Když k nám dorazily vskutku talentované koncové stupně Audionet MAX a k nim jako zdroj signálu soulution 746, bylo záhodno je doplnit i adekvátně dimenzovaným řídícím zesilovačem. Volba padla na Audionet PRE G2 - už proto, že spřažení elektroniky z jedné výrobní linky bývá jednak zvukově optimální, jednak má člověk jednoduše pocit jakéhosi souladu a podvědomě cítí zvláštní harmonii, byť tyto pocity někdo může označit za náznak obsedantně kompulzivní poruchy.
Tak jako monobloky MAX, i předzesilovač PRE G2 je ukryt v minimalisticky pojaté skříni s velice pěkným zpracováním (o bytelnosti svědčí i váha 20 kg při rozměrech 43 (š) x 42 (h) x 14 (v) cm). Čelní hliníkový panel hostí jen malý dvouřádkový displej, od pohledu identický s tím na monoblocích (ale zde je podstatně více informací, stále se však snadno čtou), primárním vizuálním vjemem je velký hliníkový knoflík s citelnou váhou pro regulaci hlasitosti. I zde je jediným okrasným prvkem vyfrézovaná vodorovná linie, která prochází středy čtveřice malých tlačítek a "oka" přijímače IR signálu. Tlačítka slouží jen pro základní funkce, tedy zapnutí, cyklickou volbu vstupu, "umlčení" a také pro vstup do nabídky, kde lze provádět případná potřebná nastavení přístroje. Nejužitečnější je kupříkladu možnost srovnat citlivost vstupů podle připojených přístrojů, ale můžete nastavit třeba i jméno vstupu, automatický start přístroje a další.
Rozložení prvků na zadní straně pak jasně napovídá o striktní dual mono konstrukci předzesilovače. Přesně uprostřed je napájecí zásuvka s velkým kolébkovým spínačem a pod ní dvojice výstupů firemního řídícího systému LINK, provedeného z důvodu zamezení vzniku nežádoucího brumu na metalickém spojení v podobě optiky. Vpravo od napájecí zásuvky je jediný vizuálně nesymetrický prvek - zemnící kolík pro dokonalé uzemnění přístroje.
Konektory jsou vyrovnány zcela přehledně ve dvou řadách. V té horní je šestice analogových vstupů. Pět jich je v podobě bytelných asymetrických cinchů, jeden jako symetrický XLR; konstruktéři Audionet ale považují symetriku spíše za doplněk, proto i povětšinou doporučují propojit jejich přístroje právě nesymetrickými RCA kabely. Ve spodní řadě konektorů najdeme výstupy. Oproti řečenému je trochu zvláštní, že tu najdeme dokonce dvojici symetrických XLR konektorů na každý kanál a jen jeden RCA výstup. Respektive, oni jsou tu tři, druhý má ale otočenou fázi a třetí slouží pro monitorovací účely.
Pohled do vnitřního prostoru vám odhalí dvě pečlivě oddělené desky s tištěnými obvody, oddělenými od dvojice rozměrných 100VA toroidů v přední části silnou kovovou stěnou. Každý kanál má také dvojici velkých filtračních kondenzátorů o kapacitě 41 000 uF (v souhrnu je to tedy 164 000 uF) a 12 diskrétních regulátorů. Vstupy přepíná řada zlacených relátek. Všechny provozní parametry pak hlídá a aktivně řídí mikroprocesor, včetně kupříkladu správné fáze napájení.
Předzesilovač Audionet PRE G2 má obdivuhodný frekvenční rozsah 0 - 2 000 000 Hz v toleranci -3 dB, stejně jako velmi slušný odstup signálu a šumu nad 120 dB. Výstupní obvody pracují ve třídě A a díky vysokému klidovému proudu by tak měly být velmi odolné vůči vlivům připojených kabelů a koncových stupňů.
Audionet PRE G2 jsme poslouchali s firemním koncovým stupněm MAX, ale také s Primare A60 nebo Rogue Audio M-180. Srovnávalo se s řídícím stupněm Primare PRE60 a Rogue Audio RP-5. Srovnání doplňovala klasická redakční sestava Naim Nait XS / Naim CD5si a Cambridge CXA80 / Cambridge CXC. Zdrojem signálu byl krom zmíněných soulution 746, Electrocompaniet EMC 1 MK III nebo třeba VPI Scout Jr. a Pro-Ject Elemental buď s integrovanými phono předzesilovači či Pro-Ject Phono Box. Chvílemi sloužil i ASUS Xonar Essence One MUSES MKII. Při večerním sledování filmů se zapojil i projektor SIM2 Crystal Cube. Poslouchalo se přes redakční stálice Harbeth Monitor 30 a Xavian Perla, ale také přes Audiovector SR 6 Avantgarde Arreté, GoldenEar AON 3 a GoldenEar Triton Three. Propojeno bylo mnoha různými kabely v čele s TelluriumQ Silver a Black, ale také kabeláží Audionet (RCA), kabely ZenSati Authentica (vše od napájení, přes signálové až po reproduktorové) nebo všemožnými kabely od Cardas, MIT a Audio Art.
Už od prvních tónů "I´m Lucky" v podání Hadenova Quartet West a Melody Gardot ("Sophisticated Ladies" | 2010 | Emarcy | 0602527508160) je cítit linearita předzesilovače, hrajícího jednoduše "rovně", díky čemuž má každý nástroj svůj přirozený prostor. Kontrabas je naprosto čistý, adekvátně hluboký a v porovnání s ostatními předzesilovači byl jeden každý tón dokonale ohraničený a pevný, předzesilovač nechal vyniknout i plnou váhu nástroje i jeho důraz. Basa měla citelný impuls při každém svém brouknutí, ani v nejhlubších polohách se nezdálo, že by přístroj ztrácel kontrolu. Jako jediný ze zkoušených dokázal PRE G2 vzbudit dojem velkého, dýchajícího nástroje.
Když jsme zmínili Melody Gardot, další na řadu přišla její "If Stars Were Mine" z "My One and Only Thrill" (2009 | Verve | 1796781). Ukázalo se, že i střední pásmo, kde kraluje akustická kytara a zpěvaččin hlas, drží PRE G2 pevně v ruce, soudě dle maličko utaženějšího přednesu kytary skutečně hodně pevně, s opravdu trochu vědeckým přístupem. Kytara byla nicméně také pevná a konkrétní, žádné éterické brnkání, ale poctivý kus rezonujícího dřeva s pocitově výborně odlišenými strunami, že skoro vnímáte jejich rozdílné tloušťky a ne jen jejich tóny. Podobný mírný pocit přímosti se mísil i do přednesu vokálu, ten byla ale nádherně čistý, usazený přesně v transparentním, hodně konkrétním zvuku.
Nejvyšší tóny, konkrétně vibrafon a činely v "In a Crowd" od The Modern Jazz Quartet ("The Sheriff" | 2012 | Atlantic | 8122797197), mají rozhodně zřetelnou jiskru a výraznou znělost, mají spoustu energie a co nás potěšilo nejvíc, tak i prvotřídní čitelnost a rozlišení už od velmi tichých poloh. Ševel činelů byl také podán s mírně robotickou přesností, jeden každý dopad paličky byl naprosto konkrétní, vzápětí následovaný jasným, rychlým, perfektně vykresleným tónem. Díky opravdu dobrému rozlišení je i dozvuk tónů dlouhý, jistý, dominantním vjemem tu je čistota a přesnost, přesnost, přesnost.
V Haydnově "Symfonii v D dur, č. 93" v podání newyorských filharmoniků v čele s Leonardem Bernsteinem (SONY | 88697480452-2) zazněl velký orchestr skutečně excelentně, Audionet PRE G2 už umí nechat vyznít i náročnější dynamické zvraty, takže těleso působí živě a bohatě. Maličko jako kdyby předzesilovač vyčištěním zvuku a jeho zaostřením přitlačil na pilu. Můžete sledovat i hru jednotlivých nástrojových sekcí, nástroje mají své vnitřní dění a předzesilovač reaguje s excelentní rychlostí, tóny přímo vybuchují a nikdy nemáte pocit, že by se zvuk "lámal".
Oddělení jednotlivých tónů v šumu činelů na začátku "Where or When" Diany Krall ("Quiet Night" | 2009 | Verve | 0602517981256) byla vzorné, spojitý, jednolitý šum dokázal předzesilovač proměnit v sérii jednotlivých úderů, až se chvílemi zdálo, že zvuky o maličko klesají a stoupají, jak se činel houpe. Jednotlivé údery metličky jsou kresleny s neochvějnou precizností a PRE G2 je tak trochu zvukovým drobnohledem, vytahuje na světlo vlastně už úplně všechno, co je skryto na nahrávce. Linky jednotlivých nástrojů lze sledovat bez úsilí, ve zvuku nezůstává nic skryto, naopak vše je poměrně důrazné.
Vivaldiho "Koncert v E moll, RV484" v podání Milana Turkovice a I Solisti Italiani ("5 koncertů pro fagot, symčce a continuo" | 1994 | Denon | CO-78921) byl zjevný důraz na celkovou propojenost scény, i přes výborné rozlišení a konkrétnost podání každého jednoho nástroje přednes nepůsobil jako spolek jednotlivostí, ale jako soulad všech částí v harmonickém celku. Lokalizace je přesná, nástroje se nepřekrývají a scéna je vzdušná a pevná. Má také jasnou hloubku, umístění nástrojů je zřetelné ve všech třech dimenzích.
Špinavá nahrávka "Starving in the Belly of a Whale" Toma Waitse ("Blood Money" | 2002 | Anti | 6629-2) byla v podání Audionet PRE G3 poměrně výrazně pročištěna, tím ale vynikla dynamická plochost. V každém tónu se skrývá porce energie a kontroly. Je tu také výborná rytmika, skladba plyne s neochvějností luxusních hodinek, ale trochu schází pocit blízkosti a autenticity, je to spíše technicky precizní, což vede ke zdůraznění nectností.
Předzesilovač Audionet PRE G2 je dosti drahý, ale také dosti dobrý, o tom (už vzhledem k cenové kategorii) není pochyb. Přesný, konkrétní, jasný, čistý, rychlý a naprosto linerání. Je také dobře vybavený a výborně vyrobený, o tom žádná. V kombinaci s jakoukoliv analytičtější elektronikou či reprosoustavami se ale můžete dostat do stavu, kdy vám předzesilovač ukáže z nahrávek úplně všechno až příliš důrazně a nebude to úplně ono. PRE G2 je ovšem ideálním partnerem pro firemní monobloky MAX, jejich charaktery si sedí a tento přílišný důraz mizí. Stejně tak umí PRE G2 rozsvítit příliš měkký zvuk komponentů, i když nejlépe je mu skutečně v společnosti jiných Audionet. Možná byste si měli ušetřit hledání a pořídit si jednu z nejlepších high endových sestav - Audionet PRE G2 a Audionet MAX, pak už vaše starosti skončí.
Kč 386 120,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ bohatá výbava
+ vysoká transparentnost
+ skvělý feeling ovládání hlasitosti
+ celkově skvělé zpracování
+ konkrétní přednes
ZÁPORY
- přes šíři výbavy by ještě alespoň jeden pár výstupních RCA "bodl"
- třeba s Primare A60 byl zvuk už příliš málo uvolněný
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: RP Audio | www.rpaudio.cz
