Značka FiiO si od roku 2007 stihla získat velmi slušnou reputaci na poli mobilních audio přehrávačů. Právě nyní vtrhla do světa s novou vlajkovou lodí, odvážně naceněným modelem X7, velkým a velice pěkným přístrojem, který tak trochu připomíná spíše robustní mobilní telefon a nabízí v některých bodech originální a inovativní přístup.
X7 je velký, jak už bylo řečeno. Do mužské ruky sice ještě dobře vklouzne, ale jeho masivní hliníkové tělo už vám v kapse vytvoří zřetelnou bouli. Jde zejména o tloušťku zhruba 1,7 cm, výška 13 a šířka 6,4 cm ještě ujdou. Odpovídajících 220 gramů hmotnosti se ale ještě tak úplně nepronese, takže X7 s vámi může cestovat celý den.
Přístroj jako takový je pak opravdu skvěle zpracovaný, zaoblené rohy, spáry, vše odpovídá vyšší cenové třídě. Většinu plochy zabírá čtyřpalcový dotykový displej s rozlišením 480x800, díky 16,7 milionu zobrazitelných barev a jemnosti 233 pixelů na palec vypadá grafika pěkně, byť uživatelé uvyklí na dražší chytré telefony to mohou považovat spíše za standard. Ale nakonec o displej tu až tak nejde.
Fyzické ovládací prvky X7 jsou rozloženy na obou jeho bočních stranách, tlačítka jsou dokonce plně symetrická. To kvůli tomu, že FiiO umožňuje softwarově otočit jejich funkce, aby se přehrávač stejně intuitivně ovládal pravákům i levákům. V základním nastavení je tak na levém boku spínací tlačítko a regulace hlasitosti, na pravém tlačítka pro posun mezi skladbami a pozastavení / spuštění reprodukce.
Vlevo je pak ještě slot na SD kartu, oproti nižším modelům firmy je ale jen jeden, zato s podporou karet o velikosti až 128 GB. To je rozhodně dost, připočteme-li k tomu ještě cca 27 GB využitelné vnitřní paměti (ta má celkem 32 GB, rozdíl zabírá operační systém).
Nejoriginálnější je ale spodní část - ne snad vzhledově, to vůbec ne, ale svou koncepcí. Spodní pětina přehrávače je totiž připojena za pomoci dvou šroubečků, FiiO dodává i šroubováček pro manipulaci s nimi. V tomto modulu se totiž nachází sluchátkový zesilovač a vy máte na výběr ze čtyř typů, které můžete velmi snadno vyměňovat, pokud cítíte potřebu. Můžete zvolit zesilovač optimalizovaný pro in-ear monitory (ten byl i na "našem" X7), nebo naopak velmi výkonný pro velká a složitá sluchátka, můžete si vybrat standardní, řekněme "vyvážený" modul a nebo též modul se symetrickými výstupy. Dle toho také vypadá spodní hrana - na testovacím vzorku byl klasický 3,5 mm jack a USB konektor pro nabíjení a transfer dat.
Horní hrana přehrávače skrývá ještě jeden 3,5 mm jack, sloužící buď jako analogový linkový výstup, nebo výstup digitální koaxiální. FiiO X7 tak může sloužit i jen jako digitální transport.
FiiO X7 běží na operačním systému Android 4.4.4, který je ale velmi ořezaný a vlastně vás téměř nikam než do přehrávací aplikace nepustí. Díky silnému čtyřjádrovému procesoru, který by mu mohly závidět lecjaké telefony, a 1 GB operační paměti pracuje X7 naprosto svižně a precizně. FiiO dokonce připravilo i režim Pure Music, který ještě povypíná další "zbytečné" funkce a měl by zajistit co nejklidnější práci audio součástek.
Důležitější je spíše použitý čip D/A převodníku - jde o ESS Sabre ES9018S. V mobilních zařízeních je rozhodně běžnější ES9018K2M, výrobce však říká, že tato varianta dosahuje ještě o 6 dB lepší dynamiky, byť je výrazně náročnější na energii a napájení. To však s Li-pol baterií o kapacitě 3500 mAh není zase takový problém - FiiO X7 nám vydrželo hrát nějakých sedm osm hodin naprosto bez problémů a to relativně nahlas. Energii bude rozhodně více konzumovat zapnutá Wi-Fi nebo Bluetooth, které umožňují bezdrátové přehrávání. Baterie se pak nabije v závislosti na nabíjecím proudu za cca 4,5 - 8 hodin (4,5 hodiny vyžaduje alespoň 2A).
X7 zvládá díky použitému D/A převodníku zpracovat PCM signály až o rozlišení 32 bit / 384 kHz, v budoucím firmware je dokonce přislíbeno rozlišení 64 bitů. X7 podporuje i DSD64 a DSD128 (a to dokonce i v ISO podobě). Díky osmi výstupům, které jsou rozděleny na čtyři pro levý a čtyři pro pravý kanál, disponuje čip nevšední dynamikou 135 dB.
Zajímavá je i přehrávací aplikace, vyvinutá pro onen mohutně zjednodušený Android a v podstatě nedovolující z ní nijak vyskočit. Ať už po stránce rychlosti nebo intuitivnosti práce patří k těm dobrým, byť jsou chvíle, kde si říkáte, že pohledů a možností třídění a náhledů na hudební obsah či přehrávání je vlastně až zbytečně moc. Není ale problém nastavit si v ní celkem rychle cokoliv, ať už je to přehrávání bez mezer, nějaký ekvalizér (pro vlastní hraní je k dispozici 10 pásem) nebo třeba způsob přehrávání po zapnutí (začít ve stejném místě stejné skladby, od začátku skladby, někde úplně jinde...). K dispozici je také dvoupolohové nastavení zisku. Pokud budete trpěliví, můžete si s aplikací a jejím přizpůsobením svým nárokům vyhrát klidně hodinu a vyladit si ji opravdu k obrazu (či spíše poslechu) svému.
Fiio X7 pracuje v rozsahu 20 - 20 000 Hz, celkové harmonické zkreslení + šum nepřesahuje hodnotu 0,0008%, separace kanálů je pak lepší než 73 dB (to ale platí pro základní modul zesilovače), u linkového výstupu dokonce než 100 dB. To spolu s již zmíněnými technickými parametry dělá z X7 minimálně na poměrně bombastický produkt.
FiiO X7 jsme poslouchali se sluchátky Sennheiser HD 26 Pro, Sennheiser IE 8 nebo Koss Porta Pro CZ a porovnávali zejména s Chord Mojo a Apogee Groove, ale též s Pioneer XDP-100R.
Mohutná linka kontrabasu v "The Beat Goes On" z "Companion" Pat Barber (FLAC | 16 - 44,1) byla úžasně autoritativní, konkrétní a nástroj sám působil opravdu velkým, plným dojmem, byť možná až trochu moc, jako kdyby X7 objem trochu přeháněl. Jednotlivé tóny mají velmi citelnou váhu a protlačí se i z menších sluchátek, basa jde prostě pěkně hluboko a mlaská a bručí s velkou dávkou energie. Opět jako kdyby si X7 k již tak napumpované basové lince ještě něco přidal. Je fakt, že o dýchnutí větší klid a utaženější reprodukce by poskytly lepší podmínky pro odlišení jednotlivých poloh a lépe by vynikala různorodost tónů, ale kontrola je dobrá a autorita a důraz přímo fantastické, alespoň na takhle malý přístroj, navíc se zdá, že X7 snadno uřídí naprosto jakákoliv sluchátka.
Jemný, něžný vokál Cary Dillon v "The Parting Glass" z desky "Live at the Grand Opera House" (FLAC | 24 - 48) byl nádherně konkrétní, vykrystalizoval v popředí a jasně zaostřený, byť při hlasitějším poslechu bylo cítit i lehkou techničnost, pronikající do jinak velice kultivovaného přednesu. Třeba sykavky tak na upřímných , přesných sluchátkách mají občas tendenci lehounce kousnout, nicméně ne natolik, aby vás zvuk otrávil. Navíc to vcelku odpovídá "live" dojmu. Čistota přednesu je vynikající, je tu až křišťálově jasno a transparentnost vám umožní ponořit se hluboko do nahrávky.
Živější, ale ještě dostatečně jemné podání vedlo i k příjemně konkrétnímu, nicméně neútočnému podání nejvyššího frekvenčního pásma. Činel v "Misery" od Dave´s True Story ("HD Tracks Ultimate Download Experience" | FLAC | 24 - 96) byl výtečně rozlišený, s velmi jemnými detaily a možností vychutnat si celý průběh tónu od razantního vzniku až po dlouhé, jemné a plynulé doznívání. Dokonce byl slyšel i velice jemný šum činelů, který povětšinou splyne s dozvuky ostatních nástrojů. FiiO X7 má prostě excelentně tiché signálové pozadí, díky němuž snadno prozkoumáte nahrávku v podstatě až do těch úplně nejjemnějších detailů.
Haydnův "Smyčcový kvartet v D, op. 76, č. 5" v podání Engegardkvartetten (FLAC | 24 - 192) zazněl s autoritou a vynikající dynamikou (ač opět na hraně lehkého zdůraznění, jako by elektronika vše ještě popoháněla), smyčce zní přirozeně, byť lehoučce tvrději, mají však sílu a perfektní kontrolu. Každé svezení smyčce po strunách za sebou rozevlaje bohatou bouři prokresleného zvuku, dění je krásně prokreslené, pevné a je tu cítit spousta autority. Mikrodynamika nástrojů se zdá být velmi dospělá, i když o kousek více nadhledu by reprodukci prospělo.
Co se týká rozlišení, je FiiO X7 příkladným analytikem a dokáže suverénně rozpitvat nahrávku skoro až k atomům, byť s trochu technickým přístupem. Pět bohatých nástrojových linek v "Like Minds" ze stejnojmenné desky Burtona, Haynese, Corey, Methenyho a Hollanda (FLAC | 24 - 88,2) bylo odděleno s přehledem a jistotou, každé se šlo věnovat zcela samostatně a naprosto samozřejmě působilo i oddělení jen tiše hrající elektrické kytary, kopírující mnohem výraznější linku vibrafonu - přesto bylo jasně slyšet dva samostatné nástroje. Nebo třeba činel, kterak jeho kov po úderu paličky rozkvete a jeho zvuk se rozlévá do okolí a ani zůstává znělý až do dalšího úderu. Cítit byl také vzduch mezi nástroji a pevnost, s níž FiiO jednotlivé zvuky vykresluje.
Kontrola a sebevědomě vedená reprodukce vám také velice hezky předestřou hudební scénu, třeba v "Too Darn Hot" Elly Fitzgerald byly nástroje precizně rozřazené v pravolevém směru a zpěvačky stála jasně o krok před nimi a její hlas se nikdy neztrácel. Scéna samotná byla možná o chlup užší, ale nástroje mají dobře vykreslené kontury a jistou, pevnou, neměnnou lokalizaci, takže je dění přehledné a konkrétní. Hloubka scény je relativně omezená, na druhou stranu na sluchátkové poměry je i předozadní osa scény jasně patrná.
Pokud chcete energii, pokud chcete drajv, pokud chcete údernost a pokud chcete čistotu a rytmus, pak FiiO X7 umí. "The Beginning of the End" od Nine Inch Nails ("Year Zero" | FLAC | 16 - 44,1) byla našlápnutá, každý úder do bubnu měl razanci a švih jako kdybyste měli ucho přímo u mikrofonu, zvuk byl čistý a konkrétní, zejména ale až strojově dokonalý a strhující rytmus zvedal chloupky na rukách. FiiO nicméně nic moc nepřikrášluje, takže když začne být elektronika nahlas ostrá a řezavá, přesně tak vám jí pošle do uší, pěkně napřímo.
FiiO X7 je právem vlajkovou lodí firmy, je to už dospělý přístroj po všech stránkách, přesto je i tady cítit trend všeobecného zvyšování cen a 20 000,- za přehrávač je docela dost peněz (přesto má do cenovek třeba Astell&Kern ještě daleko). Na druhou stranu dostanete skvěle zpracovaný přístroj, velmi dobře odladěný operační systém, dost prostoru pro hudbu a výkon, který spolehlivě roztancuje měniče v jakýchkoliv sluchátkách (a pokud ne, můžete si koupit jiný výstupní modul s jinou charakteristiku či vyšším výkonem atd.). Přímý, dynamický a autoritativní zvuk umně balancuje na hraně přílišné strohosti a až příliš robotické přesnosti, daří se mu zůstat nástrojem na prezentaci hudby a ne jen zvuku. FiiO X7 je dobře použitelným, byť už docela drahým přehrávačem pro ty, kteří chtějí high endový zvuk v mobilním balení a přesto se nechtějí zcela vázat jen na mobilní použití, ale zapojit přístroj i doma (což díky Wi-Fi, Bluetooth a síťové konektivitě obecně s X7 mohou).
Kč 19 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ kvalita výroby
+ dynamika
+ příjemná regulace hlasitosti
+ výbava a možnost měnit zesilovače
+ odladěný software
ZÁPORY
- neužijete si i přes síťové služby třeba TIDAL nebo další aplikace (alespoň v současné podobě software)
- rozhraní má místy zbytečně moc kroků k cíli
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ:
Audigo | www.audigo.cz
GOTHIC | www.gothic.cz
KASA | www.kasa.cz
T.S. Bohemia | www.tsbohemia.cz
