Americká značka Polk Audio začala tak, jak už to u tradičních jmen tohoto odvětví bývá. Tři kamarádi, Matt Polk, George Klopfer a Sandy Gross, těsně po škole na začátku 70. let založili projekt, od kterého si slibovali „konečně pořádný domácí zvuk". Přesně se stejnou ideou začínala určitě alespoň polovina dnes velkých výrobců. První slávu si vydobyli ve starobylém domě na předměstí Baltimore, ve kterém firma sídlí až do dnešních dnů.
Cílem a filozofií firmy je, opět ne úplně neobvykle, poskytnout maximum muziky za rozumné peníze. Tenhle přístup aplikuje na hodně široký produktový katalog, který zahrnuje klasické hifi, domácí kino, vestavby, sluchátka nebo třeba dokovací stanici. Nás ale zajímá to nejdůležitější, to znamená high fidelity reprosoustavy. Konkrétně se nám do rukou dostal prostřední sloupový model 7 z druhé nejvyšší řady RTiA, určené (prý) primárně pro reprodukci v aplikacích domácího kina.
Polk Audio RTiA7 na první pohled tak trošku připomene třeba produkty PSB, nebo třeba KEF xQ. Jinými slovy jde o štíhlé kousky s relativně malými reproduktory, avšak v hojném počtu. Když se sedmičky díváte hezky zepředu, ani vám zase tak mohutné nepřijdou. Stačí ale pohled z mírného úhlu, aby bylo jasno. Téměř metr deset vysoké sloupky totiž mají šíři pouhých 22,54 cm, i když do hloubky jdou 45,4 cm. Váha jednoho kanálu je vcelku solidních 25 kg, i když by se to na první pohled nemuselo zdát. Polk Audio totiž nenabízí nikterak fascinující povrchové zpracování, ale sází na to, co je uvnitř.
Čelní stěna sedmiček je téměř zaplněná. Nahoře je v oku podobném mělkém zvukovodu kopulovitý tweeter, jehož membrána je navzdory zdánlivě kovovému provedení vyrobena kompozitu hedvábí a polymeru a má obvyklý průměr 2,54 cm. Těsně na ni navazuje středotónový reproduktor s centrální kopulkou s průměrem membrány 16,51 cm, v materiálu se opět opakuje polymerový kompozit, uložený na gumovém závěsu. Následuje první, maličký bassreflex, opět jej obkružuje oku podobná hliníková obruba. Výrobce mu říká ARC (Acoustic Resonance Control) a má za úkol snižovat tlak a rezonance uvnitř ozvučnice.
Spodní třetinu čela pak zabírá dvojice nízkotónových měničů, které jsou až na průměr 17,78 cm zcela identické jako středobas. Pod nimi je pak masivní bassreflexový výdech, jemuž ve firemní hantýrce přezdívají PowerPort Plus a který pokračuje až na zadní stranu reprosoustavy a je přerušen jen na krátký okamžik přesně uprostřed ozvučnice. Dle tvrzení výrobce má dokonce zdvojnásobit energii, kterou jsou reprosoustavy schopny dát do reprodukce nízkých kmitočtů.
Zadní strana je jednoduchá – u paty je poměrně unikátní, bytelná „mřížová" konstrukce, která usměrňuje vzduch proudící již zmiňovaným bassreflexem. Poměrně těsně nad touto částí je plastová vanička s čtveřicí standardních reproterminálů.
Bez zajímavosti není ani konstrukce šestivrstvé ozvučnice. To, že má vypouklé bočnice, které se směrem dozadu zužují, aby uvnitř nevznikalo nežádoucí stojaté vlnění, to je vcelku běžné. Stejně tak jako použití MDF desek jako stavebního materiálu, nebo čtveřice masivních nožek, oddělující ozvučnici od podlohy pro minimalizaci rezonancí. Celkem je konstrukce DAHLI (Damped Asymmetric Hex Laminate Isolation) složena z 11 vrstev, 6 tvrdých (desky) a pěti viskózních (lepidla). Na vrchu je usazena vrstva dýhy z pravého dřeva, pokrytá vrstvou laku, přesto nepůsobí nijak bombasticky, či luxusně.
Polk Audio RTiA7 jsou třípásmové sloupky; pásma jsou oddělená jednoduchou výhybkou na hranicích 125 a 2 700 Hz. V ideálních podmínkách by v toleranci +/- 3dB měly tyto sloupky nabídnout odezvu v rozsahu 35 – 26 000 Hz, v běžných podmínkách jsme to ale tak úplně nenaměřili (viz níže). Celková odezva je 20 – 27 000 Hz. Výrobce deklaruje sedmičky jako osmiohmové, i když realita je spíše poloviční. Naopak rozhodně oceníte slušnou citlivost 89 dB.
Polk Audio RTiA7 jsme měli možnost ozkoušet na širokém spektru systémů. Z jednotlivých komponentů jmenujme zesilovače NAD C370, Wadia Intuition 01 či Electrocompaniet ECI 6DS. Ze zdrojů signálů kromě USB vstupů dvou posledně jmenovaných zesilovačů dodával hubu také ASUS Xonar Essence One MUSES, Pioneer BDP-LX71 nebo Musical Fidelity V90-DAC. Pro srovnání nám hrály Harbeth Monitor 30, Tannoy Mercury V4i, Sonus Faber Olympica I a také Xavian Bonbonus. Kvalitní napájení elektroniky zajišťoval Xindak XF-2000B.
V Polk Audio přiznávají, že mají OPRAVDU rádi basy, že jich dokonce mají rádi opravdu hodně a hodně dobře. Inu, je to tak, tlak spodních oktáv je skutečně imponující, je znát, že RTiA7 mají poměrně velký vnitřní objem. Když přijde ke slovu basa v „Keep Your Eyes Peeled" z poslední hitovky Queens of the Stone Age „...Like Clockwork", vlnění pěkně rozhýbe vaší bránici, křeslo i podlahu fyzickým důrazem, který přes veškerou autoritu a energii neztrácí kontrolu. Zvuk vás tu celkově pěkně zalije, obejme a pohltí jako voda.
Že ale RTiA7 nejsou jen „basová bedna" s americkým smyslem pro patos a stadionovou show, to ukazuje subtilní „Nativity Carol" Johna Ruttera v podání San Francisco Choral Artists. Dynamická rezerva se tu projevuje jako přesvědčivý tlak už od tichých hlasitostí, kdy tyto reprosoustavy umí pěkně „prodýchnout" varhanní pedál – spodní část spektra jim prostě jde opravdu výborně. Na jemně ševelícím tónu varhan můžeme sledovat i odrazy, do nichž se před utichnutím přimíchávají ambientní zvuky. Na tomto pozadí vyniká sbor s dobře rozlišenými hlasy, byť tady patří Polk Audio co do detailnosti do vod středního proudu. Stále tu ale zůstává celkově dobrý, přirozený dojem, což je nejdůležitější.
Dobrou práci odvádí i středovýšková sekce, perkuse a činely v poklidné „Everything You Can Think" z Waitsova alba „Alice" jsou hlavně hladké, naprosto neagresivní, jak jen to hedvábí v tweeteru může umět. Díky jejich bohatému zastoupení působí zvuk lehce a otevřeně, i v tomto pásmu pak zůstává znatelný nadhled nad reprodukcí, ten relaxovaný pocit, kdy víte, že reprosoustavy zvládnou ještě víc a víc.
Pravdou je, že přes veškerou snahu a nezpochybnitelný talent nejsou Polk Audio RTiA7 stavěny tak úplně na reprodukci takové té křehké, zasněné, melancholické atmosféry, jakou má například „Wichita Lineman" od Barb Jungr. Ne že by piano nemělo čistý, pevný zvuk, ale snad je právě až příliš důrazný. Na druhou stranu má díky charakteru RTiA7 perfektně vystřižený objem a dynamiku, rozhodně nemáte pocit, že by bylo někde „přiškrcené".
Přímo báječně se pak velký, energií nabitý zvuk Polk Audio RTiA7 hodí pro skladby typu „My Body is a Cage" z alba „Scratch My Back" Petera Gabriela. I ve vrcholně náročném okamžiku, kdy vybuchnou všechny nástroje naráz a zahltí celý poslechový prostor hudební vlnou, se tyhle sloupky nesesypou, ale jakoby nic pokračují v reprodukci. Snad můžete mít pocit, že jsou až příliš relaxované, když ten obrovský zvukový masiv dorazí k vám bez nějakého enormního dramatu a pocitu námahy, ten poklid ale oceníte při delším či hlasitějším poslechu, kdy se určitě nebudete cítit utahaní.
Polk Audio RTiA7 si troufnou i na věrnou reprodukci tak náročného nástroje, jako jsou housle. Přestože i tady se projevuje jejich „rockovější" povaha, takže nástrojům vytváří mohutnější těla, jsou housle dostatečně přesvědčivě houslemi, aby to v dané cenové třídě stálo za pochvalu. Výsledný dojem z Mozartova „Houslového koncertu v D moll KV218" v podání Trondheim Solisten je tak příjemně plastický, kopulky výškových měničů umí vytvořit i rozumnou iluzi spojitého prostoru, hlavně tu však opět hraje prim živoucí dynamika.
Polk Audio RTiA7 jsou nenápadné reprosoustavy z velmi dobře zaplatitelné kategorie. A jejich nenápadnosti je trochu škoda, protože mají své charakteristické kouzlo, kombinující dramatickou dynamiku, relaxovaný a přitom spořádaný projev se zvláštní, příjemnou, neunavující lehkostí. Přestože na dotek je povrchové zpracování naprosto v pořádku, vizuálně odpovídá spíše vkusu amerického publika, který se ne vždy a ve všem překrývá s tím středoevropským. Ale protože tohle je vlastně to jediné, o čem byste mohli mít pochybnosti (protože energický, hutný zvuk je jasný od prvního okamžiku, stejně jako lehkost, s jakou RTiA7 hrají), pokud hledáte ne typicky audiofilsky laděné, ale zato rozhodně zábavné a dobře hrající velké reprosoustavy v maximálně zaplatitelné kategorii, dejte šanci právě i Polk Audio...
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor není akusticky speciálně upraven, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu, vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Průběh křivky frekvenční odezvy je v pásmu 35 – 5 000 Hz v naprosto spořádaných mezích, byť je tu znát lehoučce silnější basové pásmo do 180 Hz. Už výraznější je ale peak na hranici 10 000 Hz, ačkoliv poslechová zkušenost nenapovídá tak výraznému rozdílu, jako se nám podařilo opakovaně naměřit (byť výšky jsou rozhodně bohaté). Celkově vzhledem k cenové třídě reprosoustav nejde o žádný průšvih, což navíc potvrzuje i poslech.
Průběh impedanční křivky je oproti frekvenční odezvě naprosto precizní. Dokonalá rovnost na úrovni cca 4 – 5 Ohmů činí s RTiA7 maximálně jednoduchého partnera pro libovolný typ zesilovače. Zde není co dodat, vyladění je perfektní.
Kč 26 214,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ rozumná kvalita výroby
+ velmi atraktivní cena
+ plný, dynamicky působící zvuk
+ zvuk je příjemný, nenásilný
ZÁPORY
- povrchové zpracování působí tak trochu obyčejně
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: audiopro | www.audiopro.cz | www.kreatek.cz
