Kabeláž Františka Krauta pod obchodní značkou KrautWire platí (nejen) v české kotlině již po dlouhá léta za špičkové produkty. Protože však většina výrobků patří k těm dražším, rozhodl se výrobce přidat i několik dostupných. Jedním z prvních byl základní napájecí kabel ze série Lifetime, pojmenovaný Omega III.
Kabel Omega III, jak je u KrautWire zvykem, vypadá hezky. Masivní koncovky americké firmy Wattgate jsou bytelné a dobře se s nimi pracuje, černý oplet s prokvétající stříbrnou linkou je nejen elegantní, ale také má sloužit k omezení rezonancí pronikajících k vodičům, navíc není nijak tvrdý a kabel samotný je nádherně ohebný, žádná nekomfortní hadice.
Při pohledu na kabel zaujme i masivní ferritový prvek před "výstupní" koncovkou, sloužící k odrušení nežádoucích složek protékající elektřiny. Tomu prý pomáhá i geometrie zkrutu kabelu.
Kabel samotný je uvnitř tvořen měděnými vodiči, konkrétně kartáčovanými lanky, které si František Kraut nechává strojově vyrábět a poté kabel ručně dokončuje, díky čemuž si Omega III udržuje velmi přátelskou cenu.
Vodiče jsou uzavřeny tradičně v teflonovém dielektriku a svrchní obal tvoří elastolan, na kterém je už zmiňovaný elegantní oplet. KrautWire Omega III jednoduše vypadá nad poměry své třídy a i fyzickým provedením působí výrazně odolněji než většina obdobně dostupného zboží.
Fáze a nulový vodič mají shodný průřez 2,6 mm2, zem pak dvojnásobný tedy 5,2 mm2.
KrautWire Omega III je u nás už mnoho měsíců, poslouchali jsme ho tedy v mnoha sestavách. Šlo zejména o Naim Nait XS / Naim CD5si a Cambridge CXA80 / Cambridge CXC, ale též o napájení filtru Xindak XF-2000B, převodníku ASUS Xonar Essence One MUSES MKII nebo subwooferů Bowers&Wilkins ASW10CM S2 či REL S/3. Napájel i zesilovače Parasound Halo Integrated či Marantz PM8005 a zdroje signálu Denon DNP-730AE, Cambridge CXN či elektroniku Onkyo Reference a mnoho, mnoho dalšího. Poslouchalo se převážně na Harbeth Monitor 30 a Xavian Bonbonus, ale i na dobře dvou desítkách dalších reprosoustav. Srovnávali jsme s kabely ZenSati Authentica, základními kabely firem MIT a AudioArt, ale hlavní porovnání přicházelo proti "obyčejnému černému kabelu", dodávaného ke komponentům.
Výrazná basová linka v "Power" od Marcuse Millera ("M2" | 2001 | Telarc | CD-83534) po zapojení Omega III změkla, ale zároveň jí přibyla plnost a důraz. Oproti standardnímu kabelu byla změna nikoliv ve stylu "Ach bože!", ale přesto zřetelná. Basa byla také lépe oddělená od ostatního dění, respektive konečně být oddělená začala.
Bylo lhostejno, zda se kabel připojil ke zdroji signálu nebo k zesilovači, vokály v "Půbrdlová & Ulanbatar" ("Oslava" | 2006 | Indies Records | MAB 290-2) opět změkly a pocitově se trochu přiblížily a zvětšily, jako když uděláte ke zpěvákům o jeden krok víc. Celková čistota se změnila trochu nenápadně, ale přece, zejména to bylo patrné u sykavek, které se ohladily a zjemnily. Zvuk jako by celkově trochu zpomalil, také se uvolnil.
Činely v "One Kind of Love" od Lady Antabellum ("Need you now" | 2010 | Capitol | 5 9996 33641 2 5) zněly přirozeněji, z nahrávky vymizel lehce plechový charakter, ale také ubylo trochu znělosti. Posun směrem kupředu zaznamenalo ale i oddělení jednotlivých úderů, činel tak zněl přesněji.
U "The sum of all parts" v podání Dave Holland Sextet ("Pass it on" | 2008 | Dare2Records | 0600753106679) se dynamika zdála o něco lepší zejména díky jakémusi celkovému pocitu uklidnění a lepšímu vyniknutí jednotlivých nástrojových linek, makrodynamika však byla pocitově dosti podobná, zato se začala rýsovat vnitřní dynamika jednotlivých instrumentů. Jinými slovy, nástroje hrály srozumitelněji, o kousek živěji, ale hlavně samostatněji.
V Ishamově "Barceloně" ("Blue Sun" | SONY | 07464 6722725) se ukázalo, že Omega III pomáhá k celkově klidnější reprodukci a elektronika tak dokáže o něco lépe rozlišit detaily v nahrávce. Rozdíl není dramatický, na druhou stranu je rozhodně slyšitelný, zvuk působí samozřejměji. Není to tak, že byste najednou slyšeli každé vrznutí a každý sebemenší detail, na druhou stranu celkové usazení a vyčištění reprodukce usnadňuje poslech konkrétní nástrojové linky a máte určitě pocit hlubšího vhledu.
Prostor hudební scény v Mussorgského "Noci na Lysé hoře" v podání vídeňských filharmoniků (2002 | Decca | 468 526-2) zůstal v podstatě stejně široký i hluboký, ačkoliv bylo rozhodně snazší lokalizovat jednotlivé nástrojové sekce, orchestr byl přehlednější, o něco samozřejmější. Celá reprodukce vyznívala také o něco dramatičtěji, sytěji.
"Sleepwalk" od Ultravox ("The Best of" | 1997 | EMI | 7243 5 95368 2 8) pak jednoznačně potvrdila celkové dojmy - po zapojení Omega III zvuk lehce změkne a uklidní se, celkově se elektronika snáze poslouchá a dojem jako celek je muzikálnější. Rozdíl to opět není dramatický, ale porovnáte-li poslech celého alba na standardně dodávaném kabelu a při napájení pomocí Omega III, po doposlouchání máte lepší pocit, zvuk je klidnější a laskavější, více baví.
KrautWire Omega III funguje a vypadá tak, jak by měl vypadat dobrý standard v entry level třídě. Nedělá zázraky, ale přináší čistší, přehlednější a uvolněnější reprodukci. Celkově vám dá, zejména u kvalitních a přirozených nahrávek, pocit, že jste se přiblížili k hráčům, že se ve zvuku dá snáze orientovat a že reprodukce má v sobě větší jiskru. Omega III lze považovat za dobré řešení pro zdrojové i výkonové komponenty a obzvláště dobře si v poměru k investici vede při uklidňování ostřeji hrající elektroniky. Pokud hledáte kultivovaný a dostupný kabel, který sestavě pomůže o krok vpřed, jednou ze zaplatitelných možností je rozhodně Omega III od KrautWire.
Kč 5 990,- (1,5 m)
Kč 1 490,- (každý další metr)
--- --- --- --- ---
KLADY
+ ideální, trochu měkčí charakter pro příkřeji hrající systémy
+ pěkné zpracování
+ nepřehnaná cena
+ příjemně se poslouchal v podstatě v jakékoliv sestavě
ZÁPORY
- celkově spíše trochu přidává měkkost a objem
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: KrautWire | www.krautwire.cz
