Subwoofery jsou často vnímány jako prostředek pro zdůraznění efektu zejména v aplikaci domácího kina. Přitom třeba výrobky firmy REL jsou naopak koncipované téměř výhradně jako audiofilské doplnění nejnižších pásem. Na vrcholu katalogu se nachází model G1, přicházející v druhé generaci.

REL G1 Mark II je MASIVNÍ subwoofer. Na čtyřech nohách jako od vesnického stolu stojí ozvučnice z robustních desek z tvrdého dřeva podlouhlého, dozadu ubíhajícího tvaru s vypouklými bočními stěnami. Čelní stěna je lehce vpadlá, právě tak, aby dokonale lícovala s mohutnou krycí mřížkou. Zavěšený vprostřed spodní hrany pod masou ozvučnice se nachází displej, zobrazující při změně hlasitosti nebo přechodovou frekvenci.

Mimochodem, všechny operace se ovládají hodně excentrickým dálkovým ovládáním s kruhovým tvarem, možností nezávisle určit hlasitost LFE a stereo vstupu, případně je tu možnost nastavit za chodu přechodovou frekvenci, otočit fázi nebo ovladač zamknout, aby se hodnoty náhodou nezměnily.

Celý subwoofer je opatřen moc pěkným dvanáctivrstvým, ručně leštěným lakem, tloušťka stěn dosahuje tří centimetrů. Díky množství vnitřních příček a nutnosti tvarovat stěny trvá jen základní opracování konstrukce dva dny a produkce celého kabinetu tři týdny - může za to i fakt, že vše probíhá ručně.

Při pohledu na zadní panel objevíte obří chladič a vůbec velký panel plný konektorů - G1 MKII je připravený na libovolné nasazení. Zejména do kina patří cinchový vstup LFE a vysokonapěťový speakON (který v REL preferují), pro klasickou stereo aplikaci je tu ještě symetrický XLR konektor a jeden pár cinchů pro pravý a levý kanál. LFE, speakON a symetrika mají ještě své partnery v podobě výstupu. Ty jsou tu proto, že REL právě u G1 MKII doporučuje v referenčních sestavách cosi jménem Reference Line Array - to jsou v podstatě na každém kanále tři tato monstra postavená na sobě a propojená tak, že každý řeší určitou část basového spektra.

Mohutný chladič na zadním panelu napovídá, že použitý zesilovač není efektivní třídy D jak je u subwooferů zvykem, ale je to klasický analogový zesilovač třídy A/B. Do jediného osazeného reproduktoru umí zesilovač pustit solidních 600 Wattů.

Na přední stěně najdete na opravdu mohutném závěsu kónickou membránu z karbonových vláken, která výrobce zvolil kvůli maximální tvrdosti. Velmi poddajný závěs dovoluje výchylku membrány přes pět centimetrů, což slibuje při jejím třiceticentimetrovém průměru solidní výkony.

Subwoofer má uzavřenou ozvučnici a v kombinaci s celkem výkonnou elektronikou umí zahrát 15 Hz s poklesem 6 dB, což je minimálně na papíře hodně přesvědčivé.

Subwoofery REL jsou známé tím, že optimálním umístěním je pro ně roh, ten ale nesmí být úplně úzký, protože REL G1 MKII má šířku 57,1 cm, výšku 46,2 cm a zejména pak hloubku 68 cm - spolu s neuchopitelným tvarem a hmotností 49 kg a faktem, že madla na bocích jsou jen estetickými prvky (pokud nemáte dětsky hubené prsty), jde o solidní oříšek při ustavování.

REL G1 MKII jsme poslouchali v ostravském Studiu Špalíček spolu s jeho kolegou REL No. 25 a s GoldenEar SuperSub X a SuperSub XXL a to zejména s Bowers&Wilkins 803 D3 a 802 D3, ale také s OceanWay Eureka. Poslouchalo se přes McIntosh MCD550 / McIntosh C52 / McIntosh MC601 a kabely Cardas.

V první řadě je dobré říct, že subwoofery od REL prostě NUTNĚ a bez diskusí musí stát v rohu, jinak neucítíte ani objem, ani hloubku a hlavně ani důraz - ať už je to čímkoliv, čím hlouběji do rohu je vtisknete, tím lepší definice a objem. Jak jsme zjistili, rozdíl je i v jednotkách centimetrů. Stačilo vytáhnout subwoofer o 10 cm a bas najednou jako kdyby se z místnosti vypařil, naopak přitlačit jej v podstatě až na stěnu znamenalo, že sebral tolik sil, že roztančil celou sádrokartonovou konstrukci podhledu a to nejen v poslechové místnosti, ale i ve všech ostatních. S umístěním to tak nebudete mít lehké - zhruba 30 metrů čtverečních poslechového prostoru pak bylo tak tak na hraně toho, aby se bas dokázal rozvinout, dvojnásobek plochy by byl rozhodně smysluplnější - G1 MKII je prostě nástroj pro basovou radost do opravdu velkých prostor.

Když ale G1 MKII splníte nároky, odmění se vám pocitem zahuštění vzduchu v místnosti, kam je schopen s přehledem napumpovat infrabasové tóny, které vnímáte spíše ve formě útoků na svůj srdeční rytmus, než ušima. Je ale fakt, že třeba i u kontrabasu Charlieho Hadena v "No lonely nights" ("American Dreams" | 2002 | Universal Music | 064 096-2) bylo cítit zřetelné zlepší kontur, nástroj dostal realistické proporce a i nejhlubší tóny byly mohutné s objevil se výrazně lepší pocit těla nástroje, jako kdyby nástroje začal více dýchat a rozkvetl. REL nicméně své frekvence hraje nebývale decentně a klidně, žádný vysloveně fyzický tlak nebo údernost, jen si tak dole přibrukuje a jemně dolaďuje, lehce a kultivovaně jemnými tahy dodýchne, aniž by nějak zasahoval do charakteru reprodukce, snad jen tím, že se vše jaksi uvolní. Je také fakt, že ani při plné nastavené hlasitosti jsme neměli pocit, že by kontrabas hrál nějak dramaticky, byl "jen" dospělejší a takový, jaký má být.

Přesnější a jistější pak byla rozhodně i basová linka v "Undun" Kurta Ellinga ("Nightmoves" | 2007 | Concord Jazz | 0888072302631). Byla určitě větší a o něco autoritativnější, ale jako kdyby to nebylo subwooferem, jako kdyby to byla zásluha hlavních reprosoustav, G1 MKII stojí v pozadí a jen jemně a delikátně dotváří basové spektrum, které je příjemnější, přirozenější a uvolněnější. Lehký efekt pak byl cítit i u vokálu, byl o kousek konkrétnější, ale subwoofer už tak vysoko téměř není cítit (byť mu můžete povolit uzdu, což už ale v těchto konkrétních poslechových sestavách nebylo tak úplně příjemné a nepůsobilo to správně). Obecně ale bas získá solidnost a lépe načrtnuté kontury.

Díky své až nenápadné přítomnosti nebyl efekt G1 MKII vlastně úplně snadno rozpoznatelný - ano, i dynamika Dvořákovy "Novosvětské" v interpretaci České filharmonie a Václava Neumanna (1994 | Denon | CO-78828) byla dospělejší a zejména při hodně hlasité reprodukci cítíte jasně, že je zvuk semknutý, pevný a plnější, konkrétně třeba tympány mají najednou pořádnou autoritu a jsou dospělejší, sytější, ale přitom zcela přirozené, velmi neefektní.

I ve svižnější "Dig, Lazarus, Dig!!!" Nicka Cavea ze stejnojmenné desky (2008 | Mute | CDSTUMM277) subwoofer s klidem stačil, měl pořád stejný nadhled a decentní, jemné zásahy do basové části spektra pomohly lepší čitelnosti a rytmu, byť jaksi uvolněně, bez pocitu dramatu, jako kdyby se to prostě stalo a bylo to velmi přirozené - zvuk má lepší, čitelnější základ i tempo a přitom zůstává charakterově velmi nedotčený. To je hodně dospělý přístup.

REL G1 MKII je tak trochu extrémní subwoofer - extrémně velký, extrémně drahý (jakkoliv je to relativní) a extrémně decentní, navíc možná i extrémně náchylný na prostor, v němž hraje. Jednak ho musíte vtlačit do rohu místnosti, protože ve volném prostoru jako kdyby nebyl, jednak si musíte zvyknout, že na rozdíl od drtivé většiny subwooferů není G1 MKII efektní. Bas jen tak delikátně přifoukne, zpevní kontury a zajistí pocit neochvějné jistoty a přirozené nenásilnosti pěkně odspodu - že by vám ale rozfoukal nohavice nebo vytloukl okna, to rozhodně ne, nejspíše ani nenadělá zrovna moc parády u filmů, kde budete právě takový efekt chtít. G1 MKII je jako zkušený, špičkový asistent - je právě tam a právě tehdy, kde je ho třeba, má vše pevně v rukou, ale vlastně o něm prakticky nevíte, protože vám to všechno přijde naprosto jednoduché a přirozené. Navíc svými rozměry i možnostmi nastavení jasně patří jen na lehounké doladění plnorozsahových reprosoustav v hodně velkých místnostech, takže není pro každého...

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose předního reproduktoru a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 30 metrů čtverečních, standardním zatlumením a nadprůměrnými akustickými úpravami. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, subwoofer byl umístěn v poslechové pozici, tj. v rohu, přechodová frekvence byla nastavena na 50 Hz a hlasitost na úroveň 20.

Slibovaný nástup na úrovni 15 Hz při -6 dB je tu vidět spíše na 20 Hz, pásmo od 25 do 50 Hz je pěkně vyrovnané, následný útlum plynulý a vše je hladké a čisté, korektní.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ +/- ] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]

Kč 115 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ umí jít hodně hluboko

+ mohutnost, objem

+ neefektnost - ve zvuku není cizorodý

ZÁPORY

- musí nutně být co nejhlouběji v rohu

- potřebuje hodně, hodně prostoru, aby byl cítit tlak

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Voice | www.voice-audio.cz 

fSdílet

Tweet