Pokud jste fanoušky dobrého zvuku, určitě jste se někdy někde potkali s produkcí české, dnes již bezmála třicetileté, značky XAVIAN, potažmo s řadou XN, která patří v jejich historii mezi nejsilněji rezonující jména. Není to tak dávno, co se dočkala oživení a postupně se přes sloupky Virtuosa Anniversario a regálovky Medea rozrostla až k nejnovějšímu top modelu Integrale, jehož jméno odkazuje na „celistvost“ či možná ještě spíše na „kompletnost“ reprodukce.

Že v limitované edici pouze 25 párů vznikající Integrale patří mezi XNka je jasné na první pohled, protože sdílí typický záklon čelní desky i nezaměnitelné fazety po krajích. S ohledem na už poměrně dost velké proporce ovšem výrobce sáhl po ne úplně běžné tloušťce čela – to má hloubku plných 9 cm, aby se zajistilo inertní pracovní prostředí pro čtyři zde zasazené měniče. Konstrukčně jde de facto o trojici separátně na CNC vyfrézovaných 3 cm desek, lepených následně k sobě.

Z černé MDFkové podstavy s odnímatelnými nožkami Soundcare se zvedají do podstatné výše plochy ze stejného materiálu, opatřené buď charakteristickou vybíranou ořechovou dýhou nebo bílým či černým hlubokým lakem. Uvnitř je několik příček a „firemní“ komplementární tlumící vrstva z tří odlišných materiálů od bitumenu po rouno. Na straně zadní zaujmou tři prvky – jednak elegantní černá destička s nezbytnými popisky, pod ní řada šesti firemních zlacených terminálů, připravených pro až tri-ampingové zapojení a hlavně úzký obdélník štěrbinového bassreflexu se zakulacenými hranami pro hladký odtok vzduchu.

Reproduktorové osazení z poloviny kopíruje osvědčené recepty nižších sourozenců – na výškách je tu 12 cm tweeter Ellipticor, vyznačující se eliptickou cívkou, membránou z hedvábí a silným odvětrávaným neodymovým magnetickým systémem. Vyznačuje se mimo jiné velmi vysokou citlivostí 97 dB / W, což už atakuje úrovně hornových systémů. Druhou shodnou výbavou z XN série je středotónový reproduktor – 18 cm kónus ze speciálního papíru, doplňují atributy shodné s výškáčem, ať už jde o cívku nebo magnety.

Pro někoho možná překvapivě není basová sekce realizovaná velkým Ellipticorem (protože ten ač hraje přesně a čistě, nedosahuje vlastně zase tak hluboko, jak by se mohlo zdát), ale jinými reproduktory z portfolia Scan-Speak. Vyšší část basů má na starosti 22,2 cm široký Revelator s papírovou membránou a velikým závěsem, disponuje pečlivě navrženým plynule se rozvíjejícím profilem, což pomáhá mimo jiné dosáhnout nízko položeného rezonančního kmitočtu. Podle stejného receptu je „upečený“ i větší sourozenec u podlahy – liší se jen průměrem 26 cm. Pro zajímavost – obdobně pojatou basovou sekci mají například i Wilson Audio Alexia, které jsou nicméně o milion dražší. Všechny reproduktory se při stavbě vybírají a párují v toleranci +/- 0,5 dB.

Koncept frekvenční výhybky s tří a půl pásmovým zapojením kombinuje jednoduchost a přímost z menších modelů XN (tedy naprosté minimum součástek, ač o to lepších), má však v horní sekci přeci jen přítomný kondenzátor prémiové úrovně a je nutně o něco komplexnější, zejména v oblasti navázání basových měničů. Filtry leží na úrovních 80 Hz, 250 Hz a 2 500 Hz.

Působivý je skutečně „integrální“ frekvenční rozsah 25 – 20 000 Hz (-3 dB), doprovázený čtyřohmovou impedancí a vyšší citlivostí 93 dB / 2,83 V / m.

Integrale je „kus“ – včetně základny roste do výše 121 cm, samotná ozvučnice má v nejširším místě 32 cm a hloubku 60 cm, podstava sama je načrtnuta do půdorysu 40 x 68 cm. A váha? Jeden kus má poctivých 80 kg.

Poslechové dojmy jsme sbírali v hlavním showroomu XAVIAN v Hostivici, kde se hrálo na CD transport Norma Audio DS-1, převodník Norma Audio DAC-2 a stejný zesilovač, jako používáme – Norma SC-2 LN / Norma PA 160 MR. Propojeno bylo kabely InAkustik Referenz (LS-4005 AIR, NF-2405 AIR a AC-2405 AIR) plus XAVIAN Aulos pro digitální přenos mezi komponenty Norma Audio.

Integrale jsou skutečně velké, i když to na první pohled zase tak moc nevypadá a tak nějak podvědomě od nich čekáte skutečně hluboký, velký zvuk. A nezklamete se… Koncertní klavír, rozehrávaný rukama Simone Dinnerstein a hlavně nízko položená basová linka v largu z Bachova „Koncertu č. 5“ („Cabasse La Collection“ | 2011 | SONY | 88691918262) hrají nelimitovaně. Ne v monumentálních proporcích či nějakém zdůraznění, naopak se Integrale drží víceméně vyrovnanosti a realistické nepřehnanosti, soustředí se na definici a zejména pak pocit obrovské rezervy. Každé basové zhoupnutí je nenucené, harmonické a pod pohodovou, samozřejmou kontrolou, spíše vydechne, než aby se do prostoru dralo a tóny mají přirozené akustické kvality, které dostanete i při poslechu skutečného nástroje. Je tu též důraz, když je to tak nahráno, rozechvěje se i podlaha se sedačkou, ne však přemrštěností – jde o vytříbenou, maximálně „analogovou“ formu s harmoničností a poddajností, plně ukazující nahrávku (a samozřejmě i systém). Nejnižší oktávy mají každopádně sílu, jistotu i vřelost a zní krásně.

Zpěv Julie London ve staré, leč báječně nahrané a citlivě zrenovované „People who are born in May“ („Diamond Voices of the Fifties“ | 2015 | nahráno 1950 | Columbia | STS-6111140) byl až koncertně masivní, téměř bychom řekli obrovský. Zpěvaččin kontraalt v sobě nesl svůdný šmrnc, rozhodně více organické naturality, než suché neutrality. Neznamená to ovšem, že by přednes nebyl „rovný“ – má v sobě však svobodnost, nasycenost a plnou barevnost, kombinovanou s přesností Ellipticor. Znamená to mimo jiné, že sykavky mají zdravý říz a pronikavost, velmi nízké zkreslení a příkladná otevřenost středního pásma ovšem zajišťují, že nijak netahají za uši. Oproti Virtuosa Anniversario i Medea je přednes navzdory stejným použitým měničům mnohem klidnější, hladší a pocitově ještě o krok přirozenější, aniž by ale ztratil tu charakteristickou prokreslenost a jistotu v konturách. Dá se říct, že jde o muzikální neanalytičnost a přesto velice sebejistou, konkrétní formu. I díky oněm obřím proporcím máte jednoduše hlas jako na dlani.

A výšky? I těm vládnou typické kvality tweeteru Ellipticor – rychlost, zaostřenost, jistota a skvělý detail, přitom ale opět cítíte, že oproti nižším modelům řady XN se zvuk změkčil, zklidnil a přesto ještě víc probarvil. Možná (protože jinak jsou měnič i výhybka až na přítomný kondenzátor navíc identické) je to tou ultra tlustou inertní čelní stěnou, možná novou geometrií fazet po stranách, kdo ví. Každopádně měnič se tu předvádí ve své standardní, tj. excelentní formě – spousta skutečně snadno slyšitelných detailů, soustředěnost a přesto všudypřítomný klid, kdy cinkání vibrafonu i činelů v „Like Minds“ ze stejnojmenného alba Burtona, Corey, Methenyho, Haynese a Hollanda (2003 | nahráno 1998 | Concord | SACD-1029-6) působí rychle, konkrétně a přitom nikterak jedovatě. Slyšíte dlouhé dozvuky, jasný tón a přesto je to taková laskavá bravurnost, plná klidu a jemnosti.

Bachova „Tokáta a fuga d moll, BWV 565“ ve varhanní nahrávce s doprovodem kostelního zvonu („Stereo Test Record“ | 2014 | abc records | 9787884817979) je mocná, dramatická a plnokrevná, Integrale snesou její plnou tíhu i monumentální velikost nástroje a jeho důraz bez nejmenšího zachvění. Jejich zvuk je pevný a znělý, už potichoučku drží formát a kontury. Tuhý a průbojný kovový zvuk zvonu krásně dýchne – ale jako mořská bríza, nikoliv divoký orkán. Ačkoliv zvuk je veliký, drží se hlavně přesnosti a precizní artikulace, nechce být dramaticky efektní, ladění se drží pravdivosti a vyrovnanosti. Dá se říct, že jakýkoliv dynamický výbuch Integrale absorbují a vyzáří s dospělým klidem a nadhledem, bez akcentu na prvoplánovitou působivost – hudba doslova teče, krásná, štědrá a přes svou energii nesmírně uklidňující.

Klasická rocková „Dust in the Wind“ od jedněch z nejvýraznějších představitelů sedmdesátkového amerického progresivního rocku Kansas („Feel the Difference: Blu-spec CD“ | 2009 | SONY | SICP 20048-9) byla snadno a skvěle čitelná i při nastavení hlasitosti na -90,5, což je úroveň jen těsně nad úplným tichem. Integrale zvládají – patrně hlavně díky kvalitám Ellipticor – udržet výtečnou přehlednost a pocit soustředěné, jakkoliv i netechnicistní jasnosti právě i při velice nízkých poslechových úrovních, kdy hudba nepodlehne efektu „splasknutí“, je prostě jen tišší, dokonce v ní zní i trošku basu. To vypovídá vlastně vše potřebné o tom, jak dobré rozlišení a čistotu Integrale poskytují. Pokud to potřebujete ještě přesněji definovat, jde o naprosto neokázale dospělý přednes, reflektující charakter systému, ale zároveň jdoucí nějakým svým vlastním kouzlem k podstatě nahrávky. Je to otevřený, jasný, přitom zcela neumělý, pravdivý a lidský zvuk, kdy struny jsou překrásně kovové, tělo kytary rezonuje poctivě dřevitým tónem a hlas zní plasticky. Jde svým způsobem o monitorový fokus modelu Medea s citlivě doplněnou plnokrevnou sytostí a láskyplnou vřelostí.

„Down by the Riverside“ Joe Farnswortha („Accuphase Special Sound Selection“ | 2021 | nahráno 2019 | Accuphase | SCD-6) nám hudbu ukázala ve skutečně velkolepé šíři, výši i hloubce. Limitujícím faktorem tu vlastně byla skutečně jen místnost jako taková – cítíte, že kdyby Integrale stály ve 100 m2 a metry a metry od stěn, všechno by bylo ještě větší. Zajímavý byl efekt pocitu, kdy hloubka sahala až za fyzicky přítomnou zadní zeď, stejně jako to, že ani jednu ozvučnici nelze poslechově v prostoru lokalizovat. Hudba je přirozeně propojená, jednotlivé nástroje, potažmo vlastně každý zvuk a jeho doznění jsou nesmírně snadno lokalizované, zaujímají konkrétní místo, ale bez „monitorového efektu“, děje se tak nenuceně, s naprostým nadhledem. Cítíte to hlavně mezi nástroji a kolem nich, kde sice ticho, ale takové to hmatatelné, jež popisujeme jako „vzduch“.

Gershwinova veselá, barevná „An American in Paris“ (Utrechtsch Studenten Concert | „Dynamic Experience Classics“ | 2014 | STS | STS-6111139) měla báječně hladký, plynulý, klidný a pohodový styl, krásnou hudebnost a jakkoliv orchestr gradoval svou energii, Integrale zůstaly intaktní a neměnně zábavné ve své zralosti a nenucenosti. Zvuk je sytý, barevný a živý, ovšem decentní, ničím neupozorňuje sám na sebe, nýbrž nechává vyznít nahrávku jako takovou, nevybírá z ní, ale dává ji spoustu a spoustu prostoru se projevit. Přestože jsou Integrale vyrovnané, nechce se nám použít slovo „neutrální“ – spíš „naturální“, pokud ctěný čtenář dokáže pojmout tu významovou nuanci. Jestli něco Integrale protežují, je to sama podstata sdělení hudby, to, co v nás vzbuzuje ty kýžené niterné emoce. Dotažená forma je pro XAVIAN jen prostředkem.

XAVIAN Integrale mají být tím nejlepším, co za necelých 30 let z malé manufaktury vyšlo. Staví na patrně nejvybranějších současných měničích pro nejvyšší a kritické střední pásmo, čímž nabízí otevřenost, prokreslenost a konkrétnost modelu Medea, přidává k tomu ovšem basovou extenzi, která je nesmírně kultivovaná, plnorozsahová a přitom ne exponovaná. Bas není na efekt, ale pouze zajišťuje přirozenou plnost a bohatost reprodukce, stejně jako pocit přítomné, zcela netechnicistní realističnosti. Je to vlastně až jemný, krásně barevný a muzikální zvuk, žádná strohost, ale plynoucí, laskající, vřelý a opravdu dospělý přednes. Integrale nejsou levné, to vůbec ne, nicméně svou zábavností a komplexností zvládají konkurovat i (notně) dražším řešením a to se u XAVIAN vždy počítá. XAVIAN Integrale v sobě mají muzikální kouzlo, které vás už od prvních tónů fyzicky zklidní, sníží tlak, odvane stres, vymaže napětí a to je to „ono“, které ukazuje na skutečně skvělý high-end. A v tomto kontextu je cena Integrale nastavená velmi racionálně…

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, kompozitními tlumícími panely vlastní výroby XAVIAN, několika těžkými a rozměrnými závěsy a nově provedenou esteticko-akustickou úpravou stěn a podlahy.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Rozsah od 200 Hz níže je akcentovaný (což je vidět i tvarem křivky) přítomností stěn a menší, než úplně ideální místností, střední pásmo je čisté a výšky jsou klidné. Mírný rozdíl mezi přímým vyzařováním a charakteristikou pod úhlem nabádá k pečlivému ladění natočení podle akustických podmínek. Působivé je, že Integrale skutečně sahají od 20 do 20 000 Hz.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – s mřížkou (červená) a bez mřížky (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Impedance sice spadá do oblasti kolem 3 ohm, nicméně není ani v této oblasti nijak divoká a dnešní moderní zesilovač adekvátní třídy by ani s tím neměl mít problém. Křivka nevykazuje žádné prudké přechody nebo náročné pasáže, je tu několik drobných náznaků rezonancí, ty však mohou být dílem pružné dřevěné podlahy. Stejně tak elektrická fáze jen trošičku přesahuje jakýsi optimální rozptyl, ale ne prudkým přechodem, takže ani to by nemělo představovat problém. Celkově jsou Integrale z pohledu elektrického chování zcela přiměřené a nijak moc náročné.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 690 000,- - dýhované provedení

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi muzikální, vstřícný a naprosto neúnavný projev

+ cena vysoká, ale přesto nižší, než u srovnatelně hrajících modelů „velkých značek“

+ velmi otevřené a prokreslené vyšší a střední pásmo díky Ellipticor

+ krotký a nepřehnaný bas, plný, šťavnatý, ale stále hlavně přesný a „urovnaný“

+ celkově moc pěkný pocit spojitosti – skutečně „integrální“

+ naprosto nenásilná schopnost rozlišovat detaily, dynamické gradienty, vlastně vše

+ možnost ultimativního tri-ampingu

+ pocit dynamické rezervy

ZÁPORY

- žádají si přeci jen spoustu prostoru

--- --- --- --- ---

VÝROBCE: XAVIAN | www.xavian.cz | https://eshop.xavian.cz

fSdílet

Tweet