Hrdě skotský Linn, založený v roce 1973 Ivorem Tiefenbrunem, se už šestou dekádu věnuje tvorbě velmi klasických analogových strojů, pro něž byl dlouho předlouho synonymem, do svého portfolia v průběhu času ale adaptoval i digitální svět. Ten u značky dnes dost možná tvoří to nejzajímavější, protože Linn k věci přistupuje lehce po svém, stále však vlastně ctí originální premisu gramofonu Sondek LP12 – modularitu a upgradovatelnost v průběhu času.

Zvláště patrné je to u modelu (možná by bylo správnější říct modelové řady) Selekt DSM, digitálního zdroje signálu, který však může být zároveň i předzesilovačem či de facto zesilovačem integrovaným. A nebo multikanálovým. Prostě podle toho, co zrovna potřebujete.

Linn vyrábí tři úrovně streamerů, nad Selekt DSM je Klimax DSM a pod ním Majik DSM. Variantu Selekt DSM pojmenoval výrobce tak proto, že skutečně snad není nic, co byste si nemohli naspecifikovat podle svého.

Začíná to dvěma verzemi šasi, my jsme měli základní Classic Hub, ale existuje ještě příplatková verze Edition Hub s luxusnějším zpracováním a asi i lepšími stínícími a antivibračními vlastnostmi, protože se říká, že je slyšet kvalitativní rozdíl v její prospěch.

Designově jde o charakteristický Linn – zaskleným čelním panelem prokukuje hezký velký, umírněně elegantní displej, v drobném výkusu u horní strany leží šest malých, plně přes aplikaci nastavitelných tlačítek. A ještě je tu 6,3 mm výstup na sluchátka. Zbytek hliníkového jednoduchého šasi je čistě pravoúhlý, za okrasné prvky lze považovat tak maximálně větrací průduchy. A nebo také akrylové multifunkční kolečko nahoře – je prosvětlené, ukazuje hlasitost, lze ho stisknout a ovládat základní funkce, pokud zrovna nemáte po ruce aplikaci či ovládání.

Co uvidíte zezadu, to do jisté míry závisí na tom, jak jste si Selekt DSM nechali nakonfigurovat. Po pravé straně jsou totiž tři sloty, do nichž lze zasouvat volitelné moduly – stereo výstup, mono výstup nebo stereo zesilovač. Aby to nebylo málo, do každého modulu si ještě můžete vybrat další „vložku“ s D/A převodníkem – standardní, vyšší Katalyst nebo top model Organik. Počet variant, které Linn nabízí, je tak skutečně široký.

„Napevno“ však v každém případě obdržíte jedny cinchové analogové vstupy a dvoje gramofonové RCA – jedny s podporou MM a druhé MC přenosek. Veškerá konfigurace probíhá v menu a tak jako u všech vstupů, i tady dojde k digitalizaci za účelem zachování čistoty a možnosti aplikování nastavených korekcí.

Další vždy přítomné konektory zahrnují napájecí zásuvku s vypínací kolébkou (nad níž je místo pro multikanálové rozšíření), ethernetové rozhraní, HDMI ARC, USB ke spojení s počítačem, dvě optiky a dva koaxy, levý a pravý subwooferový výstup a další dvě LAN zásuvky, ovšem určené pro mezikomponentovou komunikaci přes protokol Exakt Link.

Ačkoliv v případě běžného zákazníka to pravděpodobně provede prodejce, musíme říct, že výměna modulů je velmi snadná. Jedná-li se o ty velké se zpracováním signálu, je třeba sundat horní kryt, odpojit s ním plochý vícežilový konektor displeje a odmontovat kryt šachty, načež stačí modul zasunout. Jde to jen jedním směrem, na konci je téměř „počítačový“ konektor, kam vše zacvakne a jen se šroubkem na opačném konci zajistí. Hotovo. Přístroj sám pozná, co jste mu dodali. Jen u dual mono musíte nakouknout do manuálu, abyste zjistili, jak Selekt DSM identifikuje pravý a levý kanál (je to podle pořadí slotů, které jsou očíslované). Ještě snáz probíhá výměna modulu D/A převodníku. Jedná se o akrylovou krabičku, tu můžete do velkých modulů opět zasunout jen v jedné poloze a tak se nespletete. A kdyby náhodou, mají na sobě moduly šipečky. Znovu stačí pouze Linn zapnout a sám pozná, s jakou výbavou startuje. Žádná dlouhá nastavení, žádné kabely, nic.

Co se týká rozdílů mezi krabičkami D/A převodníků, je k dispozici standardní provedení, o kterém toho mnoho k dohledání není. O krůček vyšší Katalyst je poskládaný kolem čipu AKM AK4497EQ a přesných hodinových modulů. Linn říká, že hlavní kvalitou je pečlivá stabilizace referenční výstupní úrovně a že i mikroskopické odchylky ovlivňují negativně zvukovou kvalitu, což je tu vyřešeno. Top model Organik pak odstupuje od běžných čipů a sází na kompletně diskrétní konstrukci. Začíná to pulsně-šířkovou Delta-Sigma modulací, analogovým FIR filtrem a ještě přesnějším hodinovým taktem s ještě silněji stabilizovaným napájením. Vše se nachází na osmivrstvé desce plošných spojů, aby kupříkladu hodinový signál došel ke všem součástkám v ten samý čas – to vyžaduje signálové cesty shodně dlouhé na desetiny milimetrů.

Celé řešení pak vždy používá firemní technologii Utopik pro konstrukci napájecího zdroje. Má spínanou formu s mnoha úrovněmi regulace nebo kompenzace účiníku, aby k signálovým obvodům dorazilo skutečně jen a pouze nejčistší možné napětí.

Streamer / DAC v každé ze svých podob podporu formáty PCM (až 24 bit / 384 kHz) i DSD (až DSD256), zvládá prakticky všechny souborové formáty a stream je k dispozici krom firemní aplikace či Roon také přes AirPlay 2, Bluetooth nebo Wi-Fi.

Za zmínku stojí i kompatibilita s firemním řešením Space Optimisation. Jak už z názvu vyplývá, jedná se o možnost kompenzace akustických vlastností vašeho poslechového prostoru – to se hodí, pokud například nemůžete snadno hýbat s reprosoustavami nebo máte místnost, která vytváří nežádoucí rezonance a zkreslení. V databázi Linn se nachází stovky profilů reprosoustav, z nichž lze vycházet.

Základní šasi má rozměry 35,5 cm na šířku i hloubku, výška dosahuje 12,3 cm a váží podle použitých modulů něco mezi 8 a 11 kg.

Selekt DSM jsme zkoušeli ve všech variacích krom multikanálové a to proti Métronome DSC na systému s Norma Revo SC-2 LN / Norma PA 160 MR a KEF Blade One Meta. Prokabelováno bylo mixem KrautWire Super Symetric, Nordost Valhalla 2, Nordost Heimdall 2 a VYDA Laboratories ORION. O dalších detailech se více dozvíte v pravém sloupci -->.

Na začátek je dobré říct, že v každé konfiguraci se Linn projevoval pevným, energickým a kontrolovaným zvukem, který s vyšší specifikací adekvátně rostl. Nicméně největší rozdíl přinesla rozhodně výměna základní D/A modulu za Katalyst – to je opravdový skok, snad až revoluce a něco, co byste měli v případě zájmu o koupi rozhodně udělat. Jít jednoduše rovnou do modulu Katalyst. I mezi ním a Organik je cítit pokrok, ne ale poměrově tak výrazný, jde spíše o důstojnou evoluci. A předzesilovač? Ten můžete za každých okolností bez problémů použít

„A Little Less Conversation“ v JXL remixu (Elvis Presley | „30 #1 Hits“ | 2002 | BMG | RCA 07863 68079 2) je vespod skutečně notně energická, s až tanečním množstvím, objemem a důrazem basů, které však se správnou kontrolou nevyznívají úplně do temna. Zkrotit je ovšem představuje docela hi-fi oříšek. Linn se stereo modulem a základním DACem měl poměrně dost robustní styl, zdůraznil lehce „bum bum“ charakter a možná i subjektivně trochu akcentoval tuto rytmickou část pásma – rozhodně se však nebál projevit se energicky. Výměna za Katalyst znamenala podstatně vzdušnější styl, hlavně však úctyhodné zlepšení definice a oddělení – basů je subjektivně méně (jak už to s lepší kontrolou bývá), mají více informací i napětí a z výtečného hi-fi se tu stává vlastně high-end. Krok vzhůru na Organik přináší uklidnění a nadhled, bas lépe navazuje na zbytek pásma, jde o kompaktnější a samozřejmější reprodukci s jemnějším pocitem – největší rozdíl je v tom, jak snadno je čitelný celý průběh každého tónu. A v ultimativní podobě mono modulů včetně Organik? Další citelný krok – o dost více vzduchu, hlavně však o mnoho dynamičtější, výbušnější a razantnější charakter. Znát je velká sebejistota a pumpující, přesto naprosto samozřejmá energie, která sálá a není přitom zdivočelá. Trochu okrajově jsme řešili zesilovací verzi, pouze se základním D/A modulem. Nicméně překvapilo nás, že to vlastně nebylo špatné a i na velkých KEF nedošlo k nějakému vnímatelnému rozpadnutí. Pocit fajn autority tu zůstává a i když je zvuk přeci jen tenčí, než v nejvyšší konfiguraci v roli samotného zdroje, stejně tak absolutní limit hlasitosti a dynamičnosti je lehce omezený, ale pro minimalistické systémy? Skvělé…

Čtveřice strunných akustických nástrojů Emerson String Quartet ve „Smyčcovém kvartetu č. 1 v g moll, op. 27“ Edvarda Griega („Intimate Voices“ | 2006 | Deutsche Grammophon | 00289 477 5960) měla se základním stereofonním modulem a DACem trochu jemnější podobu – ne nekonkrétní, ale takovou hladší. Přesto jsou středy přehledné v duchu dobrého hi-fi, čistota má však lehoučkou digitální příchuť. Pořádek a jednoduchost, dalo by se říct. Přepněte na Katalyst a jednotlivé instrumenty obalí vzduch, nástroje se zdají být fyzicky podstatně přítomnější a přesvědčivější v definici. Také přibude hodně nadhledu, takže výsledný hudební zážitek je věrohodnější a tóny muzikálnější. Po výměně za Organik se dostaví zejména zvýšení konkrétnosti – třeba pocit tahu smyčce po strunách získá tu těžko popsatelnou „drhnoucí“ kvalitu, kdy cítíte, jak se materiály skutečně třou. Taktéž došlo k prohloubení prokreslenosti a plastičnosti, tady už brnká Linn o high-endové úrovně. Přesun k monofonní podobě s Organik moduly zachovává charakter, leč otevírá scénu poměrně podstatně všemi směry, měřítko je větší a hudba rozkvete, začíná opravdu dýchat a je to vysloveně skvělé – barevné i kontrolované, energické, dramatické, prostě živé. Jako stereo zesilovač pak Selekt DSM ukazuje slušnou čistotu, stejně jako fajn detail, hlavně díky dobré kontrole. Není to tak strhující, jako v roli samotného zdrojového řešení, ale je to dobré – spíše jaksi neutrální, s digitální precizností, ale ne studené.

„Two Thousand-One Years Ago“ francouzského jazzového houslisty Jean-Luca Pontyho („Life Enigma“ | 2007 | Koch | KOC-CD-4132) je plná zajímavě se přelévajících tónů, nemálo z nich je ve „světlé“ části spektra. Základní konfigurace má sice trošičku skromnější objem, ale zato výtečnou definici. Má to trochu analytičtější charakter, ne však ve smyslu studené techničnosti. Dalo by se asi říct, že je to prémiové hi-fi s neutrálním zabarvením. Katalyst ovšem Selekt DSM katapultuje o dost výš, výšky mají mnohem víc barev, kov získá skutečně na „kovovosti“ a také objem se vyrovná, takže přednes je jasnější a konkrétnější – ne o málo. Organik prodlouží dozvuky tónů, stejně jako všechen ten cinkot a znělost usadí, oddělí a uspořádá, zároveň však dokáže vnést tekutost a uvolněnost, takže působí paradoxně nejsnáze, nejlehčeji a nejméně pronikavě. Výšky prostě jsou, komplexní a klidné. Rozdělení DACů Organik do dvou nezávislých modulů zařídilo mnohem „prostorovější“ pocit, separace tónů je skutečně krásná a vše je díky tomu jaksi zřetelnější, zůstává to přitom hladké a naprosto neagresivní. A jako zesilovač? Výšky jsou živé, jasné, trošku kratší, ale zato rychlé a neagresivní, byť tvrdší. I v této roli nicméně Linn zachovává výkon přiměřený cenovce.

Nejvíc nás ale rozhodně Selekt DSM překvapil svou dynamičností. Už v té nejdostupnější konfiguraci totiž „Time to Turn“ od Eloy („Chronicles I“ | 1993 | SPV | 084-48182) zněla napjatě a autoritativně, semknutá, razantní, poctivě živá a přitom hraná s jistotou. Katalyst zdůraznil notně onu pružnou složku, delší doznívání tónů a pocit citelně vytříbenější a nenucené síly, má to chytlavý a přitom ne nějak efektní charakter. Osazení modulem Organik přinese pocit většího soustředění, zdá se významně dospělejší, s větším nadhledem, aniž by se z hudby vytratil ten okouzlující drajv – snad za to může kontrolované dávkování, máte pocit veliké jistoty a samozřejmosti. Oddělení Organik modulů do dvou nezávislých kanálů posune pocit zapružení a zadrnčení každé struny, každého dopadu paličky do ještě vyšší ligy, každý tón také zůstává rezonovat v prostoru. Tohle je hodně dospělá dynamičnost a etalon dané cenové třídy. Je to sice za „tři sta a něco“, ovšem působí to parádně. Zesilovací modul oproti těm „zdrojovým“ má tenčí, stále však napjatou sílu, stejně tak míru jistoty, která rozhodně „víc než ujde“. Ona pevnost v sobě opět nese jistou „digitálnost“, ne ovšem takovou, co by nějak unavovala.

„I want to be King“ z opery „Ça Ira“ Rogera Waterse (2004 | Columbia | S2K 96439) má až divadelní vrstvení, vnímáte velkou scénu plnou lidí, orchestr, prostě spoustu informací, které je potřeba pečlivě organizovat, aby to vyniklo. Selekt DSM to zvládá už v nejnižší konfiguraci velmi slušně, protože hudební dílo je i potichu čitelné, má jakýsi svižný řád a působí to „normálně“. Řekněme, že jde o opravdu dobré hi-fi. Modul Katalyst oddělí jednotlivé hlasy i nástroje dál od sebe, dá jim plastičtější podobu a přenese vás z hi-fi do světa trojdimenzionálně hrajícího high-endu, kde si můžete vychutnat pocit prostoru a jasné čitelnosti. Organik až tak nepůsobí, že by dal prostor novým informacím, spíše potlačí pozadí a zvýší kontrast, takže všechno je více po ruce, čitelnější, jasnější, větší – opět je to hodně znát potichu, kde je obraz zaostřenější a jednotlivosti samozřejmější a to ne o málo. Monofonní konfigurace Organik roztáhne scénu dopředu i dozadu, takže se vlastně výsledek zdá být až hlasitější, což s sebou samozřejmě nese také pocit většího detailu, zejména takových těch drobných nuancí, podtrhujících pocit přítomnosti a konkrétnosti. Moc se nám líbilo, jak Linn poskytuje vlastně až „monitorově“ působící přesnost v kombinaci s celkovou lidskostí a organičností barev, propojený a přesto nádherně prokreslený celek. To modul zesilovače je víceméně na úrovni toho základního linkového, jde o solidní hi-fi, které ale nejde po nuancích a perličkách, má pořádek, ačkoliv je to celkově solidní řešení – pro malý prémiový systém je to velmi dobré řešení i tak. I tady totiž Selekt DSM má svůj konkrétní styl, onen základ firemní DNA.

Skladba „Japanese Folk Song“ od jednoho z nejvlivnějšího jazzmanů historie Theloniuse Monka („Straight, No Chaser“ | 1996 | nahráno 1967 | Columbia | 64886) měla v základním uspořádání ne úplně širokou, ale tak nějak kompaktně přehlednou a bezproblémově čitelnou podobu. Skok na Katalyst přinese citelné rozšíření stereobáze, také jednotlivé nástroje mají vnímatelně větší těla, jako byste se jim přiblížili. Rozhodně hlavní změnou je však o hodně, ale hodně větší pocit 3D podoby, z dvoudimenzionálního obrazu se vyklubala poctivě plastická scéna s výtečnou lokalizací. Výměna za Organik zachovává dané vlastnosti, ačkoliv protáhne hudební prostor za ozvučnice, vnímáte citelně hlubší scénu a díky tomu se také pozice hráčů zdá být přehlednější – prostě proto, že kolem nich je více prostoru a vzduchu. Monofonní konfigurace Organik ještě dále zdůrazní tuto proměnu – ještě širší a ještě hlubší prostor se vlastně celkově zvětší, všechno se zdá být už opravdu trojrozměrné se vším všudy. To zesilovací modul udržuje ne malé, ne velké proporce, konkrétní, ale spíše s naznačenou hloubkou a přehlednou, decentní plasticitou.

Fajnová „Happy Pills“ od Norah Jones („Little Broken Hearts“ | 2012 | Blue Note | 509997 31548 2 2) zněla v nejdostupnější variantě Selekt DSM už velmi pěkně rytmická, důrazná na basech a byl to takový „snadný“ zvuk bez pocitu zabarvení a zkreslení. Disciplína a energie. Katalyst do formálně prímové formy dodá klid a „analogovou uvolněnost“, dospělou plasticitu a zvětší proporce, takže hudba vás opravdu obemkne. Organik vlastně působí docela dost podobně, jen má „všeho víc“. Tvrdší tóny zařezávají, měkčí tepou a pumpují, hlas má skutečně lidskou podobu, je to prostě dospělé, high-endové řešení s muzikální podstatou. V jednokanálové formě modulu má Organik dále trochu méně stresu, velmi nedigitální podstatu a „prostě to hraje“, hudba teče, čisťoučká a snadno vstřebatelná, bez jediné nepříjemné charakteristiky. A zesilovač? Ten se vrací více k oné jisté „přímočarosti“, prostě v duchu základního D/A převodníku. Ale i tady panuje rytmické flow, pevnost a nekonfliktní zábavnost.

Streamer / předzesilovač / D/A převodník / volitelně i zesilovač Linn Selekt DSM je nesmírně tvárné zařízení. Má krásně čistou, až elegantní podobu a velmi širokou přizpůsobitelnost, takže si ho můžete nakonfigurovat přesně podle toho, co zrovna potřebujete či co zapadá do vašeho plánovaného rozpočtu s tím, že do budoucna lze jít výš, výš a výš. Každý modul a každá funkce má v základu autoritu, jistotu a čistotu, čím výš, tím se do výsledku vkrádá více harmonie, barevnosti, analogové plynulosti a muzikálnosti. Vlastně docela adekvátně rostoucí ceně… Pokud bychom si měli vybírat, nemá smysl zůstávat u základního D/A převodníku, protože skok na Katalyst představuje skutečně skok kupředu, jinak je ovšem volba plně na vás. Selekt DSM funguje velmi dobře v každé své roli – regulace hlasitosti je ok, stejně jako phono modul, streaming je bezproblémový a rychlý, přístroj bez potíží „přežvýká“ co mu pošlete… Selekt DSM také snadno zafunguje, pokud vám ho přinese váš prodejce jako hotovou věc, stejně tak je to ale nástroj pro hračičky, kteří si užijí konfigurování, zkoumání, upgradování a vůbec. Na nás Selekt DSM rozhodně velmi zapůsobil a pokud hledáte všestranný zdrojový komponent s důrazem na digitál, tohle je parádní řešení.

EUR 5 650,- - základní šasi Classic Hub (testovaná verze)
cca 141 500,-

EUR 9 950,- - prémiové šasi Edition Hub
cca 250 000,-

EUR 460,- - stereofonní výstupní modul (bez DAC)
cca 11 500,-

EUR 750,- - monofonní výstupní modul (bez DAC)
cca 18 800,-

EUR 855,- - stereofonní zesilovací modul (bez DAC)
cca 21 500,-

EUR 220,- - standardní modul DAC
cca 5 500,-

EUR 1 500,- - Katalyst modul DAC
cca 37 600,-

EUR 3 250,- - Organik modul DAC
cca 81 500,-

EUR 5 504,- - Organik dual mono DAC sada pro mono výstupy
cca 138 000,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

FOTOGALERIE - APLIKACE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ skutečně ultimativní variabilita

+ pevný a sebejistý zvuk s vysokou dávkou muzikálnosti, tím víc, čím výš jdete

+ parádní cena, když se to tak vezme

+ možnost postupného upgradu

+ elegantní a čistý design

+ široká výbava

+ v kontextu ceny překvapivě dobrý zesilovací modul

+ decentní regulace hlasitosti

+ překvapivá čistota a detailnost

ZÁPORY

- zesilovací modul má jistý (nijak kritický) limit hlasitosti / výkonu pro velké reprosoustavy

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: AudioEgo | www.audioego.com 

fSdílet

Tweet