Značka Naim usazená v Salisbury poblíž jižního pobřeží Anglie byla založená svébytným Julianem Verekerem, který se do té doby bavil stavbou závodních vozů. Tak jak to v tom čase bývalo obvyklé, roku 1969 vedla Verekera ke startu jeho vlastního experimentování s hi-fi technikou nespokojenost s tehdejší kvalitou dostupných výrobků. Už od té doby pak Naim jde svou vlastní cestou po všech stránkách.
Dnešní Naim je druhým největším ostrovním producentem hi-fi techniky, jedním z leaderů světa streamování a nabízí doslova tucty výrobků od poměrně dostupných až po ty, vedle nichž ceny pěkných domků blednou závistí.
Naim byl a je nicméně znám hlavně svými zesilovači a přestože ve své pomyslné výkladní skříni mají jistě hlavně své dělené modely, pozornost zaslouží rozhodně i stroje integrované. Vrcholem firemní nabídky v tomto segmentu je v tuto chvíli "klasicky naimovsky" koncipovaný Supernait 2.
Že Supernait 2 pochází ze Salisbury, to poznáte snadno - černý kartáčovaný hliník vpředu, práškovaný na zbytku těla, jednoduché, ostré tvary, na prostřední části čelního panelu typicky zeleně podsvícené logo výrobce nebo řada kulatých tlačítek se zeleně zářící obrubou, která označuje to aktivní. Prostě Naim - s tou čistou, lehce industriální, minimalistickou estetikou a bytelností, která přežije věky.
Jestliže se Supernait 2 v něčem liší od standardní firemní produkce, jsou to rozměry - šířka 43,2 cm je standardní, hloubka 31,4 cm také nevyčuhuje z běžných mír, ale výškou 8,7 cm tento zesilovač překonává většinu svých firemních souputníků. Přesto je to stále poměrně kompaktní stroj, který esteticky "nevyčuhuje" a ani s váhou 13,4 kg není nikterak dramatický.
Čelnímu panelu vládne dvojice kruhových ovladačů umístěných v levé třetině panelu - jeden je tu pro hlasitost, druhý pro úpravu vyvážení kanálů. Šest ze sedmi gelových tlačítek na pravé straně zase volí signálový vstup, to poslední zesilovač ztlumí. Oproti ostatním modelům Naim je tu k dispozici 6,3 mm jack pro připojení sluchátek.
I pohled zezadu odhalí klasický Naim - po levé straně je tu napájecí zásuvka s kolébkovým vypínačem, vedle ní dva páry reproterminálů výhradně pro banánky (ale dostanete i "redukci" pro ostatní zakončení), které mají charakteristicky prohozené pozice levá / pravá, o kousek pod nimi je možnost aktualizovat software po USB, zapnout průchod A/V signálu nebo připojit čidlo dálkového ovládání.
V pravé části se to pak hemží konektory. Čtyři analogové vstupy mají paralelní podobu cinchovou i DINovou, jeden má jen cinchovou a další jen DIN formu (a navíc poslouží i při použití externího napájecího zdroje). Poté je tu DIN konektor pro připojení koncového stupně pro bi-amp (Naim je znám svým zaměřením na postupné upgradování sestav po všech stránkách), je tu propojka pro rozdělení předzesilovače a koncového stupně a také dedikovaný cinchový výstup na subwoofer. Výbava tak dává do budoucna velké možnosti.
I uvnitř se pak nachází klasický Naim - v pravé části je pečlivě obalený veliký toroidní transformátor se sedmero vinutími, stíněný přepážkou od baterie kondenzátorů a od signálových obvodů. Většina součástek je pečlivě osazena na desce plošných spojů, ale je tu i pečlivý firemní management kabelů, všechno je vyrovnané a pečlivě organizované. Vpředu pak vidíte velké a fortelné konstrukce potenciometrů. Každý ze vstupů je také individuálně oddělený. Napájecí zdroj je vyroben v novém standardu DR, neboli s diskrétní regulací. Modul sluchátkového zesilovače tu není jen tak od cesty, je to samostatné obvodové řešení s vlastním napájením, pracující v čisté třídě A.
Zesilovač umí dát poctivých 80 Wattů na kanál do 8 ohm, respektive 130 Wattů do 4 ohm, další parametry svých zesilovačů Naim nerozebírá.
Naim Supernait 2 jsme mohli poslouchat v takříkajíc domácích podmínkách. Primárně s OPPO UDP-205 a Harbeth Monitor 30 a napájecím filtrem IsoTek EVO3 Titan One, ale také místo Naim Nait XS spolu s Naim NAP 250 a Fischer & Fischer SN-70, kde byl zdrojem Burmester 113, hrálo se ale i s poměrně velkým množstvím dalších komponentů a reprosoustav. Více o kabeláži a filtraci najdete v pravém sloupci -->.
Basovou linku v "Riders on the Storm" od The Doors ("The Very Best of The Doors" | 2007 | Rhino | 081227999582) zvládl Supernait 2 výjimečně hutným, houpavým a rytmicky skvěle pulzujícím způsobem, nahrávka díky tomu odsýpá a prostě šlape. Dokonce i autorita hlubokých tónů je velmi solidní, stejně jako jejich kontury, dobře čitelné i v celkově lehce měkčím podání, oddělení jednotlivých brnknutí už vykazuje takový ten opravdu high-endový nadhled a klid. Objemu je naprosto přiměřeně, nechybí, ani nedominuje, linka se umí nadýchnout a je živoucí. Bas je prostě nesmírně příjemný, jakkoliv mírná péče při párování s reprosoustavami je na místě - je to takový ten britský zvuk, který dobře funguje hlavně s nekomplikovanými reprosoustavami.
Obdobně šťavnatou charakteristiku mají i střední tóny, hlasy Carrerase, Dominga a Pavarottiho v "O Sole Mio" ("3 tenors in concert" | 1990 | MFSL | UDCD 587) jsou mohutné, barevné a energické, zůstávají přitom ale hladké a příjemné. V tomto "tučném" zvuku ovšem neschází detaily, zesilovač umí být velice přirozeně čitelný a čistý, hlasy jsou konkrétní a jasné. Je to velmi zábavný přednes, dalo by se říci "tělesný" a zároveň kultivovaný.
Trochu své zábavné živoucnosti vdechne Supernait 2 i výškám, konkrétně třeba činely v Brubeckově "Take Five" ("Time Out" | 2009 | Columbia | 88697 39852 2) byly sice trošku cinkavější, ale objemově spořádané a hlavě i tady velmi dobře čitelné, zvuk má řád a každé cinknutí svůj prostor a jistotu, dokonce i dozvuk je znatelný a dotváří realistický dojem z linky činelu. I tady je cítit maličko jemnější rukopis Naimu, jeho cit pro barvu a přitom udržení formálních náležitostí typu solidní rychlosti a férové transparentnosti s ohledem na danou třídu. Důležité pak je, že od nejhlubších basových propastí až po nebeské výšky zesilovač drží svůj organický charakter.
Na poměry nijak opulentně výkonného integrovaného zesilovače umí Supernait 2 předčít vaše očekávání tím, jak živoucně a jak samozřejmě se pouští i do dynamických pasáží. Třeba smyčce ve "Voodoo Child" od Turtle Island Quartet ("Have you ever been" | 2010 | Telarc | TEL-32094-02) jsou robustní, silné, zvuk působí "výkonněji", než specifikace napovídají a je to dynamické a agilní, když všichni hráči zaberou. Supernait 2 umí vzbudit dojem, že "zabírá", do hudby se položí a všechno šlape - nemáte sice takový ten pocit jako u velmi výkonných strojů, kde v pozadí odpočívá velká rezerva, ale nemáte krom extrémních hlasitostí pocit, že by se Supernait 2 blížil k nějakému limitu. A protože právě k takové extrémní hlasitosti zrovna charakter Naimu moc nevybízí, měli byste být v klidu.
Silnou stránkou Naimu je jeho organický, britsky střídmě realistický a přitom všem dostatečně barevný přednes. V Claptonově "Before you accuse me" ("MTV Unpugged" | 1994 | MFSL | UDCD 725) bylo cítit, že zesilovač hraje skutečně spíše hudbu, než aby se soustředil na prezentaci jemných nuancí, nicméně celková organizace a čitelnost je plně adekvátní cenové hladině, v níž Supernait 2 dlí. Je to takový ten nenápadně samozřejmý a uvolněný způsob prezentace, kdy ze zvuku nic nevyčuhuje, nic nepostrádáte a bez komplikací můžete sledovat linky kytar, publikum, Claptonův hlas a vlastně v pozadí vylovíte i echo koncertního sálu.
S klidem pak umí Naim také vytvořit prostorovou scénu - nástroje a zpěváky v "Need you now" ze stejnojmenné desky "Lady Antebellum" (2010 | Capitol | 509996 33641 2 5) dokázal zesilovač udržet "v pozoru", v nadprůměrně velkých proporcích a hlavně jaksi zvláště vzdušným, z ozvučnic vystupujícím způsobem. Není to stroze technicky holografický zvuk, ale vnímáte, že se rozlévá po místnosti, jak v pravolevém, tak v předozadním směru, je v něm vzduch, je v něm místo, je v něm opět jakási tělesnost a hmotnost. Je to jednoduše opravdu pěkné a obklopující.
Zvuk komponentů Naim je obecně ve správné kombinaci muzikální, takový "britsky normální". A Supernait 2 je v tomhle právoplatným králem integrovaných firemních řešení - Cashovu "Ain´t No Grave" ("American Recordings VI" | 2010 | american | B001395402) neošidil o její přímočarou syrovost, ale umně skryl takové ty ostré vady na kráse zvuku a svým nenuceným způsobem hraní vás zesilovač přiměje se do hudby snadno ponořit nebo si dokonce i pobrukovat. Můžete poslouchat celý den a když přijde ke slovu Supernait 2, dorazí s ním i nějaké zvláštní uvolnění, nějaké to zaklapnutí pouta mezi vámi a muzikou. Zvuk je plnokrevný, bohatý a velký, je radost se zaposlouchat a zapomenout na nějakou techniku...
Naim Supernait 2 je bytelné, kovové zhmotnění ideálu britského zvuku s jeho realističností, barevností a decentní přirozeností. Je to živý, laskavý zesilovač, který je tu pro ty, kdo chtějí poslouchat hudbu, kdo se chtějí vpít do její celistvosti a hloubky a ne rozpitvávat jednotlivosti. Každopádně, ve své kategorii je Supernait 2 jedním z nejmuzikálnějších reprezentantů, díky osvědčené možnosti upgradů napájecími zdroji a koncovými stupni slibuje možnost "jít výš", když budou finance a mezitím vám dokáže dodat velmi graciézním způsobem více než dostatečnou porci rytmiky, živosti, barev a energie - krátce řečeno, Supernait 2 je parádně zábavný stroj pro poslouchání jakékoliv muziky.
Kč 104 990,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/zesilovace-integrovane/1740-naim-supernait-2#sigProId71435eec78
--- --- --- --- ---
KLADY
+ ještě kompaktní řešení s již dostatečným výkonem
+ skvělá rytmika a dynamičnost
+ muzikální a uvolněný přednes
+ možnost snadného vylepšení napájecím zdrojem nebo koncovým stupněm
+ skvělý, kulatý a pružný bas
ZÁPORY
- hrajete-li opravdu nahlas, občas můžete chtít trošičku víc důrazu
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Horn | www.horn.eu