Monitorovací sluchátka od profi divize elektronického giganta SONY jsou ve studiích oblíbeným standardem. Jedním z posledních přírůstků je model MDR-M1, uzavřená variace na téma otevřených MDR-MV1. Jednoduchá vzhledem, ale zaměřená na stejný cíl – skutečně frekvenčně, tonálně i dynamicky věrnou reprodukci, kterou nahrávací a vysílací profesionálové potřebují.

Že MDR-M1 patří do světa účelných nástrojů, to je patrné z jejich fyzického pojetí. Mušle jsou plastové, stejně jako hlavní nosná konstrukce, týlní most i náušníky jsou však potažené na nošení příjemnou umělou kůží a všechno drží na hlavě pohodlně, bez vrzání a křupání (to pokud byste se plastu z toho důvodu báli).

Oválný tvar náušníků střední velikosti (ne že by v nich pro ucho bylo málo místa, leč jsou „útulné“) k hlavně dobře přiléhá (a s nízkou váhou 216 gramů je příliš necítíte) přes měkké náušníky a též díky uzavřené konstrukci velmi solidně izoluje od okolí. Signálový kabel velmi ohebné konstrukce od nich vchází jediným 3,5 mm jackem s šroubovací pojistkou na levém kanálu. V balení dostanete dva různé kabely – 1,5 a 2,5 m dlouhý pro každou příležitost.

Protože jde o praktické zařízení, rozlišovací nápisy na hlavovém mostě jsou ve výrazně modrém (levý) a červeném (pravý) oválu, stejně jako je modrý proužek na mušli pod slovem „Professional“, abyste věděli, s čím máte tu čest.

Uvnitř kmitá širokopásmový kulatý dynamický reproduktor s průměrem standardních 4 cm, výrobce neupřesňuje jeho konstrukční řešení ani technické parametry s výjimkou frekvenčního rozsahu 5 – 80 000 Hz, citlivosti 102 dB / mW a impedance 50 ohm při 1 kHz. Sluchátka nicméně mají zvládnout příkon až 1,5 Wattu, což o něčem svědčí.

Poslech se primárně konal na Apogee Groove a Bluesound NODE (Gen 4), ale krátce jsme zkoušeli i nijak nemodifikovaný výstup z notebooku – co do výkonu nejsou MDR-M1 nikterak náročné, zdá se, i když čím lépe je nakrmíte, tím jejich potenciál roste. Porovnávali jsme s redakčními Focal Clear, okrajově také se STAX SR-009S a SR-L700 MK2.

Když svými prsty rozhýbal Rob Wasserman struny basy v „Ballad of the Runaway Horse“ („Duets“ | 1988 | UMG Recordings | 0001115971225), museli jsme smeknout – za tuhle cenu představují MDR-M1 neskutečnou kvalitu tónu a kontroly. Dovolují velkému nástroji broukat, naznačí jeho rozložitost a rezonující, vřelou podstatu, přitom však drží ohraničení v naprosto konkrétní sféře, takže instrument působí velmi napjatým a pevným dojmem. Je to prostě „opravdový“ bas, trochu studiový díky onomu akcentu na utaženou, řízenou reprodukci, ale skvělý. Mnohá mnohem, mnohem dražší sluchátka se nechytají – tohle je věru monitorovací nástroj, kde slyšíte, co se děje a jak se to děje.

„Stay on Your Knees“ z eponymní nahrávky Jesse Marchanta (2014 | No Other Records | NOT01) ukázala na rychlé, svěží, energické a výrazné, přitom přehledně čisté a nevytržené střední pásmo, kde hlas má spoustu prostoru, razance a veškeré nástroje zase autentický odpich. Opět se pohybujeme v monitorovém světě, ale totálně neúnavném, tak nezkreslený a urovnaný je. MDR-M1 dokonce chvílemi působí jako mikroskop ze sféry výrazně dražších zařízení, analytičnost však není vulgární. Pravda, na stranu druhou, sluchátka vám, potažmo vašemu systému a nahrávkám ani nic neodpustí, netají ostřejší sykavky nebo třeba limity sluchátkového výstupu. To je nakonec jejich podstata, jíž se drží za ty peníze přímo fantasticky.

Ačkoliv k výškám v „Jubilee Street“ Nicka Cavea („Push the Sky Away“ | 2012 | Bad Seeds | BS001CD) rozhodně MDR-M1 nepřistupují v žádných rukavičkách, pronikavé, jasné a znělé činely a další kovové zvuky netrpí odrazující řezavostí nebo únavností. Naopak můžete hrát i hlasitěji, švih a říz je realisticky dávkovaný, navíc k vám dolehnou spousty, ale spousty detailů. Jak to v SONY dělají, že s takovým laděním nejsou sluchátka agresivní, to těžko říct – rozhodně se jim to daří. Budete-li přes MDR-M1 poslouchat horší, nabroušenější nahrávku, tak se o tom na druhou stranu taktéž poctivě dozvíte.

Co si vás podmaní ze všeho nejvíc, to není skvělé rozlišení, ale bezprostřednost a výbušná dynamičnost. MDR-M1 neohromují obřími objemy zvuku, ale dostala nás tím, jak živě a přítomně zněla kytara Vicente Amiga ve flamencovém kousku „Puente de los Orfebres“ („Memoria de los Sentidos“ | 2017 | SONY | 886446085975). Amigo hraje intenzivně a razantně, SONY to bez problémů udrží a zprostředkují, zvuk je křupavý, rázný, má impakt a i když mnohá sluchátka poskytnou větší pocit objemu a to není nehezké, MDR-M1 zase vytáhnou ten vnitřní oheň a jiskru, což je prostě super. Razance strun je věru „jako když střelí“.

Díky své excelentní transparentnosti a otevřenosti vás SONY vpustí pěkně do hloubky nahrávky „All My Friends“ (Amos Lee | 2005 | Blue Note | 00724359735054). Přednes je intenzivní a přímý, servíruje informace rychle a s velikou lehkostí. Jistě, dražší a dobře udělaná audiofilská sluchátka vás zavedou ještě k nuancím, nechají vás pomazlit s předlouhými dozvuky a rozkryjí i těch posledních 5%, nicméně průzračná a jasná charakteristika MDR-M1 odvede svou práci koncertním (vlastně reálně studiovým, že?) stylem „teď a tady je hudba“ a že tam není nejzazší nuance, na to za 6 tisíc korun sotva pomyslíte. Zdálo se nám, že zrovna tady měly lehoulince, opravdu o kousíček navrch středy, což nicméně ve finále není vyvážení nezdravé.

V čem mohou mít uzavřená sluchátka jisté meze a MDR-M1 nejsou výjimkou, to je pocit šířky scény, vlastně asi i celkových proporcí. Pokud by vám to vadilo, stačí sáhnout po MDR-MV1… Nicméně stereobáze „Fragt“ jazzových seveřanů Svaneborg Kardyb („Over Tage“ | 2023 | Gondwana Records | 395068) sice měla ohraničení šířky a hloubky „v hlavě“, separace zvuků však je výtečná, dokonce vnímáte propagaci předozadní osy a lokalizace i podél ní. Všechno je pevně zakotvené, opravdu poctivě monitorové.

Podle ladné temnější „Que Sera Sera“ (Pixies | „You’re So Impatient“ | 2024 | Warner Music | 4099964058789) bychom jistě nezařadili MDR-M1 do hloučku muzikálních sluchátek, ale musíme říct, že to ani nejsou „stroje na zvuk“. Sluchátka ukazují hudbu v realistické, celistvé podobě, krásně uspořádanou, otevřenou a čistou jako slovo boží, se (skoro) všemi klady i zápory, prostě v esenciální podstatě a přitom propracovanou, jak je to u monitorů potřeba. Aby zněla muzika takhle energicky, vyváženě, jasně a konkrétně, to budete potřebovat v „běžném hi-fi“ o hodně víc peněz.

Poslední větou jsme vlastně jednoduše shrnuli celou podstatu sluchátek SONY MDR-M1. Jistě, mají trochu plastovou a účelnou konstrukci, to je ale tak jediné, co k nim můžete říct a ani to za danou cenovku není nic špatného. Jinak jde o pohodlné, výtečně izolující, snadno rozehratelná sluchátka, která vynikají čistotou, rychlostí, výbušností a průbojností, stejně jako detailem a energičností bez nějaké snahy o ladění, líbivost či cokoliv jiného. Ukazují nahrávku, hrají hudbu a fungují za šest tisícovek naprosto excelentně. I proto jsme nakonec testovaný vzorek nevrátily a už pěkných pár týdnů je součástí naší výbavy…

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo pomocí systému miniDSP E.A.R.S. – nejedná se o referenční měřící hlavu, disponuje však kalibrovanými mikrofony s profily pro různé typy sluchátek. Měření probíhá v programu R.E.W. s aplikovanou kalibrací pro mikrofony vždy v pěti cyklech na každém kanále pro ověření těsnosti náušníků / nástavců, každé měření probíhá v mírně jiné poloze pro nalezení té optimální a to při akustickém tlaku 84 dB @ 300 Hz u velkých sluchátek a 94 dB @ 300 Hz u in-ear sluchátek. Zobrazené křivky jsou ty nejlepší.

Níže naleznete dvě sady měření frekvenční odezvy – první nemá aplikovanou žádnou korekci. Graf se může zdát obtížně čitelný a neintuitivní, ale žádná sluchátka na rozdíl od reprosoustav neměří vyrovnaně a ani by zvuk takových nebyl příjemný. Doporučujeme porovnávat s výsledky nejnovějších výzkumů a tvarem preferenční křivky Harman Research 2018. Pro snazší interpretaci grafu je k dispozici také verze s aplikovanou kompenzací – tady by se dalo říct, že čím vyrovnanější odpověď, tím lépe.

Pro základní orientaci jsou k dispozici měření Focal Clear, beyerdynamic DT1990 Pro, Koss BT330i, Koss Porta Pro CZ nebo Sennheiser IE 8.

Frekvenční odezva – bez aplikované kompenzace

Rozdíly mezi kanály zejména v basové oblasti jsou způsobený mírným únikem energie kolem mušle (menší mušle, větší umělé ucho a široká měřící hlava). Realistická je zelená křivka. 

Frekvenční odezva – s aplikovanou kompenzací

Zkreslení – levý kanál

Zkreslení – pravý kanál

Kč 6 200,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ pohodlí a izolace

+ mimořádně lákavá cena

+ zvuk z jiného světa v rámci dané kategorie – v „hi-fi“ podobně přijde klidně na dvoj- trojnásobek

+ čisté, pevné, super transparentní, a přitom ne studené

+ jadrná, utažená výbušnost a rychlost

ZÁPORY

- oproti „běžným hi-fi sluchátkům“ určitě jednodušší zevnějšek

- s říznějším systémem / nahrávkou trochu odhalují sykavky

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Altei | www.altei.cz 

fSdílet

Tweet