Německá prémiová manufaktura Accustic Arts je jedním z těch malých výrobců, kteří si zakládají na pověstné německé preciznosti - je jedno, zda jde zrovna o exteriér komponentů, které jsou vyráběné s cílem "vydržet" a nebo zda jde o volbu dostatečně dimenzovaných součástek v obvodech. Jde jednoduše o racionálně pojatý high-end a fakt, že od roku 1992 do roku 1997, kdy byl oficiálně představen první produkt, vývojový tým jen navrhoval a zkoušel různá řešení, docela dobře vypovídá o pečlivosti firmy.

V Accustic Arts se zaměřují hlavně na opravdu vysoký high end, čemuž pak samozřejmě odpovídají i cenovky jednotlivých komponentů. Nabídka začíná ale vlastně "jednoduše" pojatým setem CD přehrávače Player I a integrovaného zesilovače Power I, který je momentálně na trhu ve čtvrté generaci.

Accustic Arts Player I

Signál do základního systému od Accustic Arts dodává Player I, který ve štíhlém těle kombinuje klasicky pojatý CD přehrávač a digitální vstupy pro univerzálnější nasazení.

Již na první pohled je to typický produkt značky - pocitově "neprůstřelně" postavený přehrávač má mírně nadprůměrné rozměry a s šířkou 48,2 cm, hloubkou 37 cm a výškou 10 cm váží 9 kg, přičemž šasi přehrávače má naprosto klasické pravoúhlé tvary. Možná to na první pohled není tak patrné, ale celková čistota a elegance přístroje spočívá nejen v minimu tvarů a ozdob, ale i v celkové symetrii prvků na čelním panelu nebo z absence na první pohled viditelných šroubů.

Zepředu se vlastně koukáte hlavně na centrální kulaté lesklé logo, které má po obou stranách obdélníkové prvky, kde velký rádius rohů vytváří spojité obloučky. Za leskem toho levého se skrývá řádně tuhý šuplík mechaniky, v pravém je zakuklený displej. Pod oběma jsou pak tři malá tlačítka pro základní ovládání, poslední trojice je uprostřed pod logem.

Zadní strana je jednoduchá - vpravo je kolébkovým vypínačem vybavená zásuvka s vyznačenou fází (i to je takový malý důkaz o té pověstné německé preciznosti. V části levé je blok analogových výstupů (všechny konektory jsou velmi kvalitní a bytelné), můžete si vybrat jak symetrické XLR, tak nesymetrické RCA. Pro majitele převodníků vyšší třídy je tu možnost signál z Player I vyvést i koaxiálním konektorem v digitální podobě, nebo naopak použít druhý koaxiální konektor jako vstup. Druhým přítomným vstupem je asynchronní USB typu B.

Vnitřní konstrukce je neméně logická a poctivá. Nevelký 75 VA toroidní transformátor je pečlivě zapouzdřený. Také mechanika je dobře odstíněná, byť nečekejte žádné ultra high endové odpružování a podobné finesy, byť malé silentbloky jsou v rámci kategorie stále nadstandardně pečlivým řešením. Mechanika samotná přehrává výhradně jen klasická CD.

Napájecí sekce je rozdělena na čtyři nezávislé zdroje - pro mechaniku, pro digitální signálovou část, pro displej a ovládání a nakonec pro D/A převodník. Ten zvládá klasický PCM signál s rozlišením 24 bit / 192 kHz, právě na tuto hodnotu převzorkovává všechny vstupní signály a zvládne zpracovat také signál DSD64.

Přehrávač má psané THD+N pod úrovní 0,001% a přeslechy mezi kanály na úrovni 122 dB. O dalších technických parametrech toho výrobce moc neříká a musíte tak věřit dlouholeté reputaci v tom smyslu, že produkt je technicky dotažený.

Accustic Arts Power I MK 4

Ve velmi podobném designovém duchu, byť jaksi pocitově mohutnější (48,2 x 45 x 14,5 cm a 22 kg), je provedený odpovídající integrovaný zesilovač Power I MK 4. I to je moderní, čistě vypadající přístroj s pečlivě pravoúhlými hranami. I tady je čelní panel pečlivě symetricky rozdělený, dominují mu dva velké chromované prvky - tím levým vybíráte mezi vstupy a tím pravým upravujete hlasitost.

Uprostřed je obrovské a taktéž lesklé logo výrobce v kulatém provedení, pod ním tři drobné prvky - jeden přijímá pokyny dálkového ovládání, další dva signalizují provozní stav přístroje. Pak už jsou tu jenom dva další prvky - zapuštěný 6,3 mm konektor pro sluchátka a symetricky na druhé straně panelu velké tlačítko, které odpojí reproduktorové výstupy a umožní vám právě sluchátkový poslech.

Horní kryt je perforovaný jen v zadní části, tlusté kovové profily ale dobře odvádí teplo po celém těle zesilovače. Podívejte se na zadní stranu a opět tu uvidíte napájecí zásuvku s vyznačenou fází a kolébkovým spínačem.

Těsně vedle jsou do dvou pater rozdělené solidní reproduktorové terminály, po celé šířce přístroje jsou pak vyrovnané konektory. Dva páry symetrických XLR vstupů a tři páry nesymetrických cinchových vstupů doplňuje jeden pár pre-out, neboli regulovaný výstup. Pátý vstup pak pomocí přepínače můžete změnit během okamžiku z linkového na multikanálový bypass, nebo chcete-li, na přímý vstup do koncového stupně. Je tu ještě zemnící kolík s jasným varováním, že než do něj něco připojíte, máte si řádně přečíst manuál, abyste si nevytvořili zemní smyčku.

Uvnitř zesilovače objevíte mohutný 600 VA toroidní transformátor, opět v bytelném pouzdře. Transformátor má čtyři nezávislá vinutí - jednak pro předzesilovač a jednak pro koncovou část a jednak u každého zvlášť pro levý a zvlášť pro pravý kanál. Dozajista překvapí i velikost chladiče a profilu, na němž jsou namontované tranzistory. O dostatečný odvod tepla se bát nemusíte.

V přední části je osm filtračních kondenzátorů s celkovou kapacitou 80 000 uF, mezi nimi je vidět tyčka potenciometru s vysokou přesností souběhu - rozdíl mezi kanály je v celém rozsahu pod 0,4 dB. Přepínač vstupů pak používá stříbrné kontakty s pozlacením. Na každém kanálu jsou na konci osazeny dva páry MOSFET tranzistorů s celkovým výkonem 135 Wattů na kanál do 8 ohm (a 200 Wattů do 4 ohm).

Výrobce udává hodnoty THD+N lepší než 0,0069% (4 ohm / 1 kHz / 10 W), respektive 0,0044% (8 ohm / 1 kHz / 10 W), odstupu signálu a rušivých napětí -97 dBA a tlumící faktor 700. To jsou celkově více než solidní čísla.

CD přehrávač Player I a integrovaný zesilovač Power I MK 4 jsme poslouchali jednak v hotelu Don Giovanni při prvním poslechu Fischer&Fischer SN-370 AMT a SN-470M, tak pak hlavně v rámci běžných redakčních sestav - ve všech případech ale nejlépe zafungovalo ponechat oba komponenty pohromadě, zvuk jaksi v tom případně citelně "zaklapne". Accustic Arts jsme tedy prohazovali v sestavě OPPO UDP-205 / Norma Revo IPA-140 / Harbeth Monitor 30, v druhém setu VPI Scout / Grandinote Celio / Grandinote Shinai s Harbeth Monitor 30, dále v sestavě Cambridge CXA80 / Cambridge CXC / Fischer&Fischer SN-70 (a je znát, že k této značce zvuk AA sedí - ostatně spolupracují spolu i přímo na úrovni výrobců) a nakonec také v sestavě Teac NT-503 / Emotiva XPA-DR2 / KEF LS50.

Celkem se pak zdálo, že oba komponenty jsou celkem odolné i vůči nějakému rušení v napájení - ne že by napájecí filtry neměly vliv, ale jak přehrávač, tak zesilovač hrají velmi důstojně i "přímo ze zásuvky". Následující dojmy jsou pak platné pro spojení obou komponentů, protože jednak mají velmi podobný základní charakter a jednak prostě jako takový "lepší základní set" v high-endové úrovni dává takové řešení smysl.

V Rossiniho "Duetu pro cello a kontrabas" ("The Absolute Sound Reference" | 2016 | STS Digital | STS-6111152) bylo znát, že Accustic Arts nabízí naprosto vyrovnaný, nepřikrášlující a až překvapivě samozřejmý pohled na tonalitu i energii obou nástrojů, na poměry integrovaného řešení je to velmi sebevědomá prezentace, odvážná, zvuk má jednak pěkně plné tělo, jak cello, tak kontrabas jsou velké, solidní, uvolněné a v nejspodnějších polohách pěkně těžké, hutné a autoritativní. Nástroje působivě mroukají, elektronika s nadhledem protlačí bas i menšími reprosoustavami, kontrole a energii nemůžete nic vytknout a basy už vás prostě zavedou na dospělou high endovou úroveň.

Neméně sebevědomý styl nabízí Accustic Arts i ve středním pásmu - hlas Doris Day v "Over the rainbow" ("Diamond Voices of the Fifties" | 2015 | STS Digital | STS-6111140) dominoval krásně transparentnímu, "na prdel" posazenému celku, byl velký, znělý a plnokrevný, díky čemuž vnímáte technickou brilanci a autoritativnost jen jako prostředek pro vlastně velmi realistický, přímočarý a jasný, zřetelný hlas. Když se do toho zpěvačka více opře, zesilovač zatlačí a cítíte, že energie je tu požehnaně, takže vyznění je až lehce koncertní.

Jiskru, energii a rozhodně dostatečný objem mají i nejvyšší tóny - ve Floexově "Prenatal Hunters" ("Extended Dynamic Experience 5" | 2017 | STS Digital | STS-6111158) bylo rozbujelé cinkání a ševelení činelů a dalších perkusí precizně rozkreslené, zřetelné a velmi znělé, ale ne vyčnívající objemově či energicky nad zbytkem dění. Řádně energické je to prostě "od podlahy po střechu". Každý tón razantně vybuchne, zatřpytí se v prostoru a jasně, dlouho doznívá, všechno je řízeno pevnou rukou, ale bez pocitu nějaké nucenost, je to prostě jen jaksi extrovertní zvukové ladění.

Tah na branku a celková energičnost vzbuzují i dojem velmi solidní, už opravdu high-endové dynamičnosti, která neudusí ani tak pompézní skladbu jako je Stravinského "Pták Ohnivák" ("Dynamic Experience Classics" | 2014 | STS Digital | STS-6111139). Je tu hodně zvuku, velké proporce orchestru a taková hřmotná energičnost, hrnoucí se kupředu a strhávající na sebe pozornost. Zvuk se umí nadechnout a už potichu drží řádně pevnou fazonu, s narůstající hlasitostí pak narůstá i autorita a důraznost až na překvapivé úrovně - minimálně s ohledem na to, že jde o relativně kompaktní integrované stroje.

Přestože zvuk Accustic Arts rozhodně je analytický a rozhodně je technicky precizní, přesto ale není odtažitý, stejně jako na detaily netlačí a nezdůrazňuje je, takže třeba v "Pie Jesu" se zpěvačkou Ellen van Zomeren ("Incredible Music Volume 4" | 2012 | STS Digital | STS-6111130) působilo celé dění realisticky, až monitorově pevné a zaostřené, přitom ale s klidem a nadhledem prezentované. Je tu cítit vzdušnost, obsažená v nahrávce, když chcete, můžete se soustředit na drobné ruchy v pozadí, ale elektronika ctí hlavně zvukový celek, takový ten celistvý pohled, obklopující vás hudbou.

Bytelnost zvuku pomáhá i dobrému vnímání prostorovosti hudební scény, "Dream about you" ("STS Test Demo CD Vol. 1" | 2014 | STS Digital | STS-6111134) neztrácela čitelnost, pevnost a konkrétnost ani potichoučku, ani nahlas, je cítit, že elektronika má velmi dobrou kontrolu a rezervu. Scéna byla široká, proporce nástrojů i vokálu jsou mírně nadživotní a opět je tu takový ten koncertní pocit zvuku jdoucího pěkně na tělo. I lokalizace je velmi solidní, zvuk ve své pevnosti je nekomplikovaně čitelný a pečlivě organizovaný.

V "Aeró Dynamik" od Kraftwerk ("Extended Dynamic Experience 2" | 2015 | STS Digital | STS-6111149) energie šlapala pěkně od podlahy, syntetické basové pulsy pěkně vibrují, bohaté na informace a strukturu, semknutý přednes má rytmus, je to hustý, energický, tělnatý zvuk, pulsující a tepající, rychlý a cítíte, že elektronika má autoritu, má moc nad reprosoustavami a hudba šlape jako hodinky v opět až koncertní živelnosti.

Na to, že Player I a Power I MK 4 jsou tím (s nadhledem řečeno) nejobyčejnějším, co němečtí Accustic Arts umí nabídnout, fungují ve vysokém standardu - fyzická stránka obou přístrojů je velmi nadprůměrná a skutečně působí, že i za deset patnáct let budou oba neochvějně fungovat. Čistě uživatelsky lze snad v kontextu moderních trendů namítnout, že čitelnost displejů je v kovových plochách čelních panelů horší, než u konkurence, stejně jako dnes čím dál zásadnější široká digitální konektivita tu prostě není. Na druhou stranu, zaměření čistě na stereofonní reprodukci hudby nese i své ovoce - kompaktní set má energii, drajv, sílu a velikost, má zvukové grády, kterými dokáže ovládnout jakékoliv reprosoustavy a všechno prostě šlape v precizně "zalajnovaném" a zkroceném celku. Jednoduše řečeno, je to živější a energičtější zvuk, než exteriér nebo technické parametry napovídají.

Kč 219 780,- - Player I

Kč 219 780,- - Power I MK 4

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI - Player I

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI - Power I MK 4

--- --- --- --- ---

KLADY

+ fortelná konstrukce

+ energická, autoritativní prezentace

+ na integrované řešení zřetelný nadhled s jakýmikoliv reprosoustavami

+ celková německá spořádanost zkrotí jakoukoliv hudbu

+ nenáročnost na kabely, filtry apod.

ZÁPORY

- kresba displejů se v okolním lesku poněkud ztrácí

- chybí některé již celkem běžné prvky moderní konektivity

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: IBD CZECH | www.ibd-czech.cz 

fSdílet

Tweet