Dánské Gato Audio se od svého založení v roce 2008 opatrně, ale konzistentně posouvá do stále vyšších sfér - aktuálním vrcholem firemní nabídky už tak není integrovaný zesilovač, ale monobloky, byť sdílející vizuální i zvukový styl s dosavadní elektronikou. Firma sice ještě nabízí čtyřkanálový a šestikanálový koncový stupeň, ty ale využívají digitálního zesílení, kdežto monobloky PWR-222 jsou poctivými stroji ve třídě A/B.

Gato Audio PWR-222 se skrývá ve zcela identickém těle, jako všechna ostatní elektronika firmy. Nízký profil ležaté osmičky, protažené nazad, vypadá velice elegantně a šasi je celkově výborně zpracované. Masivní hliníkové panely mají zaoblené hrany, perforované boky zesilovače slouží jako chladiče, stejně jako velký kulatý otvor v horní desce. To je důležité, protože vysoký výkon ve velmi kompaktním těle (32 x 10,5 x 40 cm [ š x v x h ]) prohřeje už zhruba za hodinu celé šasi do úrovně, že na něm dlouho ruku neudržíte. Když si správně zvolíte dekor horní desky, působí PWR-222 skutečně krásně - minimalistické severské křivky zapadnou snadno do jakéhokoliv interiéru a Gato jako jeden z mála výrobců doopravdy umí spojit luxusní eleganci s technicky smysluplnými řešeními na malém prostoru.

Na čelním panelu dominuje kulatý displej s jedinou rafičkou - tu lze pomocí tlačítka vpravo od displeje nastavit buď na funkci VU metru, nebo na ukazatel teploty, případně lze displej zcela zhasnout. Ne že by sám o sobě displej nevypadal hezky, ale jaksi nedrží linii nastavenou ostatními komponenty, což je maličko škoda - zejména proto, že jinak jsou identické a vypadají jako sestava fantasticky. Druhým a posledním ovládacím prvkem na PWR-222 je už jen spínací tlačítko nalevo od displeje.

Na zadní straně pak žádný přetlak konektorů nečekejte - napájecí zásuvka s kolébkovým vypínačem, jeden pár výborných reproterminálů WBT a analogové vstupní konektory jsou to jediné, co tu najdete. Tedy vlastně ještě dvoupolohovou páčku na volbu mezi symetrickým XLR a nesymetrickým RCA vstupem a 3,5 mm jack 12V spouště.

Uvnitř je PWR-222 poctivě udělaným zesilovačem, stojí na firemní technologii TwinFET, která ve zkratce označuje plně symetrické obvodové řešení a MOS-FET tranzistory pracující v push-pull zapojení. Pointa je v tom, že pro každou půlvlnu je tady jeden jediný tranzistor, vybíraný s velmi malou tolerancí tak, aby v jednom zesilovači byl pokud možno vždy dokonale odpovídající pár. Aby se v Gato Audio vyhnuli použití paralelně zapojených tranzistorů, je tento jediný pár na výstupu převzatý z katalogu firmy, vyrábějící komponenty pro elektromobily. Tento MOS-FET tak zvládne na rozdíl od čistokrevných audio komponentů zpracovat až 500 A a dodat také velmi vysoký proud.

Stabilní napájení zajišťuje 700 Wattový toroidní transformátor a baterie RIFA kondenzátorů o celkové kapacitě 44 000 uF. Obvodová řešení jsou vývojem těch, které najdete v nejvyšším integrovaném modelu AMP-150.

Díky zmíněným tranzistorům umí PWR-222 dodat trvalých 250 Wattů do 8 Ohm, respektive 450 Wattů do 4 Ohm. Frekvenční rozsah 20 - 100 000 Hz platí pro toleranci -3 dB, celkové harmonické zkreslení nepřekračuje 0,003% a odstup signálu a šumu je solidních 115 dB. Výrobce pak uvádí, že zesilovač zůstává stabilní až do 1,5 Ohmové zátěže.

Monobloky PWR-222 jsme poslouchali ve Studiu Špalíček zejména s firemním předzesilovačem PRD-3S a CD přehrávačem CDD-1. Systém byl připojen ke GoldenEar Triton One, GoldenEar Trition Two+, Sonus faber Olympica III (k nimž tedy moc nesedl) a Bowers&Wilkins 802 D3 a 803 D3 a to zejména kabely Cardas a AudioQuest, chvíli i ArtAudio nebo MIT. Srovnávalo se s McIntosh MCD550 / McIntosh C52 / McIntosh MC601 nebo Rotel A14 / CD14. Filtraci zdroje a předzesilovače řešil ProPower PT15.

Tak jako předzesilovač PRD-3S, tak i monobloky PWR-222 potřebují svůj čas na zahřátí, jinak je jejich zvuk nekonkrétní, příliš měkký a neadekvátně čitelný. Dejte jim ale čas na prohřátí a usazení jako potřebují třeba elektronky a zvuk získá na objemu, vzdušnosti, konkrétnosti a hlavně dynamice... Monobloky také nejsou úplně univerzálně "wow", potřebují trochu pečlivější párování, neb ne s každými reprosoustavami si sednou a ne v každé sestavě zvuk rozkvete jak se sluší a patří.

Na basové lince v Hadenově "Noche de Ronda" ("Nocturne" | 2001 | Universal Music | 013 611-2) bylo cítit audiofilsky poklidné podání, trochu utaženější objem, vyvážený ovšem pečlivou a pevnou konturací a úderností, už tu byla cítit i váha nástroje a byla cítit i dřevěná hustota jeho tónů. Bas není úplně dramaticky rychlý, spíše poklidný, houpavý a broukající, tón se nejdříve nadýchne a pak teprve se zapružením vyrazí do prostoru, kam ale zato vnáší impuls a vřelé, uvolněné drnknutí.

Vokál Renée Fleming v "Hallelujah" ("Dark Hope" | 2010 | Mercury | 2739699) byl trochu sladší, trochu tepleji naladěný a beze stopy nějaké studené analytičnosti, trochu snad i éteričtější a barevně velmi bohatý. Působí velkým, uvolněným dojmem, v nahrávce obsažené trochu ostřejší hrany zesilovače zklidní a hlas se nadýchne, je kultivovaný, jemný a hebký. Vokální pásmo je až elektronkově vstřícné a otevřené, nepase po zaostření každého detailu, i tak ale hlas vychází dobře, s vnitřním kouzlem a něhou.

Nádhernou znělost, barevnou bohatost a dlouhý, výrazný dozvuk pak měly nádherně kovové činely v "Dreaming" od Art Ensemble of Chicago ("Live in Berlin" | West Wind | WW2051). Výšky jsou čisté, trochu hladší, ne krystalicky zaostřené, ale jemné, energické, svižné a velmi jasné. Objemově jich bylo akorát, nijak z reprodukce nevyčnívají a navíc už zesilovače zvládají vykreslit i strukturu tónu, jeho nástup, jemné vibrace a pozvolný, dlouhý dozvuk.

U Listova "Mefistofela" ("Faustovská symfonie" | 1995 | Denon | CO-78826) bylo cítit, že PWR-222 zvuk neženou nijak kupředu, že netlačí a nebudují nějak okázale dramatickou atmosféru, naopak sází na decentnost, klid a uvolněnost, byť švih v potřebné chvíli cítit je, možná by v dané cenové třídě mohl být sem tam cítit ještě trochu autoritativnější důraz. Když kupříkladu zaberou smyčce, jejich živelnou expresivitu trochu zkrotí lehce sametový závoj.

Když přišlo na živou "Not too late" Lindsey Buckinghama ("Live at the Bass performance hall" | 2008 | Reprise | 9362-49903-1), bylo slyšet už dobře propracovaný šum publika, ze kterého tu tam vyskočí zapísknutí nebo konkrétní hlas, celá reprodukce je dospěle čistá a zesilovače výborně rozpracovaly drnkání jednotlivých strun, kovové brnkání je znělé a velice konkrétní, slyšíte i jemnosti jako je echo koncertní haly nebo zavrznutí bot na pódiu a i když zesilovače nemají krystalickou transparentnost, ale spíše lehounce měkčí atmosféru, přehledu nelze moc vytknout a nahrávka už je výtečně prokreslená.

Velmi přirozenou hudební scénu v místnosti rozkreslily zesilovače v "The Foggy Dew" od The Chieftains ("The Wide World Over" | 2002 | rcaVictor | 09026639172). Pravolevý směr se roztáhl přesvědčivě před reprosoustavami až za jejich ozvučnice, lokalizace působila velmi přirozeně, nástroje byly velmi dobře ohraničené, realisticky velké, byť vjem hloubky by v rámci cenové kategorie mohl být ještě zřetelnější. Prostor není holograficky trojdimenzionální, spíše uvolněnější, zato ale velmi vzdušný.

Parádně muzikální kouzlo provedly PWR-222 s trochu suchou a tvrdou "Song to say goodbye" od Placebo ("Meds" | 2006 | 0602537175369); ta nádherná plnost, která se tam objevila, to jak skladba změkla a i přes ne tak velkou naléhavost byla plynulá, bohatá a stála na výtečně definované, snadno čitelné basové lince. Výtečná muzikálnost, uvolněnost a snadnost poslechu vám umožní netrápit se kvalitou nahrávky a jen tak se ponořit do muziky.

Kompaktní a vrcholně estetické monobloky PWR-222 jsou audiofilskými a komfortními muzikanty, kteří umí rozsvítit nahrávky bez ohledu na žánry, hlasitost nebo kvalitu nahrávky. Hrají sice tak trošku po svém, podobně jako po svém vypadají, nejen tím trochu evokují elektronkové stroje - podobně jako ty pak potřebují i trochu času k "rozběhu", protože rozdíl mezi studeným a teplým strojem je tu zřetelný. Snad jediným trochu rozporuplným faktem na nich pak je poměrně odvážně vysoko posazená cena a to i v kontextu zbytku firemního portfolia, protože za čtyři stovky tisíc už lze pořídit ledacos. Pokud je vaším vkusem ale vřelý, bohatý, audiofilsky klidný a muzikální přednes s důrazem na radost z poslechu, pak jen těžko hledat estetičtější cestu, jak takový doma mít.

Kč 189 190,- / kus

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ parádní design

+ vřelost a kultivovanost zvuku

+ sytá barevnost

+ muzikálnost

ZÁPORY

- až příliš dlouhá doba na prohřátí a usazení zvuku

- cena je přeci jen trochu vysoká

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Soundstyle | www.soundstyle.cz 

PRODÁVÁ: Studio Śpalíček | www.studiospalicek.cz 

fSdílet

Tweet