Kdo by neznal Accuphase? Jejich zlatavé čelní panely, ty měřáčky a áčkové zesilovače jsou jedním z úhelných kamenů historie hi-fi a kolem této značky bezpochyby panuje něco, čemu už lze říkat kult. Krom zesilovačů se ale stejně nadšených reakcí dostává i firemních digitálním zdrojům - třeba vrcholný dělený přehrávač DP-950 / DC-950 je něco, z čeho se i srdnatý muž radostí rozpláče. Velkou chválu získávají vesměs firemní SACD přehrávače, ale základ portfolia tvoří čistý CD přehrávač - model DP-430.

Estetika tohoto stroje je natolik jednoznačná, že i kdyby přímo uprostřed masivního zlatavého čelního panelu nesvítilo brčálově zelené logo firmy, stejně byste věděli, že je to Accuphase. 14 kg vážící přehrávač je fantasticky zpracovaný, to je ostatně vlastnost spojující všechny produkty všech úrovní - ani své základní firma nijak moc neodlišuje co do kvality vnější slupky (ostatně ani co do vzhledu). DP-430 patří k větším strojům - s šířkou 46,5 cm překonává o kousek běžné standardy, stejně jako ostatní komponenty Accuphase, s výškou 15,1 cm a hloubkou 39,3 cm pak tvoří DP-430 výrazný celek.

Čelnímu panelu dominuje černý obdélník, v němž krom již zmíněného loga najdete čtyři maličké displeje s červenými znaky, kde se dozvíte vše podstatné o přehrávaném materiálu. O úroveň níž najdete spínací tlačítko v jedné linii s dvířky, za nimiž je kovový a brutálně pevný šuplík mechaniky. Na obou stranách dvířek jsou tlačítka - jeden pro volbu vstupu, jeden pro ovládání mechaniky. Pětice drobných kulatých tlačítek vpravo pak slouží k ovládání reprodukce.

Fortelná stavba je citelná i zezadu. Všechny vstupy a výstupy jsou osazeny konektory vysoké kvality - v pravé části je analogový výstup v podobě symetrických XLR (s možností nastavení charakteristiky pinů) i nesymetrických RCA, v části levé pak tradiční digitální výstup v podobě koaxu i optiky. Tytéž konektory doplněné o USB ale najdete o kousek vedle i v roli vstupů - DP-430 tak může posloužit i jako D/A převodník.

Centrem přehrávače je logicky hodně fortelná, zakázkově vyráběná mechanika (určená výhradně formátu CD) na pevné základně, usazené na poddajném odpružení. Měkké odpružení odděluje také blok laserového snímače a mechaniky samotné. Načtená digitální data putují do převodníku typu MDS (Multiple Delta Sigma). Jde o paralelně zapojené čipy AK4490EQ, jejichž výstup se sčítá pro maximální eliminaci chyb.

V další fázi přechází signál do ANCC obvodů (Accuphase Noise and Distortion Cancelling), kde by měl být odstraněn šum a zmírněno zkreslení signálu. Výrobce uvádí, že za pomoci nízkošumových operačních zesilovačů dosahuje přehrávač o zhruba 30% lepších parametrů, než kdyby tento obvod v přístroji nebyl.

Převodník samotný pak podporuje PCM signál 32 bit / 384 kHz a dokonce DSD256 (pochopitelně jen po USB). Díky použitému řešení je možné použít i digitální regulaci výstupní úrovně v rozsahu -60 až 0 dB v krocích po 1 dB.

Napájecí část disponuje transformátorem s vlastním vinutím pro analogovou i digitální část, D/A převodník má vlastní napájecí zdroj.

Přehrávač pracuje ve frekvenčním rozsahu 0,7 - 50 000 Hz (0, -3 dB), celkové harmonické zkreslení nepřekračuje 0,0008%, odstup signálu a šumu je výtečných 117 dB.

Jeden ze vstupních modelů rodiny přehrávačů firmy Accuphase jsme poslouchali během několika dní a několika poslechových seancí v poslechové místnosti dovozce, kde mu dělala společnost zejména další firemní elektronika, ale nejen ta - hrálo se s SACD Accuphase DP-560, s integrovanými zesilovači Accuphase E-470 a E-270 a dělenou "áčkovou" sestavou Accuphase C-2450 / A-47. Z ostatních komponentů jsme ve stejných sestavách poslouchali třeba ještě Burmester 082 nebo set Creek Evolution 100A / Evolution 100CD. Poslech probíhal na reprosoustavách Tannoy Legacy, KEF Reference 5 a také KEF Q150 a KEF Q350. Propojeno bylo kabely Nordost - Tyr 2, Heimdall 2, Frey 2 nebo Valhalla 2.

Hutná spodní linka kontrabasu ve "Spiritual" Charlie Hadena a Pata Methenyho ("Beyond the Missouri Sky" | 1997 | Verve | 537 130-2) byla v podání DP-430 velice poddajná, trochu měkčí na konturách, ale brouknutí každé rozehrané struny cítíte až v žaludku a provází jej krásná barevnost a velikost až nadživotní. Vnímáte přirozenou barvu tónů s nádechem dřevěné ozvučnice luxusního nástroje, vnímáte jeho plnost a teplo, tóny jsou hluboké jako popůlnoční tma a poklidně silné jako vlny na pobřeží. Není to bas tuhý a technicky dokonalý, ale má báječnou váhu, má uvolněnou sebejistotu, takže už je víc než solidně konkrétní a tvoří bytelný, ale nenásilný základ. Nejvíc nás bavilo bohatství barev, které (chce se říci "už vhledem k té ceně") DP-430 nabízí (i když poskok na kategorii 200 000,- Kč a víc přináší dospělejší zvuk, tenhle přehrávač vás o tom díky svému charakteru nenechá moc často přemýšlet).

Vokál Madeleine Peyroux v "Dance me to the end of love" byl velmi kurážný, energicky podaný, posazený před kapelou, solitérní a výtečně konkrétní, dominující nahrávce. Skvělá byla jeho plnokrevnost, byť cítíte, že v něm zní i trochu vřelosti a sametové políbení z charakteru DP-430. Až nadživotní velikost a krásná barevnost jdou ruku v ruce s velice snadnou čitelností, detailů je mnoho, ale velmi kultivovaně servírovaných, prokreslení je tak přirozené, že je až netechnické, působí velice samozřejmě. Přes všechno soustředění a konkrétnost tu ale není cítit žádné zdůraznění a třeba i výrazné sykavky jsou téměř úplně zahlazené a ať hrajete jak chcete nahlas, vokál neztratí na čitelnosti, ani vás nekousne do ucha.

Se zvonivou linkou vibrafonu a jemňoučkou linkou činelu v "Ralph´s New Blue" od The Modern Jazz Quartet ("Concorde" | 2008 | Prestige | 0888072306530) naložil Accuphase se sobě vlastní bohatostí a velikostí, cinkání vibrafonu bylo nádherně znělé a energické, až "křupavě kovové" a přitom nekonfliktní, za čímž patrně stojí celkově sladký a velmi klidný charakter přehrávače. Objemu je zde požehnaně, nejvyšší tóny jsou jasné a čisté. I linka činelu, mající občas tendence se trochu "schovávat" v pozadí, byla zřetelná a i když samotný nástroj byl stále spíše jemnější a jeho plocha menší, jeho ševel měl již zřetelnou strukturu a přehrávač má právě tolik detailu, abyste se mohli kochat štětečkem klouzajícím po činelu (a nejen celistvým šumem), když budete chtít.

DP-430 hraje poměrně výbušně a dynamicky, v McLaughlinově "Thieves and Poets (Part 2)" ("Thieves and Poets" | 2003 | Glenray | 0602498010754) byl přednes zaměřený citelně na velikost, na plnost a na barevnost, uvolněně samozřejmé podání vás zaplaví dynamickými špičkami, podanými v klidu, díky mohutnosti zvuku jako celku je to až zaplavující, živelné, ale přitom stále s nadhledem řízené. Navíc ani tento přehrávač, stejně jako všechny přístroje Accuphase, s nimiž jsme se během těchto poslechových seancí potkali, ani DP-430 nehraje na notu efektnosti - prostě tak v klidu "je".

V tomto klidu se ale skrývá spousta informací, DP-430 je vlastně velice solidní analytik, jakkoliv onu detailnost prezentuje ve sladkém a bohatém hávu, který eliminuje jakýkoliv pocit nepřirozené technické exhibice. V "Min Módir" od Eivor ("The Dali CD Volume 4" | 2015 | Dali | 474 564 6) vykreslil přehrávač bez okázalosti spoustu a spoustu detailů (tu ruch z publika, neb jde o živou nahrávku, tu nějaký ten ruch na scéně, tam zase nádech nebo třeba ozvěnu koncertního sálu...), které navíc krásně poskládal do celku tak, že bylo podvědomě cítit, že jde o "live" záznam a přitom máte stále pocit, že vnímáte jeden celek - ostatně ale právě tak, jako když jste na živém koncertě.

Do Stingovy "Roxanne" ("Symphonicities" | 2010 | Deutsche Grammophon | 274 2537) vložil Accuphase spoustu vzduchu, opět i díky své detailnosti a bohatosti v příjemném kabátku vzbudil dojem živého koncertu, aniž by ale nějak kompromitoval čitelnost celku. Pravda, akcent na prezentaci celistvosti hudební scény je tu větší, než u vyšších modelů, ale to nevadí - nadživotní proporce, dobrá lokalizace jednotlivých nástrojových sekcí orchestru a velice dobrá lokalizace Stingova hlasu, stejně jako pocit, že scéna je nezávislá na ozvučnicích reprosoustav a roztahuje se po celé místnosti v pravolevém směru a má i velkou předozadní hloubku s rozvrstvenými nástroji, to vše budí pocit příjemné trojdimenzionálnosti.

V Lisztově "Mefistofelovi" ("Faustovská symfonie" | 1995 | Denon | CO-78826) v podání RSO Berlin pod taktovkou Eliahu Inbala nabídl přehrávač výjimečně působivou barevnost a bohatost, veliký zvuk orchestru plynul s téměř neomezeným pocitem ven a snad jen trochu menší autorita a kontrola spodní části spektra u takto komplexní hudby byla limitem DP-430. Zvuk DP-430 můžete poslouchat dlouho předlouho, aniž by ztratil nadšení a schopnost získat si vaši plnou pozornost, nemáte nutkání měnit hlasitost nebo něco řešit.

Accuphase DP-430 je velmi solidní CD přehrávač. Solidní nejen svou precizní stavbou se skvělou mechanikou, ale solidní hlavně svým zvukovým podáním, které prostě baví, ale za muzikální a zábavnou fasádou se skrývá i výtečná technika - spoustu detailů, solidní dynamika, krásná prostorovost nebo třeba barvy a šťavnatost. Je radost poslouchat a i když je škoda, že tu je "jen" CD mechanika bez schopnosti číst Super Audio CD, je to pravověrný Accuphase. Svým radostným, mohutným, sytým a vstřícným charakterem si snadno získá vaši pozornost a svou muzikálností pak plní přesně to, co high fidelity plnit má - tvoří bránu k vaší hudbě na stříbrných kotoučcích a tvoří jí tak samozřejmě, že nemáte žádnou potřebu řešit technickou stránku věci a jen posloucháte, posloucháte a posloucháte.

Kč 144 900,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ skvělé zpracování v čele se mechanikou

+ hladký, jemný, klidný přednes

+ velmi solidní detail

+ velmi příjemné ovládání - třeba navolená skladba čeká, až spustíte Play a další drobnosti

ZÁPORY

- hlavní síla firemních přehrávačů, skvělé SACD, tu chybí

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

fSdílet

Tweet