Řada Olympica od italských Sonus Faber by se dala považovat za "zlatou střední cestu" high endu i výrobního katalogu. Už jsou to produkty hodné značky SF se vším všudy včetně ruční italské práce, ale cenovky ještě nedosahují do úrovně nemovitostí. Olympica také tak nějak ztělesňuje to, co by Sonus Faber měl být - jde o elegantní kus nábytku, o to charakteristické dřevo a kůži ve špičkové kvalitě, vlastně o elegantní skulpturu, za kterou se doma rozhodně nebudete muset stydět.
Řada Olympica, ač vlastně v praxi druhá nejzákladnější, je složena z trojice dospělých reprosoustav: jednoho regálového modelu a dvou sloupků. My jsme měli možnost poslechnout si nejvyšší sloupek s římskou číslovkou III v názvu. Jde o středně velkou sloupovou reprosoustavu v typickém duchu italské značky a patří do středních a větších prostor.
Už při prvním pohledu je jasné, že tohle je dílo truhlářů z továrny nedaleko Vicenzy. Sonus Faber Olympica III je prostě nádherný kus třísettisícového nábytku. Základem je tu opět půdorys lyry, poznávací znamení firemního designu. Ten se opakuje nejen v základně ozvučnice samé, ale též na čelní stěně v orámování středovýškové sekce, evokující blízkou soudržnost těchto pásem. Čelní stěna v kůži působí za krycími elastickými "mřížkami" jednak decentně, jednak jako ideální vyvážení bočnic s nádherným ořechovým dekorem pod hlubokým lakem, který díky horizontálním pásům evokuje svět luxusních jachet. Vypouklý a vzadu velice úzký půdorys zaručuje jednak potlačení vzniku nežádoucího stojatého vlnění, jednak díky tomu můžete dát reprosoustavy překvapivě blízko zadní zdi. Celých těch 44 kilogramů (což je při rozměrech 111,4 x 40,3 x 50,8 cm - v x š x h - docela hodně) dřeva, kůže (ta je i na horní ploše) a kovu (ten tvoří celý podstavec a mohutné nožky, stejně jako pásek po straně u zadní nejužší partie ozvučnice, kde je takzvaný skrytý bassreflex) je prostě nádherných a jen vedle stojící Amati Futura nás ujistily, že to u Sonusu umí dokonce ještě o dýchnutí lépe.
Pokud chcete, vystačíte si s obdivováním vnějšího provedení těchto reprosoustav docela dlouho. To důležité se ale přesto z většiny skrývá uvnitř nich. Olympica III jsou koncipovány jako třípásmové, osazené jedním vysokotónovým, jedním středotónovým a dvojicí basových reproduktorů. Jejich bassreflexový výdech, jak už bylo řečeno, je skrytý v zadní části v okolí kovového pásku a proudění vzduchu je paralaminární (tedy jednosměrné a téměř dokonale prosté turbulencí).
Nejvýše je usazen tweeter, což je kombinace klasické 2,5 mm měkké kopulky a ring radiatoru, přes které je překlenut maličký kovový "můstek" s šipkou, která koresponduje s názvem Arrow Point, byť jeho oficiální technické označení je 29XTR2. Číslice 29 označuje průměr cívky v mm, ta je pak poháněna sestavou neodymiových magnetů.
Střední pásmo má na starosti měnič M15XTR s průměrem membrány 15 cm - tak jako všechny ostatní pochází i tento z vývojových a výrobních kapacit Sonus Faber. Zde je cívka z poměděného hliníkového drátu usazena na kompozitním základu, takže nevznikají žádné vířivé proudy. Jsou tu také tři zkratovací kroužky. Samotná membrána je pak vytvořena nepříliš běžným způsobem - jde o vzduchem sušenou, nestlačenou kombinaci celulózové drti, kapoku (vlnovec pětimužný), kenafu (ibišek konopovitý) a dalších přírodních vláken. Aby byla tato směs pevnější, je na povrchu opatřena průhledným viskózním lakem.
Dvojice wooferů nese označení W18XTR a výrobce říká, že jde vlastně jen o zmenšené verze wooferů z top modelu Aida (22 vs. 18 cm). Jde o "sendvič" se základem ve skládané pěně, na níž jsou navrstveny plochy celulózové drti. Cívky s průměrem téměř 4 cm mají koncept "kontrolovaných vířivých proudů" a umožňují plně využít dlouhý výkmit membrán díky měkkým závěsům.
Výhybka má progresivní strmost a dbá na zachování fázové dokonalosti signálu a dělí signál na metách 250 a 2 500 Hz. Když jsme u technických parametrů, nelze nezmínit na tak štíhlý sloupek solidní frekvenční rozsah 35 - 30 000 Hz (byť zahrnuje i frekvenci bassreflexu a neudává toleranční pásmo). Díky charakteristické citlivosti 90 dB (2,83 V / m) a nominální impedanci 4 Ohmy jde o reprosoustavy, které rozehraje i méně výkonný stroj, přesto (anebo spíše právě proto) je neradno elektroniku podceňovat.
Sonus Faber Olympica III jsme poslouchali na velmi vybrané sestavě, složené z komponentů Audio Reserach - přehrávače CD6, předzesilovače GSPre a koncového stupně GS150, kdy bylo vše propojeno kabeláží Acrolink, na zkoušku byl pak mezi předzesilovačem a zdrojem signálu občas zapojen XLR kabel od Eda Meitnera.
Olympica III působí docela štíhle, jsou to sice již větší sloupky, ale stále skladné i v reálných českých prostorách. Stejně tak plocha basových membrán není kdovíjak oslnivá. Když tak začal Marcus Miller rozhoupávat struny své baskytary v "Power" ("M2" | 2001 | Telarc | CD-83534), bas nás svým objemem, váhou a hutností docela zaskočil, abychom řekli pravdu. Basového fundamentu je dost (ale zase ne příliš, aby zvuk byl těžký nebo dominující), je bohatý, šťavnatý, pulsující jako dobře namazaný píst a přiklání se spíše k měkčímu směru, než studiové tvrdosti, přesto jsou kontury naprosto zřetelné a definice výborná. Z reprodukce cítíte klid a neuspěchanost, dokáže ale do tónu vložit sílu a impuls
Střední tóny, zejména pak vokály, jsou přirozeně sladké a krásně bohaté a barevné, tak jak je zakořeněno v té nejlepší tradici jména Sonus Faber. "Svatá Kordula" v podání Anety Langerové ("Na Radosti" | 2014 | Art Shock | AS001-2) nabízí krásně vytažený, zaostřený, ale přitom hebký, hladký a nesmírně laskavý hlas. A vlastně nejen hlas, celé střední pásmo s vokálem a akustickými nástroje je prostě krásné, jinak se to říct nedá. Příjemně podmanivá je i plasticita hlasu a jeho témbr, objemově je vše jak má být, nepřehnané, ale rozhodně ne chudé. Prokreslení středů je trochu nenápadné, neokázalé, ale třeba občasné vrznutí strun při pohybu prstů po pražcích, které je v podání Olympica III naprosto jasně slyšitelné a zařaditelné, nenabídnou ani někteří dražší konkurenti (byť svůj podíl na tom má i hodně naddimenzovaná elektronika).
V nejvyšším pásmu se zajímavým a rozhodně příjemným způsobem snoubí maličko výraznější, přitom ale stále krásně hedvábně klidné podání. Zvonivý kov perkusí v titulním tracku alba "Concorde" od Modern Jazz Quartet (2008 | Prestige | 0888072306530) má hravě lehký, cinkavý charakter, nepůsobí ale přes svůj neupejpavý objem nikterak vtíravě či vulgárně. Tóny jsou skvěle oddělené, rychlé, lehoučké a pronikavé, ale neútočné. Olympica III ukazují, jak lze excelentně spojit výraznost s kultivovaností a muzikální atraktivnost s čistotou. I v pasáži, kdy palička na vibrafon sotva dopadá a ten tak zní až hluboko v pozadí, zůstává linka nástroje zřetelná, čitelná a jednotlivé tóny jsou jasně oddělené a snadno čitelné. Kov není chladný, ale přesto je kovový charakter uvěřitelný, znělý.
Vzhledem k velikosti své ozvučnice a velikosti svých měničů nabízí Sonus Faber Olympica III také nadstandardní dynamickou rezervu a jsou-li adekvátně řízeny (což se nezdá příliš těžké), umí i pěkně zapumpovat. Orchestrální "Kyrie" a následná "SOS" z "Titanic Requiem" Robina Gibba (2012 | Rhino | 2564661065) zazněla mocně a energický, temný, těžký zvuk orchestru se toho rozhodně nebál a tlak a hutnost, jakou reprosoutavy vygenerují jsou úžasné. Sbor v "Kyrie" je ohromující, emotivní a dýchající, zvuk je veliký a dramatický, pevný a přitom zůstává laskavý a něžný. Nedávají to nijak okázale najevo, jsou uvolněné, ale v žádném sebedramatičtějším okamžiku neztrácí kontrolu a nadhled, hudba prostě přichází a plyne, s vášní i klidem, tak jak je to zrovna potřeba.
"Castilian Drums" Dave Brubeck Quartet ("Cabasse La Collection" | 2011 | SONY | 88691918262) se opět nese v duchu nenápadné dospělosti a samozřejmosti. Jednotlivé tóny jsou jasně oddělené a bez nesnází čitelné, zejména u činelu můžete propadnout naprostému nadšení a v tónech se doslova rochňat a pitvat. Lehoulince důraznější výšky jsou nádherně oddělené, lehoučké, jasné a úplně cítíte celou plochu činelu a vnímáte, jak se rozeznívá a zase "pohasíná", pěkně pozvolně a uvolněně. Výborné rozlišení a samozřejmá čitelnost je ale vlastní celému pásmu od basy po činel. Nástroje samotné pak mají přesvědčivě podané barvy a charaktery, jen s lehoučkým nádechem jemnosti a "sonusovosti".
Na tak velké reprosoustavy jsou Olympica III úžasně kompaktní a mají velmi soudržný, zaostřený přednes. Stingova "Englishman in New York" ("Symphonicities" | 2010 | Deutsche Grammophon | 274 2537) se odehrávala se sebejistou přehledností mezi reprosoustavami a s pocitem, že muzika se odpoutává z hmoty ozvučnic. Rozložení hráčů v pravolevém směru je přehledné, instrumenty mají jasně definované místo a dostatek prostoru po stranách, nástroje jsou prostě samostatnými entitami a dokonce tu cítíte i hloubku prostoru, což vám pomáhá doslova se do hudby vnořit a nechat se jí obklopit (což vzhledem k bohatému a velkému zvuku věru není problém). V daném prostoru dokázaly Olympica III nabídnout i uvěřitelné proporce jednotlivých instrumentů, dokonce i Stingův hlas vycházel z místa, kde by tak asi stojící muž měl ústa. Co je nejlepší, to je fakt, že propojený a dobře načrtnutý prostor se nerozpadá ať se pohnete z vrcholu ideálního poslechového trojúhelníku doleva či doprava, nahoru nebo dolů. Směrovost je Olympica III cizí.
Sonus Faber Olympica III ale dělají nejlepší službu tam, kde se od nich jednoduše necháte pohltit atmosférou a neřešíte nic dalšího (ne že by tu vlastně bylo co k řešení). Třeba "Not Too Late" Lindsey Buckinghama ("Live at the Bass Performance Hall" | 2008 | Reprise | 9362-49903-1) opravdu evokuje "live" zážitek, je podmanivá a klidná a muzikální, poslouchá se snadno a lehce si vás získá. Až se vám chce zavřít oči a přesunout se do haly, kde si užijete koncert. Struny jiskří a drnkají, hlas zní blízko a konkrétně, hudba je neuspěchaná, ale se skvělou rytmikou a tempem, které vás už nepustí.
Sonus Faber Olympica III jsou výjimečně povedené reprosoustavy, prozrazující bohaté zkušenosti jejich výrobce a odhalující potenciál moderních technologií v rukách silné firmy. Jsou to nádherné kusy nábytku, působí luxusně a jejich kombinace dřeva, kovu a laku vás donutí je obcházet pořád dokola a dokola a kochat se jejich tvary a dotýkat se jejich povrchu. Jsou velké, ale rozumně velké, tedy skladné i v českých domovech, přitom ale nabízí velký, bohatý zvuk, hladký, barevný, nádherně bohatý a muzikální. Nehrají na efekt, přesto jsou efektní, efektní tou silou, kterou vás dokážou vtáhnout do hudby, efektní tou nenápadnou samozřejmostí, s níž přináší hudbu se vším všudy "odtamtud" (tedy z hlubin stříbrných kotoučků, rýh černých desek nebo propastí datových pamětí) přímo k vám, doslova na dosah ruky. A přináší jí tak, že vás bude bavit a vy si budete svá oblíbená alba pouštět zas a znovu a zase a znovu, protože vás to s Olympica III bude bavit naplno a bez jakýchkoliv připomínek.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy cca 30 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech, vybrána byla střední křivka. Všechna měření probíhala na poslechové sestavě s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Naměřená frekvenční odezva ukazuje na skutečně referenční průběh někde od 36 Hz do 20 000 Hz, byť zdvih na výškách je patrný; je ale stále ještě v mezích nenacinkanosti. Střední pásmo je pak v podstatě rovné, stejně tak nástup i pod hranicí zmíněných 36 Hz zůstává pozvolný, klidný a Olympica III jsou tak v podstatě "plnorozsahové".
Impedanční křivka je položena netradičně nízko, osciluje kolem 5 Ohm, ale padá až k hranici 3 Ohmů a elektroniku tak není radno podceňovat. Na druhou stranu takhle hladkou a excesů prostou křivku aby jeden pohledal.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]
Kč 299 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ vypadají luxusně
+ hebké, hladké, bohaté a muzikální
+ nádherný prostor
+ velký klid a příjemný nadhled
+ celkově nepřehnaná reprodukce
ZÁPORY
- nic, co by stálo za to řešit s cenovkou v tomto řádu
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: TYKON | www.tykon.cz
