Skotští Tannoy jsou svébytnou značkou, k jejíž produkci snad nemůžete mít neutrální vztah. Příběh Tannoy se táhne zpět až do roku 1926, kdy firmu založil v Londýně Guy R. Fountain, aby ji za 2 roky dal dodnes platný název dle materiálů, které nejčastěji zpracovával (TANtalum / Lead allOY). A byla to pak 30. léta 20. století, která Tannoy zavedla do světa audio systémů - rok 1947 pak přivedl na svět Dual Concentric systém, tedy myšlenku, na níž svou produkci firma staví dodnes.

Dnes Tannoy sídlí ve Skotsku a je součástí skupiny MUSIC Tribe, v jejímž čele stojí Uli Behringer a která se soustředí spíše na profi audio. Ani to nicméně nebrání Tannoy vyrábět high endové reprosoustavy - jejich nejnovější kreací je série Legacy, sestávající ze tří modelů a navazující na stejně koncipované a podobně / stejně pojmenované modely ze 70. let.

Eaton

Základním stavebním kamenem série Legacy je regálový model Eaton. I když regálový... 20 kg vážící ozvučnice o vnitřním objemu 30 litrů je opravdu robustní a s výškou 53,8 cm, šířkou 37,6 cm a hloubkou 25 cm patří rozhodně k tomu většímu, co si na stojan můžete postavit.

Estetika všech tří modelů nezapře své čtyři dekády staré předchůdce, zejména s nasazenou hnědou krycí mřížkou (nebo u vyšších modelů vícero mřížkami), kolem níž kouká kus černé plochy trochu zapuštěného čelního panelu. "Vintage" je asi to správné slovo, které design této řady popisuje.

Pointou konstrukce všech tří modelů je použití Dual Concentric systému a ničeho dalšího. Všechy modely mají také koncepci "vše vpředu". A u všech krom Dual Concentric měničů najdete též u spodní hrany panel, na němž je ve dvou řadách pětice otvorů a masivní šroub, kterým volíte kýžené nastavení. Nastavujete konkrétně chování vysokotónového měniče - v horní řadě jednu z pěti poloh energie (+3 > +1,5 > 0 > -1,5 > -3 dB), v dolní řadě jednu z pěti poloh strmosti výhybky (+2 > 0 > -2 > -4 > -6 dB).

Při pohledu zezadu objevíte jen černou plochu zadního panlu a v něm vsazený štítek (velmi podobný u všech modelů). Na štítku jsou dva páry velmi pěkných terminálů WBT a jeden navíc - ten slouží, jak je už Tannoy zvykem, k zemnění.

Puristicky pravoúhlý kabinet je vyrobený z dřevotřískových panelů tloušťky 1,9 cm, povrch je pravá ořechová dýha (černé části vpředu a vzadu jsou pochopitelně umělé), vnitřek je řádně vyztužen příčnými žebry z překližky a kombinace několika různých materiálů v místě styku měniče s kabinetem zajišťuje téměř ideální absorpci nežádoucích vibrací.

Základní model Eaton je osazený 10" koncentrickým měničem s dvojitým bytelným závěsem, nad měničem se otevírá dvojice bassreflexových nátrubků. Středobasová část má membránu z papírové drti a v pohonném ústrojí cívku o průměru 5,2 cm. Přímo v ose se pak nachází kopulka tweeteru o průměru 3,3 cm ze slitiny hliníku a hořčíku.

Eaton pracují v rozsahu 40 - 30 000 Hz (+/- 6 dB), mají vyšší citlivost 89 dB / W / m a impedance je 8 ohm. Výhybka je nastavena na 1 200 Hz.

Cheviot

Střední model Cheviot v podstatě opakuje koncepci regálových Eaton, protahuje ozvučnici až na podlahu (takže má výšku 86 cm, šířku 44,8 cm a do hloubky jdou 26 cm, tedy skoro stejně jako Eaton) a bassreflexové nátrubky jsou pod koncentrickým měničem, ne nad ním. Vnitřní objem činí 58 litrů a váha reprosoustavy je 29 kg.

Možnost volby chování nejvyššího pásma (od 5 kHz výše konkrétně) pomocí trnů vpředu je identická, stejně jako pětice terminálů v zadní části.

Základem Dual Concentric měniče je 12" středobasový kónus z drceného papíru, cívka má pět průměr 5,2 cm. Tweeter je identická 3,3 cm široká kopulka z hliníku a hořčíku. I výhybka zůstává stejná, nastavená na 1 200 Hz.

Cheviot pracují ve frekvenčním rozsahu 38 - 30 000 Hz (+/- 6 dB), mají citlivost 91 dB / W / m a impedanci 8 ohm.

Arden

Nejvyšší model Arden je pak působivým kusem nábytku - 127 litrová ozvučnice váží 41 kg (materiály i styl jsou identické), zabere pak na výšku 91 cm, na šířku 60,2 cm a do hloubky 36,2 cm.

Bassreflexové porty jsou tentokrát tři a jsou úplně dole, tedy pod Dual Concentric měničem i pod "tabulkou" s nastavováním chování výšek.

Středobasový kónus má solidní průměru 15", materiál je opět drcený papír a opět je tu cívka o průměru 5,2 cm. I vysokotónový měnič je stejný - kopulka o průměru 3,3 cm z hliníku a hořčíku.

Výhybka je tentokráte posazeno o kousíček níž, na 1 100 Hz. Reprosoustavy pracují od 35 do 30 000 Hz (+/- 6 dB), mají citlivost 93 dB / W / m a impedanci 8 ohm.

Všechny modely mají možnost ucpat bassreflexové výfuky - po vyzkoušení jsme okamžitě zavrhli provoz bez nich. Konkrétnost, čitelnost a spořádanost reprodukce v "uzavřené" konfiguraci je o řád lepší, než při otevřených nátrubcích. Otevřenou verzi pak snad využijete v místnostech s podlahovou plochou společenského sálu na zámku či v podobně štědře dimenzovaných prostorách. Nebo samozřejmě tehdy, když chcete opravdu masivní příval basů a nevadí vám menší konkrétnost.

Celou řadu Tannoy Legacy jsme poslouchali v místnosti dovozce na vybrané elektronice včetně řady komponentů Accuphase - (SA)CD přehrávačů DP-430 a DP-560, integrovaných zesilovačích E-270 a E-470 nebo na děleném stroji C-2450 / A-47. Poslouchali jsme ale také třeba na integrovaném zesilovači Burmester 082, kterém dodával signál Lindemann musicbook:25 DSD. Ke slovu přišla ale i kombinace Creek Evolution 100A a Evolution 100CD. Propojeno bylo pochopitelně kabeláží Nordost - primárně řadou Valhalla 2, případně sérií Norse 2 (Tyr 2, Frey 2, Heimdall 2), kompletními napájecími řešeními (lištami, doplňky,...) - využívalo se prostě téměř vše, co Nordost od úrovně Heimdall 2 výše nabízí. Srovnávali jsme s KEF Reference 5, KEF Q150 či KEF Q550.

První "soutěžní" skladbou se stala "Prism" Charlieho Hadena ("American Dreams" | 2002 | Verve | 064-096-2). Malé Eaton vám nějaký ten bas předestřou, ale pocitově se ke slibovaným 40 Hz příliš nepodívají. Se zatlumenými bassreflexy se ale energie jakoby zkoncentruje a brouknutí se při vyšší hlasitosti objeví. Ač kontrabasu schází ta úplná tělesnost a objem (Eaton jsou prostě stále regálovky, byť větší), pocit hutnosti tu je, Eaton pak pěkně podávají barvu tónů.

Větší Cheviot pak zní téměř identicky, ale cítíte, že se jejich dosah do hloubky dramaticky zvětšil, kontrabas je tu téměř celý, mrouká a cítíte jeho přirozené teplo. Cheviot mají spíše uvolněnější prezentaci kontur, ale důraz a energie se jim rozhodně upřít nedá, stejně jako nadšení, s nímž se do reprodukce vrhají. Každý tón kontrabasu zarezonuje prostorem a dá vám pocítit robustnost instrumentu.

U velikých Arden bylo cítit, že se bez ucpání bassreflexů prostě do místnosti zvukově "nevejdou", přesto byste vzhledem k jejich stavbě možná čekali ještě větší rozlet v basovém pásmu. Naopak jsou ale Arden vlastně poměrně spořádané - objemově je zvuku hodně, kontrabas je veliký, podaný je ale vlastně s celkem pevnými, jistými konturami, spousta, spousta energie ve zvuku činí ze strun napnuté brnkající tětivy, které nebojácně vrhají temnou energii nejnižších oktáv do prostoru s již velkou sebejistotou a vášní.

Hlasy skupiny Fragile na a cappella nahrávce "Ain´t No Sunshine" ("Next Level" | 2010 | QStudio | 1617-002-2) nejmenší Eaton lehce ohladily na výrazně nahraných sykavkách (což rozhodně není nepříjmné), přesto je to právě střední pásmo, které je nejenergičtější, expresivně a výrazně přednesené, objemné. Jednotlivé vokály jsou velmi dobře oddělené, je to intenzivně energický zážitek, velmi živý, velmi agilní.

Větší Cheviot tím, jak přidají hlubší frekvence, objem a velikost, hlasy možná nejsou tak dominantní, ale přibude zároveň jakási soustředěnost a plastičnost, je to sytější a dospělejší, také klidnější. Není to tak energicky našlápnutý až živelný přednes jako mají Eaton, je ale citelně "lidštější" a přesto tu zůstává ona dopřednost a živost, která je nové sérii Legacy vlastní.

Největší Arden přidají ještě další vrstvu klidu, je to opět o kus dospělejší reprodukce, objeví se více detailů a hlasy se ještě více uklidní a zvětší, takže zvuk připomíná spíše koncert, než domácí reprodukci. Všechny tři modely se rozehrávají víceméně stejně lehce a všechny kladou důraz na to, aby zejména vokály zněly co nejsamozřejměji. Žádné z nich sice nejsou nějakými analytickými lupami, které loví ty nejjemnější detaily, na to jsou i v dané cenové hladině jiní konkurenti, nicméně to snadno kompenzuje ten zmíněný živoucí drajv.

Už v základním nastavení je výšek v "Coal" Michaela Penna ("The Dali CD Volume 4" | 2015 | Dali | 474 564 6) poměrně dost, činel je zvonivý, cinkající, barevný a jasný, má průbojnost a jadrnost, s každým zakrojením tónu cítíte chuť hrát. Nečekejte jemňoučkou analytičnost nebo předlouhé dozvuky, Eaton se nebojí důrazu a svižnosti, ale přesto zůstávají (pokud nesáhnete po "ukřičené" elektronice) nevulgární.

Také Cheviot umí řádně prosvítit nejvyšší frekvenční pásmo, jsou čistší než Eaton, ale stejně znělé, bohaté a pěkně vystihující kovový charakter činelu. Díky čistší reprodukci se tu objevuje další vrstva detailů, byť ani Cheviot nelze označit za analyticky hrající. Co do objemu, stojí tu za to pro dosažení vyrovnané reprodukce přitlačit na energii výšek alespoň o jeden stupeň, jinak má středobasový měnič slyšitelně více energie.

Nejvyšší Arden mají podobný, ale přeci trošku odlišný charakter nejvyššího pásma - jako kdyby tóny byly křehčí, audiofilštější a přitom i v základním nastavení jasnější (a není třeba korekcí), také jsou bez diskuse detailnější, objevuje se tu delší dozvuk a cinknutí zaznívá jaksi snadněji, lehčeji, ani při vysoké hlasitosti vás nekousnou.

Pokud je něco, co si na celé sérii Tannoy Legacy zaslouží pochvalu, pak je to rozhodně živost, výbušnost a dynamičnost, s níž se všechny tři modely pouští do reprodukce. Je jedno, že malé Eaton musíte v Gabrielově "Signal to noise" ("Miss" | 2003 | Realworld | 07243 595237 2 9) probudit vyšší hlasitostí, i jejich (relativně) kompaktní ozvučnice umí vyprodukovat důraz, buben v úvodu má objem a fyzičnost (i když je měkčí). Gradující závěr skladby s energickými ránami do bubnů ukáže na fyzikální limity velikosti, i tak ale patří Eaton v dané kategorii ke kompaktním řešením s velmi působivou dynamikou.

Větší Cheviot se umí nadechnout ještě výrazněji a hlavně přidají energii ve spodních oktávách, dodají nástrojům i zvuku jako celku na plnosti, na robustnosti a jejich fyzickým tlakem byste mohli zatloukat hřebíky. Navíc už také nemusíte otáčet volume tolik doprava, už poměrně potichu totiž dokážou dýchat. Líbilo se nám, s jakým odhodláním jdou Cheviot za signálem, jak entuziasticky a dynamicky předávají drama skladby.

Největší Arden pak samozřejmě mají dynamický potenciál ještě o kousek větší, ale nutno říci, že k jeho rozvinutí potřebujete tak 50 až 100 metrů čtverečních a dobrou akustiku - i ve výtečně vytlumeném poslechovém prostoru totiž bylo zvuku od určité hranice hlasitosti až moc. Pro zvýšení konkrétnosti a údernosti rozhodně, rozhodně doporučujeme použití ucpávek. Pokud ale odhlédneme od limitů prostoru, nabídly Arden obrovské proporce, mohutnost, výtečnou váhu a skutečně až koncertní razanci a dynamiku - Arden si za to nicméně řeknou o dobrý zesilovač a nejdou TAK snadno jako jejich nižší sourozenci.

Jak už jsme řekli, ani jeden z modelů řady Tannoy Legacy nepatří k analytickým nástrojům, vhodným k pitvě nahrávek - na to hrají Legacy příliš po svém. Nicméně ve středním pásmu není problém a obecně netechničnost a jakási živoucí autentičnost vyvažuje spíše standardní rozlišení. V "Dans Ma Rue" od Zaz ("Cabasse La Collection" | 2011 | SONY | 8869198262) vytáhly Eaton vokál do popředí, byla na něj upřena téměř vší pozornost a opět to bylo rozhodně blíže "live" než "studiovému" zážitku.

Ani Cheviot se nechovají jinak - nevypichují z nahrávky jednotlivosti, prezentují jí spíše jako jeden velký celek, dobře organizovaný, ale přesto spojitý. Je to právě takový ten zvuk, který dostanete na koncertě, kde také nepřemýšlíte nad jeho jednotlivými složkami (na dobře nazvučeném koncertě, nutno podotknout).

I v tomto ohledu se zdají být Arden "nejdál" - umí odprezentovat o kousek jemnější detaily, nebo je to možná jejich větším nadhledem, ale máte pocit lepšího oddělení jednotlivých detailů. Zaměření na celistvost nicméně cítíte i tady.

Co pak také všechny tři reprosoustavy umí (a dá se to celkem očekávat díky jejich koncentrické koncepci), to je podání prostoru. Je pravda, že poslechová osa Cheviot i Arden je poněkud níže než je zvykem a pro optimální podání stojí za to pořídit si nízké křeslo nebo se v něm alespoň příjemně rozvalit. Je také zvláštní, že Tannoy doslova vyžadují (a jinak prostě co do trojdimenzionálnosti nefungují) opravdu hodně velké vtočení dovnitř poslechového trojúhelníku a to tak moc, že se jejich osy kříží tak půl metru před vámi. Vypadá to dosti zvláštně, asi jako když vám levý kanál míří na pravé ucho a obráceně, ale funguje to.

Šíře scény v Rózsově "Theatrum Universi" ("Under My Spell" | 2009 | Pavián Records | PM0042-2) byla velmi solidní i při poslechu přes Eaton, scéna je veliká v pravolevém směru a má citelnou hloubku, není to holografická organizace, ale lokalizace je slušná a opět je to jako živé vystoupení, sázející na přehlednost v rámci celku.

I Cheviot po vhodném usazení (připravte se na natáčení téměř stupeň po stupni, dokud nevychytáte optimální poslechové úhly) nabízí přednes jako přes kopírák od výše popsaného - snad jen proporce se zdají být větší a zvuk jde samozřejmě více od podlahy a je plnější, nicméně co do prostorovosti je to stále stejné.

Arden pak k témuž charakteru přidají jakýsi pocit vzdušnosti, scéna je lehčeji přehledná a usazenější, zdá se. Je také větší co do šířky, což může samo o sobě přispívat k lepšímu pocitu lokalizace a organizovanosti. Ani tady nejde o technickou dokonalost, spíše o živelnost a živost.

Tannoy Legacy - a je jedno, zda jde o malý model Eaton, pro české poměry asi velikostně ideální Cheviot nebo opravdu mohutné Arden - mají své kouzlo, svůj charakter a dalo by se říct, že jsou svým stylem přednesu stejně individuální, stejně "jiné" jako svým vizuálním pojetím. Kompaktní Eaton jsou svébytně zábavné napříč žánry a jejich největší silou je akcent středů - potřebují ale řádně rozehrát a potichu jim to úplně nesluší. Na druhém pólu jsou rozmáchlé Arden, které si svou obrovitostí po fyzické i zvukové stránce přímo říkají o umístění ve mnoha desítkách metrů čtverečních, neb jinak se přeci jenom tak nějak dusí a neužijete si jejich koncertní obrovitost naplno. Jsou ovšem v charakteru o něco méně živelné, o něco dospělejší a klidnější, než oba níže postavené modely - jsou tak jednoznačně technicky nejvěrnější hudbě, ale řeknou si za to o vyšší výkony zesilovačů a hlavně o hodně, hodně, hodně prostoru. Nejlépe tak vlastně vychází střední model Cheviot, který by si zajisté zasloužil přízvisko "Zlatá střední cesta". Jednak je skladný skoro stejně jako Eaton se stojanem, jednak ale již nabízí basy a hutnost odspodu, nabízí slušnou organizovanost a i přes svůj osobitý zvukový charakter asi nejvyváženější přednes napříč frekvenčním spektrem, žánry a vůbec vším. Pokud tak vaše oko nalezlo zalíbení v jinakosti řady Legacy (protože jinak se o ni asi nebudete moc zajímat), dovolíme si doporučit sáhnout právě po střední verzi Cheviot...

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose tweeteru a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, nadstandardním zatlumením velkým množstvím absorpčních i difuzních prvků Sonitus Acoustic. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny co nejdále od stěn.

Arden

Na naměřené křivce je celkem dobře vidět, že chování Dual Concentric měniče není studiově rovné, na druhou stranu citelnou energii vyzáří tyto reprosoustavy už na 25 Hz, což je věru působivé. Šedá křivka ukazuje standardní nastavení výšek a otevřené bassreflexy, červená uzavřené bassreflexy a standardní nastavení, zelená křivka je maximální energie na výškách a černá zase minimální. Je vidět, že volba ovlivňuje skutečně jen dění za dělícím kmitočtem. Je také vidět, že pásmo pod 500 Hz má poměrně citelně více energie - do slibované tolerance +/- 6 dB se nicméně Arden vejdou od 25 do 20 000 Hz, tedy údaje jsou korektní.

Průběh impedance můžete sledovat pro otevřenou (šedá) i uzavřenou verzi (červená). Jak vidno, pod hladinu 8 ohm se impedance nepodívá a vezmeme-li v potaz velmi korektní chování elektrické fáze (zelená), jsou Arden velmi snadným soustem pro zesilovače.

Cheviot

Menší Cheviot jsou o něco vyrovnanější, než jejich velký sourozenec, přesto i tady je cítit výrazně převažující energie basů. Chování přepínače energie je opět vidět od maximální polohy (šedá) po minimální (zelená). Černá křivka ukazuje na odezvu v uzavřené verzi, červená v otevřené. Do "rovného" ideálu mají nicméně všechny Tannoy Legacy hodně daleko a jsou prostě své. Praktický nástup na cca 40 Hz je pak naprosto dostačující.

Průběh impedance i tady vidíte pro otevřenou (šedá) i zavřenou verzi (červená). Stejně jako u vyššího modelu jsou Cheviot nekomplikované, prosté nežádoucích rezonancí a vůbec jednoduše řiditelné.

Eaton

Regálový model vlastně nemá oproti Cheviot žádný významný rozdíl, snad až na hodně viditelný propad na 750 Hz. Černá křivka ukazuje otevřenou variantu, ostatní jsou z varianty uzavřené. U vysokých frekvencí je opět vidět vliv korekcí. Nástup na 40 Hz je působivý, objem basů je opět nejcitelnější od 50 do 200 Hz.

Impedance v otevřeném režimu (šedá) i uzavřeném (červená) zůstává "snadná" a nekomplikovaná i v tomto modelu i přes hodně vysoký úlet v oblasti dělící frekvence. Ani Eaton ale nebudou složité na probuzení a řízení.

VHODNÁ MÍSTNOST - Tannoy Arden

MALÁ [< 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ +/- ] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]

VHODNÁ MÍSTNOST - Tannoy Cheviot

MALÁ [< 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]

VHODNÁ MÍSTNOST - Tannoy Eaton

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ +/- ]| VELKÁ (> 40m2) [ × ]

Kč 199 980,- - Tannoy Arden

Kč 164 980,- - Tannoy Cheviot

Kč 139 980,- - Tannoy Eaton

FOTOGALERIE

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

--- --- --- --- ---

KLADY

+ kvalita zpracování

+ v dobré kombinaci mají pěkné, soustředěné středy

+ možnost pracovat s jejich odezvou na basech i výškách

+ výbušnost a dynamika

+ svébytné pojetí, které ční z konkurence

ZÁPORY

- vzhledem i zvukem jsou celkem daleko od hlavního proudu

- není lehké najít vhodnou kombinaci

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz