Pruszkówská značka Ferrum není nijak velké, ve svém portfoliu má reálně kvarteto produktů (D/A převodník, sluchátkový zesilovač, stabilizovaný a konfigurovatelný napájecí zdroj a kombinaci DACu se sluchátkovým výstupem), všechny pak vyrábí právě ve své továrničce nedaleko Varšavy. Jejich nejpopulárnější hračkou je WANDLA, model, který nově přichází ve variantě HP a stává se tak druhým převodníkem s orientací primárně na sluchátkový poslech, ovšem v maximální kvalitě, jakou firma umí.

Co do vzhledu je model WANDLA HP prakticky identický se svou „nesluchátkovou“ verzí. Kompaktní tělíčko je hezky zpracované, čelo má v levé části čtvereček připomínající zarezlý kov, skrze nějž prostupuje prosvětlené logo, sloužící jako indikátor zapnutí.

Doprostřed zapustil výrobce úzký a relativně široký barevný dotykový displej, skrze nějž je možné snadno měnit vstupy a nastavovat provozní parametry. Mezi obrazovkou a vpravo zasazeným ovládáním hlasitosti najdete očko pro příjem signálů z dálkového ovládání a pod ním důvod onoho dodatku HP – 4,4 mm sluchátkový výstup (v balení nicméně najdete redukci na 6,3 mm).

Na opačném konci dvoudílného šasi je osvědčená nabídka vstupů a výstupů. Těch je vlastně na tak maličké zařízení spousta… Digitální plejádu začínající u AES/EBU, pokračující koaxem, optikou, USB typu C a dvojicí HDMI (ARC a I2S) doplňuje dokonce pár analogový linkových cinchů. To je fajn, protože tu také krom výstupu na sluchátka najdete jedny výstupní XLR a jedny RCA, oboje s možností regulace úrovně, což z WANDLA HP dělá i kompaktní všestranný předzesilovač.

Napájení standardně probíhá přes externí spínaný zdroj, nicméně poměrně citelný skok dopředu uděláte, když jej nahradíte nastavitelným hybridním zdrojem HYPSOS, který má na zadní straně svůj proprietární konektor.

Uvnitř pak tepe technologie, odvozená z modelu WANDLA a OOR – ty mají být samostatně ultimativním firemním řešením, ale pro ty, kdož chtějí jednodušší verzi je tu právě WANDLA HP. V praxi se do vnitřního prostoru WANDLA vměstnal ještě modul s kompozitním integrovaným obvodem sluchátkového zesilovače. Je plně symetrický a má výkon poctivých 3,5 Wattu do 50 ohm v symetrickém zapojení.

Řešení D/A převodu se točí kolem čipu ESS ES9038PRO, ovšem převod proudu na napětí provádí obvody vyvinuté přímo ve Ferrum. Digitální signál zpracovává ARM čip a to včetně dekódování či aplikace volitelného digitálního filtru. Jejich charakter navrhli pro Ferrum známí softwarový vývojáři Sygnalist, stojící za aplikací HQPlayer. Navíc prvotní výběr čtyř typů se má podle přání komunity uživatelů postupně vyvíjet a bude možné získávat další prakticky „na přání“.

Převodník podporuje rozlišení do 32 bit / 768 kHz a DSD512, má také certifikát pro rozkódování MQA signálu a to na všech digitálních vstupech.

Celá analogová signálová část je plně symetrická. Dokonce i signál z cinchů je převeden hned za konektory na plně symetrickou formu. Regulace hlasitosti může být prováděna digitálně (ovšem jen u digitálních vstupů, samozřejmě) nebo analogově, to záleží na uživateli. My jsme reálně žádný dramatický rozdíl neslyšeli, byť digitální se zdá čistší a analogová zase vřelejší, jde však o skutečně minimální rozdíly.

Frekvenční pracovní rozsah u D/A převodníku je 10 – 200 000 Hz (+/- 0,1 dB), úroveň celkového harmonického zkreslení leží u analogových výstupů na úžasných -123 dB a dynamika dosahuje 127 dB na analogu a 122 dB při digitálu. Přeslechy mezi kanály v celém audiopásmu jsou nižší než -120 dB @ 1 kHz. To jsou naprosto špičkové papírové parametry.

Přidejte k nim zmiňovaný výkon 3,5 Wattu do sluchátek (symetricky), respektive pořád skvělý 1 Watt nesymetricky, k tomu dejte celkové harmonické zkreslení menší než 0,00022% a dynamický rozsah 122 dB a máte spolu s výstupní impedancí 0,5 ohm (4,4 mm) až 1 ohm (6,3 mm) neméně fantastické hodnoty i ve sluchátkové části.

Na krabičku s šířkou 21,7 cm, hloubkou 20,6 cm a výškou 5 cm či váhou 1,9 kg je to vskutku dost.

Poslech se soustředil dominantně na novou sluchátkovou část a to za pomoci Focal Clear a SONY MDR-M1, k porovnání jsme měli výstup z Bluesound NODE (Gen 4) nebo třeba Apogee Groove. Napájel externí zdroj HYPSOS (protože to prostě bylo citelně lepší) a kabel Ansuz Mainz C3. Zdrojem byl nejčastěji DMP-A6 nebo Cambridge CXC.

Zajímavý je mix velké autority, pramenící s – na sluchátkové poměry – prakticky nevyčerpatelného výkonu a klidu, který WANDLA HP nabízí. Hlavně to, jak zklidní i poměrně řízný charakter Focal Clear. Basové tepání v „Mammagamma“ The Alan Parsons Project („Eye in the Sky“ | 1982 | Arista | 788478) mělo švih, tah a rychle servírovanou razanci, je to trochu studiový zvuk, ale ne strohý. Discpilána basů je dospělá, okraje tuhé a energie pružně napjatá. Žádné hutné bublání, ale pěkně od podlahy jdoucí, artikulovaný zvuk s poctivou konkrétností. Líbilo se nám, jak si Ferrum zachovává svou cestu téměř bez ohledu na připojená sluchátka – všechna dokázal rozhýbat snadno a autoritativně.

Stadivárky Anne-Sophie Mutter ve Vivaldiho „Jaru, RV 269“ („The Four Seasons“ | 1992 | Deutsche Grammophon | 463 259-2) zněly v čisťoučkém, otevřeném, přesto nijak křiklavém a dostatečně klidně vřelém prostředí, protože WANDLA HP kombinuje precizní technickou kontrolu s jistou dávkou vstřícné příjemnosti a vytváří tak neúnavné, i když rozhodně detaily a informace odhalující poslechové prostředí. Ale hlavně je zvláštní, jak téměř eliminuje ten do jisté míry přítomný výraznější říz Focal Clear – jako by to byla jiná sluchátka.

Při poslechu cinkajících výšek v „Almost Like Being in Love“ Sonnyho Rollinse („with Modern Jazz Quartet“ | 1988 | nahráno 1955 | Prestige | 00025218111126) panoval pravda lehce „profi“ pocit s důrazem na rozlišení a přesnou „kovovost“, takovou tu jadrnou a zdravě říznou (z čehož kus jde za charakterem sluchátek), ale nebylo to ani při vyšší hlasitosti nijak nesnesitelné, naopak. Zařízení umí dodat spoustu informací, konkrétnost, je cítit kontrola a kázeň. Navíc je vše hezky urovnané, WANDLA HP se drží neutrálního vyvážení a nic nepřehání.

Velký výkon a stabilita jeho dodání vás asi dokážou překvapit – respektive to, jaký to má vliv na dynamiku a jistotu vašich sluchátek. Přesněji řečeno na to, jak je to umí „probudit“. WANDLA HP s živou nahrávkou „Job“ Laca Decziho a Celula New York („Jazz na Hradě“ | 2007 | nahráno 2004 | Multisonic | 31 0651-2) naložil velmi zábavně. Když dopadne palička na kopák, udělá to ve vaší hlavě okamžitý, razantní „puf“, má to švih a suchý, napjatý feeling, přitom ale i pocit váhy. Je ale pravda, že více než masitou hutnost akcentuje WANDLA HP přesnost a rychlost, je to taková napružená razance, spíše než tučnost. Ovšem dostatečný převis výkonu se zdá být receptem na úspěch.

Velké koncertní křídlo pod prsty rumunského virtuosa Radu Lupu v „Klavírní sonátě č. 16 v a moll, D.845“ („Plays Schubert“ | 2005 | Decca | 475 7074) mělo nepřibarvený tón, ne studeně strohý, ale tak přirozeně vyrovnaný, akurátní. Sluchátka se drží „při zemi“, z obou modelů WANDLA HP téměř odstraní jejich poměrně citelnou přímočarost až jistou tvrdost a přitom nezmizí skvělá konkrétnost a pocit zaostření, takže je tu přehršel detailů, ukázaných čistě a s velkou pořádkumilovností. Výtečný pořádek je snad způsobený i tím, jak snadno se měniče rozhýbávají při libovolné hlasitosti, nemusíte hrát ani nějak nahlas, abyste měli pocit poctivé zřetelnosti.

Žádný chaos rozhodně nepanuje ani v organizaci prostoru „Acrostic“ Emila Viklického („Pocta Josipu Plečnikovi“ | 1994 | Lotos | LT 0036-2 131). Každý zvuk je zařazený na korektní místo a vůbec se zdá, že WANDLA HP má takovou rezervu i přesnost, že ukazuje obraz nahrávky bez problémů přehledný, organizovaný, se zřetelnou šířkou i hloubkou, kdy se jednotlivé hlasy sboristů nepřekrývají. Naopak přeci jen nelehká nahrávka na reprodukci, kdy se na spoustě systémů tváří jako „koule“ je tu vlastně srovnaná a snadno srozumitelná. A to bez pocitu nějaké nápadnosti, je to velmi „normální“ charakter – patrně tedy prostý zkreslení, zabarvení nebo zdůrazňování nějaké části pásma.

Možná bychom řekli, že WANDLA HP inklinuje až k jisté muzikálnosti, ovšem ne tím, že by poskytovala nějak modifikovanou podobu Marsdenovy energické bluesovky „Hideaway“ („Green & Blues“ | 1995 | Castle Music | CMRCD 181). Naopak, je to ryzí zvuk, jasný, rytmický, s říznou, ale ne agresivní kytarou, průbojnými bicími, otevřeností a přehledností. Hlavním rysem je disciplína, absence nejistoty a z toho plynoucí poslechové zážitky.

Ferrum WANDLA je výtečný D/A převodník, který dokázal výrobce vtěsnat do překvapivě malého šasi, WANDLA HP je na 99,9% (jak jen nepřímé porovnání dovoluje odhadnout) identické řešení a k tomu přidává velmi solidní sluchátkový výstup. Tak solidní, že nabízí reálně sotva vyčerpatelnou dodávku energie pro vaše sluchátka, tím pádem i jejich kontrolu s velkou rezervou, notnou dynamiku a nezkreslenou čistotu. I na obou našich redakčních lehce přímějších sluchátkách se zdálo, že v nich je sice stále jiskrnost, ale už ne hrozící agrese a to je též překvapující a velmi příjemné. Každopádně WANDLA HP je praktické řešení kombinující výtečný D/A převodník, výborný sluchátkový zesilovač a solidní regulaci hlasitosti (plus analogový vstup!), takže se snadno může stát středobodem kompaktního systému, přímo se předbízí třeba pro pracovní stůl a podobné aplikace, ač ani ve „velkém hi-fi“ se neztratí. Výborný všestranný produkt!

Kč 82 290,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ kompaktní formát

+ skvělá kontrola a jistota

+ dynamická síla

+ možnosti nastavení

+ zřetelný upgrade pomocí HYPSOS

+ solidní nabídka vstupů

+ použitelný i jako ne špatný předzesilovač

ZÁPORY

- formát USB-C je sice velmi „současný“, ale může vás nutit k obměně výbavy

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: TM Sound | www.tmsound.sk | www.melodyshop.cz 

fSdílet

Tweet