Toskánská značka Audio Analogue má za sebou už čtvrtstoletí vývoje a výroby elektroniky a po celou dobu se striktně drží hesla „Made in Italy“. Vrchol nabídky tvoří zesilovače řady Anniversary, základ pak kompaktnější a střízlivější modely série pureAA. Kompaktnější těla, ale stejné estetické i technické hodnoty jako nabízí vlajkové lodi – koneckonců i tato základní řada má zvukové a cenové ambice, spadající do high-endových sfér, jak potvrzuje i nejmladší člen této rodiny, D/A převodník a sluchátkový zesilovač AAdac.

Ten má „poloviční“ formát, zato s půdorysem protaženým pěkně dozadu. Přidejte k šířce 22 cm a hloubce 39 cm výšku jen 10 cm a máte kompaktní, až stolní komponent – přesto se ručička na váze zastaví až na hodnotě 5,5 kg. V prakticky stejných rozměrech je k dispozici ještě AAphono a také transportní CD mechanika AAdrive.

Může za to dozajista i pěkné celkové provedení – krásné kovové díly jsou pečlivě slícované a sešroubované, povrchové provedení působí hodnotně a vůbec cítíte, že někdo věnoval pozornost i zbytku šasi, nejen tlustému čelnímu panelu. Byť tam bylo zjevně věnováno úsilí nejvíce – svislý vyhloubený pruh přímo uprostřed opticky prochází pod kruhovým multifunkčním ovladačem, jímž nejen regulujete hlasitost, ale také přepínáte vstupy nebo zařízení zapnete a vypnete.

Po levé straně je „oko“ přijímače pokynů dálkového ovládání a sedm diod (vedle té základní stavové také dvě řádky, které označují aktivní vstupy) a v pravé půlce se rozsvěcí některá z diod ve třech řadách, aby vás informovala o používaném rozlišení. Úplně vpravo je pak 6,3 mm výstup na sluchátka. Centrální ovládací prvek je také orámovaný vysoce svítivými diodami, které celkem přehledně ukazují nastavenou hlasitost.

Přes pěkné a čisté boční a horní plochy se dostanete na zadní panel, kde najdete do dvou řad rozprostřené bytelné a pěkně vypadající konektory. Nahoře je analogový výstup – jeden pár symetrických XLR a jeden pár nesymetrických RCA – a konektor pro anténku Bluetooth rozhraní s aptX kodekem. Ve spodní linii je krom dvojice koaxiálních a jednoho optického digitálního vstupu také AES/EBU a USB pro spojení s počítačem. Napájecí zásuvka je doprovázená kolébkovým vypínačem.

Vzhledem ke kompaktním rozměrům zařízení je zajímavé, co všechno se vešlo dovnitř – desky s plošnými spoji jsou tu ve dvou patrech, takže je oddělená analogová a digitální část, napájecí zdroj má hned několik transformátorů pro oddělené napájení digitální a analogové sekce. Výstupní část je plně symetrická, osazená diskrétními součástkami.

Výrobce nijak hlouběji nerozebírá použitá technická řešení, ale dozvíte se, že srdcem je čip ESS Sabre ES9038 s rozlišením až 32 bit / 768 kHz a USB rozhraní Amanero, díky němuž reálně do AAdac dostanete data o rozlišení 32 bit / 384 kHz nebo DSD512 v nativní podobě. Audio Analogue uvádí efektivní bitovou hloubku (neboli využitelnou dynamiku) 17,65 bitu.

AAdac dostal do vínku možnost fungovat buď čistě jako DAC nebo jako přístroj s variabilními výstupy – ať už těmi na sluchátka, nebo těmi v zadní části. D/A převodník má deklarovanou možnost volby mezi 7 různými digitálními filtry.

Výrobce dále udává hodnotu dynamického rozsahu 124 dB, nebo hodnotu THD+N -108 dB (1 dB / 1 kHz / FS = 48 kHz) či vysokou úroveň výstupního napětí 3,35 VRMS (platnou jak pro XLR, tak cinche).

Audio Analogue AAdac jsme zkoušeli v rámci všech redakčních sestav – hrál tak s / místo OPPO UDP-205 spolu s Norma Revo IPA-140 a Harbeth Monitor 30, hrál místo Teac NT-503 s Emotiva XSP-1 / XPA-DR2 / KEF LS50 + GoldenEar SuperSub X a hrál s Cambridge CXC místo ASUS Xonar Essence One MUSES MKII ve společnosti Cambridge CXA80 a Fischer&Fischer SN-70, hrál ale také se stejnými reprosoustavami s Grandinote Shinai nebo rozehrával AudioQuest NightOwl Carbon či Senneheiser HD 26 Pro i zapůjčené Focal Clear.

Je dobré v úvodu také zmínit, že AAdac měl trochu problémy se statickým nábojem – dotkněte se ho po pár krocích na koberci a krom obvyklé rány do prstů, která u většiny komponentů nic neznamená, dostanete také minimálně lupanec v reprodukci, dvakrát jsme se ale dočkali i úplného vypnutí přístroje. Možnost přizemnění tu žádný integrovaný kolík nenabízí, situace nastává jak u RCA, tak XLR připojení. Na druhou stranu v poslechové místnosti dovozce tento problém během ověřování nenastal.

Rytmická basa s kopákem v „Twist in my sobriety“ Tanity Tikaram („Ancient Heart“ | 2008 | Warner Music | 2564-69459-5) vytváří pěkně napřenou, tvrdou a vlastně parádně artikulovanou linku, na níž se svezete skladbou od začátku do konce. Objem basu je nevyfabulovaný, ale je ho dost, prezentovaný je autoritativně, ale přitom dostatečně poddajně a pružně, aby nebyl suchý, je to taková zeď masité energie. Cítíte jistotu v kombinaci s vášnivou bohatostí, zároveň ale také s nadhledem a rezervou, je to bas propracovaný, rozmanitý, se skvěle separovanými tóny, plynulou návazností, bez pocitu technicistní „rozsekanosti“ na jednotlivé elementy a celkově se dá říct, že jde o nestrojený, samozřejmý basový základ high-endové úrovně.

Spíše analytičtější styl reprodukce, nicméně bez toho studeně „tenkého“ rozměru, ale naopak s plnokrevnou tělesností, pokračuje také ve středním pásmu. Zpěv Franka Sinatry v „Somethin‘ Stupid“ („My Way“ | 1997 | Reprise Records | 9362-46712-2) byl poměrně přímočarý, jasně dávající na srozuměnou, kde končí kvalita záznamu, ale zároveň z toho nedělal DAC žádnou velkou věc – hlas je velmi pevný, ale má přirozenou objemnost i plnost, je podaný s už opravdu výtečnou čistotou a otevřeností, je to zvuk přehledný a příkladně detailní. Výrobci se pak povedlo do té technicky už pěkně precizní reprodukce vnést ale i „lidský faktor“ a obohatit reprodukci tak, že působí příjemně organickým dojmem.

Taktéž výšky zní bez kašírovaných efektů, rázně a přímo, ale stále aniž by zvuk byl technicistní, studený nebo ostrý. Myriády činelů v „On her way“ Pat Metheny Group („Speaking of now“ | 2002 | Warner Bros | 9362 48025-2) byly pečlivě upravené, rozdělené na jednotlivé tóny a zvuk činelu se linul v klidu, od prvotního úderu až po lehoulinké doznění jsou tóny zřetelné a konkrétní, i v této části pásma pak AAdac zůstává u svého „tělnatého“, leč agilního přednesu. Není to taková ta velmi rychlá analytika, ale informativní, přesný organický zvuk, kde činel – jednoduše řečeno – už opravdu zní jako činel.

Na perkusích všeho druhu v „India with jazz“ z oslavného sampleru „STS 40 Years Anniversary“ (2020 | STS Digital | STS-6111195) bylo cítit při razantním hraní spoustu síly, spoustu energie, důraznost a dynamiku „jako když střelí“. AAdac je soustředěný, konkrétní, ani hutnější celkové podání nejeví známky „lenosti“. Perkuse mají drajv a výbušnost, rána do blány bubínku má při správné hlasitosti už opravdu působivou, realistickou průraznost a autoritu. Svou energii umí AAdac dát stejně snadno do analogových výstupů i do sluchátek, jedno jaká připojíte.

Rozlišení v „My Ship“ od Dee Dee Bridgewater („This is new“ | 2002 | Emarcy | 0602527040400) bylo opravdu dobré; zvuk je otevřený a uspořádaný, sebevědomě samozřejmý. Neuhýbá ve svém spíše analytičtějším stylu ani jadrnějším sykavkám, ale nejsou vulgárně nepříjemné, pouze „přítomné“. Celkově nabízí AAdac jasný a kontrastní zvuk s výtečnou čitelností a s delikátním rozlišením, které právoplatně řadí přístroj do ranku dospělých. Ostatně za bezmála sto tisíc korun už by tam měl patřit…

Tak nějak zcela bez problémů a samozřejmě prezentuje AAdac také hudební scénu. V „My Romance“ Billa Evanse („Turn out the stars“ | 2009 | Nonesuch | 7559-79831-7) měla hudba jednoduše trojdimenzionální plasticitu, nástroje byly rozsázené po scéně v pravolevém i předozadním směru, publikum bylo za nimi a lokalizace jednotlivých tónů na pravolevé i předozadní ose je přirozeně snadná, obraz má hloubku a s neokázalou samozřejmostí je vytažený mimo reprosoustavy, homogenní a pevný.

V divoké „Heathen Child“ od Grinderman („Grinderman 2“ | 2009 | Mute | CDSTUMM299) dokázal AAdac splnit velmi těžký úkol – udržel v reprodukci tu jadrnost, tu syrovost garážového rocku, ten špinavý, ostrý břink, ale přitom nezněl vulgárně a útočně, ale pouze vášnivě a energicky. Hudba se tlačí dopředu, ani ostřejší pasáže vás nenutí snižovat hlasitost a přitom je to zvuk od podlahy, masitý, živoucí až živelný, rázný a soustředěný, zároveň ale i prezentovaný s klidným nadhledem a sebejistotou, s rytmem i uvolněností.

Kompaktní italský AAdac je vlastně kouzelné malé zařízení, které nejenže podporuje vlastně všechny důležité formáty (dobrá, s výjimkou MQA) a všechna reálně použitelná dnešní rozlišení. Vnější estetika jasně promlouvá o italském vkusu, zpracování je hodno high-endových sfér, konektivita je příjemně variabilní a stejně nic z toho není tak důležité, jako to, že AAdac dokáže hrát. Dokáže hrát na úrovni, která je nad očekávání dobrá vzhledem k jeho rozměrům a která jej pasuje mezi opravdu výtečné D/A převodníky, nehledě na to, že má i výtečný sluchátkový výstup a bezproblémově použitelnou regulaci hlasitosti. Za své (nemalé) peníze dostanete analyticky detailní zvuk s hutným, sytým a barevným podáním, dostanete přesnost v kombinaci se sebevědomou rozmáchlostí a dostanete klidný nadhled i tepající život. Malý AAdac přímo dýchá chutí a ochotou zahrát muziku, s láskou a vášní.

EUR 3 490

cca Kč 95 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ pevný a úderný zvuk

+ pěkně provedené šasi

+ podpora formátů a rozlišení

+ opravdu dobrý sluchátkový výstup

ZÁPORY

- cena není úplně malá

- bez podpory MQA

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Mareka Audio | www.marekaaudio.cz 

fSdílet

Tweet