Německý Lindemann, pojmenovaný jednoduše příjmením svého zakladatele, začal vyrábět vcelku klasické hi-fi komponenty v roce 1993, když se zrodil AMP 1. Prošel dlouhou cestu, na níž byste našli třeba i reprosoustavy nebo robustní SACD přehrávače, od roku 2007 však našel zalíbení v menších řešeních, až hlavní část jeho výrobního programu začaly utvářet krabičky řady aktuálně pojmenované Limetree. Ty jsou aktuálně k dispozici v druhé generaci (uvedené v roce 2020) a mimo dominantní digitální svět pokrývají i ten analogový – hlavně v podobě Limetree Phono II.

Lindemann je přítelem nekomplikovaných řešení. Přenoskový předzesilovač Limetree Phono II se vejde do dlaně, šasi tvoří klasická hliníková krabička s přimontovaným předním a zadním panelem, ovšem hezky zpracovaná a nezapomínající na drobné detaily typu lístku na horní desce.

Vpředu je pouze multifunkční páčka, která krátkým zdvihem přístroj zapne / vypne, dlouhým přepne vstupy. Není to super intuitivní, ač pochopitelně po první zkušenosti navždy víte kudy kam. Provozní stav i aktivní korekci (MM / MC) signalizují medově zlaté diody.

Ani zadní panel nemá žádné nejasnosti. Dvě sady cinchových vstupů umožňují připojení MM a MC přenosek, ty první mají logicky fixní parametry 47 kOhm / 150 pF, u MC lze pomocí kombinace tří přepínačů upravovat žádoucí impedanci. Možných nastavení není nějak straně moc, pro běžné použití však stačit určitě budou, protože pokrývají rozsah od 50 do 400 ohm. Zemnící kolík je trochu stranou, nad napájecí zásuvkou pro externí zdrojíček s 5V stejnosměrným napětím.

Navzdory svým malým proporcím se do Limetree Phono II vešly dva diskrétně postavené vstupní stupně, jeden pro každý typ přenosek. Lindemann říká, že obvodové řešení vychází z dávných nápadů u elektronkových zesilovačů, ač uvnitř jsou čistě polovodiče.

Ekvalizační členy pro RIAA korekci jsou pasivní, používá se J-FET zesílení a odpory i kondenzátory jsou japonské provenience. Pasivní ekvalizaci zvolil Lindemann podle svých slov proto, že zejména v basech dosahuje citelně nižšího zkreslení. Aby do citlivých obvodů nepronikalo rušení z napájení, krom „medicínského“ spínaného zdroje má Limetree Phono II také vlastní filtraci a regulační prvky, pročež zbytkový šum v napájecí oblasti je pouze 10 uV.

Abychom ještě chvilku hovořili řečí čísel, Limetree Phono II nabízí zisk 40 dB pro MM a 66 dB pro MC, ty první hrají při odstupu signálu a šumu přes 82 dB, ty druhé 72 dB. Přesnost RIAA korekce je +0 / -0,5 dB, což je výtečné. Podobně i jako celkové harmonické zkreslení pod 0,001%.

Limetree Phono II má pak skutečně kapesní rozměry – šířku 10,7 cm, hloubku 13 cm a výšku jen 4 cm, díky jednoduché hliníkové skříňce váží pouhých 295 gramů.

Phono jsme poslouchali ve standardní redakční sestavě s VPI Scout / Jelco SA-250 / HANA ML / VPI ADS, kde se srovnávalo s Grandinote Celio. K proporčnějšímu porovnávání se k nám však dostal také Pro-Ject Debut Evo 2 s přenoskou Pick It MM EVO. Poslech vždy probíhal přes Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR / KEF Blade One Meta.

Basové tóny z „Wild Man Blues“ (Miles Davis / Michel Legrand | „Legrand Jazz“ | 2022 | nahráno 1958 | WaxTime in Color | 950725) se nám líbily pro svou vlastně pevnou konturu a civilní, čistou artikulaci bez pocitu přidávání objemu nebo jakoukoliv dominanci. Lindemann hraje „na rovinu“, ale už v něm není taková ta trochu tenká strohost základních řešení. Nečekejte analogovou „sametovost“, Limetree Phono II si více dává záležet na korektní nezabarvenosti a spíše energičtějším vyznění.

Jisté a do jisté míry možná až překvapivě jasné byly středy, ať už mluvíme o kytaře Sary K. nebo jejím vlastním hlase v „I Can’t Stand The Rain“ („In The Groove“ | 2011 | Stockfisch Records | SFR 357.8011.1). Zejména tady si tedy Limetree Phono II vede v kontextu třídy velmi nadstandardně – žádný citelný šum, žádná nejistota, pevně ohraničené tóny i pocit celkové konkrétnosti jsou vlastně za dané peníze super. Je to věcnější styl, žádná příkrasy nebo líbivost, prostě odhalení nahrávky tak, jak je.

Činelová linka z „It’s a Raggy Waltz“ (The Dave Brubeck Quartet | „Time Further Out“ | 2014 | nahráno 1961 | WaxTime Records | 771959) byla zase naopak taková decentnější, nijak ukřičená nebo zvonivá. Limetree Phono II hraje hlavně na čitelnost a pocit konkrétnosti, což se daří. Jste-li příznivci měkkého, tučného, harmonicky nasyceného (ve smyslu líbivě zkresleného) zvuku, tak ten Lindemann nenabízí. Naopak sází na transparentnost.

Zejména níže na frekvenční škále položené tóny skladby „One for Joan“ z desky „Drumfusion“ (Chico Hamilton Quintet | 2023 | nahráno 1962 | WaxTime Records | 772338) mají napjatou, docela razantní podobu, žádné poklidné „vinylové broukání“. Tóny nejsou obrovské, nicméně zhoupnutí podrží phono předzesilovač s decentní jistotou a rozhodně konkrétněji i energičtěji, než běžné malé krabičky podobného typu.

Též z pohledu detailnosti a prokreslení Gouldova klavíru v Bachových „Goldbergovských variacích“ (2022 | nahráno 1955 | WaxTime in Color | 950733) se zdá Limetree Phono II odvádět dobrou práci – možná je to trošku i tím, že vyšší polohy se zdají být o něco jasnější, když od toho však odhlédneme, ocenili jsme vlastně hlavně pocit malé zabarvenosti, respektive to, že Lindemann nechává pronikat charakter přenosky, ale už ho dále nijak moc nemodifikuje. Z absolutního pohledu je množství detailů, délka dozvuků nebo třeba slyšitelnost ambientních artefaktů ok – zcela adekvátně k cenové relaci, ani základní, ani jakkoliv drahé.

Prostor „Hotel California“ v podání mužského sboru Vocal Sampling („Akapelleando“ | 2021 | nahráno 2006 | Vocal Sampling | ESAAI0192356) byl kompaktní, středně velký, zato ale dobře přehledný díky celkovému pocitu čistoty, respektive solidní kontroly.

A všeobecná poslouchatelnost? Limetree Phono II funguje dobře, hlavním zdrojem charakteru totiž zůstává nahrávka a přenoska, takže i postarší, byť dobře vyčištěný záznam „Non, je ne regrette rien“ Édith Piaf („L’Essentiel“ | 2021 | nahráno 1959 | French Connection | 490633) má svou atmosféru, je docela vřelý, nicméně hlavně decentně urovnaný, civilní.

Malý phono předzesilovač Lindemann Limetree Phono II je dobré zařízení pro dostupnější a střední gramofonové sestavy, protože ve své čistotě, konkrétnosti a čitelnosti, stejně jako transparentnosti překračuje očekávanou úroveň dané cenové úrovně a ačkoliv neumožňuje bůhvíjaké přizpůsobení pro MC přenosky a vyžaduje chvilku cviku s ovládáním / přepínáním jednou páčkou, nic jiného mu vytknout nelze – právě proto, že jde za 15 tisíc rozhodně o nadstandard.

Kč 15 490,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ fajn cena

+ podpora MM i MC

+ rozhodně lepší, než vestavěné phono moduly nebo valná většina obdobně drahých konkurentů

+ na danou cenu solidně pevný a vyrovnaný zvuk s fajnovou přehledností

ZÁPORY

- maličko neintuitivní ovládání

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: AQ | www.aq.cz 

fSdílet

Tweet