Prémiová audio kabeláž je možná z pohledu mnoha audiofilů „bižuterií“, do které rozhodně nemusíte investovat, ale když už máte perfektně sladěnou sestavu, zanedbávat kabeláž (což není nic jiného, než další vodivý prvek v cestě elektrického signálu, takže proč by na rozdíl od těch ostatních vliv mít neměl, že?) se zdá být trochu škoda. Velmi prémiové modely nabízí švédská značka Jorma, založená panem Jormou Koskim v Göteborgu roku 2001, aby se roku 2016 obchodně vnořila do výrobce reprosoustav Marten.
Zajímavostí je, že po celou tu dobu fyzicky vyrábí kabely pouze jeden jediný člověk, technik Bert Jansson, což prý zaručuje dokonalou kontinuitu v kvalitě výroby i zvuku, neb vše vzniká stále naprosto stejným postupem. A že to je něco práce, v nabídce značky Jorma jsou totiž nižší desítky modelů v nějakých šesti řadách plus pár modelů „mimo série“.
Zhruba prostřední úroveň nabídky zastupuje série Origo, prý vlastně trochu zjednodušené provedení top modelů série Prime a série, o níž první zmínky najdete zhruba nějakých 15 let zpátky (je to tedy stálice nabídky). K dispozici jsou napájecí kabely, signálové kabely (RCA i XLR) a reproduktorové kabely včetně verze v podobě propojovacích můstků.
Esteticky jsou prakticky všechny podoby kabelů Origo velmi decentní. Černým opletem tu a tam prokvétá stříbřitý odlesk, konektory jsou bytelné a solidní, ale nijak přehnané. Nejvýraznějším designovém prvkem jsou dubové bločky, podle kovových destiček a symbolů na nich poznáte také doporučený směr vedení signálu.
Jorma příliš nerozvádí to, jak své kabely konstruuje. Neříká nic o exotických materiálech nebo technologiích, nevypráví kdovíjaké příběhy o geometriích a podobně. Nenápadně naznačuje, že svou dráhu začali vývojem optimálního stínění a dost možná tedy tam leží jejich hlavní odlišnost.
Všechny kabely v řadě Origo jsou v teflonové izolaci a používají vodiče z čisté mědi – velmi čisté, popravdě, dosahující na 99,999999%. Průřez je složen z jednotlivých vodičů po 0,5 mm2, mezi nimiž najdete filtry z keramických vláken. Celý kabel drží pohromadě v trubičce z polyethylentereftalátu, přičemž stínění má na starosti vrstva pocínované mědi, Jorma udává celkový průřez 4 mm2 a účinnost proti radiofrekvenčnímu a elektromagnetickému smogu prý 97%.
O moc víc informací Jorma nesdílí. Nicméně dozvíte se, že v reproduktorovém kabelu je průřez 2x 3 mm2 (neboli 6 vodičů), u XLR kabelů 3x 0,5 mm2 (tedy 3 vodiče) a v RCA kabelech 2x 0,5 mm2, což logicky znamená dva vodiče. Konstrukce napájecí verze není nikde popsána.
Kompletní sadu kabeláže signálové, napájecí a reproduktorové z řady Origo jsme zkoušeli na hlavní redakční sestavě Métronome DSC / Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR / KEF Blade One Meta a to proti mixu kabelů Nordost Valhalla 2, Nordost Heimdall 2, KrautWire Super Symetric Gold a VYDA Laboratories ORION.
Standardní redakční set kabelů má ve svém rejstříku přeci jen trochu snaživější projev, jaksi mírně přišlapují plyn a dodávají špetku „jiskry“ – po výměně kompletní signálové cesty za modely Origo se ale v místnosti rozhostil úchvatný klid, taková bohatá harmonie a až sametově laskavá atmosféra. Jako kdyby kabely podpořily mohutný a šťavnatý zvuk Métronome a usnadnily promlouvání velmi přirozené elektroniky Norma. Páni… Bas v „Glem ikkje“ Kari Bremnes („Det vi Har“ | 2017 | Strange Ways | WAY 309) byl skvělý. Plný, měkce poddajný v souladu se svým originálním naturelem a ve správných místech hluboký a temný jako noční propast. Reprodukce je elegantní, barevná a systém má najednou významně lepší kontrolu a zároveň i objem těla. Síla a dynamika jsou též excelentní, velmi zábavné a hluboké tóny zábavně muzikální.
Nebo vezměte poměrně klidnou, o vlastních pocitech vyprávějící „Feeling Like Myself“ Alyssy Coco a její kapely Roses & Revolutions („Midnight Monsters“ | 2021). Nahrávka není nijak high-endová, občas má nějaký tón tendenci lehce skřípnout, ale s Jorma Origo jakákoliv tvrdost mizí a zbude náramně harmonický, plnotučný, barevný zvuk. Je to sametové hlazení po duši, aniž by však jemná elegance něco zakrývala. Velká, otevřená samozřejmost a úžasná plynulost mění zvuk systému tak, jak jsme ho doposud vlastně nikdy neslyšeli – zejména z pohledu vnitřního souladu a „tekuté krásy“. Je tu samozřejmě spousta detailů, čistota, přes onen jistý pocit doteku sametu je rozhodně všeho víc, než s běžným redakčním „klubkem drátů“.
Výšky v „Beauty Queen“ od Roxy Music („For Your Pleasure“ | 1999 | nahráno 1973 | EG | 0724384744922) mají občas tendenci k říznějšímu stylu a propojení systémem kabelů Origo je nesmírně zkultivovalo. Jako kdyby tu ubylo nutkavosti, zato přibylo elegance, zároveň tu však bylo mnohem více odstínů a nuancí. Kovové zvonění je mnohem přirozenější, suverénně zřetelné a přesto nijak zdůrazňované. Vše se pocitově znamenitě uklidní, „srovná“ a získá běžně neslýchanou organičnost. Možná ne suše věcnou a civilní, ale za každých okolností krásnou.
V Debussyho „Assez vif et bien rythmé“ ze „Smyčcového kvartetu, op. 10“ (Carmina Quartet | 1992 | Denon | CO-75164) jako kdyby se po přepojení kabelů na Jorma Origo rozpustila jakákoliv známka techničnosti a mechaničnosti, zůstal zvuk šlapající měkce a s velkou váhou. Mikrodynamika možná nemá švih jako šlehnutí biče, ale přesto působí velice přirozeně, ochotně, není to dramatická údernost, ale bohatá, šťavnatá plynulost. Zvuku je prostě hodně, obtéká vás a zalévá – přitom pohodově kontrolovaný. Jemné tóny jsou delikátně šeptavé a když se do toho čtveřice hráčů opře, pocítíte to snadno a bohatě. Origo, zdá se, poctivě ukazují charakter jednotlivých částí řetězce a nechávají je plně vyplout na povrch.
Velmi zajímavé je podání detailů a rozkrytí nahrávky systémem, v němž signál proudí přes Jorma Origo. Housle Julie Fischer, která skutečně „maká“ při přehrávání Paganiniho efektní „No. 1 in E major“ z cyklu „24 Caprices“ (2010 | Decca | 0028947822745), byly obklopeny skvělým množstvím vzduchu, plasticky vykreslené a přitom tak krásně, nádherně nenásilné, zvuk plyne naprosto bez nucenosti a tlaku. Je to šarmantní reprodukce, ale se vším všudy, dalo by se říct. Dokonce bez problémů vnímáte, odkud ten který tón jde, jako byste viseli ušima na špičce snímacího mikrofonu.
Bravurní bylo též podání prostoru nahrávky „Indigo Dreamscapes“ Jacka DeJohnetta, Pata Methenyho, Herbie Hancocka a Davea Hollanda („Parallel Realities Live…“ | 1993 | Jazz Door | JD 1251/52) z jednoho z nejzábavnějších jazzových koncertních záznamů, co známe. Super homogenní scéna je měkce nenásilná a přesto naprosto určitá, usazená, přehledná a vše se propojí tak, že reprosoustavy naprosto zmizí z vaší pozornosti. Vše se zdá být organizované způsobem, který se špatně popisuje technickými termíny, prostě protože je to naprosto nemechanický zvukový projev, určený jen a právě vaší sestavou a nahrávkou.
Není skutečně jednoduché vtělit do slov záživnost, s jakou se hudba na naší sestavě díky Jorma Origo kabelům poslouchala. Jako kdyby v „The Logical Song“ od Supertramp („Breakfast in America“ | 2010 | nahráno 1979 | A&M | 0600753304372) všechno nejen uklidnilo, ale současně také otevřelo a získalo šmrnc. Jakmile se začnete soustředit na jednotlivosti, vlastně to úplně nejde, protože hudba vás naláká zpět k celku, k podstatě a ke svému obsahu, ne formě. Najednou je snadné strávit poslechem naprosto libovolný čas, nic vás netlačí, je to naopak nesmírně komfortní a přesto se nezdá, že by tomu něco chybělo i z technické stránky.
Kabeláž Jorma Origo se nezdá být kdovíjak výjimečná, možná snad ony dřevěné válečky po cestě ukazují na jistý luxusnější prvek, nebo přesné a čisté zpracování, ne nápadné, ale hodnotné podtrhuje fakt, že to není průmyslová mainstreamová kabeláž. Nicméně po zapojení do sestavy přichází teprve to, čím si ospravedlníte nemalou pořizovací cenu. Použijete-li totiž celý set, jako kdyby si vaše sestava vydechla a pak se znovu zhluboka nadechla – hudba je krásná, uvolněná, naprosto nenucená, i horší nahrávky jsou muzikální a přesto je tu spousta informací, není to líbeznost, která by něco „rozmazávala“, ale naopak otevírá brány potenciálu vaší sestavy. Nemůžeme říct, že bychom kdy potkali kabely s právě takovým charakterem, který nabízí Jorma Origo. Jestliže jste se svou sestavou v adekvátní relaci (což je dost možná jediný limit, který stojí za to zvažovat) a chcete získat maximum muzikálnosti, barevnosti a přirozenosti, jsou modely Origo skutečně skvělou cestou k hudební zábavě.
Kč 182 500,- - 2x 1 m – reproduktorový kabel (52 500,- Kč za další metr na každé straně)
Kč 125 000,- - 2x 1 m – signálový kabel XLR nebo RCA (45 000,- Kč za další metr na každé straně)
Kč 52 500,- - 4x 15 cm – propojovací můstky pro reprosoustavy (17 500,- Kč za dalších 10 cm na každé straně)
Kč 80 000,- - 1,5 m – napájecí kabel (20 000,- Kč za další metr)
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/kabely-reproduktorove/5374-jorma-origo#sigProIdb6977689f9
--- --- --- --- ---
KLADY
+ velmi snadno se s nimi manipuluje a mají pevné kontakty
+ kvalitní zpracování
+ krásně harmonický přednes bez jakékoliv technicistnosti
+ schopnost podtrhnout muzikální bohatost
ZÁPORY
- snad jen, že cena je věru high-endová
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: RP Audio | www.rpaudio.cz