Od chvíle, kdy v roce 1887 opravil Torakusu Yamaha první harmonium neuplynulo moc a Yamaha dokázal vlastními silami připravit první takový nástroj kdy vyrobený v Japonsku. Už v roce 1897 pak vznikla oficiální společnost, která bez přerušení vyrábí hudební nástroje a audio techniku až dodnes a která "cestou" přihodila do výrobního programu pod řadou dceřiných společností kde co včetně motorek, počítačových periferií, golfového příslušenství nebo třeba automatizace výrobních závodů. Yamaha je prostě průmyslový gigant.

Firma se ale stále věnuje i produkci přístrojů pro domácí reprodukci zvuku a obrazu a ačkoliv drtivá většina jich směřuje do základního segmentu, poslední léta se tu a tam ukážou i výrobky, snažící se atakovat high-endový svět. První vějičkou ze světa opravdu vysokého high-endu byly reprosoustavy NS-5000, které v roce 2019 konečně následuje i elektronika - konkrétně dělený zesilovač Yamaha C-5000 a dvoukanálový koncový stupeň Yamaha M-5000.

Yamaha C-5000

Estetikou navazuje předzesilovač C-5000 na tradici založenou integrovanými zesilovači firmy a kombinuje jistý retro feeling s moderním minimalismem, hlavně ale nabízí skutečně parádní kvalitu výroby. Ostatně tomu nasvědčuje i to, že při větších, ale nijak děsivých rozměrech 43,5 x 14,2 x 45,1 cm (š x v x h) váží masivních 19,1 kg.

Čelním panelem pak naznačuje co a jak - žádný displej, jen dvě řady ovládacích prvků, vše v prvoligové kvalitě a mimořádně organizované čistotě. Chce se říct, že i složení ovládacích prvků je prostě tradiční - vcelku pochopitelně tu dominuje k pravé straně uklizený ovladač hlasitosti, krásný kulatý prvek s mimořádně příjemně plynulým chodem a vysokou jemností. Obdobný, byť zmenšeným prvkem je ještě volič vstupů. Uprostřed bytelného čelního panelu je ve dvou řadách pod sebou šest úzkých prvků, těmi v horní řadě lze regulovat tónové korekce (basy, výšky, vyvážení kanálů - vše se automaticky vyřadí z obvodů v neutrální poloze) a těmi ve spodní ve třech úrovních zisk předzesilovače, aktuálně pracující výstup nebo nastavení parametrů přenoskového předzesilovače.

Dále jsou tu čtyři dvoupolohové páčky s krásným mechanickým chodem - jednou se celý přístroj zapíná, druhou se zapíná subsonický filtr a třetí zase odpojuje audio výstup. Poslední páčka je označená Ext. Direct a v podstatě značí, že v aktivovaném režimu cokoliv připojeného do vstupu Ext. bude beze změny propuštěno na výstupy - to se může hodit při připojování jiného předzesilovače, procesoru domácího kina atd. atd. Posledním prvkem je 6,3 mm sluchátkový výstup, u nějž lze upravit zisk ve čtyřech úrovních - regulaci poslechové úrovně nicméně sdílí s hlavními výstupy.

Také zadní panel nádherného šasi je krásně zorganizovaný - vstupní sekce sestává z devíti párů konektorů, všechny použité mají mimořádnou kvalitu, hodnou dané cenové třídy. Je tu vstup do přenoskového předzesilovače a to jak ve formě RCA, tak ve formě XLR konektorů, což je mimořádně neobvyklé. Dále jsou tu dvě sady symetrických XLR vstupů, obě doplněné o maličké dvoupolohové přepínače, které ovlivňují parametry - konkrétně lze zapnout útlum o 6 dB pro srovnání úrovně s cinchovými vstupy a druhou páčkou pak otočit fázi o 180°.

Ve výbavě je ještě čtveřice cinchových vstupů standardní úrovně, vstup Line 2 je doplněný ještě o linkový výstup. Samostatně stojí již zmíněný vstup Ext., který vedle sebe sdružuje XLR i RCA podobu.

Výstupní blok sestává z jednoho páru symetrických XLR konektorů a dvou párů cinchových výstupů, konektivita je tedy mimořádná. Vzadu je pak krom napájecí zásuvky ještě malá páčka, kterou zapínáte automatické vypínání při absenci signálu a pět 3,5 mm jacků - je tu jeden vstup a dva výstupy s 12 V napětím pro spouštění celé sestavy, je tu vstup a výstup pro signál externího čidla dálkového ovládání. Uživatelská výbava tak odpovídá dnes mimořádnému rozsahu, obvyklému mnohem spíše před 20 - 30 lety.

Výrobce si pak dal opravdu neobvykle záležet také na vnitřním provedení předzesilovače - vnitřek je poměděný, je tu stínící přepážka mezi napájecím zdrojem a signálovými obvody, jsou tu dva toroidní transformátory s pečlivým stíněním a je tu pečlivě organizovaná deska plošných spojů. Téměř nikde pak nejsou žádné viditelné kabely a když, tak jen kratičké. Prostě konstrukce dle všech doporučení, která není úplně běžná ani v takhle vysokých cenových hladinách.

Hlavními body je pak to, že signálové cesty jsou plně symetrické od vstupu po výstup, celá koncepce je pak navržena jako plovoucí. Signál prochází výhradně přes diskrétní řešení s výjimkou zapojení korekčních obvodů. Plovoucí řešení eliminuje vliv zarušeného zemnění na kvalitu reprodukce.

Desky plošných spojů pak jsou nejen symetrické v konstrukčním slova smyslu, ale také fyzicky symetrické / zrcadlové - každý kanál má tedy svou, jsou identické, ale zrcadlově otočené. Od vstupních toroidních transformátorů dále jsou pak oba kanály fyzicky nepropojené.

Předzesilovač pracuje v rozsahu 10 - 100 000 Hz (+0 / -3 dB), nabízí separaci kanálů přes 110 dB nebo odstup signálu a šumu lepší než 110 dB. Sluchátkový zesilovač dodá 35 mW na kanál do 32 ohm a přesnost RIAA korekce je +/- 0,5 dB a lepší.

Yamaha M-5000

Logickým partnerem předzesilovače C-5000 je koncový stupeň M-5000 - doplňuje ho koneckonců jak technologicky, tak esteticky. I tady se v prvé řadě nejde než rozplývat nad celkovým výjimečně uspokojivým pocitem - dostanete pořádnou porci velmi umně opracovaného kovu v designu ctícího tradice let minulých, ale přesto vypadajícího k světu i podle dnešních měřítek.

Přednímu panelu dominuje zlatistě podsvícený obdélník s dvojicí VU metrů; je to až fetišisticky nádherná záležitost. Tady rozhodně platí, že poslech probíhá nejen ušima, ale i očima, řečeno s nadsázkou.

Perfektně čisté linie předního panelu pak zdobí už jen čtveřice dalších prvků - mechanicky velmi uspokojivá dvoupolohová páčka pro zapnutí a trojice drobných kruhových přepínačů pro volbu provozních parametrů. Tím prvním zleva se volí reproduktorové výstupy (vypnuté, A, B nebo A+B), dalším chování VU metrů a posledním to, zda se má signál brát z nesymetrického RCA nebo symetrického XLR vstupu.

Masivní konstrukci přístroje podtrhuje nádherně perforovaný a mimořádně tlustý horní kryt i bytelné bočnice, fyzický dojem plně odpovídá váze 26,9 kg při šířce 43,5 cm, výšce 18 cm a hloubce 46,4 cm.

I zadní panel je nádherně čistě zorganizovaný - po obou stranách jsou kovové štítky, skrze něž pronikají na každé straně vždy dva páry krásných robustních reproduktorových terminálů, veškerá konektivita je pak soustředěna doprostřed. Na vertikální ose sedí napájecí zásuvka, nad ní kousek vlevo jsou symetrické XLR vstupy a vpravo vedle nich nesymetrické RCA vstupy. Symetrice lze malým šoupátkem nastavit fázi standardní, nebo otočenou o 180°.

Ze standardních prvků je tu šoupátko aktivující funkci automatického vypnutí pro minimalizaci spotřeby a dva 3,5 mm jacky - vstup a výstup 12 V spouště. Posledním prvkem je šoupátko, které přepíná mezi normálním provozním režimem a režimem "dual mono bridge" - tak se z M-5000 stane v praxi monoblok, stačí pak zapojit reproduktorové kabely podle schématu načrtnutého na zadním panelu.

Nádherně čistě zpracovaný je taktéž vnitřek koncového zesilovače - jádrem je tu mohutný toroidní transformátor na 3 mm tlusté antivibrační základně, který doprovází čtyři neméně masivní filtrační kondenzátory. Elektronika je pak pečlivě oddělená pro levý a pravý kanál, výstupní část je vždy připevněna na velikém chladiči.

Vnitřní obvody jsou pak plně symetrické od vstupu po výstup, zesilovací část je opět navržena jako plovoucí pro eliminaci rušivých vlivů pocházejících ze zemnění. Oba kanály spojuje jen napájecí zásuvka, už toroid má vlastní vinutí pro pravý a levý kanál. Konstrukce samotné výkonové části je mírně atypická, výkonové MOSFET tranzistory jsou přímo připojeny k napájecímu zdroji na kladné i záporné části, což má znamenat vyšší odolnost vůči rušení ze sítě.

Výstupní výkon zesilovače činí solidní 100 Wattů na kanál do 8 ohm, respektive přesný dvojnásobek do poloviční zátěže. Při zapojení v roli monobloku zvládne Yamaha dodat tučných 400 Wattů do 8 ohm.

Výkon zvládá zesilovač dodávat ve frekvenčním rozsahu 10 - 50 000 Hz (8 ohm, THD pod 0,1% při výkonu 45 Wattů), tlumící faktor je minimálně 300 (8 ohm, 1 kHz). Celkové harmonické zkreslení včetně šumu nepřekračuje 0,035% (20 Hz - 20 kHz, 50 W, 8 ohm), separace kanálů je lepší než 90 dB (1 kHz), odstup signálu a šumu je lepší než 110 dB (IHF-A).

Set Yamaha C-5000 a M-5000 jsme měli možnost poslouchat ve dvou studiích a vícero kombinacích - jednak to bylo v pěkném prostoru zlínského studia Luxusní Elektronika, kde s elektronikou hrály reprosoustavy Yamaha NS-5000 nebo Focal Sopra No.3 a zdrojem byla Yamaha CD-S3000 či Lumin T2. Napájeno bylo přes lištu AudioQuest Niagara 1000 přes kabely IsoTek, propojeno bylo signálovými i reproduktorovými kabely Cardas nejvyšších tříd. Pro srovnání jsme měli předzesilovač Cambridge EDGE NQ, koncový zesilovač EDGE W a koncové stupně Audionet MAX.

Druhý poslech jsme si užili v Hostivici u Prahy v sídle Xavian, kde se hrálo přes NS-5000 a Xavian Quarta, zdrojem byla Norma DS-1. Ke srovnání byla Norma Revo IPA-140, Audia FLS 10 nebo Cambridge EDGE A, případně streamer Pioneer N-70AE. Propojeno bylo kabely Xavian Aulos a Xavian Mondiale II.

Mohutný basový úvod "Way down deep" Jennifer Warnes ("The Hunter" | 1992 | Private | 1005-82089-2) ukázal na příkladnou neefektnost zvuku Yamahy - přímo z ní vyzařuje klidná vyrovnanost, kdy objemu basů je dost, kdy i spodní frekvence má dobře definované kontury a kdy zvuk má váhu, ale neprosazuje se s nějakou zběsilou vervou. Prostě plyne, samozřejmě a přirozeně, v kultivované podobě, s více než dobrým oddělením jednotlivých úderů a jaksi celkově s dospělým nadhledem, který nechává vyniknout kvalitu nahrávky i schopnosti reprosoustav - snad jen u opravdu vysoké hlasitosti cítíte, že zvuk trochu měkne a mohl by být sebevědomější.

Hlas Eleanor McEvoy v "Leaves me wondering" ("System Solution" | 2019 | Nordost) byl srovnaný, nepřikrášleně autentický a konkrétní. Nemáte pocit, že by Yamaha nabízela nějaké výjimečně prokreslení nebo mimořádnou moderní transparentnost - ale přesto hlas vyznívá s výtečnou přirozeností, je lehce srozumitelný a prostě se chová s příkladnou nestranností a věrností. Má to samozřejmě i záporné stránky - jsou-li na nahrávce kazy, pětitisícový set je nechá bez filtrace projít až k vám, s jaksi až koncertní přímostí. Charakteristika C-5000 / M-5000 jako kdyby se skutečně téměř nepropisovala do výsledného poslechu.

Nejvyšší cinkající tóny v "Sex without bodies" od Dave´s True Story ("AUDIO Digital Masters I" | 2010 | AUDIO | 01-10) dostaly v reprodukci překvapivě prostoru, aniž by to ale působilo uměle nebo zdůrazněně. Vlastně naopak - jako kdyby výšky byly právě tak snadno dosažitelné, tak dobře rozlišené a tak nenásilně artikulované, jak mají být. Je to přednes bez agrese, bez umělé tvrdosti a přesto dobře předávající pocit přirozené tvrdosti kovového nástroje. Žádné zdůraznění, přirozený objem, snad až maličko "zesvětlující" výsledný pocit z nahrávky. A stále ten dojem, že Yamaha netlačí na pilu, že nechává znít nahrávku jako takovou a charakter reprosoustav.

Také dynamika by se rozhodně dala popsat jako "vkusná", protože je těžko slovy vystihnout dostatek, který se však nijak nepředvádí - dynamické špičky v elektronické "Love is gone" Davida Guetty ("Focal CD No. 8" | 2009 | Focal | 509999680442) byly samozřejmé, zvuk netlačil na pilu, nechal ale nestísněně vyznít ten moment, který měl vyznít. Opět je to hlavně o nahrávce a reprosoustavách, hlavní charakteristikou C-5000 a M-5000 je pocit, že "nepřekáží", respektive možná spíše, že reprodukci "nebrzdí". Není to taková ta našlápnutá moderní dynamika, není to takový ten mocný a mohutný zvuk, ale cítíte vyzrálý nadhled, klid a jakousi celkovou eleganci, s níž zní jakýkoliv hudební materiál.

Na zvuku všemožných strunných nástrojů v "A rose for me" od The Soundscapers ("FIM Super Sounds! III" | 2006 | FIM | FIM XR24 073) bylo znát, že Yamaha se neupíná na hyperrealismus, na takovou tu velmi aktuální analytičnost, ale že nechává zvuk vyznívat primárně jako velký celek, který ale není neorganizovaný. Naopak - přesnost je vysoká a věrnost je tak bezprostřední, že zvuk působí vlastně "jen normálně". Je to netypický, tak trochu uhlazený charakter, v němž ale není problém vnímat třeba přesvědčivě podanou texturu strun nebo samozřejmě oddělené nástrojové linky. Tak jak slibuje nápis "Natural Sound" na předním panelu přístrojů, je to přirozeně vyznívající, nepřehnaný ani nezabarvený zvuk.

Prostor v nahrávce "Innocence" od Hoff Ensemble ("Polarity" | 2018 | 2L | 2L-145-SABD) nebyl nějak opulentně velký, ale působil tak jaksi elegantně a samozřejmě - bez okras, bez efektů a bez nafukování nabídl snadné vnímání pravolevého i předozadního směru, nabídl oddělené, definované nástroje s pevnými konturami a přitom volnou vzdušnost, přehlednost s nadhledem a pocit skutečně otevřeného prostoru před posluchačem. Stále platí, že jak je zpracovaná nahrávka a jak jsou schopné reprosoustavy, takový bude výsledný zvuk - C-5000 / M-5000 se projevuje jen málo.

To je znát třeba na poněkud kvalitativně problematické, ale muzikálně skvělé nahrávce "That Man" od Caro Emerald ("Deleted Scenes from the Cutting Room Floor" | 2010 | Grandmono | 88697776142) - jasně slyšíte, že to není žádná prvoplánová zábava, že zvuk má svoje mouchy, limity a ty vlastně v nestranném podání Yamahy vyznívají až trochu příkře, leč velmi autenticky. A přesto se tak úplně neztrácí ten muzikální náboj. Nicméně faktem je, že oproti často schválně "na šťavnato" laděnému modernímu zvuku může zvuk Yamahy působit trochu suše. Ale to stačí patrně doplnit vhodným zdrojem signálu nebo vhodnými reprosoustavami - nezabarevnost série 5000 vám dává velké možnosti.

Průnik Yamahy zpět do pole seriózního high-endu se povedl - komponenty řady 5000 jsou nejen důstojně krásné a působí jako dotek zlaté minulosti, jsou také opravdu prvoligově zpracované a dobře, poctivě zkonstruované. Tomu pak odpovídá i zvuk bezmála půlmilionového setu - je "rovný", je nepřehnaný, je čistý, ale zůstává netechnicky přirozený a skutečně si zaslouží to označení "Natural Sound Amplifier", které mu výrobce nalepil na čelní panel. Mimořádně neutrální charakter (nebo snad spíše mimořádná absence výraznějšího vlastního charakteru), nezabarvující přednes, přednes netlačící na pilu a přesto schopný ovládnout i komplexní nahrávky (kdy jistotu maličko ztrácí snad jen u vysokých hlasitostí, kdy tak trochu měkne), to všechno vede k autentickému zážitku, kde nejdůležitější zůstává nahrávka samotná, protože (s dobrým zdrojem signálu a reprosoustavami, pochopitelně) vynikne právě ta a to s oním okřídleným "v dobrém i zlém". Každopádně existuje-li nějaký něco jako high-endový teoretický ideál, tedy zesilovač po všech stránkách nenápadný a nevměšující se do zvuku, Yamaha míří přímo k němu.

Kč 199 990,- - Yamaha C-5000

Kč 199 990,- - Yamaha M-5000

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nádherný vzhled

+ široká konektivita

+ neutrální zvuková charakteristika

+ krásně jemný chod regulace hlasitosti

+ nepřestřelená cena za danou konstrukci

ZÁPORY

- retro styl se vzdává pohodlí digitální konektivity

- při opravdu vysoké hlasitosti není jistota reprodukce stoprocentní

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Luxusní Elektronika | www.l-e.cz 

PRODÁVÁ: Xavian | www.xavian.cz 

DOVOZCE: K+B Expert | www.yamaha-hifi.cz  

fSdílet

Tweet