Historii severoněmeckých Elac netřeba vyprávět - kdo jednou slyšel příběh, vinoucí se desítky let skrze sonary a šicí stroje až k dnešním reprosoustavám a gramofonům, ten ho jistě nezapomněl. A určitě nezapomněl ani to, že firma spojila před pár lety síly s věhlasným špičkovým vývojářem Andrew Jonesem, který pro ni načrtl sérii modelů s všeříkajícím názvem Debut. Na ni navázal druhou generací, která se stále snažila zjednodušit podobu reprosoustavy na maximum, aniž by ale utrpěla hi-fi kvalita zvuku - sérii Debut 2.0 vládne už poměrně velký sloupek Debut F6.2.

Štíhlý, ale poměrně vysoký sloupek na malé základně působí stále - tak jako u první generace - poněkud jednoduchým dojmem, nicméně je úhlednější a jaksi příjemnější náročným očím Evropana, než tomu bylo u skutečně účelně střižené první série. Ozvučnice okrášlená rozumným vinylovým povrchem a spojená z MDF panelů má poctivých 20 kg při výšce 109,7 cm, šířce 19,5 a hloubce 26,8 cm.

Zepředu se naskytne pohled na trojici 6,5 palcových měničů, nad nimiž trůní poměrně hluboko zapuštěný a mřížkou chráněný tweeter. Ze zadní strany přísně pravoúhlé skříně dýchá dokonce trojice bassreflexových nátrubků se zaoblením překvapivě poctivě i na vnitřní straně (to proto, že skříň je uvnitř rozdělena do tří komor, respektive horní dva měniče mají vlastní, oba basové mají vlastní a ta je průchozí příčkou spojena s komorou spodní). Terminály sedí v malé vaničce v počtu jediného páru.

Krom snahy využít účelně každou Korunu ve vývojovém a výrobním rozpočtu nemají nové Debut s těmi původními nic společného - všechny měniče i výhybka jsou nové. Zcela nový je tak i vysokotónový měnič, jehož kopulka o standardním průměru 2,5 cm je z neméně standardní měkké tkaniny. Má nicméně propočítaný zvukovod a poměrně výrazný závěs, takže by neměl trpět nežádoucími odrazy od hran ozvučnice.

Středům i basům jsou v této třípásmovce věnovány stejné membrány - krom zmiňovaného průměru 16,5 cm mají membrány kónický tvar, jsou vyrobeny z tkaného aramidového vlákna a jejich magnetický systém je odvětrávaný pro lepší chod.

Třípásmový systém je dělený frekvenční výhybkou na úrovni 90 a 2 200 Hz - zejména fakt, že spodní woofery pracují jen v tak malém rozsahu je dosti atypický. Na druhou stranu, výrobce deklaruje pracovní rozsah 39 - 35 000 Hz (nicméně bez specifikované tolerance). Jmenovitá impedance činí 6 ohm, přičemž charakteristická citlivost by měla být 87 dB / 2,83 V / m.

Sloupek Debut F6.2 jsme poslouchali v prostorách pražského studia AV Center, kde jim společnost v roli zdrojů signálu dělal Accuphase DP-430 nebo třeba Elac Miracord 50, signál zesiloval Primare I25, Accuphase E-470 nebo McIntosh MA252 a porovnávalo se s Audiovector QR5 nebo Vivid Audio Kaya 25. Propojeno bylo kabely Cardas Parsec a phono kabelem Nordost Heimdall 2, pevné napájení zajišťoval Accuphase PS-530.

Od dostupných a ne úplně velikých sloupků možná neočekáváte žádný obří bas, nicméně Debut F6.2 jsou mile snaživé - robustní hlubokou linku v "No Sanctuary Here" Chrise Jonese ("Vinyl Classics Vol. 2" | 2014 | stereoplay | 03-14) zvládly reprosoustavy s (minimálně na svou cenovou třídu) překvapivou kontrolou a spořádaností. Je to spíše audiofilský, decentní, přesný a čistý, konkrétní bas, ne mručivě objemný a mohutně temný, ale je ho i ve větší místnosti právě tak akorát. Bas je vlastně v dobrém slova smyslu jednoduchý, kontrola je velmi slušná a nemáte pocit, že by Elac zkoušely něco předstírat.

Tato velmi slušná čistota a transparentnost přetrvávají i ve středním pásmu - zpěv Sophie Zelmani v "How it feels" ("Dali CD Vol. 3" | 2012 | Dali | 280939) byl trochu "na tělo", pěkně živý a ve své autenticitě také nijak nezjemňoval sykavky nebo jiné lehké nectnosti. Střední pásmo zní energicky, snaživě a přitom je ale audiofilsky uspořádané, utažené a prostě realisticky čisté . Je tu i pěkná pevnost a vůbec jsou Elac v dané třídě prostě excelentně čisté a autentické - je až překvapující, jak čistý může v této třídě zvuk být.

Zřetelnost a jasnost je přítomná též na nejvyšších frekvencích. Cinkot činelů v "Hello Dolly" Jerryho Hermana ("Jazz Masters Vol. 4" | 2017 | STS Digital | STS-6111166) byl mimořádně realisticky pojatý a v kategorii do 30 000,- se s čistotou, detailností a celkovou uvěřitelností může sotva co měřit. Výšky jsou jadrné, znělé a čisté, aniž by to ale provázel nějaký umělý "lesk" nebo pocit přehnanosti. Reprodukce se nevyžívá v žádných analytických mikrodetailech, ale na druhou stranu je tu pocit parádní vyrovnanosti a pocit, že všechno má své místo.

V "Kote Moun Yo?" Markuse Schwartze a Lakou Brooklyn ("System Solution" | 2019 | Nordost) byly perkuse živé a tepající, pevné a úderné a přes jistý náznak suššího podání cítíte, že Debut F6.2 se nijak nekrotí a nabízí živost, která je nad standardy dané cenové kategorie. Zvuk má přeci jen trošku menší tělo, ale oč precizněji je reprodukce "zarovnaná", tím více důrazu se třeba právě u perkusí dočkáte, aniž by se ztratila ona audiofilská nepřehnanost.

Zvuk bez přehánění, předstírání a zabarvování vám také zprostředkuje velmi solidní analytický vzhled do nahrávky. V "Nativity Carol" Johna Ruttera ("First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) byla pěkně čistě a přesvědčivě podaná atmosféra, reprosoustavy ukazují lecjaké jemné detaily jako je šustění papíru nebo zavrzání dřevěných lavic, i přibrukování varhan tu (s jistým limitem objemu, pochopitelně) je slyšet. Zpěvákům je už poměrně dobře rozumět, zvuk je velmi čistý a uspořádaný. Je to pevnější a čitelnější reprodukce, než by cenovka slibovala.

Nástroje ve Stingově "Englishman in New York" ("Die Perfekte Räumlichkeit" | 2010 | stereoplay | 10-10) byly dobře oddělené, všechno mělo své solidně definované místo v pravolevém směru. I proporce nástrojů jsou solidní a tím prostě máte pocit celkové zakotvenosti a plasticity. Na zaplatitelnou třídu je to působivě organizované.

"Má Vlast" Bedřicha Smetany v podání London Symphony Orchestra možná nebyla tak plná, nicméně energii orchestrální hudby předávají Debut F6.2 s přesvědčivou lehkostí a pořádkumilovností, je tu důraz a je tu čistota dostatečná pro to, abyste se v hudbě vyznali. Je to po všech stránkách "usazené" a nic nepředstírající, decentní a přesto příjemně poslouchatelné.

Trochu vizuálně a materiálově jednoduše (nebo spíše účelně) pojaté sloupky z dílny Andrew Jonese splňují všechna očekávání, která můžete realisticky v této cenové třídě mít. A také nesou rukopis svého autora - to jest jsou spořádané, mimořádně vyrovnané a realistické tak, jak to jen technologie dostupné pro tuto cenovou hladinu dovolují. Pokud tak hledáte reprosoustavy, kde je soustředění na kvalitu zvuku prvořadé, kde je nejvyšší metou největší možná autenticita a kde se hraje na precizní frekvenční vyrovnanost a maximální věrnost signálu v maximálně neutrálním ladění, pak jsou Debut F6.2 ideálem pro vás. Je to ztělesnění audiofilského ideálu o maximálně autentickém zvuku v rozumné cenové třídě.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE + WATERFALL

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi vysokotónovým a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, středně velké plochy sedaček, vysoký strop,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Na svou cenovou hladinu nabízí Debut F6.2 vlastně mimořádně vyrovnané frekvenční pásmo a zejména od mety 400 Hz výše mu nelze vyčíst vůbec nic. Propad na 140 Hz a následný peak na 280 Hz jsou způsobené či minimálně značně zdůrazněné konkrétním místem v prostoru. Nástup v plné síle je vidět na úrovni 50 Hz, snad jen vysokotónový reproduktor se svou energií mírně ustupuje od nějakých 15 000 Hz. Celkově jsou ale Debut F6.2 ve své třídě mimořádně vyrovnané.

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Sedlo na impedanční křivce naznačuje naladění bassreflexu na hranici 50 Hz, nejníže pak klesá na nějakých 6 ohm, jinak ale dosahuje daleko nad 10 ohm. Na úrovni 150 Hz je patrný lehoulinký náznak rezonance, nicméně v tak maličkém měřítku, že nemá šanci jakkoliv ovlivnit reprodukci. Jinak jsou křivky naprosto čisté a spořádané. Chování Debut F6.2 je vynikající i z tohoto pohledu, tím více v dané cenové třídě.

Waterfall

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 24 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ příkladně vyrovnaný zvuk

+ energie

+ příjemně hluboký bas

+ velmi dobrá transparentnost v rámci třídy

ZÁPORY

- vzhled je stále trochu jednodušší

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: AV Center | www.avcenter.cz 

DOVOZCE: BaSys CS | www.basys.cz 

fSdílet

Tweet