Jméno Teac je rozhodně jedním z těch opravdu proslulých v oblasti hi-fi – však se historie této japonské korporace táhne až do roku 1953. Teac je také synonymem pro racionálně dostupné hi-fi (pro to nedostupné si postupem času vytvořil odnož Esoteric) kompaktních rozměrů. Nejnovější komponenty této značky ale přeci jen zapadají o kousek výš, než je všeobecně přijímaná hranice toho opravdu dostupného, stejně jako už nejsou tak malé.
Teac AP-701 je koncový zesilovač, který se dá použít jak ve stereofonním režimu, tak jako monoblok. Alespoň zvnějšku pak přístroj bezezbytku navazuje na firemní tradici. Čistý čelní panel je orámovaný dvojicí malých, ale vlastně praktických úchytů, dominantou je úzký obdélník s lehce retro barvou pozadí i podsvícení, v němž se směstnala dvojice ručičkových ukazatelů výkonu a díky které jinak všední tvary přístroje získávají atraktivní nádech.
Zesilovače zapnete pěknou dvoupolohovou páčkou po levé straně, provozní parametry nastavíte trojicí maličkých zapuštěných páček vpravo. Na koncovém zesilovači ale samozřejmě není moc co nastavovat – upravit můžete jen sílu podsvícení ukazatelů, jejich stupnici (jinými slovy lze nastavit, aby vám víc „skákaly“, protože jinak by při běžném domácím poslechu zůstávaly jen u levého okraje) a pak samozřejmě to, který ze vstupů bude aktivní.
Vzadu najdete také jen to nezbytné, co na koncovém stupni potřebujete. Pro každý kanál je to tak pár pěkných reproterminálů, jeden XLR a jeden RCA vstup. Mezi nimi pak je drobné šoupátko, které volí buď stereofonní režim nebo monofonní provoz.
Zajímavá je ale i péče věnovaná samotnému šasi. To možná vypadá nenápadně a 3 mm kovové stěny nejsou úplně výjimečné. Ve spojích je vidět „odpružení“, neboli antirezonanční prvky. Minimalizaci vibrací má na starosti také systém tří nožek nebo „plovoucí“ uložení transformátorů, prakticky oddělených od spodní desky šasi.
Dále na zadním panelu našla místo napájecí zásuvka a „ovládací“ konektory. Dva 3,5 mm jacky slouží pro systém napěťového spouštění, malé USB zase pro případnou aktualizaci softwarového vybavení. Malé šoupátko pak zapíná nebo vypíná úsporný režim, tedy vypínání zesilovače bez signálu.
Vnitřek je pak pojatý poměrně úsporně, jak už to tak u zesilovačů třídy D bývá. AP-701 totiž sází na modifikované koncové stupně Hypex NCore. Jsou tu malé napájecí zdroje (protože pro tento typ zesilovače prostě stačí a zesilovač tak díky tomu váží jen kousek pod 10 kg) a celé obvodové řešení je koncipováno jako dual mono. Oba moduly pak lze spojit do můstku. Vstupní část je plně symetrická.
Působivý je výstupní výkon 170 Wattů na kanál do 8 ohm, respektive 260 Wattů do 4 ohm. Stojí za zmínku, že přístroj má šířku 44,4 cm, hloubku 34,8 cm a výšku 11,1 cm, jde tedy o „plnohodnotný“ komponent.
AP-701 jsme poslouchali zejména ve společnosti Métronome DSC1 a předzesilovače Norma Revo SC-2 LN, kdy Teac nahrazoval monobloky Norma Revo PA 160 MR. Napájeno bylo přes GMG Power Harmonic Hammer 3000P, propojeno kabely Nordost Heimdall 2 vyjma předzesilovače a streameru, kde jsou Nordost Valhalla 2. Poslouchalo se přes Xavian Quarta Evoluzione. Chvíli hrál koncák ale také s Teac NT-503 v roli streameru a předzesilovače, kdy se poslouchalo přes Fischer&Fischer SN-70 na kabelech Dynamique Audio. Všechny detaily sestav jsou vypsané v pravém sloupci -->.
Hluboké tóny v Ellingtonově „The Mooche“ v podání John Harle Band („The HMV Classics Collection“ | 1999 | HMV | 5 73482 2) zvládl Teac poklidným, velmi disciplinovaným způsobem, v takové netypické kombinaci uvolněné měkkosti a přitom konkrétnosti kontur. Výsledný zvuk je velmi klidný, zcela prostý nějakých efektů či zdůrazňování, trochu připomíná ladění modelů Esoteric. Je cítit, že audiofilská přesnost je stavěna nad sytost, bas AP-701 není rozhodně prvoplánově efektní a ohromující, není laděn na to, aby roztřásl podlahu, zato umí velmi pěkně zreprodukovat napětí ve struně a jejím tónu.
„Ezotericky“ jemné až nenápadné ladění bylo znát i na vokálech King’s Singers v „Now is the month of maying“ Thomase Morleyho („The HMV Classics Collection“ | 1999 | HMV | 5 73482 2). Zároveň je ale třeba docenit výtečnou čistotu, respektive spíše neutralitu. Reprodukce není úplně intenzivní a nehýří nabarvenými emocemi, není ale ani suše technická, je to jednoduše vlastní ne úplně typická cesta. Hlasy jsou neanalyticky a přesto už dobře oddělené, není v nich žádná ostrost sykavek, zároveň ovšem působí již pěkně přítomně a hodně zrcadlí každý aspekt nahrávky a řetězce, jako kdyby AP-701 do výsledného zvuku promlouval hlavně jako zklidňovací a uhlazovací prvek.
Jadrně nahrané výšky v „Blowin‘ Free“ od Wishbone Ash („Argus“ | 1991 | MCA | MCAD 10234) byly čisté, ovšem ne příkré, jejich pronikavost byla také trochu uhlazená. Zato si můžete užít výtečnou uspořádanost – činely jsou výtečně oddělené, zaostřené a jasné, i když ne agresivní nebo dominantní. Zvuk na nejvyšších frekvencích se zdá být i trochu živější a intenzivnější, než středy a basy.
Velmi dynamicky a šťavnatě zaznamenaná „Suit efor keyboard Vol. 2, No. 4 in D minor, HWV 437: Variation No. 2“ od Händela v podání Jacques Loussier Trio („Baroque Favorites“ | 2001 Telarc | 0089408351624) měla velmi dobrou údernost (i když menší objem kontrabasu), cítíte, že zvuk je pod kontrolou, čisté, rychlý (ale netlačící na pilu) a lehký, svěží. I tady je nicméně cítit, že kontury a čitelnost byla pro vývojáře důležitější, než masivnost a pocit fyzičnosti.
Rozlišení poměrně výrazně kopíruje schopnosti předřazeného řetězce, byť do výsledku vnáší AP-701 jistou míru uhlazenosti. Není to zesilovač, který by z Rossiniho „Finaletto: Di si felice innesto“ (Marriner / Academy of St. Martin in the Fields | „Il barbiere di Siviglia“ | 1995 | Philips | 446 448 2) extrahoval jednotlivé pečlivě zaostřené detaily, zesilovač dává na obdiv celek, homogenní a vyrovnaný, bez trčících elementů, opět tak trochu jako „velký“ Esoteric. Přehlednost je solidní, přesto třeba v intenzivních a vrstevnatých momentech necítíte úplně „pevnou ruku“, ale spíš snahu zvuku „nepřekážet“ a nechat tak vyniknout nahrávku samu, popřípadě řetězec.
Mussorgského „Noc na Lysé hoře“ v poádní Moscow Radio & TV Symphony Orchestra („Classical Sampler“ | 1987 | MFSL | UDCD 502) měla pěkně podaný prostor, AP-701 udržuje stereofonní obraz pod pečlivou kontrolou, snad i díky poctivě oddělené vnitřní obvodové konstrukci. Ani tady není obraz prvoplánově rozprostřený a kdovíjak veliký, ale jakmile se vposloucháte, pravolevý a předozadní prostor je jednoznačně pěkný. Prostor je neobvykle posazený poměrně hodně hluboko za reprosoustavy.
Hladce a klidně zněla také „Christmas Day“ Robina Gibba („Titanic Requiem“ | 2012 | Rhino | 2564661065) – často poměrně dosti prezentní sykavky jsou tu uklidněné a decentní. Hudba není úplně strhující, prostě ale hraje bez jakýchkoliv problémů, jemná, klidná, snadno čitelná a ne možná pronikavě intenzivní, zároveň ale pohodová a promlouvající takovým tím dospěle nenuceným způsobem, kdy elektronika nechává prostor formě i obsahu nahrávky.
Teac AP-701 je po delší době zase „velkým“ Teacem, je pěkně vyrobený a „plný“ formát mu sluší. Zesilovač technicky staví na nezpochybnitelně kvalitních modelech NCore s vysokým výkonem a neméně čistými technickými parametry, jimž mírnou dávku vlastní charakteristiky dodává vstupní sekce, laděná právě pro tento model. Výsledkem je zvuk ne úplně nepodobný projevu „brantranců“ ze stáje značky Esoteric. Je to tak opravdu neutrální, čistý a klidný zvukový projev, vyvážený a přesný, ač snad ne úplně intenzivní. Pokud ale chcete slyšet hlavně charakteristiku svých nahrávek a svého řetězce, AP-701 tímto směrem jde prozatím nejvíc z celého portfolia Teac.
Kč 81 490,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/./testy-a-recenze/zesilovace-vykonove/3713-teac-ap-701#sigProId4672d291f1
FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI
https://www.hifi-voice.com/./testy-a-recenze/zesilovace-vykonove/3713-teac-ap-701#sigProIdbbaeedde2c
--- --- --- --- ---
KLADY
+ plnoformátový design Teac vypadá moc pěkně
+ můstkový režim pro náročnější aplikace
+ neutrální a vyrovnaný zvuk
+ nenásilnost
ZÁPORY
- oproti jiným redakčním zesilovačům hrál tišeji (s nižším ziskem?)
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: CPT Praha | www.cptpraha.cz