Na sluchátkovém trhu jen stěží najdete firmu, která by si šla vlastní cestou svéhlavěji a neochvějněji, než je japonský specialista na elektrostatickou technologii - STAX. Vstupem do značně specifického světa této značky jsou malá a primárně jako cestovní koncipovaná in-ear sluchátka SR-003MK2, která se ale v ničem jiném krom velikosti neodklání od firemních tradic.
Samozřejmě, že s ohledem na použitou technologii nejsou SR-003MK2 tak kompaktní a tak snadno přenosná, jako je u in-ear modelů dnes zvykem, na druhou stranu to nejsou ani žádná hřmotná zařízení a na cesty se skutečně hodí. Jejich vnější stranu tvoří poměrně velké kruhové tělo, k němuž přimyká koncovka charakteristicky plochého kabelu a z něhož se na vnitřní straně pod poměrně výrazným úhlem, kopírujícím zakřivení zvukovodu, "vysouvá" malá část, kterou proudí zvuk do ucha a která je zakončená typickou měkkou izolační vlnkou ze silikonu - ve STAX nabízí tři základní velikosti.
Na opačném konci signálového kabelu je pak typický pětipinový konektor standardu PRO, takže jakkoliv jsou SR-003MK2 skutečně snadno přenosná, budete k nim muset připočítat i nějaký adekvátní bateriový předzesilovač, pokud mají být plně mobilní - něco jako firemní SRM-D10.
Dobré je také zmínit, že SR-003MK2 nejsou uzavřená, ale na vnější straně čočkovité ozvučnice se nachází otvor. Výrobce nicméně prý bude mít řešení, které formou přídavného krytu udělá z otevřených sluchátek zavřená.
Měnič použitý v SR-003MK2 má mírně atypický kruhový tvar, jedná se o klasickou lehounkou fólii kmitající v magnetickém poli a oproti minulé generaci se výrobce chlubí 15% úbytkem váhy samotné membrány.
Sluchátka mají definovaný pracovní rozsah 20 - 20 000 Hz (v toleranci 4 dB), citlivost 110 dB / 100 V / 1 kHz a váhu těsně pod 30 gramů včetně kabelu.
STAX SR-003MK2 jsme poslouchali s adekvátním přenosným sluchátkovým zesilovačem STAX SRM-D10 - je to druhá nejdostupnější elektronika s adekvátním PRO konektorem a vlastně v praxi jedna z mála reálných možností, jak si sluchátka užít "za pochodu". Druhou možností je set s kompaktním zesilovačem, který lze napájen přes 12V rozhraní (byť to není plný komfort bateriového SRM-D10, zase ušetříte nemálo peněz). Srovnávat jsme ale mohli třeba se STAX SR-L300 nebo s beyerdynamic Amiron Home a AudioQuest NightOwl Carbon, která hrála přes Apogee Groove nebo Chord Mojo, případně i přes Teac NT-503.
Houpavá basová linka v "By your side" od Sade ("Lovers Rock" | 2000 | epic | 500766 2) byla vcelku pochopitelně limitovaná a poplatná ve své velikosti, energii i důraznosti velikosti sluchátek a také tomu, že jsou elekrostatická, což není koncept zrovna proslulý mocným basem. Na druhou stranu, běžná dynamická in-ear řešení obdobné cenové hladiny vám zase o tolik plnosti navíc také nepřinesou. Oceníte pak ale určitě svižnost a hlavně schopnost udržet v hlubokých tónech solidní pořádek, nemáte pocit (aspoň při běžné poslechové hlasitosti), že by se bas rozmazával, splýval nebo tvořil takovou tu bublající hmotu, ne... Hluboké tóny jsou sice skutečně spíše naznačené co objemu a váhy, ale jsou skutečně čitelné.
Ve středním pásmu, třeba na zpěvu Diany Krall v "Temptation" ("The Girl in the Other Room" | 2004 | Verve | 0602498622469), je už ale cítit klasický charakter STAX - svižnost, transparentnost, lehounký a přesný přednes, prostě skutečně příkladná čitelnost a preciznost. Ano, třeba už SR-L300 nabídnou větší zvuk, plnější a méně napjatý, ale na svou cenu a velikost fungují SR-003MK2 excelentně. Mají středy pod kontrolou, hlas je zřetelný a dominující přirozeně celé nahrávce, netrpí konfliktními sykavkami a má už v sobě takový ten krásně svůdný témbr, který od Diany Krall chcete slyšet.
Ani na nejvyšší části frekvenčního spektra nemáte příliš šanci najít nějakou skvrnu na kráse - minimálně v kontextu sedmitisícových sluchátek. Cinkot kovových perkusí v titulní skladbě desky "Question and Answer" Methenyho, Hollanda a Hanyese (2008 | Nonesuch | 7559-79910-0) byl pečlivě utříděný, vlastně parádně prokreslený a ač snad maličko tenčí, tak byl precizně zaostřený, svižný, lehký a krásně znělý, jakoby ničím nebrzděný a neutlačovaný. Tóny se nenuceně rozletí a sluchátka je udrží řádně čitelné až skutečně do konce, což je moc pěkné.
Od in-ear sluchátek a od elektrostatů obzvláště nečekáte, že by způsobily makrodynamický Armagedon, nicméně přestože se drží trošku při zemi, fungují opět s ohledem na cenu i koncept férově. I v Janáčkově "Symfonietě" ("Rok české hudby" | 2004 | Panter Praha | TU 0002-2) udrží pořádek a přehled, tam, kde orchestr zabírá cítíte, že se reprodukce snaží maximálně nadechnout, nicméně rozepne se jen tak, jak jí to malý prostor sluchátek dovolí. Na druhou stranu vnímáte dynamičnost skladby, jak tichounké, tak sveřepější pasáže jsou kontrolované a pro poslech na cestách si není v praxi nač doopravdy stěžovat.
A pokud by snad i bylo, tak vám to dozajista plně vynahradí informativnost sluchátek, která díky své svižnosti a transparentnosti umí dát nahlédnout hluboko do nahrávky - třeba v "Like a Rolling Stone" od Barb Jungr ("Man in the Long Black Coat" | 2011 | Linn | AKD 386) je střední a nejvyšší pásmo vysloveně krásné. Vlastně až brilantně čisté, ale bez takové té krystalické tvrdosti, navíc s darem nabídnout čitelnost a srozumitelnost vlastní sluchátkům vyšší kategorie. Vlastně čím výše ve frekvenčním pásmu se tón nachází, tím působivěji ho tato malá sluchátka zvládnou. V nejhlubším pásmu ale taktéž neselhávají a tóny umí oddělit, umí je udržet pevné, ale jak už bylo řečeno, je tu jednoduše limit co do pocitu velikosti, objemnosti a váhy spodních tónů.
Illsleyho "Railway Tracks" ("AUDIOphile Pearls Vol. 10" | 2014 | AUDIO | 11-14) byla co do podání prostoru typicky "in-earová" - byl cítit jakýsi kotvící bod scény uprostřed stage a bylo cítit, že scéna je limitovaná ušima, nicméně rozprostření nástrojů v pravolevém směru a jejich lokalizace je precizní. Tak precizní, jak očekáváte od tak (překvapivě) přesných sluchátek.
Přes vší svou informativnost a transparentnost nejsou SR-003MK2 nepřístupně nekompromisní a i řízné sykavky, jaké slyšíte u Báry Zmekové v její "Ještě kousek" ("Ještě kousek" | 2013 | Jámor), nejsou důvodem ke snižování hlasitosti či dokonce přeskočení na jinou skladbu. Ano, impuls kontrabasu je tu prostě trochu menší, ale hlas je o to krásnější, je velmi ženský, dá-li se to tak říct, je bohatý a prokreslený a všechno se zdá být na svém místě, abyste se mohli zanořit do hudebního proudu a nechat se unášet.
Kompaktní elektrostaty STAX SR-003M2 jsou vlastně velmi zajímavým a svého druhu velmi originálním nástrojem pro reprodukci hudby na cestách. Nedá se o nich hovořit jako o opravdu cestovních sluchátkách, zejména proto, že na přenos celého systému budete potřebovat menší batůžek (což byl nicméně ještě před nějakými třiceti léty naprosto běžný standard). Ale pokud se vám nechce tahat s plnoformátovými STAX a přesto chcete na svých cestách míst k dispozici ten charakteristicky čistý a brilantně informativní elektrostatický zvuk STAX, tak jsou SR-003MK2 rozhodně zajímavou alternativou. A rozhodně vyhrávají (krom omezení v basovém spektru a makrodynamice) i v kontextu stejně drahých dynamických sluchátek. Jsou to hodně svébytná sluchátka, ale na jejich kvality se zvyká nebývale snadno.
Kč 6 880,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/sluchatka/2149-stax-sr-003mk2#sigProIdcaae46fedf
--- --- --- --- ---
KLADY
+ přesnost a transparentnost
+ překvapivý komfort
+ svižnost přednesu
ZÁPORY
- za ne úplně dramatický příplatek můžete mít zřetelně lepší SR-L300
- vzhled je poněkud účelný
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Altei | www.altei.cz