise Records | 9362-46712-2), je výtečné. Je nádherně šťavnaté, má spoustu, spoustu zvukové hmoty a přes svou vřelejší bohatost je opět opravdu parádně otevřené a čitelné. Hlasy jsou pevné, konkrétní. Stará a zdánlivě spíše jen průměrná nahrávka v obvodech Absolute ožije způsobem těžko představitelným a kompaktní přístroj najednou vlastně nepůsobí tak absurdně draze, jako na počátku. Zesilovač umí změknout a „zlampovatět“, ale nádhernou muzikálnost si zachovává za jakýchkoliv okolností, stejně jako dokáže odbourat jakýkoliv pocit umělosti při poslechu, umí výrazně eliminovat pocit, že máte uši překryté nějakými sluchátky. Hudba prostě proudí kolem vás a vtéká do vás tím nejluxusnějším možným high-endovým stylem.

Na kovu činelů v „On her way“ od Pat Metheny Group („Speaking of now“ | 2002 | Warner Bros | 9362 48025-2) bylo cítit lehoulinký lesklejší přídech, ale celková čistota, to skvostné, špičkové rozlišení a výjimečná definice, kde je slyšet každý jemňoučký dotyk paličky, kde vnímáte i svistot paličky prorážející vzduch kolem mikrofonu a kde úder do činelu má celou galaxii všemožných detailů a činel je plasticky vykreslený přímo před vašima očima, to všechno je prostě parádní. Je tu i skvělý kovový témbr, jemňoučké, pevně kontrolované doznívání i tělo činelu v nekomprimované velikosti. Absolute jako kdyby nasál nahrávku a přetavil ji do opravdové, hmatatelné hudby.

Absolute má suverénní rezervu výkonu i hlasitosti pro jakákoliv sluchátka a dost pravděpodobně ani s „mrtvolnými“ magnetoplanary byste nezaznamenali problém s živostí reprodukce. Pokud si s lampovou charakteristikou spojujete také měkkost a rozvláčnost, tak u Absolute se rozhodně nedočkáte. Dynamika bubínků a dalších perkusí v „India with jazz“ („STS 40 Years Anniversary“ | 2020 | STS Digital | STS-6111195) byl průrazná, výbušná, kypící energií i rychlostí. V obou zapojení elektronek působí překvapivě sebevědomě a cítíte, že zesilovač má nad signálem naprostou dominanci. Ta údernost a konkrétnost, ta až děsivá, lekající okamžitost, s jakou na vás Absolute tóny vystřelí, to je něco.

„My Ship“ od Dee Dee Bridgewater („This is new“ | 2002 | Emarcy | 0602527040400) byla prostě úžasná, byla to reprezentace čiročirého zvukového high-endu. Vokál je fantasticky přítomný, plastický a emotivní, promlouvající až do duše, ale kupříkladu i činel má tolik odstínů, že je to až neuvěřitelné. Opět je třeba říct, že ani tady není žádná „lampová opatrnost“, Absolute je popravdě až lehce nekompromisní a donutí vás pocítit naplno limity – nejen ty u skladby (protože třeba zrovna takhle jich mnoho nemá), ale hlavně ty u sluchátek a u zdroje signálu. Propracování reprodukce je perfektní, zároveň je ale i mimořádně organicky uvolněné a nenásilné, hudba je doslova tekutá.

Jedinečně působí přítomnost Manley Absolute i v „My Romance“ Billa Evanse („Turn out the stars“ | 2009 | Nonesuch | 7559-79831-7) – vzduch a prostor kolem piana, vzdálené publikum proti vám, precizní a naprosto přirozená lokalizace nástrojů, to všechno působí jako poslech bez sluchátek, je to jedinečně široká a hluboká stereo báze, dost možná nejlepší, co jsme kdy slyšeli ve světě intimního sluchátkového poslechu. Je to mimořádně přesvědčivé a samozřejmé, ať už se na to díváme z pohledu separace jednotlivých instrumentů nebo prostě toho pocitu, jak jednoduše vás hudba obklopuje a téměř se vás dotýká i mimo uši, jako byste jí vnímali celým tělem.

U „Heathen Child“ od Grinderman („Grinderman 2“ | 2009 | Mute | CDSTUMM299) se skvěl v poznámkách z poslechu první, veliký a třikrát podtržený bod – slovo „masakr“. Jistě si to zaslouží hlubší rozbor, ale samo o sobě to dobře vystihuje, co Manley Absolute dokáže. Hudba je hotovým ohňostrojem energie, má precizní detail a parádní oddělení jednotlivých nástrojových linek, zvuk má tělo a plnost, je všeobjímající a zachovává tu garážovou esenci řízných hran a jadrnosti zdivočelé kytary. Absolute v podstatě nabízí nelimitované zážitky, struktura a komplexnost skladby vynikají už při tichém poslechu a pěkně nahlas a od podlahy je to hotová rocková nirvána.

Manley Absolute je trochu zvláštní zjev audiofilského světa. Přestože poslední dekáda se nesla ve znamení až neuvěřitelného nafouknutí trhu se sluchátky, stejně jako ve znamení extrémního zvýšení cen sluchátek (takže přes 10 lety extrémních 30 000,- za sluchátka je dnes high-endový standard), i přesto působí Absolute docela draze. Zejména v kontextu toho, že některé prvky na šasi působí tak trochu obyčejně (naštěstí ne přímo levně). Absolute má fantasticky chameleonskou povahu, kdy několika pohyby přizpůsobíte zvuk jakýmkoliv sluchátkům, jakékoliv hudbě a vlastně i jakémukoliv vkusu a nákupem vlastně získáváte několik různých zesilovačů (a předzesilovačů) v jediném šasi. Ta suverenita, ta přirozenost a ta vášnivá muzikálnost, s jakou Absolute hraje tak v reálu téměř obhajuje i tu mimořádnou cenu. Manley Absolute je dozajista jednou z cest, jak ze svých sluchátek vyždímat všechno co v nich vězí a to několika rozličnými způsoby, byť to vyžaduje jistou zkušenost s tím co a proč budete nastavovat. Ale pokud chcete bombasticky muzikální zážitky, zkuste Absolute a jeho šmrnc.

Kč 129 800,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ celková variabilita nastavení

+ možnost hraní se zpětnou vazbou

+ „dva v jednom“ díky přepínání zapojení elektronek

+ dobrá, jemná regulace hlasitosti z Absolute dělá i použitelný předzesilovač

+ hraje skvěle a zábavně s jakýmikoliv sluchátky…

+ … ale z těch high-endových dostane hotové orgie muzikálnosti

ZÁPORY

- kvalita zpracování místy neodpovídá cenovce

- zvuk nehraje na absolutní nestrannost

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Altei | www.altei.cz 

fSdílet

Tweet