Více než třicetiletou historii skandinávských Primare není třeba nějak hlouběji popisovat - desítkami audiovizuálních produktů s jasně rozpoznatelnou vizuální (a koneckonců i zvukovou) tváří mluví sama za sebe. Aktuálně se katalog firmy rozrůstá o produkty na bázi platformy Prisma, která spojuje digitální zdroje signálu a streamování se světem klasických zesilovačů. Ale všechny dotčené modely můžete mít i jen s D/A převodníkem, nebo plně analogové - tak jako I25, prostřední ze tří dostupných integrovaných zesilovačů v nabídce.

I25 má jednoduché pravoúhlé křivky zjemněné jen lehounce zaoblenými rohy, přístroj je v dobrém slova smyslu jednoduchý. Lehce odsazený čelní panel má všechny prvky seskupené kolem černého obdélníku s displejem - vlevo je jen malé spínací tlačítko a tlačítka pro pohyb v nabídkách, vpravo ovladač hlasitosti. Minimalistická čistota je Primare vlastní.

Jednoduché, ale přesto robustně působící šasi stojí na třech nožkách; ona robustnost není úplně v souladu s hmotností relativně skromných 11 kg při šířce 43 cm, hloubce 42 cm a výšce 11 cm, ale může za to hlavně absence mohutného toroidu uvnitř, zpracování je příkladné.

Pod lehkým převisem horního krytu jsou instalovány všechny potřebné konektory. Je tu pět pár analogových linkových vstupů v cinchové formě, doplněné jsou o dvojici výstupů - jeden je regulovaný, druhý linkový. To je, spolu s nutnými dvěma páry reproduktorových terminálů, u čistě analogového provedení I25 všechno. Tedy krom záslepek pro modul D/A převodníku a modul Prisma (oba lze dokoupit jako upgrade později). A samozřejmě ještě běžných konektorů jako je ten napájecí, RS232 pro ovládání nebo 3,5 mm napěťové spouště či dvou 3,5 mm jacků pro vstup a výstup signálu z externího čidla.

Vnitřní uspořádání zesilovače pak působí mnohem jednodušším dojmem, než je u zesilovačů obvyklé. Velkou část zabírá napájecí zdroj s malým transformátorem na EI jádře, doplněný o šest velkých kondenzátorů. Jednotlivé sekce jsou od sebe odstíněné přepážkami.

Zásadní je ale použití platformy UFPD 2 - jde o zesilovač pracující ve třídě D, ale v čistě analogové doméně. Analogová sinusoida je převedena na vysokofrekvenční obdélník s pulsně-šířkovou modulací a poté je tento signál filtrován, čímž na výstupu získáte opět analogovou sinusovku. Největší problém třídy D s nestabilitou výstupního filtru u proměnlivé zátěže tím, že drží konstantní 26 dB zpětnou vazbu a kombinuje v jediném stupni jak zesilovač, tak filtr. Navíc je řešení zpětné vazby adaptivní a tím eliminuje zpětný vliv reprosoustav (to celé je zjednodušené, nicméně dosažené výsledky jsou na vrub zejména na míru vyráběným součástkám).

Velký vliv má také napájecí zdroj, který používá systém APFC, neboli aktivní korekci napájení. Nejen, že koriguje nepřesnost napájecí sinusoidy, ale také ještě zlepšuje už tak vysokou efektivitu napájecího zdroje, která je přes 93%.

Primare I25 má výstupní výkon 100 Wattů do 8 ohm na kanál, respektive 200 Wattů do 4 ohm. Z dalších udaných parametrů je udávaná hodnota THD+N pod 0,05% (20 - 20 000 Hz / 10 W / 8 ohm) nebo odstup signálu a šumu přes 100 dB.

Zesilovač Primare I25 jsme poslouchali v pražském studiu AV Center, kde mu společnost dělal přehrávač Accuphase DP-430 nebo gramofon ELAC Miracord 50. Porovnávat jsme mohli s Accuphase E-470 nebo McIntosh MA252 a poslech jsme realizovali přes Vivid Audio Kaya 25, Audiovector QR5 nebo ELAC Debut F6.2. Propojeno bylo kabeláží Cardas Parsec a Nordost Heimdall 2, napájeno pak přes Accuphase PS-530.

Na basové lince v "No Sanctuary Here" Chrise Jonese ("Vinyl Classics Vol. 2" | 2014 | stereoplay | 03-14) bylo cítit, že zesilovač umí i těžké a velké basové mroukání už slušně podržet, snaží se spíše o utaženější, přesnější bas, než o nějakou ohromující plnost a hřmotnost. Dokáže také pěkně předat pocit pulsu, drnknutí jsou fyzicky zřetelná a cítíte z nich sílu a energii. Objemem a vlastně i barevností je bas velmi přiměřený, Primare se drží v decentních vodách audiofilské autenticity.

Přesto hlas Sophie Zelmani v "How it feels" ("Dali CD Vol. 3" | 2012 | Dali | 280939) jako kdyby vystupoval trochu dopředu, byl dominantní, ale stále ještě ne zdůrazněný. I tady je patrná jen malá stopa Primare v nahrávce - zesilovač nezjemňuje výrazné sykavky, je tuhý a pevný a nabízí velmi příjemnou a nebojácnou konkrétnost, takže vokál je výtečně čitelný a zřetelný. I díky tomu vnímáte snadno velmi dobré rozlišení s až trochu analytickým stylem.

Zjevně dostatečný výkon i dostatečná rychlost dobře podtrhují výbušnost perkusí v "Kote Moun Yo?" Markuse Schwartze a Lakou Brooklyn ("System Solution" | 2019 | Nordost). Každá rána má jasný švih, důraz a nemusíte se bát žádného pleskání, jde o suché, přesné a pevné údery. Celkově je pak zvuk autenticky energický a dokáže dynamiku protlačit všemožnými reprosoustavami.

Primare I25 má také velmi slušnou transparentnost, takže sbor v "Nativity Carol" Johna Ruttera ("First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) byl přehledně zřetelný a kolem bylo slyšet už dost ambientních detailů. Nuance a jemné dozvuky jsou slyšitelné bez překážek, tak jaksi samozřejmě a plně adekvátně této vyšší třídě. Zvuk se nijak nepředvádí, nemá tendence zdůrazňovat, ale ve svém lehce techničtějším celkovém duchu vám nabídne vlastně už opravdu skvělý celkový přehled.

Bez připomínek byla také šířka a hloubka hudební scény ve Stingově "Englishman in New York" ("Die Perfekte Räumlichkeit" | 2010 | stereoplay | 10-10), kde bylo znát, že to sice možná není ultra high-endový hologram, ale že pevnost a čistota vám v solidně široké scéně pomohou snadno lokalizovat jednotlivé instrumenty a že scéna zůstává spojitá a přehledná napříč sestavami, už je v ní i patrný vzduch. Není to žádný holografický zázrak, ale poctivá kvalita, kterou od hi-fi vysoké úrovně očekáváte se vším všudy, ano.

Smetanův cyklus "Má Vlast" v podání London Symphony Orchestra pro prezentační disk Bowers&Wilkins Society of Sound měl pevnost, rychlost a čitelnost hodnou dané cenovky. Možná to nebyl úplně vřelý a podmanivý zvuk, ale disciplinovaný a detailní rozhodně ano. V momentu dynamického nadechnutí skladby pak zesilovač stačí jejímu tempu a jejím nárokům a umí ji podržet, stejně jako nechá proniknout dostatek nuancí, abyste si mohli komplexnost hudby užít.

Seversky čistý design Primare I25 se podle dobré firemní tradice opakuje i v charakteristice zvukové. Zvuk je čistý, je pevný a je dynamický, má až trochu analytické sklony a hlavně se nijak moc nevkládá do charakteru zbytku řetězce. Přitom to ale není upjatě technicistní přednes, zůstává prostě nestranný a blízký tomu teoretickému audiofilskému ideálu. Velkým bonusem je pak možnost rozšířit jej i dodatečně také o kartu solidního D/A převodníku a / nebo o kartu modulu Prisma, který vám otevře komfort světa streamování a moderního ovládání. Celkově je Primare I25 frekvenčně vyvážený a tonálně neutrální zesilovač, dobře zpracovaný a velmi spořádaný - minimálně na papíře je tak velmi blízko teoretickému hi-fi ideálu.

Kč 64 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ možnost osazení převodníkem a streamerem

+ dobrá dynamika

+ nadstandardní transparentnost

+ pevnost

ZÁPORY

- pokud vám vyhovuje jistá techničnost, pak nic

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: AV Center | www.avcenter.cz 

DOVOZCE: Audio Center Czech | www.audiocenter.cz 

fSdílet

Tweet