Ačkoliv ideálem zesílení signálu je teoreticky předzesilovač a dva (čtyři, šest, osm...podle potřeby) jednokanálových koncových zesilovačů, z praktických (prostorových a finančních zejména) důvodů opanovávají svět ovšem zesilovače integrované. Jednou z ikonických značek zesilovačů je rozhodně i japonský Accuphase s bezmála padesátiletou tradicí. Pomineme-li model E-650, který ocení díky práci ve třídě A spíše fajnšmekři, je nejvýše postaveným a nejsilnějším integrovaným strojem v katalogu model označený číslem 470.
Čtyřstovková řada velkých a výkonných integrovaných zesilovačů odstartovala modelem 405 už v roce 1989, ale současnou podobu (s křivkami a řešeními pochopitelně aktualizovanými podle aktuálních trendů a úrovně technického vývoje) dostala až s modelem 406 v roce 1993. Od té doby najdete u těchto kompaktních "elektráren" masivní zlatý čelní panel, podle kterého jakýkoliv Accuphase neomylně identifikujete, vybavený sklápěcím krytem, za nímž je plejáda nastavovacích prvků.
Accuphase E-470 patří mezi velké stroje - 24,5 kg hmotnosti ještě není tak úplně moc, ale šířka 46,5 cm, výška 18,1 cm a hloubka 42,8 cm jsou nepřehlédnutelné. Stejně jako celkové estetické ladění přístroje, které ctí tradici táhnoucí se až do doby založení značky v 70. letech.
Centrem všeho dění je černý obdélník vprostřed čelního panelu a v něm kolem tyrkysově zářícího loga výrobce rozprostřené prvky - vlevo a vpravo nevelké, ale atraktivní "budíčky", neboli ukazatele výstupního výkonu, uprostřed digitálně vyčíslená nastavená úroveň hlasitosti a ve spodní řadě všelijaké informativní diody, upozorňující na všemožná i nemožná nastavení (a že jich E-470 má hodně).
Po levé a pravé straně tohoto bloku s informacemi se nachází dva kruhové ovládací prvky, masivní bloky hliníku s úžasně olejovitým, mechanicky bezchybným chodem. Ten je důležitý zejména u regulace hlasitosti, ale ani u výběru vstupů není nepříjemný. Nezakrytované pak na čelním panelu zůstávají ty důležité prvky - sepnutí atenuátoru, který okamžitě provede ztlumení o 90%, výstup na sluchátka a spínací tlačítko. Ono víc v podstatě nepotřebujete.
Pokud snad ano, stačí vyklopit mohutný a téměř snad neprůstřelný kryt - za ním je ovládání tónových korekcí, vyvážení kanálů a další běžné funkce (přepínání aktivních reproterminálů, volby funkce a osvětlení měřáků, atd.), ale i pár méně běžných - třeba možnost zapnout monofonní reprodukci, možnost otočení fáze signálu nebo sepnutí D/A převodníku, který lze dokoupit stejně jako MM / MC předzesilovač jako dodatečný modul, který stačí zasunout do připraveného slotu na zadní straně.
Tam je krom míst na tyto dvě dodatečné desky ještě pět sad linkových analogových vstupů v podobě RCA konektorů, vstup a výstup určený pro monitoring signálu (nahrávání, chcete-li), regulovaný výstup pre-out a přímý vstup do koncových stupňů power in (vše jako cinche). Dvě sady analogových vstupů mají symetrickou XLR podobu, stejně jako je tu XLR pre-out i power in. U symetrických konektorů lze měnit polaritu pinů pro maximalizaci kompatibility mezi přístroji. Výstup zesíleného signálu pak zajišťují zdvojené svorky, tak robustní, tak dobře utažitelné a tak velké, jako jen na málokterém zesilovači.
To zásadní je ale uvnitř - obvodová řešení jsou prý převzatá z modelů C-3800 a A-200, které si firma nadělila ke 40. výročí. Základem je masivní pečlivě zapouzdřený toroid a napájecí zdroj vybavený opravdu velkými filtračními kondenzátory s celkovou kapacitou 80 000 uF, tato část zabírá téměř celý střed stroje. Všechny sekce zesilovače jsou pečlivě odstíněny masivními hliníkovými přepážkami. Úplně vpředu najdete desky s AAVA systémem regulace hlasitosti - jde o 16 proudových přepínačů s 65 536 možnými kombinacemi. Proudově-napěťové převodníky pracují ve dvou paralelních blocích a jejich signál se následně ještě kontroluje pomocí procesoru, takže přesnost regulace hlasitosti je výjimečná a navíc nesmírně jemná. Vše probíhá v analogové doméně.
Výkonové stupně jsou pak po obou stranách zmíněného toroidu, namontované na masivních chladičích, dotýkajících se hliníkových bočnic, kterým dále předávají teplo. Použity jsou na každém kanálu tři páry komplementárních MOS-FET tranzistorů Toshiba v push-pull zapojení. Rozložení obvodů je tu plně symetrické a pracuje s technologií MCS+ (jde o paralelní vedení signálu a jeho následný součet pro odstranění maximálního množství šumu).
Zesilovač umí dodat velmi solidních 180 Wattů do 8 ohm, respektive 260 Wattů do poloviční zátěže. Celkové harmonické zkreslení nepřekračuje 0,05% (4 až 16 ohm od 20 do 20 000 Hz), intermodulační 0,01%. Tlumící faktor je pak oproti předchozím generacím výrazně vyšší - už solidních 500. Ačkoliv zesilovač pracuje ve třídě A/B, jeho otevřenost směrem do třídy A naznačuje spotřeba 93 Wattů "naprázdno" a 611 Wattů při plném výkonu.
Nejvyšší "neáčkový" integrovaný zesilovač a zároveň kandidáta na nejvýhodnější nákup z porftolia Accuphase jsme poslouchali v rámci několika dní a několika poslechových seancí v poslechové místnosti dovozce, kde mu dělala společnost zejména další firemní elektronika, ale nejen ta - hrálo se s CD Accuphase DP-430, SACD Accuphase DP-560, proti integrovanému zesilovači Accuphase E-270 a dělenému modelu C-2450 / A-47. Z ostatních komponentů jsme ve stejných sestavách poslouchali třeba ještě Burmester 082 nebo set Creek Evolution 100A / Evolution 100CD. Poslech probíhal na reprosoustavách Tannoy Legacy, KEF Reference 5 a také KEF Q150 a KEF Q350. Propojeno bylo kabely Nordost - Tyr 2, Heimdall 2, Frey 2 nebo Valhalla 2.
Integrovaný "silák" E-470 nabízí už solidní výkon a co víc, jeho výkony nezůstávají jen na papíře. Tak jako u ostatních soukmenovců i u poslechu E-470 si musíte dát načas a trochu ho zahřát pod signálem - 30 minut je fajn, asi jako když necháváte vydýchat lahev vína. Pak se vám odvděčí parádní sebejistotou už od nízkých tónů, jejich velkolepý příval v Zimmerově "Wheel of Fortune" ze soundtracku k "Pirátům z Karibiku - Truhle mrtvého muže" (2006 | Walt Disney) zvládá zesilovač s nadhledem, netechnicky, basy jsou tu mohutné, razantní, valí se jako poddajná, pružná, přitom však pevná a konkrétní temná stěna, vrznutí kontrabasů je burácivé, je tu spousta barev, zvuk je různorodý a autority má na rozdávání. A přitom všem je to vlastně měkce kultivovaný přednes klasického střihu. Je to nesmírně příjemné a chce se vám říci až luxusní.
Pokud v něčem přístroje Accuphase opravdu excelují, je to jejich schopnost vkusně podat detail bez jeho technicistního cizelování a akcentování - Tom Jones v "Did trouble me" ("Praise & Blame" | 2010 | Island Records) byl tak "blízko". E-470 jeho vokál přenesla se stejnou elegancí a bohatostí jako E-270, jenže precizněji, zřetelně přesněji a s nádherným, vysloveně nádherným prokreslením. E-470 už hraje s tou plně high-endovou opojnou čistotou, nabízí skvěle vystižené polohy hlasu a servíruje jej jako až hmatatelně hmotnou entitu v prostoru. Tak plný, tak samozřejmý hlas je komplexní a muzikální nenásilnost, s níž zesilovač vystihuje všechny jeho stránky nelze popsat jinak než jako plně dospělou. To je - v dnešní době hypertrofovaných cenovek - s ohledem na pořizovací cenu věc, nad níž srdce zaplesá.
U nejvyššího pásma - konkrétně u činelů v "Crying" Jamese Blood Ulmera ("Live at the Hayerischer Hof" | 1994 | In+Out Records) - se držel i Accuphase E-470 tradice svých současných souputníků. Slaďoučký a hlaďoučký tón možná na první chviličku působí až trochu přičesaným dojmem, ale ani tady neschází uhrančivý detail a ani tady není nouze o onen luxusní a dospělý pocit, prolínající se celým frekvenčním spektrem. Činel byl o krůček více vzadu, neakcentovaný, ale ani ve své pozici nepostrádal snadnou čitelnost, separaci jednotlivých cinknutí a v hutném zvuku se našlo dost prostoru pro dlouhý, lehoulinký dozvuk.
Na poměry integrovaných zesilovačů nabízí E-470 zátah již pěkně odspodu - možná není nejdravější, jeho uvolněný a neuspěchaný, zralý charakter nicméně má dost síly a dost důrazu, aby švih paliček dopadajících na blány velikých čínských bubnů v "Earth Drums" v podání He Xun-Tian ("Paramita" | 2002 | Wind Music) vzbudí právě takový důraz, že pod vámi už začíná poskakovat sedačka a má to, slušně řečeno, razanci jako prase. Zesilovač drží signál pevně v rukou už od tichoučké poslechové hladiny a už v nízkých úrovních máte pocit, že hudba dýchá. Dynamicky nemůžete proti E-470 říct křivého slova a zejména s přihlédnutím k jeho integrované koncepci jsou jeho dynamické limity posazené víc než komfortně vysoko.
Accuphase E-470 ale i přes svůj (poměrně) vysoký výkon a klidnou sílu, s níž prostě hudbu již protlačí do prostoru, umí být i delikátně jemný. Je zvláštní, k jak jemným detailům se umí komponenty Accuphase současné generace propracovat a to zároveň aniž by se tím jakkoliv ostentativně chlubily - detail je nesmírně přirozený a přitom je třeba "My Right Eye" od Laurie Anderson ("Homeland" | 2010 | Nonesuch) nádherně rozpracovaná ve všech vrstvách. Skladba, která stojí na vokálu a komplikovaně konstruovaném pozadí z minimalistických syntetických zvuků často vyzní až jednoduše právě proto, že pozadí je jaksi jednolité. E-470 nicméně pečlivě propracoval, vykreslil každý jeden syntetický zvuk, dal mu sílu i pozici relevantní v kontextu celé skladby a vlastně to všechno dávalo nádherný mnohovrstevnatý smysl. Jeden každý zvuk sebevědomě zařezává, každý z hlubokých tónů má svou barvu a organizace je...no...prostě přirozená.
Zesilovač zvládl stejně nonšalantně předvést i prostor hudební scény v "Coal" Michaela Penna ("Free-for-all" | 1992 | BMG Music). Proporčně velký, dýchající a plastický zvuk měl fantastickou šířku doslova ode zdi ke zdi (a snad až ještě dál), hudba byla oproštěná z hmoty ozvučnic a bezešvě spojitá v pravolevém i předozadním směru. Preciznost lokalizace nástrojů a množství vzduchu kolem nich patrně souvisí s onou nenásilnou a přitom výjimečnou detailností, kterou E-470 nabízí. Řekli-li bychom, že je to holografické, asi bychom pocit popisovali příliš technickým termínem - jak to tedy vlastně nazvat? Realita? Vlastně ano, skoro realita...
Accuphase E-470 pak zvládl neztratit grácii a šmrncovní samozřejmost i v disko "Deeply Disturbed" od Infected Mushroom ("Converting Vegetarians" | 2003 | YoYo Records). Muzikálnost, plnokrevnost, samozřejmá plynulost, tah od spodních tónů... Hudba prostě protéká skrze měniče do prostoru, energicky a přitom klidně, respektive s nadhledem.
Integrovaný zesilovač Accuphase E-470 má svébytný design, ale estetika s kořeny v 70. letech vlastně (snad i díky cyklické platnosti estetických hodnot) funguje i dnes, byť to rozhodně není současný ikonický design ve stylu Burmesteru a dalších. Pokud ale vaše oko podobu E-470 snese, není čeho dalšího se bát - zpracování je nad standardem třídy i konkurentů, je to bytelný stroj, dávající pocit hodnoty už po doteku. Výbava a až trochu starosvětsky široké možnosti nastavování tvoří také velice zajímavý mix, ze kterého ještě o kus dále ční extra kvalitní a jemná regulace hlasitosti. To důležité je ale rozhodně zvuk, který nelze popsat jinak než jako dospělý, výjimečně prokreslený a plastický, nádherně muzikální a s nadhledem kontrolující všechny aspekty reprodukce "od podlahy po strop". Zažít E-470 je jako užívat si libovolnou jinou zábavu pro dospělé - potřebujete nějaké ty zkušenosti, potřebujete čas a potřebujete se uvolnit, abyste si to mohli opravdu užít, protože to není prvoplánově efektní zvuk. Jinak je to ale úžasně vyvážený stroj, jehož zvuk je nakažlivě "normální" a v kontextu dnešních raketově stoupajících cen to všechno dostanete za nesmírně racionální cenu.
Kč 220 900,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/zesilovace-integrovane/1565-accuphase-e-470#sigProId153637b4c1
--- --- --- --- ---
KLADY
+ prvoligová kvalita výroby
+ výjimečně (a přitom neukřičeně) detailní přednes
+ starosvětsky široké možnosti nastavení
+ jedna z nejplynulejších a nejjemnějších regulací hlasitosti na trhu
+ už velmi plnokrevná dynamika
+ nakažlivá muzikálnost
ZÁPORY
- nic moc, takhle má vypadat zábavný a muzikální integrovaný zesilovač
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz