Jméno Confidence je v portfoliu tradičního severského výrobce Dynaudio zakotveno už mnoho let a nová generace z roku 2019 stojí na úplném vrcholu aktuální firemní nabídky, čemuž odpovídá i "nabití" všemi dostupnými aktuálními firemními technologiemi. Navíc firma říká, že Confidence je to nejlepší, co se jim kdy povedlo vyrobit. Přímo v dánském domově firmy ve Skanderborgu jsme měli možnost ještě před oficiálním uvedením poslouchat jeden z prvních vyrobených párů prostředního ze sloupků - modelu Confidence 50.

Confidence 50 svým vizuálním laděním navazuje na předchozí modely stejného jména, které byly typické přisazením čelního panelu s měniči k úzkým ozvučnicím, což vytvářelo originální vizuální vjem, který fungoval mnohem lépe v reálu než na fotkách. To ale vlastně platí i pro aktuální generaci, byť tvarově je aktuální verze mnohem moderněji a mnohem konzervativněji působící zároveň.

I tady jsou základním stavebním kamenem velmi štíhlé a poměrně vysoké kabinety z MDF profilů, tentokráte s drobně zaoblenými stěnami a hranami. Tedy drobně - klenutí bočních stěn se nakonec spojuje v oblouku na zadní straně. Celá ozvučnice je usazena na bytelném podstavci s výškově nastavitelnými nožičkami. Zadní strana je naprosto minimalistická - je tu je jediný pár reproterminálů WBT.

Zepředu pak je všech pět měničů v D´Appolito rozložení vsazeno do tlusté a bohatě tvarované desky z materiálu Compex - jde o kompozitní lehký a přitom velmi pevný, minimálně rezonující materiál. Všechny ty prolisy, vlnky a zaoblení (s oficiálním jménem DDC Lens, neboli "čočka") mají za úkol optimalizovat vyzařování reproduktorů a snížit množství nežádoucích odrazů na minimum. Důležité je hlavně směrování energie vpřed a do stran, minimálně pak nahoru a dolů, což je hlavním zdrojem problémů v běžných místnostech. Navíc se energie jednotlivých pásem lépe spojuje do jednoho celku. Jde o výsledek počítačového modelování a prý stovek hodin experimentů ve fascinující Jupiter Lab - měřící komoře o rozměrech 13 x 13 x 13 metrů, nabité technikou.

Základem nového modelu je vysokotónová měkká kopulka Esotar3 - reproduktor má velkou pracovní komoru s příkladným tlumením, využívá velice silný neodymový magnet a zlepšené proudění chladícího vzduchu znamená, že v magnetickém systému není ferrofluid. Za měkkou kopulkou o průměru 2,8 cm se ukrývá také prvek Hexis - 3D tiskem vyráběná kopulka, která zklidňuje vzduch rozhýbávaný zadní stranou membrány a ten tak výrazně méně zkresluje přesnost jejího chodu; membrána také přesněji zastaví a tím nabízí čistší reprodukci.

O střední tóny se stará dvojice reproduktorů Horizon. Jejich membrány mají průměr 15 cm a jsou vyrobeny z klasického firemního materiálu MSP, který najdete v reproduktorech napříč celým katalogem. Dynaudio se chlubí tím, že nepravidelně tvarovaný závěs membrány navazuje plynule na kónus membrány (míněno geometrií), čímž prakticky eliminuje vlnkové zkreslení.

Nejhlubším frekvencím je určena dvojice 18 cm membrán reproduktorů NeoTec - opět jsou vyrobeny (jak jinak) z materiálu MSP (Magnesium Silicate Polymer). Woofery jsou vyvinuty zcela od začátku přímo pro řadu Confidence včetně detailů jako je třívrstvý former cívky, vyrobený ze skleněného vlákna. Magnetický systém je konstruovaný na bázi neodymových magnetů, celý magnet je pak větraný a tvarovaný tak, aby proud vzduchu měl co nejmenší odpor.

Basový rozsah pak podporuje i bassreflex, jehož nátrubek směřuje dolů, je to dlouhá trubice se zakončením, které pomáhá rozprostřít energii vzduchu primárně směrem do stran a nikoliv do podlahy.

Confidence 50 mají psaný akustický rozsah 35 - 22 000 Hz (+/- 3 dB), frekvenční výhybka 2. a 3. řádu je nastavena na úrovních 200 a 2 860 Hz, charakteristická citlivost dosahuje lehce nadprůměrných 87 dB / 2,83 V / m a jmenovitá impedance 4 ohmy přiznává propad až k 2,7 ohmu.

Zbývá konkretizovat fyzické rozměry Confidence 50 - na výšku mají včetně nožiček 155,7 cm, na šířku má samotný kabinet 21,8 cm a jde do hloubky 39,9 cm, přičemž jeden kus váží solidních 49,6 kg.

Jak už bylo řečeno, Confidence 50 jsme poslouchali v hlavní poslechové místnosti Dynaudio přímo ve Skanderborgu, kde jim společnost dělal systém z nejvyššího patra katalogu Moon - převodník 780D, předzesilovač 850P a monobloky 850M, alternativně byl k dispozici také Bluesound Node 2 a propojeno bylo kabeláží Chord Sarum T. Srovnávat jsme mohli s celou novou řadou Evoke - modely Evoke 10, Evoke 20, Evoke 30 i Evoke 50.

V "Nu Nu" Avishai Cohena ("Continuo" | 2006 | Razdaz | RD 4603) vás pravděpodobně nezaskočí solidní objem, ten tak nějak od reprosoustav této velikost očekáváte, stejně jako to, že reprosoustavy umí s plnou silou mrouknout poctivě hluboko, tak jak to tón kontrabasu vyžaduje. Co vás ale dozajista ohromí, to je přesnost a pevnost kontur, preciznost vykreslení tónů a skutečnost, že to všechno se odehrává s naprostou samozřejmostí, takže zvuk není ani náznakem tvrdý, ačkoliv jeho konkrétnost je výtečná. Není to zvuk na bombastický efekt, ale jako kdyby to byl jen kanál, kterým do prostoru protéká skutečný kontrabas - žádný efekt, žádné zabarvení, žádné reálné limity. Nástroj má tělo i váhu, tóny jsou plné, ale zůstávají velmi rychlé a nenásilně vykroužené.

Ona mimořádně působivá samozřejmost je patrná i na středním pásmu - zejména transparentnost je skutečně výjimečně přesvědčivá a opět jen jako kdyby šlo o kanál, který vás nechá "sáhnout" na nahrávku samotnou. I ne zrovna jednoduchá a trochu "zašmodrchaná" nahrávka "Sweet Georgia Brown" vokálního souboru The Singers Unlimited ("Masterpieces" | 1994 | MPS | 523 521-2) zněla v příkladné čistotě, s precizně definovanými jednotlivými vokály, které najednou jako kdyby udělaly doslova skok kupředu do prostoru a v nádherně otevřeném zvuku se skvěly každý sám za sebe, velké, tělesné a obklopené vzduchem, navíc samozřejmě srozumitelné a vůbec zní mnohem lépe, čistěji a konkrétněji, než od nahrávky, běžně poněkud limitované, vůbec čekáte. Confidence 50 fungují jako působivá analytická lupa, ale přesto nesklouzávají k nějaké studené analytičnosti.

Mimořádnou analytičnost (ale i tady bez tvrdosti) prokázaly reprosoustavy také v nejvyšším pásmu - cinkotu vibrafonu Garyho Burtona v "Children´s Song" ("Crystal Silence" | 2009 | ECM | 176 8057) byl nádherně vzletný a bohatý, vnímáte naprosto samozřejmě moment, kdy palička dopadne na kovový plátek a rozezní ho, tón vzniká mimořádně přesně a rychle a potom dlouho, samozřejmě a nenásilně doznívá, aniž by se ztratil v ostatním dění v nahrávce. Není tu ani stopy po jakékoliv ostré hraně nebo nepříjemnosti, přes vší znělost a výraznost jsou tóny prezentované bez lesku a příkras, s mimořádnou samozřejmostí a citem pro detail. Confidence 50 umí jít tak hluboko až k samé kostře nahrávky, že tu jasně slyšíte i šum pásky v pozadí, který prakticky nikdy a nikde slyšet není a Confidence 50 z něho dělají přirozeně působící součást nahrávky.

Jedním ze základních stavebních kamenů zvuku Confidence 50 je něco, co bychom mohli nazvat disciplínou - z toho titulu přes vší energii zůstává zvuk pevný a konkrétní, velmi soustředěný a velmi přesný. Tak i elektronická "Eden" Stéphane Pompaugnaca ("Hotel Costes vol. 11" | 2008 | Pschent | WAG 384) pulsuje sice v požehnaném objemu a hutnosti, hodné takhle velkých reprosoustav, ale není to živelný příliv zvuku. Je tu cítit důraz, konkrétnost, pevné tělo a váha, dynamika šlape pocitově bez jakékoliv utlačenosti nebo nedostatku, prostě je tu vše jak má být, kontrolované a precizně vykreslené a Confidence 50 už v reálném světě nabízí prakticky nelimitovanou reprodukci.

Pokud je něco na nových Confidence skutečně překvapujícího, pak je to jejich suverénní rozlišení, respektive skutečnost, jak nenásilně, netechnicky a přirozeně sahají až k nejjemnějším zvukům v jakékoliv nahrávce. Třeba ve "Feeling Yourself Disintegrate" od The Bad Plus ("For All I Care" | 2008 | Emarcy | 0602517821644) cítíte pořádnou dávku nadhledu, mimořádnou rychlost, s jakou Confidence 50 hrají a jak snadno předestírají i ty nejdelikátnější rozdíly třeba ve zvuku činelů, jak je všechno organizované a jak je přehled v nahrávce naprosto perfektní. Nejde neparafrázovat název reprosoustav - reprodukce je skutečně s ohledem na cenu mimořádně sebevědomá. Ačkoliv Dynaudio vždy uměly soustředit pozornost posluchače na detail, nové Confidence tak činí bez pocitu techniky, která v pozadí zvuku pracuje, tady prostě zůstává linoucí se hudba se vším všudy.

Výrobce se pak chlubí upravenou vyzařovací charakteristikou reprosoustav a tím, že vlnící se čelní panel napomáhá ideálnímu vnímání stereo báze nahrávek - ať je to jak chce, stereo scéna rozhodně působivě načrtnutá je a třeba v "Ruby, My Dear" Theloniuse Monka a Johna Coltranea ("Monk with Coltrane" | 2010 | OJC Remasters | 0888072319899) vnímáte působivě realistické proporce nástrojů, vnímáte jejich pečlivou zakotvenost v pravolevém směru, ale i to, že některé jemné dozvuky přichází zpoza nich a podtrhují tak i přes svou jemnost celkový pocit trojrozměrné plastičnosti. Všechno je pak excelentně přirozeně poskládané a soudržné, prostě před sebou máte dva hrající nástroje, jenom si sáhnout.

Přes vší svou přesnost a výjimečně působivou autentičnost ale, což už několikrát zaznělo, nesklouzávají Confidence 50 k techničnosti, tvrdosti či jednoduše přílišné snaživosti. Tím pádem i na hraně nahraná skladba jako "Murder Song (5, 4, 3, 2, 1)" od Aurory ("All My Deamons Greeting Me as a Friend" | 2016 | Decca | 0602547370778) zní přijatelně. Ano, ve vypjaté pasáži cítíte, že zvukař zašel se sykavkami i ostrými kovovými tóny přeci jen o krůček dál než musel, ale na druhou stranu tu panuje pořádek a díky excelentní čistotě a kontrole tu ona hrana nebudí nutkání jít a snížit hlasitost nebo odvrátit hlavu. Navíc zvládají reprosoustavy ten živelný příval energie s jistotou a neochvějností, která vás prostě nemůže nebavit a nemůžete nechtít víc.

Jakkoliv jsou Dynaudio dlouhodobě respektovaným výrobcem, zvuk jejich reprosoustav šel vždy tak trochu svou, poněkud účelnou cestou a tudíž rozhodně nebyl tak úplně pro každého. Ale nové Confidence, soudě podle jejich druhého nejvyššího modelu, nové Confidence jsou něco jiného a - znovu to zapakujme - svým sebevědomím v každém okamžiku, svou fascinující přesností a zaostřeností a hlavně tím, jak přes to všechno zůstávají "lidské" a příjemné, patří hodně, hodně vysoko v potravním řetězci velkých reprosoustav. Ano, jsou samozřejmě mimořádně drahé, ale v dnešním kontextu nepatří ani zdaleka k tomu nejdražšímu nebo největšímu - a přesto v reálném světě nabízí výkon, který má všechno co má mít. Detail, dynamiku, rychlost, důraznost, prostě všechno, co potřebujete k ponoření se do hudby - a navíc to všechno Confidence 50 balí do mimořádně snadno přístupného celku, v němž jednotlivé technické aspekty vůbec nevnímáte a prostě si jen užíváte bezprostřední hudební zážitek mimořádně high-endové úrovně.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE + WATERFALL

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 70 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, závěsy, několik akustických panelů a difúzní strop,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Pomiňme propad na 2 000 Hz způsobený zjevně charakteristikou místnosti a od Confidence 50 dostanete vlastně fenomenálně čistou a rovnou frekvenční odezvu mezi 100 a 20 000 Hz, odezvu vyrovnanou vpravdě referenčním způsobem. Zřetelný peak mezi 50 a 90 Hz pak také lze minimálně z části připsat tomu, že reprosoustavy stály relativně blízko rohu a v akusticky nepříliš ošetřené místnosti. Reálný nástup reprodukce pak lze najít na 30 Hz s tím, že propad na 40 Hz bude mít stejné důvody jako následující zmíněný peak. Lze ale dovodit, že křivka by v bezdozvukové komoře mírně klesala a spojovala bod, kde se nachází na 30 a 100 Hz. Nejpůsobivější je ale to, jak identicky se reprosoustavy chovají i při měření pod úhlem. Je tu vidět skutečně velký kus práce a zdá se, že měřící komora Jupiter Lab své ovoce skutečně nese.

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Sedlo mezi dvěma peaky na cca 25 Hz napovídá, že právě někam sem je laděný bassreflex, důležitý je ale propad až pod úroveň 3 ohm v oblasti kolem 90 Hz, kde budete potřebovat mimořádně stabilní zesilovač, aby reprosoustavy "podržel". Nicméně v této cenové hladině se tak trošku čeká, že adekvátní elektroniku mít budete. Relativně prudký výkyv impedance najdete i na 1 kHz, nicméně je posazený v oblasti, kde už to neznamená drtivé "vycucávání" energie ze zesilovače. Také elektrická fáze má mimořádně náročný průběh v oblasti pod 100 Hz, zejména propad do negativních hodnot na 50 Hz si vyžádá svoje. Od 100 Hz výše jsou ale Confidence 50 zcela spořádané. V celku ale rozhodně musíte dbát mimořádně dobře na výběr připojeného zesilovače.

Waterfall

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 669 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ fantasticky koherentní zvuk

+ mimořádné rozlišení

+ neokázalý a přitom prakticky nelimitovaný zvuk

+ čistota

+ podání a spojitost prostoru

ZÁPORY

- jsou mimořádně náročné na elektroniku

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: AV Integra | www.avintegra.cz 

fSdílet

Tweet