V útulném (téměř) přímořském dánském městečku Skandeborg se nachází od roku 1977 domov jedné z těch celosvětově známějších firem na výrobu reprosoustav - sídlí zde totiž Dynaudio, firma, jejíž reprosoustavy a reproduktory najdete nejen v domácích sestavách, ale i ve studiích nebo automobilech. Ač základ katalogu dodnes tvoří ortodoxní reprosoustavy, najdete ve výrobním programu i aktivní, až lifestylové koncepty.

Co je zásadní, při pohledu na reprosoustavy této dánské značky vždy ucítíte její jednoduchý, severský designový rukopis. Platí to pro modely nejvyšší, i pro ty základní - krom úplně nejzákladnější série Emit tedy i pro o jednu výše postavenou, zvanou Excite.

Ta sestává ze sedmi modelů - tří sloupků, dvou regálovek, jedněch regálovek v aktivním provedení a dvou centrů (to aby se dalo poskládat domácí kino). Přímo uprostřed stojí středně velké regálovky Excite X18. Ten představuje tu nejčistěji, nejúčelněji zkonstruovanou dvoupásmovou regálovou reprosoustavu, jakou si můžete představit.

Kabinet z MDF je poskládán z klasických obdélníků, ozvláštňují jej jen zkosené hrany na čelní stěně. Sedm a půl kilogramu vážící kabinet má rozměry 32 x 28 x 19 cm (v x h x š) a celkově pěkné, působivě čisté zpracování.

Na čelní stěně je osazen tweeter v podobě klasické kopulky a velkou hliníkovou obrubou, mohutný rámeček má i středobas s pro firmu typickým hodně velkým vrchlíkem. Zadní stěna hostí výdech bassreflexu s poměrně velkým průměrem, dole je štědře dimenzovaná plastová vanička s jediným párem reproterminálů adekvátního provedení; terminály jsou pro snazší práci s kabely nakloněny směrem vzhůru.

Jsou to právě měniče, respektive jejich až technicistní podoba, která dostává vzhled reprosoustav Dynaudio tam kde je. Třeba měkká kopulka tweeteru o průměru 2,8 cm se nebojí přiznat ani drátky po stranách, podobně středobas s průměrem 17 cm působí tak nějak technicky, ať už je to čímkoliv. Materiálem je MSP, neboli polymerizovaný hořčíkový silikát. Cívky jsou navinuty hliníkovým drátem na kaptonovém jádru a kmitají v poli generovaném Esotec+ magnety.

Výhybka druhého řádu dělí práci mezi měniče na úrovni 2 000 Hz, reprosoustavy mají charakteristickou citlivost 86 dB / 2,83 V / m a jmenovitou impedanci 4 ohmy, přičemž v toleranci +/- 3 dB by měly Excite X18 zahrát od 44 do 23 000 Hz.

Dynaudio Excite X18 jsme poslouchali na běžné sedě redakční elektroniky (detaily viz pravý sloupec -->), zejména s Norma Revo IPA-70B / ASUS Xonar Essence One MUSES MKII, ale i na Naim Nait XS + Naim FlatCap XS + Naim NAP250 / OPPO BDP-105D. Srovnávalo se s Xavian Premio, Xavian Perla a Harbeth Monitor 30. Chvíli jsme měli možnost zkusit i velmi razantní a živou kombinaci s děleným zesilovačem RIHA LINE-4-DAC / RIHA B200.

Excite X18 nepatří k největším a sází spíše na monitorový charakter, než na obří basovou extenzi. To bylo cítit i na kontrabasu Charlieho Hadena v "No lonely nights" ("American Dreams" | 2002 | Universal Music | 064 096-2) - na danou třídu nabízí Dynaudio velmi solidní kontury a vysloveně vynikající pevnost, tóny kontrabasu byly spíše sušší, ale velmi rychlé, konkrétní a citelně napnuté, pružící, energické. Přeci jen tu lehce schází hloubka i objem, avšak nic, co by neodpovídalo rozměrům reprosoustav. Ačkoliv je ale hluboký bas tedy odsunutý maličko vzad, Excite X18 už umí naznačit, že přeci jen hraje velký nástroj.

Mimořádně čistá a jasná monitorová soustředěnost stála za vytažením vokálu Kurta Ellinga v "Undun" ("Nightmoves" | 2007 | Concord Jazz | 0888072302631) pěkně do popředí, hlas byl velmi snadno čitelný, velmi konkrétní a plastický, byť třeba doznívání v pozadí mizí poměrně dost rychle. Na svou třídu ale umí Dynaudio být velmi informativní a analytické. Vokál je výtečně izolovaný, prostě přímo před vámi s až holografickou, byť trochu technickou uvěřitelností.

Objem nejvyšších tónů v "In a sentimental mood" od Sonnyho Rollinse a The Modern Jazz Quartet ("With Modern Jazz Quartet" | 1988 | Prestige | 00025218111126) byl spíše adekvátní, ovšem činel i vibrafon v sobě měly spoustu živoucí, dravé energie, moc se nám líbila také jejich čistá přímost a přesnost, byť i zde je opět znát lehce studiově orientovaný, přísnější a přímější zvukový charakter. A ačkoliv vibrafon má trochu méně "tělesnosti" a mohl by být plnější, činely jsou naopak výtečné - velmi rychlé, velmi dobře prokreslené, velmi znělé a bez příkras.

Studiové vlastnosti vykazují Excite X18 i v oblasti dynamiky - když je však dobře nakrmíte, umí být velice živé a velice konkrétní. Samozřejmě to není žádná hromová makrodynamika, takže Dvořákově "Novosvětské" v podání České filharmonie pod taktovkou Václava Neumanna (1994 | Denon | CO-78828) tak trošku chybí velikost, na druhou stranu tu rozhodně neschází důraz, autorita a kontrola - vnímáte, že hraje velké těleso a velkou hudbu, byť také víte, že k plné působivosti chybí basový reproduktor. Ovšem výtečná čitelnost a studiová schopnost rozplést hudbu do jednotlivých pramenů je prostě fajn. Ještě je dobré říci, že Excite X18 toto vše zvládají spíše ve středních a vyšších hlasitostech - probudit je i potichoučku bude vyžadovat velmi neproporčně dobrou elektroniku.

S čistým a jasným zvukem jde ruku v ruce u Excite X18 též solidní detailnost - v "Bang Bang Bang" Tracy Chapman ("Collection" | 2001 | Elektra | 7559-62700-2) sice necítíte nějaký výjimečný příval informací, díky celkové výtečné jistotě a soustředěnosti reprodukce se však nahrávka snadno otevírá, vokál je vytažený kupředu a nástrojové linky jsou zaříznuté, oddělené a autoritativní. Možná tak nedojdou X18 k těm úplně nejjemnějším jednotlivostem nebo neudrží velmi dlouhý dozvuk, ale umí být velmi přehledné, což je ve finále možná i důležitější.

Výtečně pak umí vykreslit Dynaudio Excite X18 prostor hudební scény, tedy za předpokladu, že je dokážete adekvátně umístit - znamená to víceméně pečlivě uspořádat poslechový trojúhelník, neposlouchat z příliš velké dálky a udržet plus mínus identickou rozteč mezi kabinety i poslechovým místem. Pak v "Don´t Say a Word" z eponymní desky Phantom Limb (2009 | Naim Audio | naimcd120) téměř spatříte nástroje a zpěvačku, scéna je holografická a překypuje jistotou v lokalizaci jednotlivých nástrojů. Hudba už je velmi přesvědčivě osvobozená od hmoty reprosoustav, velmi transparentní, velmi usazená a konkrétní.

Díky svému studiově analytickému charakteru ukazují Excite X18 na klady i zápory nahrávek i řetězců - titulní skladba Caveova alba "Dig, Lazarus, dig!!!" (2008 | Mute | CDSTUMM277) má velmi říznou syntezátorovou linku a tak vám ji i Dynaudio naservírují, pěkně říznou, pěkně energickou a při vyšší hlasitosti už na hraně přílišné říznosti. Ale ani takto ostřeji nastavená hudba netahá přes svou tvrdost za uši, je přímá, ale ne agresivní. Na druhou stranu jakékoliv mizerné nahrávky uslyšíte...inu, mizerně.

Dynaudio Excite X18 nejsou pro každého. Jsou čistě a minimalisticky vypadající a dobře zpracované, obdobně jsou na tom pak i zvukově - solidní pracanti s minimalistickým, přímým a nijak načančaným charakterem. Při troše snahy umí vykouzlit nádherný prostor, mají onu dvoupásmovou monitorovou soustředěnost, s níž zvládají vytáhnout kupředu vokály a mají kontrolu a konkrétnost, s níž udrží výtečnou přehlednost v téměř libovolné hudbě. Možná mají trochu méně basu (zato s dobrou definicí) a možná nejsou audiofilsky příjemné, jsou ale rozhodně věrné a nepřikrášlující, aniž by potřebovaly být až příliš nekompromisní. Tak tedy znovu - Excite X18 nejsou pro každého, ale zejména na výborné elektronice při trochu vyšší hlasitosti a ne příliš zdaleka (tedy tak trošku při studiových podmínkách) otevírají přesvědčivé holografické okno do hudební reality.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, nadstandardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, absorpční panely,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.

Reálný nástup reprodukce bychom posadili dle naměřených hodnot spíše na 55 Hz, na druhou stranu je vidět, že patrně z bassreflexu umí vydechnout i 30 Hz. Až na zdůraznění na úrovni 150 Hz, k němuž se váže i propad na 100 a 200 Hz by se odezva X18 dala popsat jako solidní - v podstatě bez problémů zapadající do klasické tolerance +/- 3 dB.

Impedanční křivka (červená) se místy dotýká hladiny 4 ohm, ale nikam níže se nepropadá, pročež Excite X18 budou rozumně bezpečné, zejména díky tomu, že od úrovně 200 Hz stoupají až na průměrných cca 10 ohm a nebudou tak představovat pro zesilovač žádné drama. Elektrická fáze (černá) pak také nevykazuje žádné extrémy, naopak je díky tomu, že nevypadává z +/- 36° vlastně velice klidná.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]

Kč 39 480,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ pěkný severský design a provedení

+ velmi solidní přesnost

+ rychlý a organizovaný zvuk

+ údernost

+ neutrálnost

ZÁPORY

- studiově suchý, až tvrdý zvuk není pro každého

- nečekejte mohutný a hluboký bas

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Ketos | www.ketos.cz   www.produktmesice.cz 

fSdílet

Tweet