Britská firma Acoustic Energy byla založena v polovině roku 1987, aby si prošla přes klasické vývojové období maličkého výrobce, přes lehké nasměrování do lifestyle segmentu díky vstupu investorů v polovině 90. let až po opětovné „pobritštění“ po majetkové stránce jen několik let nazpět, které firmě vrátilo plnohodnotné cílení na audiofilský segment opravdového hi-fi. Celkem odvážně se firma pouští do vod ve středním segmentu, kde nedávno představila svou vlajkovou loď – sloupek AE520.

Přestože pět set dvacítky jsou nejvýše postaveným firemním modelem, zůstávají věrné ideálu (relativní) kompaktnosti. Dobrou možnost integrace do běžných obývacích prostorů zajišťuje zejména šířka 18,5 cm, byť vnitřní objem dohání reprosoustavy hloubkou 32 cm. Na výšku mají AE520 také nezanedbatelných 113 cm (k čemuž je třeba ještě připočítat vysoké hroty na profilech čnících do stran). Konstrukce z pevných MDF panelů váží celkově 30 kg.

Reprosoustavy se ale zdaleka nezdají být tak robustní, jak papírové hodnoty naznačují. Může za to zjemnění hran pomocí zaoblení, ale určitě i povrchové provedení s pěknou dýhou z amerického ořechu (či hlubokým lakem, budete-li chtít modernější vzhled).

Působivá je i šestice měničů na přední stěně, k D’Appolito konfiguraci dvou střeďáků a tweeteru v horní části (která tak připomíná nižší model AE509) přibyla hned trojice basáků. AE520 jsou koncipovány jako třípásmové s bassreflexem, ten se typicky ukrývá na zadní straně a má pro firmu charakteristickou podobu štěrbiny – tu běžně vývojáři umisťují pod horní okraj ozvučnice, tady je ale zhruba v prostředku, na úrovni basáků.

Připojení k zesilovači obstarává jediný pár reproduktorových terminálů pěkné kvality. Ty procházejí obdélníkovým informačním štítkem z hliníku.

Doposud by se asi mohlo zdát, že AE520 jsou v podstatě klasické reprosoustavy, zaměřené mírně nadstandardně na dosažení „všeobecně snesitelného“ vizuálního dojmu. Na všech křivkách a detailech je znát, že jsou laděny „pro oko“, aniž by ale pozbývaly racionální formu. Proto je třeba i tweeter zasazený do relativně výrazně tvarované planžety, sloužící jako zvukovod nebo se ostatních pět měničů nesnaží za každou cenu schovat šrouby a koše do rámečků.

Že se pod líbivou schránkou ukrývá racionální technologie, to naznačuje třeba i použití kompozitních kabinetů s tloušťkou stěny 1,8 cm. Jde v praxi o vrstvení, konkrétně dvou tenčích MDF profilů proložených bitumenovým tlumením. Vnitřní stěna má 6 mm, bitumen 3 mm a vnější stěna má tloušťku 9 mm.

Také použité reproduktory mají (poměrně unikátně) společný a technologicky vcelku pokročilý materiál membrán – jde o tkané uhlíkové vlákno. Z něj je tedy i 2,5 mm kopulka tweeteru, z něj jsou dva středotónové kónusy o průměru 12,5 cm i trojice basových měničů stejného průměru. Je také dobré si všimnou, že planžeta výškáče překrývá koše středotónových reproduktorů, aby toto pro autenticitu reprodukce nejdůležitější pole bylo svými osami co nejblíže u sebe.

Důvod, proč je bassreflex namontovaný v neobvyklé výši, vyjde najevo hned, jak se dozvíte, že vnitřní příčka uzavírá pracovní objem vrchní D’Appolito sekce (takže střeďáky s cívkami o průměru 3,5 cm jednak netrpí interferencí od basáků a jednak mají přiměřenou velikost ozvučnice). Woofery pak mají komoru s reflexem samy pro sebe.

Pečlivou konstrukci má i frekvenční výhybka, která je rozdělená na samostatné plošné spoje (zvlášť středy + výšky a zvlášť basy), aby nedocházelo k ovlivňování součástek. Samozřejmostí v této ceně jsou komponenty jako cívky se vzduchovým jádrem nebo polypropylenové filmové kondenzátory. Výhybka dělí pásma na 373 a 2 800 Hz.

AE520 mají udávaný frekvenční rozsah 30 – 28 000 Hz (+/- 6 dB), mají deklarovanou jmenovitou impedanci 6 ohm a charakteristickou citlivost 90 dB (leč bez udaných konkrétních podmínek).

AE520 jsme poslouchali v showroomu dovozce a to na naddimenzované sestavě – za zdroj signálu byl buď streamer Meitner NS1 nebo CD přehrávače Electrocompaniet EMC 1 MKV či Audia Flight FLCD Three S. Jako předzesilovač byl zařazen EMM Labs DV2 nebo pasivní Bespoke Audio, výkon dodával buď Audia Strumento No. 4 nebo ultimativní monobloky EMM Labs MTRX2. Propojeno bylo kompletně kabeláží od Acrolink krom napájení a reprokabelů – tam byl použit sortiment od Shunyata Research včetně famózního modelu Everest s kabelem Omega QR.

Hluboký, důrazný bas u úvodního zvonu a hlavně následujících nezaměnitelných varhanních not Bachovy „Toccata BWV 565“ („Audiophile Test“ | 2008 | ABC Records | HD-150) měl slušnou hloubku, ale hlavně velice pevný, až neuvěřitelně hbitý charakter. Bas je utažený a precizně definovaný – nečekejte hutnou hřmotnost nebo obrovský objem a zemětřesení, z čeho se ale těšit můžete, to je perfektní ohraničení basů, výtečná rozmanitost a hlavně pocit „kopnutí“ u každého jednotlivého tónu. AE520 jsou famózně rychlé, je to reprodukce jako z napnutého praku, energická a disciplinovaná.

Zpěv Izumi Masuda v „May you have happiness“ („Golden Lips“ | 2009 | ABC Records | HD-121) byl velice čistý, rozhodně analytický a skvěle transparentní. Pevné a lehoučké měniče reagují výjimečně rychle, tonalita je neutrální, až trochu „studiového rázu“. Středy jsou velice detailní, zvuk působivě snadno kopíruje charakter signálu a všecho dění je podané čistě, disciplinovaně a opět s pevným ohraničením. AE520 nejsou ultimativně analytickým nástrojem co se týká rozlišení, stejně jako nevzbuzují takový ten protikladný dojem vřelé bohatosti a plnosti. Jsou prostě neutrální jak se sluší a patří, aniž by to znamenalo suchost nebo technicistnost.

Výšky jsou také neupejpavé v objemu a energii, činel v „So what“ Milese Davise je na nahrávce „Live 8“ (2015 | ABC Records | HD-207) hodně živý, tvrdý až agresivní; díky průzračnému charakteru reprosoustav jsou činely tak trochu prominentní a energické, nejsou ale chladné nebo agresivní. Detailů je v nejvyšším pásmu víc než dost, je to velmi čisté, velmi konkrétní, kontrolované a po všech stránkách sebejisté. I díky tomu by ale nebylo patrně úplně ideální spojit AE520 s nějakým chladnějším nebo ostřejším zesilovačem.

Dramatické perkuse v „Jazz Variants“ od The O-Zone Percussion Group („Stereo Test Record“ | 2014 | ABC Records) zněly skvěle utaženým, rychlým a důrazným způsobem, je to reprodukce jako když bičem mrská. Od AE520 nečekejte takový ten masitý zvuk s velkou vahou, ale užijete si rozhodně famózně pevné kontury, autoritu a fyzicky citelný švih a impuls. Reprosoustavy se pouští do každé dynamické špičky s odvahou a velice snadno, je to benefit těch lehkých a pevných měničů. Takový charakter se často pojí s nízkou zatížitelností, ale AE520 si naopak nechají řádně „naložit“, můžete hrát hlasitě a tlačit na ně, aniž by se jejich zvuk rozsypal.

Rychlý a precizně artikulovaný zvuk má své přednosti i jinde – konkrétně v rozlišení, respektive v tom, jak dává na obdiv jemné nuance a jak zobrazuje charakter nahrávky a řetězce. „Jacob’s Dream“ od Alison Krauss („Hear the difference“ | 2012 | ABC Records | HD-148a) stojí na zpěvaččině emotivním hlasu a jednoduché kytarové lince (byť až poněkud zdůrazněné), takže by se mohlo zdát, že detailů k prezentaci není mnoho, ale AE520 jsou moc pěkně transparentní a díky svému rychlému projevu jsou už od velmi nízkých hlasitostí překvapivě informativní. Jejich přednes působí také velmi soustředěně, konkrétně, chce se říct až v pevném duchu studiového monitoru. Možná to není tak plný, tak vřelý a barevný přednes, rozkrývá nicméně v kontextu kategorie mile jemné nuance.

Celková zmíněná soustředěnost pomáhá udržet i dobrou formu prostorové scény – Händelova „Wasser Musik“ („Live 8“ | 2015 | ABC Records | HD-207) byla vyproštěná z ozvučnic, dobře načrtnutá jak v pravolevé, tak předozadní ose, s velmi konkrétní lokalizací jednotlivých nástrojových sekcí. I tady je ku prospěchu výtečná transparentnost a přestože nejde o ultimativně holografický obraz, stereo báze už svou zřetelností rozhodně patří do high endové sféry.

Bohatá, hluboká a hutná Cohenova „In my secret life“ („Absolutely Bass Voice“ | 2016 | ABC Records | HD-177) šlapala s lehkostí a mimořádně snadnou čitelností. Vokálu trochu chybí ta proslulá váha a hutná hloubka – zato jde ale o svěží přednes, který má v reálném světě výhodu v tom, že již při nízké poslechové úrovni (jako je třeba ta večerní v běžné domácnosti) je hudba čitelná, dobře ohraničená a detailní.

Britští Acoustic Energy se pustili s novým modelem AE520 do mírně vyšší než obvyklé cenové hladiny a přestože zachovali tradiční ráz z pohledu estetiky (takže třeba díky celkové štíhlosti budou dobře integrovatelné v běžném obývacím prostoru), technologicky si kráčí model AE520 poměrně neotřelou cestou. Lehké a pevné měniče tomuto modelu dávají neokoukanou zvukovou charakteristiku – zvuk je čistý, velmi rychlý, velmi konkrétní a mající výrazný švih a autoritativní údernost. Možná nemá přednes takovou hutnost, takovou váhu a takovou bohatost, jako je běžné, není to ale nedostatek, ale projev oné rychlosti a přesnosti. S tím souvisí také to, že přes AE520 dosti transparentně uslyšíte to, co do nich pustíte, takříkajíc „v dobrém i zlém“. Ani tak ale nesklouznou AE520 k agresivnímu tónu nebo ostrosti, na to už jsou přeci jen vybavené kvalitními komponenty a sladěné s péčí a snahou. Zvukový charakter AE520 je v dané cenové třídě (ale vlastně i mimo ni) poměrně neobvyklý a pokud chcete svižnost, detail, autoritu a údernost, tak právě sloup od Acoustic Energy může být velmi zajímaou cestou, jak znovuobjevit svou hudební sbírku.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 30 metrů čtverečních a nadstandardním zatlumením panely Artnovion a běžnými prvky jako je koberec nebo závěsy.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Na naměřené odezvě je patrná rezonance na 20 kHz, která pramení patrně hlavně z netlumené membrány tweeteru, na této frekvenci nicméně nemá pro 99% posluchačů žádné následky. Je vidět lehce výraznější energie výškáče, velice pěkně vyrovnané střední pásmo a mírný akcent mezi 110 a 120 Hz (který není pocitově nijak od věci). V plné síle začínají AE520 někde kolem 35 Hz, což je excelentní hodnota.

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Sedlo mezi prvními dvěma peaky naznačuje ladění bassreflexu na úrovni lehce pod 40 Hz, celkově se pak impedance drží nad zdravou úrovní 6 ohmů. Na křivce je vidět nepatrná tendence k rezonanci kolem 130 Hz, jinak je celkově průběh velmi klidný a bezproblémový, prostý prudkých změn. Elektrická fáze kolem 80 Hz vybočuje poměrně prudce do negativních hodnot a lehce nad 400 a 600 Hz lze vidět drobné artefakty, které neumíme připsat nějaké konkrétnější příčině (měření se opakovalo několikrát). Tak jako u impedance, i tady je lehký náznak rezonance na 130 Hz, jinak je všechno bezproblémové a disciplinované.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 99 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi rychlý, bezprostřední zvuk

+ utažený, kontrolovaný bas

+ svěží a detailní výšky (a zároveň neagresivní)

+ údernost

ZÁPORY

- zvuk by mohl v kombinacích s tvrdší elektronikou sklouznout k suchosti

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Tykon | www.tykon.cz 

fSdílet

Tweet