"Mojo" definuje výkladový slovník jako slangový výraz pro šarm či osobní kouzlo. V současnosti vedou konotace tohoto slova také k sexappealu, sebevědomí nebo šikovnosti. Prostě a jednoduše, pokud má něco "mojo", je to přitažlivé. Možná právě proto zvolil tento název i britských Chord pro svůj nový mobilní sluchátkový zesilovač a D/A převodník, s nímž se snaží navázat na úspěchy referenčního modelu Hugo.
Mojo je přístroj maličký, určený z jednoho každého úhlu pohledu na cesty či na stůl (ostatně výrobce říká, že primárním cílem bylo oslovit muziku milující uživatele chytrých telefonů). Ukrývá se v celokovovém těle s rozměry 8 x 6 x 2 cm (h x š x v) a váhou ani ne čtvrt kila. Tělo je kovové jednak proto, že to skutečně dobře vypadá, jednak i proto, že funguje jako chladič - při přehrávání a nabíjení se z Mojo stává takový maličký přímotop.
Černě eloxovaný hliníkový kvádr, opracovaný z jediného kusu hliníku, je na jedné ze svých delších hran prohloubený, aby na něm vyniklo firemní logo, na protilehlé straně najdete důlky dokonce tři. V nich jsou tři kuličky pro ovládání hlasitosti a zapnutí / vypnutí. Kuličky se volně otáčí, což je trochu matoucí, neb pro aktivaci jejich funkce je musíte zmáčknout. Je to drobné vítězství formy nad funkcí, ale na druhou stranu ovládání není rozhodně nepříjemné.
Na jednom z kratších boků nalezneme sadu vstupních konektorů, vtěsnal se sem digitální vstupní konektor koaxiální v podobě 3,5 mm jacku, je tu dvojice USB konektorů (jeden je výhradně pro nabíjení, druhý zase výhradně pro přehrávání), je tu ale i plnohodnotný optický vstup v klasické podobě. Na druhém boku je pak jen dvojice výstupních 3,5 mm analogových jacků pro připojení sluchátek. Není ale možné připojit sluchátka symetricky, pouze paralelně použít dvoje sluchátka.
Je fakt, že oproti vyšším (a násobně dražším) firemním produktům působí Mojo docela obyčejně (vzhledem, nikoliv zpracováním) a nebýt barevně žhnoucích kuliček ovládacích prvků (hlasitost mění barvu podle nastavené úrovně, spínací kulička zase podle vzorkovací frekvence), ani byste netipovali, že je to produkt Chord, firmy známé svými extravagantními a luxusně pojatými kreacemi. Je to nicméně zřejmě daň za atraktivní cenu.
Uvnitř Mojo najdete Li-Po baterii, která se nabije z nuly do plna během zhruba čtyř hodin, je jí možné dobíjet i během přehrávání bez paměťového efektu (pak se ale Mojo dají téměř smažit vajíčka) a vydrží pak na nějakých osm hodin provozu.
Ačkoliv obvodové řešení stojí na tom z Chord Hugo (tedy jsou tu specifické firemní FPGA filtry a další řešení), oproti němu tu není žádný Bluetooth, žádná nastavení pro crossfeed a další. Výrobce ho zjednodušil až na dřeň, takže skutečně zbyl "jen" D/A převodník a sluchátkový zesilovač. Mojo nabízí díky originálním firemním řešením excelentní dynamiku 125 dB, která se vyrovná těm nejlepším na trhu. To vše s extrémně nízkou hodnotou celkového harmonického zkreslení 0,00017%.
I tak ale najdete u Mojo to zásadní - podporu PCM i DSD signálů, těch prvních až do rozlišení 32 bit / 768 kHz a těch druhých až po DSD512. Přehrajte tak v podstatě cokoliv, co se dnes dá oficiálně sehnat a zrovna u DSD512 něco, co se vlastně sehnat nedá.
Sluchátkový zesilovač pak má dost páry, aby rozhýbal až 800 Ohmová sluchátka. Do běžné "mobilní" impedance 32 Ohm poskytuje výkon 720 mW, do zátěže 600 Ohm pak ještě stále použitelných 35 mW.
Chord Mojo jsme poslouchali se sluchátky Sennheiser HD 26 Pro, Sennheiser IE 8, Koss Porta Pro CZ a jako digitální USB zdroj v sestavách s Naim Nait XS, Cambridge CXA80, Gato Audio INT-150 a Viola Crescendo / Viola Concerto. Porovnávali jsme s mobilními přehrávači FiiO X7 a Pioneer XDP-100R a USB D/A převodníkem Apogee Groove. Na velkých sestavách se poslouchalo s Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, Gato Audio PM-6 nebo OceanWay Sausalito.
Výrazná basová linka v "Here Come the Bastards" z disku "Sailing the Seas of Cheese" od Primus (FLAC | 24 - 96) byla v podání Chord Mojo velmi slušně sytá, ale hlavně utažená, energická a napumpovaná, snad až příliš divoká a razantní, ač pocitově pod plnou kontrolou. Autorita v reprodukci je vynikající, bas zesilovač doslova vyrazí i z malých sluchátek, až máte pocit, že kdesi uvnitř maličkého přístroje běží jaderný reaktor. Definice je výborná, jinak to nazvat nelze, Mojo se k signálu chová velmi panovačně a nepouští ho z pod kontroly ani na okamžik - za nás by trochu uvolněnosti možná i prospělo, větší model Hugo je podobný, ale obdarovaný jakýmsi pocitem dospělejšího nadhledu, Mojo hraje trochu více na drama, je to trochu excentričtější projev, ale v mezích rozumu a kultivovanosti. V basové lince také už rozlišil jednotlivé polohy a rozehrané struny a udržel kontrolu nad celým průběhem tónu.
Ve Watersově "Good Morning Little Schoolgirl" z desky "Folk Singer" (FLAC | 24 - 192) panovala excelentní, až lehce krystalická čistota, zvuk byl velice přesný a jadrný. Mojo i přes nijak extrémní výkon působí jako že má v zásobě obrovskou výkonovou rezervu. Hlas zněl hebce a pevně, kytara pak byla velmi živá a už přesvědčivě dřevěná. Oproti velkým modelům Hugo tu schází v reprodukci něco váhy a možná i trochu objemu, zvuk je utaženější a třeba kov strun se nerozezní TAK precizně jako u Huga, ale zase tak moc mu nechybí - rozhodné méně, než by napovídal cenový rozdíl. Mojo svou autoritou doslova propasíruje skrze sluchátka až nečekaně mnoho informací.
Vibrafon s činely, nesoucí se v "Misery" od Dave´s True Story ("Unauthorized" | FLAC | 24 - 96), působí velice čistě, konkrétně a s velice atraktivní znělostí, byť i tam je oproti vyšší modelům zřejmá rezerva. Mojo jako kdyby tón vzalo, napumpovalo energií a vystřelilo do světa. Je tu mnoho detailů, reprodukce je velice autoritativní, ale přitom dostatečně jemná, aby nebyla vulgární či ostrá. Výborně Mojo vystihuje charakter kovu, v kategorii těchto deseti, dvaceti tisícových přístrojů přímo vynikajícně.
S aktivním charakterem Chord Mojo se pojí i velice dobrá dynamika, "Air Rejoice Greatly" z Handelova "Mesiáše" v podání Dunedin Consort (FLAC | 24 - 88,2) byla svou otevřeností, dramatem a vnitřní energií příkladně zvládnutou reprodukcí a ideálním vzorem pro kategorií do nějakých 30 tisíc. Mojo doslova rozvibruje jakákoliv sluchátka, nechá jimi proudit obrovské množství energie a neztrácí páru, ať už hrajete tiše či opravdu hlasitě. Mojo hraje sytě, autoritativně a přitom s až arogantní kontrolou, která nemá v dané třídě konkurenci. Vše má důraz a drajv a zdá se, že zvuk už i dýchá, byť to není úplně uvolněná, ale spíš akční reprodukce.
Úvodní rozzářené velejemné kovové perkuse ve "Wichita Lineman" od Barb Jungr (FLAC | 24 - 44,1) byly skvěle prokreslené, snad až lehounce zdůrazněné a velice dobře oddělené, každý tón měl jasné a jisté ohraničení. Mojo vytahuje už i poměrně drobné nuance zvuků nástrojů i hlasu zpěvačky, působí tak hodně bohatě, byť ne úplně jednotlivé informace rozvrstvuje, k tomu schází v reprodukci maličko klidu navíc. Mojo prostě vezme hudbu a poctivě se snaží zahrát úplně vše, abyste nepřišli o jediný detail. Přes onu důraznost ale nepůsobí hrubě, což přičítáme firemním obvodům a nepoužití běžných čipů a filtrů.
V rámci kategorie je bezproblémově suverénní i podání prostoru - "Andreas, André" z "Mira" od Jienat (FLAC | 16 - 44,1) zazněla s volností a přehledem, velmi kompaktní a homogenní, byť prostor není úplně vzdušný a vycházející až mimo sluchátka, drží se spíše uvnitř vaší hlavy. Má ovšem už hloubku a v pravolevém i předozadním směru je velmi pevný. Celková přehlednost a lokalizace jsou "už dostatečné", dalo by se říct.
Pevný, energický, autoritativní a dynamický přednes umí skvěle zdůraznit rytmus skladby a udržet vaši pozornost u poslechu. Post-rockoví Mogwai se svou "White Noise" z "Hardcore Will Never Die, But You Will" (FLAC | 16 - 44,1) zněli plynule, velmi zábavně a muzikálně, dramaticky a energicky v bicích, čistě a přesně u elektrických kytar a pevně a hluboce u basové linky. Zvuk nepůsobí úplně rychle a transparentně, spíše hutněji a mohutněji, ale zvládá vystihnout každý moment s obratností zkušeného hudebníka, ani se nezapotí.
Chord Mojo je sympatický pokus přenést co největší část zaslouženě chválených technologií firmy Chord do už relativně mainstreamového světa. Cenou za to se stalo výrazné zjednodušení vizuální, kdy přístroj působí přes skvělé zpracování a svítící kuličky ovládacích prvků trochu ordinérně, stejně jako za atraktivní cenou stojí ořezání některých prvků typu displeje, nepřítomnost ovládání crossfeedu a filtrů nebo nemožnost symetrického zapojení sluchátek. Pokud ale tyto "vymoženosti" nepotřebujete k životu (a po poslechu Mojo se zdá, že vlastně ne), nabízí Mojo opravdu velkou porci ze zvuku svých velkých bratrů, sdílí s nimi dynamiku, plnost a sytost, sdílí velmi dobré rozlišení a kontrolu, která přes relativně běžný výstupní výkon dokáže "nakopnout" libovolná sluchátka. Chod Mojo by si měl poslechnout úplně každý a obzvláště ten, kdo hledá velmi dobrý zvuk na cesty či na stůl. Ve dvacetitisícové kategorii patří Mojo na vrchol a nebude působit nesmyslně ani ještě o další cenový šuplíček výš.
Kč 15 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ bytelné zpracování
+ kompaktní rozměry
+ čistý, pevný a dynamický zvuk
+ velmi férová cena
+ nevyčerpatelná podpora PCM a DSD signálů
ZÁPORY
- trochu nešikovně vyřešené napájení (obzvláště na cesty)
- design je trochu obyčejný
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Voice Audio | www.voice-audio.cz
