Výrobky pobaltské značky Estelon jsou nezaměnitelnými objekty z pohledu designu, ale nakonec také některými svými konstrukčními prvky. Však také Alfred Vassilkov, majitel a konstruktér, má za sebou desítky let zkušeností s vývojem reprosoustav všeho druhu pro rozličné značky a Estelon je vygradováním jeho kariéry. Modely Estelon se pak nemění zrovna často, proto je nedávná poměrně rozsáhlá inovace (téměř) celého programu na verzi Mk II celkem velkou událostí.
Model XB je přesně uprostřed nabídky značky Estelon a i ten je nově upraven na verzi Mk II. Jde o reprosoustavy určené pro „kompaktnější prostředí“ (technické specifikace mluví o 20 až 50 m2), jak říká sám výrobce, jejich rozměry to ale nutně nenaznačují – je pravda, že sošné tvary Estelonů, na nichž prakticky není žádná rovná plocha či linka, umně skrývají celkovou výšku i šířku.
Výška dosahuje 126 cm, šířka dole v oblasti basového reproduktoru 42 cm a v témže místě mají reprosoustavy hloubku 59 cm. Na druhou stranu vybíraná a směrem vzhůru se zužující konstrukce zajišťuje ještě přijatelnou hmotnost 69 kg. Manipulaci usnadňují transportní kolečka, která na finální místě nahradíte mohutnými hroty.
Organicky tvarované ozvučnice je složité popisovat slovy, ale obrázky o nich vypovídají velmi snadno. V konstrukci není žádná paralelní plocha – ty jediné rovné, tedy horní a spodní deska, jsou nasazené pod různými úhly, vznik vnitřního stojatého vlnění by tak měl být minimální.
V zadní straně v ose basového reproduktoru najdete výdech kruhového bassreflexového systému, plynule přecházejícím do tvarovaného „zvukovodu“ v materiálu ozvučnice, pod ním ve „vykousnuté“ stříšce sídlí jeden pár velkých a pěkných reproduktorových terminálů, jimiž snadno propojíte kabel s vidličkami i banánky.
Mluví-li Estelon o mezigeneračních změnách, zmiňují zejména přepracovanou frekvenční výhybku a upravenou vnitřní kabeláž.
Stále jde nicméně o třípásmovou konstrukci, osazenou komponenty Accuton. Na výškách hraje obrácená keramická kopulka standardního průměru 2,5 cm, na středech keramický kónus o průměru 15,8 cm a konečně na basech najdete 22 cm kónus, kde je materiálem keramický sendvič. To vše je spojeno kabely od americké značky Kubala-Sosna. Mnoho se tedy zdánlivě nezměnilo, stejně jako materiál ozvučnice – stále jde o kompozit na bázi drceného mramoru.
Estelon – tak jak je u výrobců luxusní techniky vcelku běžné, neb se tam už prostě počítá s adekvátní kvalitou použitých součástí i celků – neuvádí žádné hlubší informace o tom „co a jak“, i technické parametry vlastně udává lehce volněji. Nicméně dozvíte se o frekvenční odezvě 22 – 30 000 Hz, jmenovité impedanci 6 ohm (s deklarovaným poklesem na 3,5 ohm u 50 Hz) a charakteristické citlivosti 87 dB / 2,83 V / m.
XB Mk II jsme poslouchali v ostravském showroomu dovozce, kde se hrálo na ultimativní sestavě – zdrojem signálu byl streaming přes EMM Labs NS1 / EMM Labs DV2 (který fungoval i jako ovládání hlasitosti), sílu dodávaly naddimenzované EMM Labs MTRX2. Filtrováno bylo přes Shunyata Research Everest 8000 a vůbec bylo propojeno kabeláží této firmy tam, kde nebylo nutné použít kabely EMM Labs. Pro srovnání byly X Diamond Mk II, YB Mk II nebo třeba Acoustic Energy AE520 a nepřeberné množství dalších reprosoustav.
Kontrabas v „Cantata Con Mina“ (Mina De André | „La Canzone Marinella“ | 1997 | Ricordi | 7432153879-2) byl suverénně vykroužený, přímo sálal plností, energií a byl příjemně vřelý, již zcela nenucený. Je cítit, že XB Mk II patří skutečně hodně vysoko ve smetánce high-endových reprosoustav – Estelon hrají s mimořádnou dávkou akustické přirozenosti, není to ale žádná „nahá pravda“, suchá a sterilní. XB Mk II nabízí basovou složku oděnou v bohatě řaseném sametu a v plných plachtách, třeba dřevěné tělo nástroje díky tomu vyznívá opravdu „dřevěně“ a zvuk je krásně harmonický.
Vokál Madeleine Peyroux v „Blue Alert“ („Half the Perfect World“ | 2006 | Rounder | 0602517032798) zněl intimně, byl veliký a odvážně posazený do výšky, skutečně ve výšce stojící osoby a daleko za reprosoustavami. Zpěv zní jemně, hebce a křehce, přitom má ale „maso“ těla. Není nijak dramaticky dominantní v objemu, ale přesto díky svému sladkému ladění a prvotřídnímu rozlišení je vokál přirozeným vůdčím prvkem a navzdory specificky pojaté nahrávce není ve výsledku jediná stopa po tvrdosti.
Keramický výškáč zvládá bez problémů udržet pod kontrolou pronikavost činelů v „Deceptively Yours“ od Norah Jones („New York City“ | 2003 | Koch | 0099923867821) – ty neztratí říz a dravost, ale nemají tu přílišnou pronikavost, která by tahala při vyšší hlasitosti za uši. Vysoká znělost a spousta energie nevedou k přebujelé cinkavosti. XB Mk II jsou pak nesmírně analytické, aniž by zněly technicky – zvuk činelu je rozkrájený na plátky, exkluzivně informativní, jasný a texturovaný, živý a super konkrétní, přesto decentní a velmi uklidněný.
Dynamicky jsou XB Mk II velmi přizpůsobivé, nemají žádný problém sledovat nahrávku Ravelova „Boléro“ v podání Seiji Ozawy a Boston Symphony Orchestra (1974 | Deutsche Grammophon | 415 845-2). Bicí mají razanci, průbojnost a tvrdost napjatých blan, žestě říz a smyčce se dokážou snadno zhoupnout s nesmírnou šťavnatostí. Je to reprodukce nenucená a klidně samozřejmá, jak je pro Estelon typické. Cítíte, že XB Mk II nejsou při libovolné hlasitosti nikde blízko nějakého limitu či stresu – je to v každém okamžiku expresivnost a živost v takovém „luxusním smokingu“.
Už jsme naznačili, že XB Mk II hrají mimořádně organicky a homogenně – přitom ale třeba v „Serenade for wind and strings in D minor, B. 77 (op. 44)“ Antonína Dvořáka (Neville Marriner / Academy of St. Martin in the Fields | 1981 | Philips | 400 020-2) cítíte v poddajně měkčím a sladce muzikálním zvuku také nepřeberné množství detailů. Reprodukce je absolutně „učesaná“, nikde žádná divočina a přesto je všechno uspořádané tak, že vám neuniká žádná informace, žádný kousek zvukové skládačky, nahrávka je rozprostřená jako na stříbrném podnose a nechybí v zásadě nic, i když je to prezentované s takovým klidem.
Stereofonní obraz je pak tradičně velmi silnou stránkou konstrukcí Estelon – už proto, že jejich organické tvary způsobují jen minimum odrazů a ozvučnice snadno akusticky mizí z prostoru. XB Mk II nejsou výjimka a „My Old Flame“ Boba Jamese a Davida Sanborna („Quartette Humaine“ | 2013 | OKeh | 88765484712) se odehrávala zdánlivě naprosto nezávisle nad přítomností reprosoustav v místnosti. Scéna je zasazená za ně, velká a s velkými proporcemi nástrojů, dokonce až nadživotními. Je tu také spousta vzduchu, který jednotlivé, perfektně již lokalizované instrumenty obklopuje. Je to zvuk na hranici holografičnosti.
Co dalšího lze označit za silnou stránku konkrétně XB Mk II, to je muzikálnost a velmi solidní míra tolerance, s jakou přehrají cokoliv, nejen vybrané audiofilské nahrávky – i říznou a upřímně zcela zvukově standardní „Many A Little“ od September („Many A Little“ | 1995 | Tripple | TRIPPCD1004) zvládly XB Mk II s grácií a i při hodně vysoké hlasitosti za hranicí 100 dB sice cítíte, kde leží limity nahrávky, ale zároveň si ji můžete plně vychutnat; s mocným basem, údernými středy a neřezavými výškami, které ale mají víc než dobré rozlišení.
Estelon je značka, která vytváří luxusní objekty, které ovšem zároveň pod originální a hodnotnou formou ukrývají technickou část z vyšších pater high-endového světa. Inovovaný model XB Mk II vzal původní úspěšný mix větší, ale stále skladné ozvučnice a „plnoformátového zvukového provedení“ a úpravou zdánlivých drobností Vassilkov posunul zvuk zase o kus dopředu (s ním bohužel, ale samozřejmě i cenu). Pokud máte rádi neagresivní a přesto průbojný, plnokrevný, ale zároveň svižný a detailní, ovšem hlavně organicky přirozený zvukový projev, jsou XB Mk II špičkovou volbou z opravdové high-endové smetánky.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 30 metrů čtverečních a nadstandardním zatlumením (koberce, sedačky, akustické prvky Artnovion,…).
Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.
Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.
Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)
Budeme-li ignorovat propad na 120 Hz (vliv pozice reprosoustav v místnosti), vidíme bohatší bas až do cca 300 Hz, dále v zásadě rovné středy, malý „hup“ na 1 100 Hz a překvapivě tlumenou energii nad hranicí 10 kHz. Celkový trend křivky je tedy „padající“. Vidět je také peak na cca 23 Hz, který by mohl být produktem energie bassreflexu. Směrovost je minimální.
Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)
Je vidět, že směrovost není nijak dramatická ani na vertikální ose, i když kvůli výškám byste se měli držet pod osou vysokotónového měniče.
Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli
Jednotlivé reproduktory mají v zásadě úplně čistý průběh, dokonce i tweeter v zásadě bez problémů dosahuje na 20 kHz. Je vidět, že basový měnič má bezmála subwooferovou charakteristiku se svou „špičkou“ nejspodnější odezva bassreflexu leží pod hranicí 20 Hz, takže minimálně zblízka jsou XB Mk II opravdu bez limitu rozsahu.
Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)
Až do úrovně 50 Hz je zkreslení na nízké až velmi nízké úrovni, pod touto metou ale relativně rychle roste a vrcholí na nějakých 38 Hz, kdy v této konkrétní situaci měly XB Mk II již docela neočekávaně vysoké harmonické zkreslení – byť naštěstí zrovna v basech zkreslení není nijak úplně snadno detekovatelné poslechem.
Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou
Zde je vidět, že dominantní je zkreslení druhou harmonickou, méně příjemná třetí je pak udržovaná na velmi nízké úrovni. I to je možná důvod, proč navzdory relativně vyšší nominální hodnotě není při poslechu nic nepříjemného patrné.
Waterfall
Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru
Step response @ 1 m v ose tweeteru
Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)
Netypický průběh impedance ztěžuje odhalení ladící frekvence ozvučnice, chybí typické dva první peaky, běžné pro bassreflexový systém. Drobné zvlnění křivky může být způsobeno spíše neusazením ozvučnic na „konečné“ hroty, ale na převozní kolečka. Soudíme hlavně proto, že při měření původního modelu Estelon XB vypadal průběh impedance stejně, až právě na tyto rezonanční artefakty. Celkově nejsem XB Mk II úplně jednoduchými společníky pro zesilovač, ale prakticky cokoliv, co patří do společnosti milionových reprosoustav by zátěž mělo zvládnout.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]
Kč 927 990,- - bílý lesk / černý lesk
Kč 954 990,- - bílý mat
Kč 979 990,- - fialový lesk
Kč 999 990,- - stříbrný lesk / stříbrný mat
Kč 1 064 990,- - červený lesk
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/reprosoustavy-podlahove/3708-estelon-xb-mk-ii#sigProIddd573d3bde
--- --- --- --- ---
KLADY
+ dospělejší, než původní generace
+ organická spojitost reprodukce
+ nenásilná pohoda
+ hluboký bas
+ tolerantní vůči horším nahrávkám
ZÁPORY
- cenový posun mezi generacemi je docela výrazný
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: Tykon | www.tykon.cz